Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 3/2019-625
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Alžbětou Pasternakovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
insolvenční správkyně dlužníka právnická osoba, IČO
sídlem adresa
zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
o zaplacení 478 148 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 381 148 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 95 000 Kč, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce anonymizováno jméno příjmení na náhradě nákladů řízení částku 53 552 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 381 148 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 95 000 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na náhradě nákladů řízení částku 53 552 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se jako insolvenční správkyně právnická osoba anonymizováno (dále jen„ dlužníka“) žalobou ze dne 26. 1. 2015 padanou k Městskému soudu v Praze domáhala proti žalované určení neúčinnosti právních úkonů právnická osoba anonymizováno učiněných ve prospěch žalované, a to konkrétně plateb v období od 9.4.2011 do 27.11.2013 v celkovém rozsahu 476 148 Kč, a dále vydání bezdůvodného obohacení ve výši 476 148 Kč. Žalobkyně poté, co byla ustanovena insolvenční správkyní dlužníka rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 27. 1. 2014, začala zjišťovat rozsah majetkové podstaty dlužníka, což bylo značně ztíženo tím, že ten v tomto směru neposkytl žádnou součinnost. Žalobkyně proto oslovila třetí osoby, mezi nimi i anonymizována dvě slova, která vedla pro dlužníka bankovní účet číslo bankovní účet. Kontrolou výpisů z tohoto účtu žalobkyně zjistila, že dlužník provedl ve prospěch žalované počínaje 9. 4. 2011 platby ve výši 476 148 Kč. Žalobkyně proto vyzvala žalovanou k objasnění těchto plateb a doložení právního důvodu jejich realizace, a to výzvou ze dne 1. 8. 2014. Žalovaná následně sdělila, že byla pro dlužníka činná na základě mandátní smlouvy ze dne 14. 2. 2011. Daňovým dokladem číslo anonymizováno číslo ze dne 30. 9. 2012 vyfakturovala dlužníkovi částku 375 000 Kč, přičemž část plateb uvedených ve výzvě jsou dílčím plněním tohoto nároku. Samotnou mandátní smlouvu však nedoložila a namísto toho dodala dohodu o vzájemném započtení pohledávek a závazků ze dne 13. 6. 2013. Žalobkyně se domnívá, že žalovaná mandátní činnost pro dlužníka ve skutečnosti nevykonávala, neboť v době přijetí části plateb již byla zaměstnankyní právnická osoba a z této pozice zřejmě vyvíjela činnost směřující k zajištění obchodů dlužníka s anonymizována dvě slova. Je tedy otázkou, zda mandátní smlouva neměla pouze zakrýt plnění poskytované dlužníkem žalované coby osobě ovlivňující z pozice zaměstnance chování anonymizována dvě slova ve prospěch dlužníka. V době, kdy žalovaná působila u právnická osoba, dlužník dostal od této společnosti velké množství zakázek na prodej zbytného majetku, přestože v té době dlužník své závazky vůči anonymizována dvě slova dlouhodobě neplnil a dlužil ji více než 50 000 000 Kč. Jedná se tak o plnění bez prokázaného právního důvodům. V průběhu řízení žalobkyně doplnila, že částka vyplacená dlužníkem žalované neodpovídá sjednané mandátní smlouvě, neboť dlužník v roce 2011 žádného zisku nedosáhl, přičemž odměna byla sjednána z hrubého zisku dlužníka. Žalované tak nárok na variabilní složku odměny nevznikl. Navíc se domnívá, že ujednání o 2% odměně je neurčité a proti i neplatné. Tato odměna navíc kopíruje již odměnu ve výši 10% placenou na měsíční bázi. Obranu žalované, proč nedisponuje podklady prokazující oprávněnost fakturace považuje žalobkyně za nepřípadnou, neboť se míjí s povahou vztahu mandatáře a mandanta, tedy obchodního vztahu dvou podnikatelů. Žalovaná jako podnikatelka si měla zajistit a archivovat příslušné doklady potřebné pro fakturaci.
