Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
9 C 7/2022-43
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Buškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 61 972,81 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 33 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 33 500 Kč od datum do zaplacení a částku 10 622 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 10 622 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Zamítá se žaloba o zaplacení
částky 9 614,92 Kč,
úroku z prodlení ve výši 7 484,93 Kč,
úroku ve výši 11 357,19 Kč,
úroku z prodlení ve výši 9,75 % z částky 43 114,92 Kč od datum do datum,
úroku z prodlení ve výši 9,75 % z částky 9 614,92 Kč od datum do zaplacení,
částky 8 235,89 Kč,
úroku z prodlení ve výši 3 273,81 Kč,
úroku ve výši 6 775, 22 Kč,
úroku z prodlení ve výši 9,75 % z částky 18 857,89 Kč od datum do datum,
úroku z prodlení ve výši 9,75 % z částky 8 235,89 Kč od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 33 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 33 500 Kč od [datum] do zaplacení a částku 10 622 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 10 622 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Zamítá se žaloba o zaplacení</b> <b>částky 9 614,92 Kč,</b> <b>úroku z prodlení ve výši 7 484,93 Kč,</b> <b>úroku ve výši 11 357,19 Kč,</b> <b>úroku z prodlení ve výši 9,75 % z částky 43 114,92 Kč od [datum] do [datum],</b> <b>úroku z prodlení ve výši 9,75 % z částky 9 614,92 Kč od [datum] do zaplacení,</b> <b>částky 8 235,89 Kč,</b> <b>úroku z prodlení ve výši 3 273,81 Kč,</b> <b>úroku ve výši 6 775, 22 Kč,</b> <b>úroku z prodlení ve výši 9,75 % z částky 18 857,89 Kč od [datum] do [datum],</b> <b>úroku z prodlení ve výši 9,75 % z částky 8 235,89 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Žalobou ze dne datum se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 61 972,81 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že původním věřitelem, společností právnická osoba, na ní byla postoupena pohledávka z titulu smlouvy o zápůjčce číslo číslo uzavřené žalovaným se společností právnická osoba Současně žalobkyně uváděla, že na základě smluv se věřitel zavázal a fakticky předáním v hotovosti při podpisu smlouvy splnil svoji povinnost poskytnout žalovanému částky 50 000 Kč a 26 000 Kč. Žalovaný se proti tomu podle žalobkyně zavázal vrátit poskytnutou částku 50 000 Kč s navýšením o 39 898 Kč formou pravidelných měsíčních splátek v celkovém počtu 18 splátek po 4 995 Kč a částku 26 000 Kč s navýšením o 20 988 Kč formou pravidelných měsíčních splátek v celkovém počtu 18 splátek po 2 611 Kč. Žalobkyně dále uváděla, že žalovaný uhradil dluh pouze zčásti, celkem zaplatil na zápůjčku ve výši 50 000 Kč částku 16 500 Kč a na zápůjčku ve výši 26 000 Kč částku 15 378 Kč. Platby žalovaným žalobkyně započetla poměrně na splatnou jistinu a souhrnný poplatek. Žalobkyně uváděla, že splatnost dluhu nastala v souvislosti s marným uplynutím splátkového kalendáře k datum a k datum.
Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání, žalovaný se na základě výzvy soudu, která obsahovala doložku, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb., dále jen „o.s.ř.“), nevyjádřil. Výzva byla žalovanému doručena do vlastních rukou dne datum. Soud má za to, že proti tomuto postupu nemá námitky a rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ust. §115a o.s.ř.
Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. Žalobkyně s původním věřitelem, společností právnická osoba, uzavřela podle § 1879-1887 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., dále jen O.Z. smlouvu o postoupení pohledávek, kterou převedl na žalobkyni i pohledávku z titulu smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum a smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum za žalovaným. Oznámení o postoupení pohledávky učiněné podle § číslo O.Z. bylo původním věřitelem učiněno dopisem z datum.
