Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
75 C 562/2021-37
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem v právní věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 6 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 6 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 000 Kč od datum do zaplacení.
II. Žaloba o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 000 Kč od datum do datum se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 1 370 Kč k rukám advokáta titul jméno jméno.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 6 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do [datum] se zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 1 370 Kč k rukám advokáta [titul] [jméno] [jméno].</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala vůči žalované zaplacení částky v celkové výši 6 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od datum do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tím, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi žalobkyní, jako postupníkem, a společností právnická osoba (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), jako postupitelem. Předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka ve výši 1 800 Kč, přičemž žalovaná následně využila svého práva na navýšení úvěru a čerpala celkem částku 6 000 Kč. Úvěr byl vyplacen převodem na bankovní účet žalované č. bankovní účet a měl být splacen nejpozději do datum. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas. K procesu uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že předchůdkyně žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které si žalovaná vybrala výši požadovaného úvěru a termín splatnosti, seznámila se s veškerými poplatky za poskytnutí úvěru a úroky spojenými s požadovaným úvěrem. Poté žalovaná vyplnila registrační formulář, do něhož napsala své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaná učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy, potvrdila, že návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru přečetla a s jejím obsahem souhlasí. Po rekapitulaci přihlašovacích údajů se žalovaná zavázala odeslat prostřednictvím webových stránek původního věřitele částku ve výši 1 Kč, která je označena jako registrační poplatek. Po přijetí této platby žalovaná doplnila zbývající údaje, mimo jiné číslo občanského průkazu, název bankovní instituce, u které měla vedený peněžní účet, a trvalý pobyt. Předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalované úvěr dne datum. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes zaslané upomínky, naposledy předžalobní upomínku odeslanou dne datum. Pokud by soud neměl nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný, žalobkyně navrhla, aby jej posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.
3. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a po celou dobu řízení byla pasivní.
4. Soud věc projednal na jednání konaném dne datum podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků, když se žalobkyně z nařízeného jednání omluvila a žalovaná se k jednání, leč řádně předvolána, bez omluvy nedostavila.
5. Na základě provedeného dokazování byl soudem zjištěn následující skutkový stav:
Na účet předchůdkyně žalobkyně byla dne datum připsána částka 0,1 Kč z účtu č. bankovní účet. Žalovaná s předchůdkyní žalobkyně elektronicky jednala o uzavření smlouvy o úvěru, neboť jí poskytla své osobní údaje. Předchůdkyně žalobkyně vystavila dne datum listinu označenou jako smlouva o úvěru číslo jež nebyla žalovanou žádným způsobem podepsána. Podle smlouvy o úvěru měla předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalované částku ve výši 1 800 Kč, již měla žalovaná vrátit předchůdkyni žalobkyně do datum. Předchůdkyně žalobkyně dále vystavila dne datum listinu označenou jako smlouva o úvěru číslo jež nebyla žalovanou žádným způsobem podepsána. Podle smlouvy o úvěru měla předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalované částku ve výši 6 000 Kč, již měla žalovaná vrátit předchůdkyni žalobkyně do datum. Dne datum pak byla na účet č. bankovní účet, jehož majitelkou byla v období od datum do datum dle sdělení právnická osoba žalovaná, poukázána částka ve výši 1 800 Kč, dne datum byla na účet č. bankovní účet poukázána částka ve výši 3 500 Kč a dne datum byla na účet č. bankovní účet poukázána částka ve výši 700 Kč. Na žalobkyni byla sporná pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalované oznámeno předchůdkyní žalobkyně oznámením ze dne datum. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou předžalobní upomínkou ze dne datum k vrácení dlužné částky, a to do tří dnů. Zásilka byla odeslána dne datum.
6. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.
7. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
8. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
9. Protože předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila spornou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.
10. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.
11. Soud konstatuje, že žalobkyně neprokázala, že žalovaná s předchůdkyní žalobkyně uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru ve znění, které žalobkyně soudu předložila (či v jakémkoli jiném znění). Znění smluv o úvěru je sice co do obsahu v souladu s žalobními tvrzeními (ohledně dlužné částky, data splatnosti, povinnosti splácet úvěr a důsledků jejího porušení), avšak ani jedna z žalobkyní předložených smluv o úvěru neobsahuje žádný, ani elektronický podpis žalované, ani datum její akceptace žalovanou. Tyto skutečnosti přitom nevyplývají ani z ostatních provedených listinných důkazů. Dle tvrzení žalobkyně byla smlouva o úvěru uzavřena elektronicky, když žalovaná projevila svou vůli uzavřít smlouvu tím, že odeslala tzv. verifikační platbu. Jak bylo shora uvedeno, žalovanou byla provedena tzv. verifikační platba ve výši 0,1 Kč dne datum, tedy v den, kdy mělo dle předložené smlouvy o úvěru na částku 1 800 Kč dojít k jejímu uzavření (datum) a týden předtím, než mělo dojít k uzavření smlouvy o úvěru ze dne datum. Z uvedené skutečnosti však nelze dovodit, že by úhradou tzv. verifikační platby měla žalovaná souhlasit právě s předloženými smlouvami, tím spíše když druhá z nich měla být uzavřena až týden po provedené verifikační platbě.