2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že až do ukončení spolupráce výpovědí byla pro dlužníka činná nejprve na základě mandátní smlouvy ze dne 14. 2. 2011 a následně na základě mandátní smlouvy ze dne 1. 11. 2011. Žalovaná se zavázala za úplatu vykonávat pozici ředitelky společnosti, a to v rozsahu uvedeném v čl. 2 mandátní smlouvy. Za to jí náležela odměna ve výši stanovené v čl. 5 smlouvy. Počínaje dnem 14. 2. 2011 činila fixní odměna 50 000 Kč měsíčně, počínaje dnem 1. 6. 2011 činila fixní odměna 60 000 Kč měsíčně a počínaje dnem 1. 11. 2011 činila její fixní odměna 70 000 Kč měsíčně. Dále měla nárok na odměnu ve výši 10 % z uzavřených obchodů za daný měsíc v případě, že tyto obchody byly prokazatelně nabrány, realizovány a dokončeny žalovanou za daný měsíc. Tyto odměny byly proplaceny na základě vystavených daňových dokladů za prokazatelně provedené a dokončené dražby. Ve smyslu čl. 5 mandátní smlouvy ji vznikl též nárok na pohyblivou část odměny dle uvážení dlužníka a v poslední řadě i na pohyblivou roční odměnu, kdy tato pohyblivá odměna byla závislá na obratu svěřené divize, což v krajním případě představovalo odměnu ve výši 2 % z celkového ročního hrubého zisku bez DPH ze zakázek dlužníka. Tato odměna byla žalovanou vyfakturována řádným daňovým dokladem číslo anonymizováno číslo ve výši 375 000 Kč, přičemž v této faktuře byl žalovanou předložen dlužníku výpočet dle dosaženého obratu dlužníka za rok 2011 a byl dlužníkem v této výši přijat. K úhradě této faktury došlo postupně v rámci splátkového kalendáře, přičemž celý nárok byl uhrazen poslední splátkou dne 27. 11. 2013 ve výši 31 326 Kč. Žalovaná nerozumí postupu žalobkyně z hlediska vymezení sporných plateb, kdy například zpochybňuje platbu z dubna roku 2011 a platbu z května roku 2012, přičemž v mezidobí proběhla pravidelná úhrada měsíčního plnění ze strany dlužníka na účet žalované. Mandátní smlouvu vypověděla žalovaná dne 21. 2. 2012, a to ke dni 30. 4. 2012. Pokud jde o výkon funkce předsedy dozorčí rady dlužníka, tak tu vykonávala žalovaná od 9. 8. 2011 a rezignovala na ni 21. 2. 2012, přičemž přijetí rezignace potvrdil dlužník následujícího dne. Pokud jde o odměnu sjednanou v čl. 5 odst. 2 mandátní smlouvy, pak žalovaná uvedla, že„ celkový roční hrubý zisk“ byl chápán stranami tak, že od tržeb – výnosů ze zakázek se měly odečíst náklady vztahující se k těmto zakázkám. Neměly se zohledňovat takové položky, jako například úrok, smluvní pokuty a náklady nevztahující se k těmto zakázkám. Žalovaná dále odkázala na obvyklou praxi v obchodním styku, kdy běžná manažerská odměna je ve výši 2 až 10 % z obratu v závislosti na fixní odměňovacího složce. Odměna ve výši 2 % z hrubého zisku je v daném případě zcela přiměřeným nárokem ve smyslu ustanovení § 571 obchodního zákoníku. Žalovaná dále uvedla, že od 14. 2. 2011 až do 30. 4. 2012 vykonávala činnost provozní ředitelky dlužníka, a to v rozsahu běžné pracovní doby od 8:30 do 17:00 hodin. Základem její činnosti byla personální politika a pořádání výběrových řízení na zaměstnance, řízení dražebních týmů, což zahrnovalo komunikaci, koordinaci a kontrolu dražebních týmů, kontrolu plnění zakázek, sjednávání obchodních aktivit pro dlužníka, zpracovávání reportů a komunikaci s předsedou představenstva. Dále zastupovala dlužníka navenek zejména svými přednáškami týkajícími se zcizování majetku formou veřejné dražby, prezentovala dlužníka v médiích a podávala podklady o realizovaných dražbách a jejich výsledcích vedení dlužníka. Při kalkulaci