Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 82/2022-43

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Daduovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 22 435 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 1 900 Kč od 31. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení

-) částky 14 800 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 355,66 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 250,72 Kč, úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 12 860,89 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12 860,89 Kč od 30. 11. 2019 do 30. 12. 2019 a z částky 10 960,89 Kč od 31. 12. 2019 do zaplacení,

-) částky 5 735 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 501,57 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 562,01 Kč, úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 4 416,57 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 416,57 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.

III. Žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 1 900 Kč od 31. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení -) částky 14 800 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 355,66 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 250,72 Kč, úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 12 860,89 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12 860,89 Kč od 30. 11. 2019 do 30. 12. 2019 a z částky 10 960,89 Kč od 31. 12. 2019 do zaplacení, -) částky 5 735 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 501,57 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 562,01 Kč, úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 4 416,57 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 416,57 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. III. Žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 18. 11. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 22 435 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, uzavřel se žalovaným dne 18. 9. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo jejíž nedílnou součástí byly rovněž Smluvní podmínky. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřil úvěruschopnost žalovaného na základě informací požadovaných a získaných od žalovaného, které byly zaznamenány v zákaznické kartě a ověřeny doklady uvedenými v části„ dokumenty k ověření“. Na základě smlouvy o úvěru poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému v hotovosti částku 20 000 Kč, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal úvěr splatit s úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 800 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 600 Kč. Žalovaný nesplácel řádně a včas, poslední splátku uhradil dne 18. 11. 2019. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019. Žalovaný od uzavření smlouvy o zápůjčce do dne postoupení pohledávky na žalobkyni uhradil celkem částku 18 100 Kč. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 12 860,89 Kč, dlužných úhrad za služby ve výši 3 839,11 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3 355,66 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 250,72 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny od 30. 11. 2019 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 30. 11. 2019 do zaplacení. Dále právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne 21. 5. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřil úvěruschopnost žalovaného na základě informací požadovaných a získaných od žalovaného, které byly zaznamenány v zákaznické kartě a ověřeny doklady uvedenými v části„ dokumenty k ověření“. Na základě smlouvy o úvěru poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému v hotovosti částku 23 000 Kč, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal úvěr splatit s úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 220 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 4 600 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 200 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 690 Kč. Žalovaný nesplácel řádně a včas, poslední splátku uhradil dne 25. 11. 2019. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019. Žalovaný od uzavření smlouvy o zápůjčce do dne postoupení pohledávky na žalobkyni uhradil celkem částku 34 285 Kč. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 4 416,57 Kč, dlužných úhrad za služby ve výši 1 318,43 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 501,57 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 562,01 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny od 30. 11. 2019 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 30. 11. 2019 do zaplacení. Před podáním žaloby vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky.

2. Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, právní moc dne 22. 2. 2022, vyslovil svou místní nepříslušnost a postoupil věc Okresnímu soudu v Olomouci jako soudu místně příslušnému.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně svou neúčast u jednání řádně a včas omluvila prostřednictvím svého zástupce.

4. Soud provedl předložené listinné důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:

-) z výpisu z obchodního rejstříku, bylo zjištěno, že žalobkyně je akciovou společností s datem vzniku a zápisu 16. 5. 2005;

-) ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 21. 5. 2017, bylo zjištěno, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 23 000 Kč, kterou se zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 3 220 Kč, poplatkem 4 600 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 200 Kč v 58 týdenních splátkách po 690 Kč, a že výše úrokové sazby byla sjednána 23,72 %;

-) ze zákaznické karty ze dne 20. 5. 2017 bylo zjištěno, že žalovaný v kartě uvedl číslo svého občanského průkazu, adresu trvalého pobytu, že bydlel ve vlastním bydlení a měl dvě nezaopatřené děti. Dále uvedl údaje o svém zaměstnavateli J a právnická osoba, výši čistého měsíčního příjmu 19 292 Kč a měsíční výdaje zahrnující výdaje na bydlení v částce 2 200 Kč, osobní výdaje v částce 2 520 Kč a splátky úvěrů/zápůjček v částce 3 660 Kč. Žalovaný uvedl, že měl v té době jiné zápůjčky, a to u společnosti právnická osoba, s měsíční splátkou 2 160 Kč, a u právnická osoba s měsíční splátkou 1 500 Kč. Údaje v zákaznické kartě měly být ověřeny pracovní smlouvou žalovaného a výplatními páskami;

-) ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 18. 9. 2017, bylo zjištěno, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 20 000 Kč, kterou se zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 2 800 Kč, poplatkem 4 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč v 58 týdenních splátkách po 600 Kč, a že výše úrokové sazby byla sjednána 23,72 %;

-) ze zákaznické karty ze dne 18. 9. 2017 bylo zjištěno, že žalovaný v kartě uvedl číslo svého občanského průkazu, adresu trvalého pobytu, že bydlel ve vlastním bydlení a měl dvě nezaopatřené děti. Dále uvedl údaje o svém zaměstnavateli J a právnická osoba, výši čistého měsíčního příjmu 17 200 Kč a měsíční výdaje zahrnující výdaje na bydlení v částce 1 500 Kč, osobní výdaje v částce 5 500 Kč a splátky úvěrů/zápůjček v částce

4 605 Kč. Žalovaný uvedl, že měl v té době jiné zápůjčky, a to u společnosti právnická osoba, s měsíční splátkou 3 105 Kč, a u právnická osoba s měsíční splátkou 1 500 Kč. Údaje v zákaznické kartě měly být ověřeny pracovní smlouvou žalovaného a výplatními páskami;

-) z přehledu úhrad bylo zjištěno, že žalovaný uhradil na obě smlouvy o spotřebitelském úvěru celkem částku 52 385 Kč;

-) z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, včetně podacího lístku, bylo zjištěno, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávek dopisem zaslaným dne

13. 12. 2019, v němž byl současně vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů ode dne doručení dopisu;

-) z předžalobní upomínky ze dne 30. 4. 2020, včetně podacího lístku, bylo zjištěno, že žalovanému byla před podáním žaloby zaslána dne 1. 5. 2020 upomínka k úhradě dlužné částky nejpozději do 7. 5. 2020.

5. Z uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:

Právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba, uzavřel se žalovaným dne 21. 5. 2017 a dne 18. 9. 2017 smlouvy o spotřebitelském úvěru, na jejichž základě žalovanému poskytl v hotovosti v den podpisu jednotlivých smluv částku 23 000 Kč a částku 20 000 Kč. Žalovaný se v uvedené smlouvě zavázal úvěry splácet v pravidelných týdenních splátkách spolu se sjednaným úrokem a poplatky. Zápůjční úroková sazba byla stanovena v obou smlouvách ve výši 23,72 % ročně. Před uzavřením smluv o úvěru žalovaný vyplnil tzv. zákaznické karty, kde uvedl své osobní údaje, adresu trvalého pobytu, že bydlel ve vlastním bydlení a vyživoval dvě osoby. Dále uvedl údaje o svém zaměstnavateli, výši čistého měsíčního příjmu, měsíční výdaje a výše dalších úvěrů/zápůjček, které splácel. Údaje v zákaznických kartách měly být ověřeny pracovní smlouvou žalovaného a výplatními páskami. Žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 uzavřené mezi právnická osoba, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, což bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným dne 13. 12. 2019, v němž byl současně vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů ode dne doručení dopisu. Zástupce žalobkyně zaslal žalovanému před podáním žaloby výzvu k úhradě dlužné částky.

6. Podle , (dále jen „“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Podle , o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Podle 991 odst. 1, 2 , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle 993 , plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

16. Prvně byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou žalovaná pohledávka přešla na základě platné smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019. Dále bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru. Jelikož žalovaný při uzavírání smluv vystupoval jako spotřebitel (slabší strana), je nezbytné na uvedený smluvní vztah aplikovat ustanovení , o spotřebitelském úvěru, účinného ke dni uzavření smluv. V souladu s  měl právní předchůdce žalobkyně jako úvěrující povinnost před uzavřením smluv řádně, s odbornou péčí, posoudit úvěruschopnost žalovaného jako úvěrovaného, tj. jeho schopnost úvěry splácet. Věřitel přitom nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Žalobkyně v řízení soudu neprokázala, že její právní předchůdce řádným (výše uvedeným) způsobem prověřoval schopnost žalovaného splácet poskytnuté úvěry, neboť soudu předložila pouze tzv. zákaznické karty obsahující údaje o osobních a majetkových poměrech žalovaného. Podle citovaných judikatorních závěrů však není takový postup pro splnění povinnosti stanovené v  zákona

