Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
16 C 26/2022-29
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 5 509 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 060 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od datum do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V celém dalším zbývajícím rozsahu, kterým se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení další částky 3 449 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 906 Kč od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 060 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. V celém dalším zbývajícím rozsahu, kterým se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení další částky 3 449 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 906 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).
2. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 5.509 Kč s příslušenstvím, kterou podle skutkových tvrzení dluží žalovaný žalobci na základě smlouvy o úvěru ze dne datum číslo ve znění smluvních podmínek, podle níž poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 9.405 Kč, jež žalobce převedl dne datum na účet prodejce. Přestože se žalovaný zavázal poskytnutý úvěr splácet ve 20 měsíčních splátkách po 565 Kč, uhradil pouze částku 7.345 Kč a od datum přestal úvěrový dluh splácet. Žalobci tak vznikl nárok na zaplacení sporné požadované částky představující nesplacenou jistinu úvěru, úroky, poplatky, smluvní pokutu a náklady. Na výzvu soudu žalobce v podání ze dne datum obecně popsal, jak prováděl zkoumání a zjišťování úvěruschopnosti žalovaného poskytnutý úvěr žalobci vrátit. Přes výzvu ani předžalobní upomínku žalovaný dlužnou částku žalobci neuhradil.
3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobce žádnými věrohodnými důkazy neprokázal, že splnil povinnost uloženou mu v § 84 a § 86 zákona č. 257/2016 Sb. s odbornou péčí zjistit, ověřit a posoudit schopnost žalovaného poskytnutý úvěr žalobci vrátit (tzv. úvěruschopnost). Důkazní břemeno k prokázání splnění této zákonné podmínky leží na žalobci a soud se jí musí zabývat z úřední povinnosti. Z žalobcem předložených listin nebylo možno zjistit, z jakých konkrétních podkladů žalobce jako profesionál v oboru úvěrování ověřoval správnost údajů uvedených samotným žalovaným v předložené smlouvě, tj. že má jako dělník pobírat údajně čistý měsíční příjem 35.000 Kč, jako svobodný měl vyživovat 1 osobu, kdo dále a z jakých prostředků měl žalovanému přispívat na vedení domácnosti, která měla mít údajně celkový příjem 48.000 Kč měsíčně. Z žádných podkladů nebylo možno také ověřit, jaké měl žalovaný reálné výdaje na vlastní živobytí, na základě čeho měl hradit za bydlení údajně částku 6.000 Kč měsíčně, komu měl hradit další dluhy ve výši 8.000 Kč měsíčně. Ničím nepodložené údaje ve smlouvě jsou neověřitelné, tudíž nevěrohodné a nelze z nich vycházet. Z důvodu nesplnění zákonných povinností samotným žalobcem je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb.
4. Z potvrzení o poskytnutí úvěru je pouze zřejmé, že žalobce uhradil dne datum ve prospěch žalovaného částku 9.405 Kč a podle tabulky umoření ze dne datum vrátil žalovaný žalobci v období od datum do datum pouze částku 6.394 Kč, přičemž samotný žalobce v žalobě tvrdil, že žalovaný mu uhradil částku 7.345 Kč a soud neměl důvod tomuto tvrzení nevěřit. Nevracená jistina úvěru tak činí částku 2.060 Kč.
5. Na základě zjištěného skutkového stavu věci soud uzavřel, že žalobce pouze prokázal, že se žalovaný na jeho úkor obohatil o částkou ve výši 2.060 Kč. V tomto rozsahu soud žalobě podle § 2991 a násl. o.z. a podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyhověl a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci dlužnou částku včetně zákonných úroků z prodlení ve výši 11,75 % ročně od datum do zaplacení (výrok I. rozsudku).
6. Předžalobní výzva ze dne ze dne datum byla žalovanému doručována na jinou adresu, než se byla trvalá adresa žalovaného podle smlouvy i podle Centrální evidence obyvatel. Ničím nebylo prokázáno, že se na jiné adrese ulice a číslo obec žalovaný zdržoval a že by se výzva ze dne datum dostala do jeho dispozice. Do jeho dispozice se prokazatelně dostala až výzva k úhradě ve formě žaloby, doručená žalovanému na jeho trvalou adresu fikcí dnem datum. Na úhradu dlužné částky měl žalovaný celkem 3 dny (což je kratší lhůta než v předžalobní upomínce) a po uplynutí této lhůty od datum vznikl žalobci nárok na přiznání zákonných úroků z prodlení.
7. Ve zbývajícím rozsahu částky 3.449 Kč s příslušenstvím soud žalobu jako neoprávněnou zamítl, neboť se jednalo o úroky, poplatky, smluvní pokuty i náklady, kterých se žalobce domáhá na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru. (výrok II. rozsudku).
8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. V řízení měl větší procesní úspěšnost žalovaný, kterému však podle obsahu spisu náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.