Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
15 C 61/2022-16
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Vladimírem Doležalem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 4 019 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 4 019 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 1 976 Kč za období od 9. září 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 2 043 Kč za období od 9. září 2020 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na náhradě nákladů řízení částku 700 Kč.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 4 019 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 1 976 Kč za období od 9. září 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 2 043 Kč za období od 9. září 2020 do zaplacení.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na náhradě nákladů řízení částku 700 Kč.</b>
Předmětem řízení byl nárok žalobkyně uplatněný rozkazní žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dne 21. ledna tr., na zaplacení pojistného 4 019 Kč. To bylo žalováno v poměrné výši jednak v částce 2 043 Kč za dobu od 30. dubna do 8. září 2020 z běžného pojistného 5 672 Kč, splatného čtvrtletně prvního dne každého pojistného období, k jehož placení se žalovaný podle žalobkyně zavázal ve smlouvě účastníků číslo uzavřené dne datum, o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla registrační značka, s počátkem pojištění od 30. října 2019, a jednak v částce 1 976 Kč za dobu od 2. května do 8. září 2019 z běžného pojistného 5 602 Kč, splatného čtvrtletně prvního dne každého pojistného období, k jehož placení se žalovaný podle žalobkyně zavázal ve smlouvě účastníků číslo uzavřené dne datum, o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla se stejnou registrační značkou, s počátkem pojištění od 2. listopadu 2018. Předmětem řízení byl také úrok z prodlení podle výroku I., aniž by žaloba v této části byla blíže odůvodněna.
Soud v dané věci rozhodoval bez nařízení jednání v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ OSŘ“) na základě předložených listin a tvrzení žalobkyně. Žalovaný se totiž k žalobě ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli povinnost tvrzení a povinnost důkazní mu ukládá ve směru tvrzení a prokazování opaku, zejména k existenci nedoplatku pojistného § 101 odst. 1 písm. a) a b) OSŘ.
Na základě písemností předložených žalobkyní soud zjistil skutečnosti uváděné v žalobě. Tedy to, že mezi účastníky byla sjednána uváděná smlouva. V rozporu s žalobními tvrzeními je však nutné uvést, že nebylo sjednáno pojistné v uváděných částkách za pojistné období, nýbrž za rok. Teprve tato částka byla upravena na pojistné za pojistné období, a to 1 418 Kč u první žalobkyní uváděné smlouvy a 1 400 Kč u druhé smlouvy. Soud dále vycházel z tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný nezaplatil žalované pojistné.
Shora uvedené ujednání účastníků hodnotí soud souladně s žalobkyní jako pojistné smlouvy. Jejich režim se s ohledem na předmět pojištění řídil § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), (dále jen„ ZPOPV“) ve spojení s § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ“). Z každé smlouvy byla žalobkyně povinna vyplatit pojistnou částku oprávněné osobě v případě pojistné události. Žalovaný byl pak povinen hradit pojistné do doby zániku pojištění, a to v souladu s § 2782 odst. 1 OZ a ve výši, počítané do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 13 odst. 2 ZPOPV. Doba pro placení pojistného byla účastníky sjednána ve smyslu § 2783 odst. 2 OZ prvním dnem pojistného období, tedy souladně s právním hodnocením žalobkyně o splatnosti pojistného.
Pojištění trvalo také v době, za kterou se žalobkyně domáhala zaplacení pojistného. Její nárok na zaplacení pojistného za dobu trvání pojištění v žalobkyní uváděném období, žalovaného ve smyslu § 13 odst. 2 ZPOPV do 30 dubna 2018 v poměrné výši, je tedy důvodný.
Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, má žalobkyně právo nejen na zaplacení nedoplatku pojistného, ale také na úhradu úroku z prodlení, jehož žalovaná výše za požadované období odpovídá § 1970 odst. 2 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
Ze všech shora uvedených zjištění a právních hodnocení soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je uvedeno pod bodem I. výroku. Lhůta pro plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 OSŘ.
Výrokem II. soud rozhodl o náhradě nákladů ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ, podle kritéria procesního úspěchu ve věci. Zcela procesně úspěšné žalobkyni tedy svědčilo právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění práva před soudem. Ty spočívají jednak v náhradě soudního poplatku podle § 137 OSŘ v částce 400 Kč a v náhradě provozních výdajů v paušální výši podle § 151 odst. 3 OSŘ ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., za sepis žalobního návrhu. O převzetí věci od jiného nelze uvažovat v případě uplatnění vlastního nároku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 OSŘ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.