Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
34 C 212/2021-35
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Tomášem Kamenickým ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
o zaplacení 100 800 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 100 800 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 8 708,74 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 032 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 100 800 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 8 708,74 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 032 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 100 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8 708,74 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná se dne 14. 6. 2017 přihlásila u žalobkyně jako poplatník televizního poplatku, neboť se stala držitelem 50 ks televizních přijímačů a vznikla jí proto povinnost platit televizní poplatek ve výši 6 750 Kč měsíčně. Dne 23. 2. 2021 oznámila žalovaná změnu v počtu televizních přijímačů na 10 ks a proto byla povinna platit televizní poplatek ve výši 1 350 Kč měsíčně. Žalovaná nezaplatila televizní poplatek za 4. čtvrtletí roku 2019 co do 900 Kč, za celý rok 2020 - za jednotlivá čtvrtletí po 20 250 Kč, za 1. čtvrtletí roku 2021 ve výši 14 850 Kč a za 2. čtvrtletí roku 2021 ve výši 4 050 Kč, spolu 100 800 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k dobrovolné úhradě žalované pohledávky dopisem ze dne 19. 5. 2021, který si žalovaná převzala dne 20. 5. 2021, ale dluh nezaplatila.
2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Na svou obranu proti ní uvedla, že jí není zřejmé, jak žalobkyně došla k částkám uvedeným v podané žalobě. Dle evidenčního listu poplatníka žalovaná užívala počínaje 1. 1. 2021 pouze 10 ks televizorů, přesto žalobkyně účtuje i za měsíce leden a únor 2021 televizní poplatek z 50 ks televizorů. Z toho důvodu měla za to, že žalobkyní uplatněný nárok je nedůvodný nejméně v této části a navrhovala zamítnutí žaloby v celém rozsahu.
3. Soud vzal za prokázané, že žalovaná se v měsíci červnu 2017 přihlásila u žalobkyně do evidence poplatníků televizního poplatku, protože byla držitelem 50 ks televizních přijímačů. Dne 10. 2. 2021 oznámila žalovaná žalobkyni změnu v počtu televizních přijímačů z 50 ks na 10 ks, protože počínaje 1. 1. 2021 držela jen 10 ks televizních přijímačů. Dne 19. 5. 2021 vyzvala žalobkyně žalovanou k dobrovolné úhradě žalované pohledávky a upozornila ji, že nebude-li dobrovolně zaplaceno, obrátí se na soud se žalobou.
4. Skutečnost, že se žalovaná přihlásila u žalobkyně do evidence poplatníků televizního poplatku je prokázáno z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků na č. l. 20. Že žalovaná oznámila žalobkyni, že drží 50 ks televizních přijímačů, a že od 1. 1. 2021 se jejich stav změnil na 10 ks, plyne z evidenčního listu poplatníka ze dne 10. 2. 2021 na č. l. 16. Učinění předžalobní upomínky je prokázáno dopisem ze dne 19. 5. 2021 na č. l. 21 a jeho doručení žalované dne 20. 5. 2021 je prokázáno doručenkou na č. l. 25. Z přehledů předpisů a plateb ze dne 19. 5. 2021 na č. l. 23, resp. ze dne 5. 10. 2021 na č. l. 17 vyplývá, že žalovaná za období od července 2017 do prosince 2021 zaplatila na televizních poplatcích dne 31. 7. 2018 částku 43 084,40 Kč, dne 14. 12. 2018 částku 13 502 Kč, dne 15. 1. 2019 částku 87 745 Kč, dne 31. 1. 2020 částku 20 983,01 Kč a dne 14. 4. 2021 částku 19 350 Kč, přičemž všechny tyto platby připadly na dluhy na televizních poplatcích za období předcházející 4. čtvrtletí 2019 a částečně i na něj, avšak zbývá doplatit 900 Kč.
5. Po právní stránce soud vyšel z § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích, dle něhož poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač, jestliže drží, nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Jelikož byla žalovaná poplatníkem televizního poplatku přihlášeným do evidence poplatníků televizního poplatku v souladu s § 8 odst. 1 a 2 části věty před středníkem zmíněného zákona, byla povinna platit televizní poplatek ve výši 135 Kč za každý televizní přijímač (§ 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích). Žalobkyně se domáhala zaplacení televizního poplatku za 50 ks televizních přijímačů od října 2019 do února 2021 a od března 2021 do června 2021 za 10 ks televizních přijímačů se splatností pokaždé do 15. dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí v souladu s § 7 odst. 3 věty první zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. Jelikož čas plnění byl stanoven zákonem, byla žalovaná povinna plnit žalobkyni ve smyslu § 1958 odst. 1 o. z. i bez jejího vyzvání. Nezaplatila-li jednotlivé splátky televizního poplatku do 15. dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí, ocitla se ode dne následujícího ve smyslu § 1968 o. z. v prodlení a žalobkyni vzniklo podle § 1970 o. z. právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V souzené věci po kapitalizaci té které splátky k datu 15. 7. 2021 činí zákonný úrok z prodlení částku 8 708,74 Kč.
6. Výše dluhu byla určena správně: při výši televizního poplatku 135 Kč měsíčně a 50 ks televizních přijímačů vychází výše čtvrtletní platby na 20 250 Kč (135 Kč x 50 x 3). To se týká celého roku 2020, za 4. čtvrtletí 2019 žalobkyně požaduje toliko 900 Kč, za 1. čtvrtletí 2021 žalobkyně žaluje poplatky za 50 ks televizních přijímačů za leden a únor a za 10 ks televizních přijímačů za březen ( (135 Kč x 50 x 2) + (135 Kč x 10)). Za 2. čtvrtletí roku 2021 žalobkyně žaluje 4 050 Kč za 10 ks televizních přijímačů (135 Kč x 10 x 3). Zvlášť k výši televizního poplatku za leden a únor 2021 soud uvádí, že žalovaná v oznámení sice uvedla, že nižší počet televizních přijímačů drží od 1. 1. 2021, nicméně to není významné, protože pro účinnost změny ve výši televizního poplatku je rozhodující počátek dalšího měsíce po učinění oznámení (§ 7 odst. 5 zákona o televizních a rozhlasových poplatcích). Žalovaná oznámení učinila v únoru 2021, a proto žalobkyně správně účtuje televizní poplatek z 10 ks televizních přijímačů až od března 2021.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu 100 % nákladů řízení. Účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně sestávají ze soudního poplatku ve výši 4 032 Kč. Mezi náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. nepatří náklady právního zastoupení žalobkyně. Její postavení je totiž do značné míry podobné k jiným právnickým osobám zřízeným zákonem. Žalobkyně se na poli svého působení těší výsadnímu postavení, k čemuž má vytvořené specifické podmínky a lze tak na ni v určitých ohledech klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci (nález Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12), agendu televizních poplatků žalobkyně sama spravuje, pokud poté tuto agendu následně předává advokátní kanceláři, racionální smysl právního zastoupení advokátem se tak do značné míry vytrácí (nálezy Ústavního soudu ze dne 6. 2. 2015, sp. zn. I. ÚS 3768/14, a ze dne 18. 2. 2015, sp. zn. II. ÚS 1333/14).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.