č. dostačující. Žalobkyně zejména neprokázala, že by její právní předchůdce jakýmkoli dostatečně prověřoval výdaje žalovaného, a to navíc za situace, kdy žalovaný splácel v době uzavření smluv další zápůjčky/úvěry. Právní předchůdce žalobkyně mohl a měl provést (mimo jiné) lustraci žalovaného ve veřejně dostupných databázích (příjmení, BRKI, NRKI, insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí, aj.) a dále prověřit výdaje žalovaného např. výpisy z jeho bankovního účtu. V řízení však nebylo prokázáno, že by tak právní předchůdce žalobkyně učinil. Nadto žalobkyně soudu nepředložila žádnéy (doklady), jimiž byly ověřeny údaje uvedené žalovaným v zákaznické kartě, ačkoli je na ně v zákaznické kartě odkazováno. Jelikož se žalobkyně nedostavila k nařízenému jednání dne 9. 5. 2022, nemohla být soudem poučena ve smyslu a 3 , aby doplnila svá skutková tvrzení a označila potřebné důkazy ohledně řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru.

17. Přestože stanoví, že v důsledku nedostatečného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (v projednávané věci smlouvy o zápůjčce) je smlouva neplatná pouze, uplatní-li námitku neplatnosti smlouvy spotřebitel ve tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy, dospěla judikatura soudů již dříve k závěru, že k porušení povinnosti stanovené poskytovateli spotřebitelského úvěru (zápůjčky) v  soud přihlédne i bez návrhu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, nález Ústavního soud ze dne 26. 2. 2019,

sp. zn. , příp. také rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020,

sp. zn. C číslo), a jedná se tedy o neplatnost absolutní podle , neboť porušení uvedené povinnosti odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

18. Vzhledem k tomu, že žalobkyně soudu netvrdila a ani neprokázala, že by před uzavřením smluv

o úvěru její právní předchůdce řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného, tj. schopnost žalovaného poskytnuté úvěry spolu s úroky a poplatky vrátit řádně a včas, dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně zjevně porušil svou povinnost stanovenou v § 86 zákona

č. , v důsledku čehož je nutné posoudit obě smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jako absolutně neplatné podle .

19. Plnění poskytnuté žalovanému je pak třeba vypořádat z titulu bezdůvodného obohacení podle

. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému v hotovosti částky 20 000Kč a 23 000 Kč na základě neplatných smluv, tedy plnil bez právního důvodu. Smluvní strana neplatné smlouvy přitom může žádat jen toho, oč plnění jí poskytnuté převyšuje objem majetkových hodnot, jež sama přijala, protože poskytnutí protiplnění obohaceným nezakládá vzájemnou restituční povinnost ochuzeného, nýbrž snižuje rozsah prospěchu obohaceného. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný uhradil žalobkyni (jejímu právnímu předchůdci) na smlouvu o úvěru ze dne 18. 9. 2017 částku 18 100 Kč a na smlouvu o úvěru ze dne 21. 5. 2017 částku 34 285 Kč. Žalobkyně tak má nárok na uhrazení poskytnutých částek snížených o prokázané platby žalovaného. Žalovanému byla poskytnuta částka 20 000 Kč, na niž uhradil 18 100 Kč, a žalobkyně tak má nárok na úhradu částky 1 900 Kč. Dále byla žalovanému poskytnuta částka 23 000 Kč, na niž uhradil 34 285 Kč, a žalobkyně tak již nemá nárok na žádnou úhradu ze strany žalovaného. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení částky 1 900 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši stanovené podle ve spojení s  ode dne následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení stanovené v oznámení o postoupení pohledávky, v němž byl žalovaný prvně prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky. Oznámení bylo zasláno dne 13. 12. 2019, fikce doručení nastala podle

dne 18. 12. 2019. Žalovaný měl uhradit dlužnou částku do 10 dnů ode dne doručení oznámení, tj. do dne 30. 12. 2019.

20. V důsledku závěru o absolutní neplatnosti smluv o úvěru však žalobkyni nevznikl nárok na úhradu dlužných poplatků a požadovaného příslušenství nad rámec přiznaného zákonného úroku. Soud proto žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , když více procesně úspěšným účastníkem byl v řízení žalovaný. Jelikož žalovanému, který by tak měl právo na náhradu poměrné části nákladů řízení, žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádnému z účastníků řízení se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu obec, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.