Z důkazu smlouva o zápůjčce ze dne datum a ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba, IČO, se sídlem adresa § číslo O.Z. smlouvy o zápůjčce, na základě kterých se společnost právnická osoba zavázala žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši 50 000 Kč, žalovaný se zavázal věřiteli zapůjčenou částku vrátit s navýšením o 39 898 Kč, tedy celkem částku 79 846 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 4 995 Kč. Dále se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši 26 000 Kč a žalovaný se zavázal věřiteli zapůjčenou částku vrátit s navýšením o 20 988 Kč, tedy celkem částku 46 988 Kč v 18 měsíčních splátkách po 2 611 Kč RPSN zápůjček činí 126,91% a 128,75 %.
Žalovaný je občanem Polské republiky, tím je dán mezinárodní prvek. Žalobkyně provozovala svou podnikatelkou činnost v České republice v době uzavření smlouvy, kdy zde měl bydliště také žalovaný. Zdejší soud je proto mezinárodně příslušný podle čl. 17 bod 1 písm. c) Nařízení č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Brusel I bis). Podle čl. 18 bod 2 nařízení Brusel I bis jsou soudy České republiky mezinárodně příslušné podle bydliště žalovaného v době podání žaloby. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém a podle § 84, 85 o.s.ř. je místně příslušným okresní soud, v jehož obvodu měl žalovaný v době podání žaloby k soudu bydliště (§11 odst. 1 o.s.ř.), tedy zdejší soud.
Věc se řídí českým právem podle čl. 4 bod 1 nařízení č. 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), neboť na území České republiky vzniklo bezdůvodné obohacení.
V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Odo 234/2005, dále např. sp.zn. 21 Cdo 1484/2004 se uvádí:„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem, či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“.
Uzavřené smlouvy soud shledal absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. V době uzavření smluv o zápůjčkách, tj. v březnu 2018 a v červenci 2018 dle statistiky ČNB činila průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžními ústavy v případě se splatností od jednoho do pěti roků pro potřeby domácnosti 10,64 % a 10,31 % Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, tj. 31,92% a 30,93% RPSN půjček však činí 126,91% a 128,75 %. Právní předchůdce žalobkyně sice ve smlouvě o zápůjčkách nazývá navýšení souhrnným poplatkem, avšak souhrnný poplatek plní stejnou funkci jako úrok. Přestože RPSN není totéž co úrok, je zřejmé, že částky, které měl žalovaný zaplatit nad rámec půjčené částky, přesahují i trojnásobek běžného smluvního úroku sjednaného pro úvěry v daném období a je nutno pohlížet na uzavřenou smlouvu jako na smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 o.z, neboť smlouva obchází zákon, když svou podstatou směřuje k navýšení odměny za poskytnutou půjčku, především co se týká dalších poplatků vzniklých v souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy. Částky, které měl žalovaný uhradit, tak dosahují ve svém souhrnu téměř 80% poskytnuté jistiny.) V tomto ohledu je třeba hodnotit ujednání ve smlouvě o zápůjčkách o nároku na souhrnný poplatek ve světle § 580 o.z. jako ujednání, které je v rozporu s požadavkem dobré víry a které znamená újmu spotřebitele a značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, je tedy ujednáním absolutně neplatným. Soud tedy uzavřené smlouvy shledal absolutně neplatně pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 občanského zákoníku. Žalovaný si zapůjčil celkem 76 000 Kč (50 000 Kč a 26 000 Kč) a uhradil celkem částku 31 878 Kč, z toho 16 500 Kč za na zápůjčku ve výši 50 000 Kč a částku 15 378 Kč na zápůjčku ve výši 26 000 Kč. Soud tak z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2 991 O.Z. uložil žalovanému zaplatit žalobkyni dlužnou částku 33 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 33 500 Kč od datum do zaplacení a částku 10 622 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 10 622 Kč od datum do zaplacení. V souladu s ust. § 573 O.Z. oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, které bylo odesláno dne datum, se mohlo dostat do dispoziční sféry žalovaného dne datum Lhůta k plnění byla stanovena do 10 dnů od doručení, tj. do datum, následujícím dne nastala splatnost pohledávky a dne datum se žalovaný dostal do prodlení. Ve zbývající výši byla žaloba zamítnuta.
O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná a žalovanému v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovena tímto rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.