12. Ačkoliv smlouva o úvěru může být platně uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (např. internetu) bez nutnosti písemné formy, žalobkyně neprokázala, že žalovaná souhlasila právě s obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru, jaký byl žalobkyní tvrzen. Tuto skutečnost nelze zjistit ani z provedení verifikační platby žalovanou, ani z poskytnutí identifikačních údajů žalované, ani z potvrzení o provedení plateb v celkové výši 6 000 Kč předchůdkyní žalobkyně, ani z toho, že majitelem účtu, na nějž byla poslána částka 6 000 Kč (1 800 Kč + 3 500 Kč + 700 Kč), byla žalovaná. Žádný z důkazů tak neprokázal, že žalovaná požádala o poskytnutí konkrétního úvěru a tento následně přijala. Uzavření smlouvy o úvěru nemůže prokazovat pouze to, že předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky zaslala.
13. Jelikož z listin předložených žalobkyní nevyplývá, že by žalovaná skutečně projevila vůli smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě tvrzené žalobkyní uzavřít, a žalobkyně se svou omluvenou neúčastí na jednání vzdala dobrodiní soudem poskytovaných poučení podle § 118a o.s.ř., dospěl soud k závěru, že žalobkyně jednoznačně neprokázala, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve znění tvrzeném žalobkyní.
14. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).
15. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
16. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
17. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
19. Vzhledem k tomu, že soud nemá za prokázané uzavření smlouvy o úvěru, avšak bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně žalované (na účet, jehož majitelem byla v rozhodné době žalovaná) zaslala částku v celkové výši 6 000 Kč (1 800 Kč + 3 500 Kč + 700 Kč), posoudil soud právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o.z., jelikož ochuzená (předchůdkyně žalobkyně) přenechala obohacené (žalovaná) bez právního důvodu částku 6 000 Kč, již žalovaná nevrátila. Žalovaná pak svoji neaktivitou zapříčinila, že v řízení nevyšlo najevo, že by snad uhradila něco více, než uváděla žalobkyně - ničeho, pročež soud v otázce případné úhrady vyšel toliko z žalobních tvrzení. Poněvadž splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, uplatní se pravidlo podle § 1958 odst. 2 o.z., podle něhož může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení tak nastane na výzvu věřitele. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení v předžalobní výzvě ze dne datum, a to do tří dnů. Výzva byla odeslána datum, pročež v souladu s § 573 o.z., lze mít za to, že byla žalované doručena dne datum a poslední den určené lhůty byl den datum, přičemž k tomuto dni také nastala splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení. Dnem následujícím se pak žalovaná ocitla v prodlení (§ 1968 věta první o.z.), pročež žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované za dobu prodlení úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši stanovené v § 2 nařízení ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Zákonná sazba úroku z prodlení za dané období činila 8,25 % ročně.
20. Na základě shora uvedeného tak plyne, že žaloba je důvodná pouze zčásti, pročež soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku (bezdůvodné obohacení) ve výši 6 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení. Žalobu pak ve zbývající části neshledal oprávněnou, a proto ji co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 000 Kč od datum do datum, jako bezdůvodnou zamítl, neboť v tomto období nebyla žalovaná v prodlení.
21. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a stanovil zákonnou třídenní pariční lhůtu, jelikož pro stanovení lhůty v jiné délce neshledal žádného důvodu.
22. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle § 142 odst. 2 a v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal v řízení procesně úspěšnější žalobkyni proti žalované právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně celkem požadovala přiznání částky 6 641,45 Kč, přičemž úspěchu dosáhla v částce 6 397,36 Kč (96 %) a neúspěšná byla v částce 244,09 Kč (4 %). Míra jejího úspěchu tedy činí 92 % Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /dále jen„ advokátní tarif“ /) při sazbě jednoho úkonu ve výši 200 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 advokátního tarifu), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a z daně z přidané hodnoty o sazbě 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Po zohlednění míry úspěchu žalobkyně ve věci (92 %) činí náhrada jejích nákladů řízení částku 1 370 Kč O plnění k rukám advokáta žalobkyně a o lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř. Soud podotýká, že výši náhrady nákladů řízení soud určil podle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.