Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 279/2021-45

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Mráčkovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 28 576 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 28 576 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 18 048 Kč od datum do zaplacení ve výši 10% ročně a se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 528 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25% ročně, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 12 167,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce příjmení jméno příjmení, advokáta.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 28 576 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 18 048 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10% ročně a se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 528 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25% ročně, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 12 167,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 4 dne datum se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 28 576 Kč s příslušenstvím, neboť spolu uzavřeli nájemní smlouvu o pronájmu pozemku st. parcelní číslo v katastrální uzemí (nyní pozemky st. parc. Č. číslo, st. parc. číslo parc. číslo parc. číslo). Nájem byl sjednán na dobu neurčitou a byl žalovaným vypovězen dopisem ze dne datum, přičemž sjednaná výpovědní lhůta v délce šesti měsíců uběhla dne datum. Dle nájemní smlouvy byl žalovaný povinen platit nájemné roční výši 18 048 Kč splatné vždy 31. březnu roku, za který se nájem platí. Žalovaná neuhradila nájemné za rok 2020 ve výši 18 048 Kč splatné datum a nájemné za období datum do datum ve výši 10 528 Kč splatné dne datum. Žalovaný ničeho na dluh neuhradil ani přes předžalobní výzvu.

2. Proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu podala žalovaná včasný odpor, přičemž následné vyjádření uvedla, že zažalovaný nárok zcela neuznává, neboť smlouvu s panem celé jméno žalobce o pronájmu části pozemku číslo dne datum vypověděla dne datum a že s ohledem na to, že nezaznamenala žádnou reakci a z důvodu předběžné opatrnosti stejný úkon zopakovala dne datum.

3. Žalobce následně sdělil, že výpověď předmětné nájemní smlouvy ze dne datum nikdy neobdržel au předloženou žalovanou pokládá za antedatovanou. Žalovaná neprokazuje doručení výpovědi nájemní smlouvy ze dne datum žalobci, místo toho předkládá informaci pošty o doručení zásilky z datum. Žalobce vedl s žalovanou soudní spor o zaplacení nájemného z předmětné nájemní smlouvy za roky předcházející žalovanému období. Soudní řízení bylo vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. a nároku žalobce bylo po provedeném řízení vyhověno. příjmení žalované v předchozím řízení byla smyšlená, ale rozhodně se ani náznakem neopírala o výpověď z roku 2014. Ani pozdější komunikaci s žalobcem ohledně dlužného nájemného takovou výpověď nezmínila (emaily rok 2016).

4. Při jednání konaném dne datum účastníci setrvali na svých návrzích, přičemž žalovaná uvedla, že následnou digitalizací se změnila výměra pozemku a že se s žalobcem snažila dohodnout na změně nájemní smlouvy, což se jí nepodařilo mimo jiné proto, že se žalobce nezdržoval na adrese trvalého byldiště.

5. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne datum uzavřeli nájemní smlouvu na nemovitost.

6. Soud v řízení provedl dokazování v následujícím rozsahu a učinil tato jednotlivá skutková zjištění:

7. Účastníci uzavřeli dne datum nájemní smlouvu na nemovitost, na základě které si žalovaný pronajal od žalobce pozemek p.č. st. číslo, zastavěná plocha a nádvoří o 752 m. v k.ú. obec, neboť na celé ploše se nachází zemědělská stavba – budova bez čísla popisného nebo evidenčního, která je ve vlastnictví nájemce, za nájemné 18 048 Kč ročně splatné k číslo příslušného roku. Tento pozemek byl v předmětné době v Katatsru nemovitostí veden jako zastavěná plocha a nádvoří (zjištěno z nájemní smlouvy ze dne datum, výpis z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný ke dni datum k list vlastnictví).

8. Dne datum Katastrální úřad pro Středočeský kraj stát. instituce přijal Návrh na zápis rozdělení budovy do katastru nemovitostí od žalované, na jehož základě byl dosavadní pozemek parc. č. st. číslo rozdělen na pozemky par. č. st. číslo, číslo a par. číslo parc. číslo které dohromady přesně kopírují výměru a rozlohu původního pozemku (zjištěno z Návrh na zápis rozdělení budovy do katastru nemovitostí na list vlastnictví, k.ú. obec).

9. Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku 54 144 Kč s příslušenstvím, z titulu dlužného nájemného za období 2017 číslo vycházejícího ze stejné nájemní smlouvy ze dne datum ohledně stejných nemovitých věcí, ve kterém dovodil, že smlouva byla uzavřena platně, že ji nelze shledat neurčitou, neboť z ní jednoznačně vyplývá, že nájemní smlouva je uzavřena ohledně pozemku st. parc. číslo jehož výměra ke dni uzavření činila 752 m2 (zjištěno z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 14.1.2021 č.j. -48).

10. Dopisem datovaným dne datum doručeným žalobci v březnu 2021 žalovaný vypověděl smlouvy o pronájmu pozemku číslo ze dne datum (zjištěno z výpovědi datované datum a výpisu České pošty s.p. k zásilce RR734231237CZ).

11. Dopisem datovaným datum žalovaná oznámila žalobci, že vlastnictví k ½ objektu situovaného na pozemku číslo bylo převedeno na osobu jméno příjmení, a že žádá o změnu nájemní smlouvy, kterou by došlo k zrušení nájmu pozemku číslo a nájem za pozemky číslo o výměře 128 m2 by činil 3 072 Kč. Ostatní články nájemní smlouvy by zůstaly beze změny (zjištěno z dopisu žalované podepsané jednatelem jméno příjmení ze dne datum adresovaném žalobci).

12. Dopisem ze dne datum vyzval žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k zaplacení částky, jež je předmětem řízení s tím, že pokud tak neučiní bude dluh vymáhán soudně (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne datum včetně doručenky do datové schránky).

13. Z ostatních v řízení provedených důkazů (emaily ze dne datum a datum, dopis ze dne datum) nebyly zjištěny žádné skutečnosti důležité proto toto řízení, resp. lze z nich pouze konstatovat, že o žádné výpovědi nájemní smlouvy ze dne datum ze strany žalované nevypovídají.

14. Žalovaná ani po poučení podle o povinnosti označit důkazy, ke svému tvrzení, že výpověď datovanou datum doručila, resp. odeslala žalobci již před rokem 2021, s tím že pokud tak neučiní vystavuje se riziku ztráty sporu pro neunesení důkazního břemene, uvedla, že žádné takové důkazy nemá.

15. Soud po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu:

16. Po právní stránce posoudil věc následovně:

17. Dle , (dále jen„ OZ“) nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

18. Podle , nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky.

19. Podle je nájemce je i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné.

20. Podle nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

21. Podle věta první dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

22. Podle Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Předně soud vyšel z právního názoru, že při posouzení zažalovaného nároku je nutno přihlédnout i k odůvodnění rozhodnutí -48, obzvlášť za situace kdy v tomto řízení byla řešena stejná předběžná otázka (platnost uzavření nájemní smlouvy ze dne datum) mezi týmiž účastníky vycházející ze stejného skutkového rámce, a to i přesto, že , 3 stanoví rozsah závaznosti pro účastníky řízení a všechny jiné orgány pouze co do pravomocného výroku. Avizovaný přístup již opakovaně dovodil Nejvyšší soud ČR ve vztahu k zamítnutým žalobám, kdy opakovaně uvedl, že v případě zamítavého výroku je nutno výrok posoudit v souvislosti s odůvodněním rozhodnutí, což má význam jednak z hlediska posouzení věci pravomocně rozhodnuté, jednak z hlediska závěru, zda předběžná otázka ve sporu mezi účastníky byla již pravomocně rozhodnuta (k tomu srov. či sp. zn. ). Tendenci k určité vázanosti ostatních orgánů rovněž odůvodněním, lze spatřovat i v judikatuře Ústavního soudu, který v nálezech sp. zn. a dovodil, že„ že z ústavněprávního hlediska nelze akceptovat, aby jeden státní orgán při výkonu veřejné moci autoritativně přezkoumal a osvědčil, resp. konstituoval ve prospěch konkrétní osoby určité právo, na jehož existenci tato osoba spoléhá v důsledku dobré víry ve správnost aktu státu, a aby následně jiný státní orgány jiném řízení téže osobě totéž právo odňal (nepřiznal) s odůvodněním, že původní rozhodnutí bylo údajně vadné.“ Za stěžejní je pak třeba považovat usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14.9.2017, sp. zn. , v němž byla shrnuta dosavadní judikatura k otázce vázanosti posouzením předběžné otázky v jiném řízení mezi týmiž účastníky za shodné skutkové situace, přičemž v něm uvedenou judikaturu sám označil za ustálenou a učinil závěr, že„ by bylo očividně v rozporu s principy právního státu a předvídatelnosti soudního rozhodnutí, pakliže by soud v jiném řízení, probíhajícím mezi týmiž účastníky v rámci téhož skutkového rámce věci (byť s jinak formulovaným žalobním požadavkem) nereflektoval (nevycházel) z již pravomocně přijatého právního názoru (třeba i obsaženého pouze v odůvodnění rozsudku, neboť podané žalobě pro takto učiněný právní závěr nebylo vyhověno a bylo tudíž vydáno negativní rozhodnutí) týkajícího se předmětné právní otázky, a sám si znovu (a třeba zcela odlišně) tuto (pro něj předběžnou) právní otázku vyřešil.“

