Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 403/2021-19
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Pohorelcovou v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi, o zaplacení částky 3.287 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný celé jméno žalovaného je povinen zaplatit žalobci částku 2.600 Kč s úroky z prodlení ve výši 11,75% ročně z této částky od 7.5.2022 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.
II. Pro částku 687 Kč s příslušenstvím a pro úroky z prodlení za dobu od 26.11.2015 do 6.5.2022 se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci náklady řízení ve výši 74,50 Kč k rukám Mgr. jméno jméno, AK obec, ulice a číslo, do 15 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný [celé jméno žalovaného] je povinen zaplatit žalobci částku 2.600 Kč s úroky z prodlení ve výši 11,75% ročně z této částky od 7.5.2022 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku. II. Pro částku 687 Kč s příslušenstvím a pro úroky z prodlení za dobu od 26.11.2015 do 6.5.2022 se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci náklady řízení ve výši 74,50 Kč k rukám Mgr. [jméno] [jméno], AK [obec], [ulice a číslo], do 15 dnů od právní moci rozsudku.
Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal zaplacení částky 3.287 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 26.11.2015 do zaplacení. Svůj nárok opíral o skutečnost, že žalovaný uzavřel se společností právnická osoba smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému dne 26.10.2015 poskytnut úvěr ve výši 2.600 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 25.11.2015. Právní předchůdce žalobce poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky, na které se žalovaný zaregistroval zadáním osobních údajů (včetně tel. čísla a e-amailové adresy). Žalovaný zaslal žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření platební schopnosti žalovaného mu byl zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Žalovaný byl lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo vyhověno žádosti o úvěr. Žalovaný odsouhlasil znění smlouvy verifikačním kódem. Žalovanému byly peněžní prostředky vyplaceny dne 26.10.2015 na bankovní účet, který uvedl. Pohledávka se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 2.600 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 687 Kč právnická osoba uzavřela s žalobcem dne 1.1.2021 smlouvu o postoupení pohledávek. Žalovaný úvěr nevrátil, odeslání upomínky předcházel pokus kontaktovat žalovaného telefonicky. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 2.2, 2021. K jednání soudu se právní zástupce žalobce omluvil.
Soud z dokladů předložených žalobcem zjistil, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek společnost právnická osoba postoupila pohledávky na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 2.2.2021.
Žalovaný se k jednání soudu nedostavil. Dle ust. § 101 odst.3 o.s.ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalovanému byla žaloba a předvolání k jednání doručeno doručujícím orgánem – provozovatelem poštovních služeb dle ust. § 49 odst.4 o.s.ř. na adresu místa trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu (§ 46b písm. a) o.s.ř.). K jednání soudu se nedostavil a ani svou nepřítomnost neomluvil. Soud proto jednal v souladu s výše uvedeným § v jeho nepřítomnosti.
Soud provedl důkaz listinou označenou jako smlouva o zápůjčce bez data a bez podpisu žalovaného, částí výpisu z účtu, oznámením o postoupení pohledávky. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce disponoval osobními údaji žalovaného (jménem, bydlištěm, číslem účtu). Podle zprávy právnická osoba majitelem účtu číslo byl celé jméno žalovaného (žalovaný), účet byl ukončen. Dne 26.10.2015 evidují příchozí platbu ve výši 2.600 Kč z účtu bankovní účet. Listinou ze dne 2.2.2021 společnost právnická osoba oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobce.
Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalobce disponuje osobnímu údaji žalovaného. Žalobce tvrdí, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 2.600 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit do 25.11.2015. Žalobce neprokázal, že smlouva uzavřená právním předchůdcem žalobce byla uzavřena skutečně s žalovaným. Soud se proto zabýval, zda na straně žalovaného nedošlo k bezdůvodnému obohacení, kdy má za prokázané že 26.10.2015 na bankovní účet žalovaného byla připsána částka 2.600 Kč které žalovaný obdržel. Žalobce před podáním žaloby odeslal žalovanému předžalobní upomínku.
Podle ustanovení § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
V řízení bylo prokázáno (zprávou banky), že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 2.600 Kč, tím žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu), které byla žalovaný povinen podle § 2991 odst.1 o.z. vydat. Z obsahu žaloby vyplývá, že žalovaný nezaplatil žádnou částku. Soud proto žalovanému uložil povinnost vydat bezdůvodné obohacení ve výši 2.600 Kč a pro zbývající požadované částky a nároky žalobu zamítl.
Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v občanském zákoníku určena doba splnění, je třeba vycházet z toho, že dlužník je povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl věřitelem k plnění vyzván (§ 1958 odst.2 obč.zák.). V řízení nebylo prokázáno, kdy žalobce vyzval žalovaného k plnění a proto soud u úroků z prodlení vycházel ze dne, kdy byla žalovanému doručena žaloba. Žaloba byla doručena dne 5.5.2022. Nárok se stal splatným 6.5.2022 a žalovaný se dostal do prodlení od 7.5.2022. Soud proto přiznal žalobci úroky z prodlení od 7.5.2022 v souladu s ust. nařízení vlády 351/2013Sb. a pro zbytek požadovaných úroků z prodlení žalobu zamítl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy měl-li účastník ve věci jen úspěch částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Úspěch účastníka podle § 142 odst.1 o.s.ř. v řízení o zaplacení peněžité pohledávky se poměřuje i co do úspěchu ohledně uplatněného příslušenství (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 3.12.2015 sp.zn. 23 Cdo 2585/2015). Nejvyšší soud tento právní názor přijal ve shodě s nálezem Ústavního soudu sp.zn. I ÚS 2717/08 (pokud je předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství, je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství). Žalobce požadoval celkem částku 5.013,80 Kč (částku 3.287 Kč + 1.726,80 Kč – úrok z prodlení 8,05% ročně z částky 3.287 Kč od 26.11.2015 do 3.6.2022). Žalobci bylo ke dni rozhodnutí soudu přiznáno celkem 2.623,40 Kč (jistina – 2.600 Kč + 33,40 Kč – úrok z prodlení ve výši 11,75% z 2.600 Kč od 7.5.2022 do 3.6.2022). Žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 52,30%, tomu odpovídá úspěšnost žalovaného ve výši 47,7%. Poměr úspěchu tedy činí 5% ve prospěch žalobce. Náklady řízení v dané věci činí zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, mimosmluvní odměna zástupce žalobce za tři úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu - převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) po 200 Kč (§ 14b odst.1 bod 1 advokátního tarifu), tři náhrady hotových výdajů zástupce žalobce za tři úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu - převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu) s připočtením 21% daně z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (§137 odst. 3 o.s.ř.) Celkem částka 1.489 Kč, kdy 5% činí částka 74,51 Kč, kterou soud žalobci přiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání dle § 202 odst. 2 o.s.ř. přípustné.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze se jejího plnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.