Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 61/2020-83
Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní Mgr. Michaelou Novákovou ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO
; sídlem adresa žalobkyně
; zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
; bytem adresa žalovaného
adr. pro doručení: ulice a číslo, PSČ obec
o zaplacení 21 710,71 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 21 710,71 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 53,61 Kč, úrokem 17,84 % ročně z částky 19 610,71 Kč od 28. 2. 2019 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení z částky 19 610,71 Kč od 28. 2. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 %, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 321 Kč k rukám právního zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 21 710,71 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 53,61 Kč, úrokem 17,84 % ročně z částky 19 610,71 Kč od 28. 2. 2019 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení z částky 19 610,71 Kč od 28. 2. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 %, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 321 Kč k rukám právního zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal zaplacení částky 21 710,71 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že nárok uplatněný žalobou vyplývá ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 13. 6. 2013. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 44 000 Kč převodem na účet žalovaného. Ten se zavázal splatit úvěr s úrokem ve výši 17,84 % p.a. v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 929 Kč vždy k 15. dni každého měsíce počínaje dnem 15. 7. 2013 s tím, že poslední splátka ve výši 841 Kč bude splacena dne 15. 6. 2020. Rovněž se zavázal uhradit veškeré náklady a výdaje, které vzniknou v souvislosti se smlouvou. V čl. 6 smlouvy bylo stranami sjednáno pojištění úvěru. Pojištění bylo sjednáno pro případ smrti, invalidity, pracovní neschopnosti žalovaného (nebo pro případ ztráty jeho zaměstnání). Žalovaný se zavázal za udržování pojištění sjednaného ve smlouvě hradit částku ve výši 115 Kč měsíčně. Dále bylo sjednáno pro případ prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce nebo do prodlení se splacením více než dvou splátek v dohodnuté lhůtě, že žalobce je oprávněn požadovat poplatky spojené se správou úvěru v prodlení a s případným vymáháním úvěru ve výši dle aktuálně platného sazebníku. Přestože byl žalovaný ze strany žalobce opakovaně upomínán a vyzýván k úhradě, své závazky neplnil řádně a včas. Zejména neuhradil splátky za měsíce listopad, prosinec 2018 a leden 2019. Z toho důvodu žalobce uplatnil v souladu se smlouvou své právo požadovat okamžité splacení všech závazků, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 26. 1. 2019. Jelikož žalovaný do dne stanoveného ve výzvě, tedy do 27. 2. 2019 dlužné splátky neuhradil, byl úvěr prostřednictvím dopisu ze dne 27. 2. 2019 zesplatněn ke dni 27. 2. 2019. Žalobci v důsledku zesplatnění úvěru vznikla pohledávka ze smlouvy, která byla k tomuto dni vyčíslena celkem na 21 764,32 Kč. Dlužná částka ke dni zesplatnění (27. 2. 2019) je pak tvořena součtem poskytnutého plnění ve výši 44 000 Kč, běžného úroku ve výši 33 514,40 Kč, od kterých jsou odečteny splátky žalovaného ve výši 57 903,69 Kč, tj. 19 610,71 Kč. K této částce je třeba připočítat ještě zbytek neuhrazených cen za vedení účtu a za přistoupení do pojištění, které nepřirůstaly k jistině, v celkové výši 11 954 Kč, které byly hrazeny samostatně splátkami v celkové výši 9 854 Kč, v rozdílu tedy 2 100 Kč a dále též neuhrazený úrok z prodlení v celkové výši 102,92 Kč, který byl hrazen samostatně splátkami v celkové výši 49,31 Kč, v rozdílu tedy 53,61 Kč. Výsledná dlužná částka proto činila ke dni zesplatnění 21 764,32 Kč. Příslušenství pak dále představuje obchodní úrok z úvěru ve výši 17,84 % p.a. z jistiny ode dne následujícího po dni zesplatnění, tedy od 28. 2. 2019 do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % p.a. z jistiny ode dne následujícího po dni zesplatnění, tedy od 28. 2. 2019 do zaplacení. Žalovaný po dni zesplatnění úvěru ničeho neuhradil. Před podáním žaloby zaslal žalobce žalovanému předžalobní výzvu.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Soud ve věci nařídil na 23. března 2022 jednání ve věci. Žalobce se z nařízeného jednání omluvil a souhlasil s rozhodnutí věci v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se z jednání neomluvil a ani nepožádal o odročení jednání. Předvolání bylo žalovanému doručeno dne 11. 3. 2022.