24. Soud tak i v tomto řízení dospěl v souladu s rozhodnutím vydaným ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. k závěru, že strany uzavřely platně nájemní smlouvu, když její předmět byl určen dostatečně určitě, neboť byl definován údaji zapsanými v katastru nemovitostí parc. č. st. číslo o výměře 752 m2. Na platnost smlouvy o nájmu nemůže mít vliv následné rozdělení pozemku, na menší pozemky o celkové shodné výměře, ani prodej objektu nacházejícímu se na pozemku osobě odlišné od stran nájemní smlouvy. K rozdělení došlo v souvislosti s návrhem žalované na rozdělení komplexu budov stojících mimo jiné na pronajatém pozemku, nikoli digitalizací, jak žalovaná uvedla při jednání. Otázka, zda rovněž fakticky nádvoří užívala není pro tohoto řízení předmětná, neboť již v době uzavření nájemní smlouvy žalovaná musela vědět, že pozemek je tvořen zastavěnou plochou a nádvořím, jak vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí k datu datum, v tomto rozsahu nájemní smlouvu dobrovolně uzavřena, a tedy skutečnost zda jej fakticky užívala celý nebo nikoli nemá vliv na její povinnost platit sjednané nájemné.

25. Žalovaná, jak bylo výše uvedeno, ani po poučení podle neoznačila takové důkazy, které by prokazovaly doručení resp. alespoň odeslání výpovědi datované datum žalobci před březnem 2021, resp. uvedla že takové důkazy nemá. Irrelevantní je tak i tvrzení, že žalobce se nezdržoval na adrese trvalého pobytu, když žalovaná nebyla schopna prokázat ani odeslání předmětné výpovědi. Jelikož výpověď je jednostranným právním jednáním, vyvolává právní účinky až jejím doručením do dispoziční sféry příjemce. Bez prokazatelného doručení tedy nemohla vyvolat zamýšlený následek v podobě ukončení nájemní smlouvy ze dne datum. Žalované tak v souladu se jmenovanou smlouvou vznikla povinnost hradit žalobci za užívání předmětného pozemku resp. pozemků nájemné ve výši 18 048 Kč ročně, což v rozporu s touto svou povinností za rok 2020 neučinila, a proto se ohledně této částky dostala dne datum do prodlení. Dále žalovaná neuhradila část nájemného připadajícího na období 1.1. až datum ve výši 10 528 Kč, čím se od datum dostala do prodlení i ohledně této částky. Žalobci tak vzniklo právo vedle jistiny požadovat zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši dle

26. Ačkoliv v řízení bylo prokázáno doručení výpovědi až v březnu 2021 nikoliv v lednu 2021, jak tvrdil žalobce, nemá toto zjištění vliv na žalovaný nárok, neboť žalobce se tak domáhá menší částky, což je čistě v jeho dispozici. S ohledem na vše výše uvedené shledal soud žalobu v celém rozsahu důvodnou a rozhodl, jak je výroku I uvedeno.

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle tak, že žalobci, který měl ve věci plný úspěch přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu v celkové výši 12 167,10 Kč Tyto náklady se skládají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 144 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 28 576 Kč sestávající z částky 2 260Kč za každý ze 3 úkonů uvedených v  a. t. (příprava a převzetí, žaloba, účast na jednání dne datum) a dále sestávající z částky 1 130 Kč za úkon uvedený v  a. t. (předžalobní výzva) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 023,10 Kč ve výši 1 913,10Kč.

28. Jak ve výroku I tak ve výroku II určil soud lhůtu k plnění jako třídenní od právní moci rozsudku, když neshledal důvody pro její prosloužení ( ). Platebním místem v případě povinnosti uložené ve výroku II určil soud v souladu s úpravou obsaženou v  zástupce žalobce.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.