Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
16 C 55/2022-19
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Pohorelcovou v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi, o zaplacení částky 1.863 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1.863 Kč s úroky z prodlení ve výši 9% ročně z částky 1.144 Kč od 20.11.2018 do zaplacení a ve výši 9,75% ročně z částky 719 Kč od 2.4.2019 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen uhradit žalobci náklady řízení ve výši 1.489 Kč k rukám JUDr. jméno příjmení, příjmení obec a číslo, ulice a číslo, do 15 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1.863 Kč s úroky z prodlení ve výši 9% ročně z částky 1.144 Kč od 20.11.2018 do zaplacení a ve výši 9,75% ročně z částky 719 Kč od 2.4.2019 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen uhradit žalobci náklady řízení ve výši 1.489 Kč k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], [příjmení] [obec a číslo], [ulice a číslo], do 15 dnů od právní moci rozsudku.
Žalobce se domáhal zaplacení částky 1.144 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 20.11.2018 do zaplacení a částky 719 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 2.4.2019 do zaplacení. Svůj nárok opíral o skutečnost, že dne 25.5.2018 uzavřel žalovaný se společností právnická osoba smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Žalovanému byla dodávána energie do odběrného místa obec, ulice a číslo. Následně došlo k vyúčtování služeb za období od 2.7.2018 do 31.10.2018 (spotřeba celkem 0,142 MWh) ve výši 1.144 Kč. Žalovanému vznikl nedoplatek ve výši 1.144 Kč. Dluh se stal splatný 19.11.2018. Žalovaný dluží jistinu ve výši 1.144 Kč. Následně došlo k vyúčtování služeb za období od 1.11.2018 do 6.3.2019 (spotřeba celkem 0,024 MWh) ve výši 719 Kč. Žalovanému vznikl nedoplatek ve výši 719 Kč. Dluh se stal splatný 1.4.2019. Žalovaný dluží jistinu ve výši 719 Kč. Mezi společností právnická osoba a žalobcem byla dne 13.10.2017 uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek, na základě které byla na žalobce ke dni 23.2.2021 postoupena pohledávka za žalovaným. Žalovanému bylo zasláno oznámení o postoupení pohledávky dopisem ze dne 4.3.2021. Dne 4.3.2021 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva.
Mezi společností právnická osoba a žalobcem byla dne 13.10.2017 uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek, na základě které byla na žalobce ke dni 29.10.2020 postoupena pohledávka za žalovaným. Žalovanému bylo zasláno oznámení o postoupení pohledávky dopisem ze dne 4.3.2021.
Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena. Žalovaný se v dané lhůtě nevyjádřil a na výzvu soudu nereagoval.
Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. K dotazu soudu žalobce uvedl, že souhlasí, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalovaný se ve lhůtě dané soudem nevyjádřil, soud tedy předpokládal, že žalovaný dle § 101 odst.4 o.s.ř. vyslovili souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání
Žalobce předložil smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 25.5.2018, periodickou fakturu číslo mimořádnou faktiru číslo upomínku ze dne 24.9.2018, upomínku ze dne 10.4.2019. Z těchto dokladů s přihlédnutím k tvrzení žalobce má soud za prokázané, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce byla dne 25.5.2018 uzavřena kupní smlouva, na základě které byla žalovanému dodávána elektrická energie do odběrného místa obec, ulice a číslo. Za období od 2.7.2018 do 31.10.2018 byla vyúčtována periodická faktura za služby. Za spotřebu elektřiny a služby byla vyúčtována částka 1.144,06 Kč, žalovanému vznikl dluh ve výši 1.144 Kč. Faktura byla vystavena dne 4.11.2018 a byla splatná dne 19.11.2018. Žalovaný nedoplatek ve lhůtě splatnosti neuhradil. Za období od 1.11.2018 do 6.3.2019 byla vyúčtována mimořádná faktura – konečný účet. Za spotřebu elektřiny a služby byla vyúčtována částka 719,08 Kč a žalovanému vznikl dluh ve výši 719 Kč. Faktura byla vystavena dne 18.3.2019 a byla splatná dne 1.4.2019. Žalovaný nedoplatek ve lhůtě splatnosti neuhradil. Žalovanému byla zaslána upomínka ze dne 24.9.2018, ze dne 5.2.2019 a ze dne 10.4.2019.
Podle § 2758 odst.1 zák.č. 89/2012Sb. (dále jen obč.zák.) se kupní smlouvou prodávající zavazuje odevzdat kupujícímu předmět koupě a kupujíc se zavazuje, věc převzít a zaplatit prodávajícímu kupní cenu.
Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalovaný uzavřel kupní smlouvu, na základě které mu byla dodávána jako odběrateli elektřina do odběrného místa. Právní předchůdce žalobce svou povinnost dle uzavřené smlouvy splnil a energii do odběrného místa dodával. Dodanou energii vyúčtoval výše uvedenými fakturami. Žalovaný svou povinnost stanovenou § 2758 obč.zák. (zaplatit za předmět koupě prodávajícímu kupní cenu) nesplnil. Dle předložených faktur a tvrzení žalobce žalovaný dluží za dodávku elektřiny částku 1.863 Kč.
Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele). Dle ust. § 1970 obč.zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžního dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalovaný kupní cenu splatnou 19.11.2018 a 1.4.2019 řádně a včas nezaplatil a od 20.11.2018 a 2.4.2019 je v prodlení. Dle nařízení vlády č. 351/2013Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Protože žalobci vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení, soud žalobci přiznal úroky z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013Sb. tak, jak požadoval.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce byl ve věci úspěšný a vzniklo mu právo na náhradu nákladů řízení. Řízení bylo zahájeno návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (návrh byl podaný na ustáleném vzoru uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech) je žalováno peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, soud proto ve věci nákladů řízení postupoval dle vyhl. č. 177/1969Sb. (dále jen advokátní tarif) ve znění účinném od 1.7.2014 Náklady řízení v dané věci činí zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, mimosmluvní odměna zástupce žalobce za tři úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu - převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva k plnění) po 200 Kč (§ 14b odst.1 bod 1 advokátního tarifu), tři náhrady hotových výdajů zástupce žalobce za tři úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu - převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva k plnění) po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu) a náhrada za 21% z odměny a náhrad ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Celkem 1.489 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání dle § 202 odst. 2 o.s.ř. přípustné.
Nebude-li povinnost stanovena rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.