Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
5 C 151/2021-22
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem Mgr. Antonínem Pektorem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 3 105 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2.430 Kč s úrokem z prodlení v částce 264,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zčásti, co do zaplacení 675 Kč za období únor až červen 2019 zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2.430 Kč s úrokem z prodlení v částce 264,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zčásti, co do zaplacení 675 Kč za období únor až červen 2019 zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vnikl z titulu neuhrazeného televizního poplatku za období od datum do datum, který byl žalovaný z pozice držitele televizního přijímače žalobkyni povinen platit podle zvláštního zákona (z.č. 348/2005 Sb. – dále cit.zák).
2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný byl postupem dle § 3 odst. 4 z.č. 348/2005 Sb. zjištěn jako odběratel elektřiny a byl vyzván dopisem z datum, aby se přihlásil do evidence poplatníků, nebo četným prohlášením prokázal opak zákonné domněnky, že je rovněž držitelem TV přijímače. Jelikož na dopis nereagoval, žalobce jej vycházeje ze shora uvedené domněnky zařadil do evidence poplatníku což mu oznámil dopisem z datum s tím, že počínaje datum je povinen měsíčně hradit TV poplatek 135 Kč s uvedením údajů pro bezhotovostní platby. Tento poplatek však žalovaný včas a řádně nehradil, neboť žalobkyni nezaplatil platby za období od datum do datum celkem za 23 měsíců v částce 3 105 Kč. S ohledem na skutečnost, že usnesením Krajského soudu v Plzni č.j. insolvenční spisová značka z datum byl zjištěn úpadek žalovaného a povoleno oddlužení se stanovením lhůty 30 dní tj. do datum pro přihlášení splatných pohledávek za žalovaným (úpadcem) bylo nezbytné část poplatků za období únor až červen 2019 přihlásit do insolvenčního řízení a nemohli být uplatněny v rámci řízení před civilním soudem. Žalobkyně žalovaného ke splnění této povinnosti písemně vyzvala, žalovaný však ani poté ničeho neuhradil.
4. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 3 odst. 4 z.č. 348/2005 Sb. je odběratel elektřiny považován za držitele TV přijímače, neprokáže-li opak a žalobce je oprávněna jej zařadit do evidence poplatníků. Poplatník je povinen hradit televizní poplatek stanovený ve výši 135 Kč měsíčně (§ 6 cit.zákona) splatný do 15 dne v měsíci (§ 7 odst. 2 cit.zákona). V případě, že svoji zákonnou povinnost poplatník nesplní přes zaslání výzvy k doplacení stanovující přiměřenou lhůtu k plnění, je provozovatel televizního vysílání (§ 10 cit. zák.) oprávněn domáhat se svého práva u soudu, včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského (konkrétně ustanovení § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. ve spojení s § 1-2a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).
5. Žalovanému jakožto evidovanému vlastníku (případně držiteli) televizního přijímače vznikla povinnost hradit žalobkyni televizní poplatky k 15. dni v měsíci ve výši 135 Kč. Žalovaný tuto povinnost přes upomínky žalobkyně řádně nesplnil, když žalobkyni neuhradil poplatky za období od datum do datum v celkové výši 2 430 Kč (18 x 135 Kč). Žalovaný neuhradil poplatky ani za období únor až červen 2019, tyto však s ohledem na lhůtu k podání přihlášek, jak uvedeno shora, bylo nutno ze strany žalobce uplatnit v insolvenčním řízení vůči žalovanému a v tomto rozsahu (pod výrokem II.) musela být žaloba zamítnuta pro nedůvodnost. Žalobkyni však vzniklo právo požadovat po žalovaném rovněž zákonný úrok z prodlení, a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti (15. dne v měsíci). Žalobkyně kapitalizovala dlužný úrok částkou 264,30 Kč za období datum - datum. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na zákonná ustanovení citovaná v odstavci 4. odůvodnění rozsudku tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že v části byl nárok žalobce pod výrokem II. zamítnut.
5. Odůvodnění tohoto rozsudku se ohledem na nepřípustnost odvolání vychází z ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. Lhůta k zaplacení byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení z větší části úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 105 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.