Ze předložených listinných důkazů bylo o skutkovém stavu věci zjištěno následující:
Z obsahu smlouvy o úvěru číslo ze dne 13. 6. 2013 bylo zjištěno, že žalobce se zavázal poskytnout žalovanému – dlužníkovi – úvěr ve výši 44 000 Kč. Žalovaný se zavázal hradit úroky z úvěru ve výši 17,84 % ročně. Žalovaný se ve smlouvě o úvěru zavázal úvěr splácet
v měsíčních splátkách ve výši 929 Kč vždy k 15. dni každého měsíce počínaje dnem 15. 7. 2013 s tím, že poslední splátka ve výši 841 Kč bude splacena dne 15. 6. 2020. Z výpisu z úvěrového účtu vyplývá, že dne 13. 6. 2013 žalovaný čerpal poskytnutý úvěr ve výši 44 000Kč, a to bezhotovostně na účet č. bankovní účet, řádně však nesplácel. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou jednotlivých splátek věru, proto byl úvěr zesplatněn ke dni 27. 2. 2019 a žalovanému bylo zesplatnění oznámeno dopisem ze dne 27. 2. 2019. Na žalovaném přitom leží důkazní břemeno, že splátky úvěru hradil řádně a včas. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný této své povinnosti dostál. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. Tato skutková zjištění soudu vyplývají z žalobcem předložených listin, tj. uvedené úvěrové smlouvy, transakční historie, oznámení o zesplatnění úvěru a předžalobní upomínky.
Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci souladu s § 153 o.s.ř. Soud vycházel z provedených listinných důkazů (§ 120 o.s.ř), když na žalovaném bylo, aby případně v řízení tvrdil a prokázal, že žalovaná povinnost zanikla, zejm. že žalovanou částku zaplatil, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo.
Soud vztah mezi účastníky právně posoudil dle právní úpravy účinné do 31.12.2013 v souladu s § 3028 odst. 3 NOZ (zákona č. 89/2012 Sb.).
Na základě shora uvedených zjištěných skutečností soud shledal podanou žalobu zcela důvodnou, když po právní stránce posoudil projednávanou věc dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku v platném znění, a to dle § 497 a násl. upravujícími institut úvěrové smlouvy v souladu s § 261 odst. 3, písm. d) ObchZ.
Podle § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 499 obchodního zákoníku za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele. Podle § 502 odst. 1 věta první obchodního zákoníku je od doby poskytnutí peněžních prostředků dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Povinnost žalovaného zaplatit, resp. vrátit žalobci úvěr vyplývá z § 503 a § 504 obch. zák.
Soud při shora uvedeném právním posouzení věci vycházel rovněž ze speciální právní úpravy dle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném v době uzavření předmětné smlouvy, a i poté dospěl k závěru, že mezi účastníky byl platně uzavřen shora uvedený smluvní vztah o poskytnutí spotřebitelského úvěru, v němž žalobce uzavřel předmětnou smlouvu o úvěru jako podnikatel při své podnikatelské činnosti a žalovaný tuto smlouvu uzavřel jako spotřebitel, nikoliv jako podnikatel při podnikatelské činnosti. Soud proto při právním posouzení práv a povinností žalovaného z předmětné smlouvy vycházel z § 262 odst. 4 obchodního zákoníku, podle něhož je třeba na právní postavení žalovaného z daného právního vztahu použít ustanovení občanského zákoníku a zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a ustanovení směřující k ochraně spotřebitele, a to je-li to ve prospěch žalovaného, když dle tohoto ustanovení žalovaný nese odpovědnost za porušení povinností podle občanského zákoníku.
Soud na základě uvedených skutkových a právních závěrů podané žalobě zcela vyhověl, neboť dospěl k závěru, že uzavřený smluvní vztah není v rozporu s citovanými právními předpisy a žalovaný nárok je po právu.
Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy byl plně úspěšný žalobce, proto mu osud přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 869 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 7 a § 11 a dále za podmínek § 14 b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 300 Kč. Advokát poskytla žalobkyni tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Celkem tak náklady řízení činí 2 321 Kč.
Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo
zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost
platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského
soudního řádu. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.
Poučení:
Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení stejnopisu rozhodnutí u Okresního soudu v Hradci Králové ve dvojím vyhotovení. Věcně a místně příslušným k projednání odvolání je Krajský soud v Hradci Králové.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou vykonatelným rozhodnutím, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí soudem nebo návrh na exekuci.