odměny ve výši 2 % z hrubého zisku se muselo vyjít z předběžných účetních výkazů, a to z přehledu tržeb a dražeb a dále přehledu nákladů, neboť ke dni splatnosti této odměny v dubnu 2012 neměl dlužník ještě hotovou účetní závěrku. Ze zveřejněné účetní závěrky vyplývá, že skutečné tržby z výkonů dlužníka byly zaúčtovány ve výši 44 375 000 Kč, což je tedy ještě víc, než skutečně uplatňované tržby za rok 2011. Výchozím podkladem pro výpočet byl přehled tržeb, který žalovaná vedla v rámci své činnosti. Pokud jde o přehled nákladů, které se k zakázkám vázaly, z předběžných účetních výkazů, které jí byly předloženy jako předsedovi dozorčí rady, nevyplývala ztráta, kterou následně dlužník vykázal více než rok poté. Naopak zde byl patrný zisk společnosti, který korespondoval i s objemem realizovaných dražeb a fakturovaných odměn. Podkladem pro výpočet odměny byl přehled účetního oddělení o stavu závazků z provozní činnosti společnosti. Na základě těchto informací byl dlužníkovi předložen kalkulační vzorec pro výpočet odměny, který byl dlužníkem odsouhlasen, a bylo zahájeno postupné vyplácení této odměny. Faktura byla žalovanou vystavena dne 30. 9. 2012, tedy v době, když žalovaná nemohla mít žádné znalosti blížícího se úpadku dlužníka. Účetní výsledky vyplývající z účetní závěrky dlužníka podle žalované nekorespondují s dostupnými informacemi o dražbách a náklady společnosti v době vyúčtování odměny. Dlužník vůči ní žádným způsobem nenárokoval vrácení vypočtené odměny ani po zveřejnění účetní závěrky. Z uvedeného je možné dovodit, že účetnictví dlužníka vykazuje nesrovnalosti, neboť lze tušit, že náklady dlužníka byly uměle navyšovány z důvodů daňové optimalizace, což byl také důvod, proč roční odměna byla sjednána z hrubého zisku a nikoliv z čistého, přičemž v mandátní smlouvě tento pojem sice není definován, bralo se to však tak, že se jedná o provozní zisk společnosti po odečtení nákladů vztahujících se k výkonům zakázky. Pokud jde o tvrzení žalobkyně ohledně podaného trestního oznámení, pak žalovaná nebyla nikdy z ničeho obviněna. Šetřením odboru hospodářské kriminality bylo prokázáno, že žalovaná žádnou trestnou činnost nekryla, nevykonávala, a ani nebyla placena za realizaci dražeb dlužnicí, když tyto dražby byly požadovány nejvyšším vedením anonymizována dvě slova a zároveň byly realizovány na základě smlouvy uzavřené mezi dlužnicí a anonymizována dvě slova již v roce 2009 po proběhlém výběrovém řízení. Tedy dávno před tím, než žalovaná nastoupila do jakékoliv pracovní pozice k anonymizována dvě slova. Navíc žalovaná nastoupila k právnická osoba jako ředitelka kanceláře výkonného ředitele pro správu majetku a nikoliv jako ředitelka odboru prodeje zbytného majetku. Na tuto pozici byla žalovaná jmenována až následně po změně vedení, a to pouze na základě svých pracovních výsledků u anonymizována dvě slova. Žalobkyně přesto nadále šíří tato nepravdivá obvinění a žalovanou bezdůvodně očerňuje, aniž by své tvrzení jakkoliv doložila. Při jednání dne 31. 5. 2016 žalovaná uvedla, že listiny dokazující náklady vynaložené v souvislosti s jednotlivými dražbami nemá k dispozici, přehledem o nákladech disponovala v okamžiku, kdy byla po dohodě s dlužníkem vypočtena příslušná odměna, tento však zůstal u dlužníka. V podání ze dne 22.8.2018 žalovaná doplnila, že účetní závěrka, na kterou odkazuje žalobkyně, představuje účetní ukazatele zisku celé firmy. Nicméně pro účely tohoto řízení je nutné činit rozdíl mezi hrubým ziskem ze zakázek mandanta dle čl. 5 odst. 2 mandátní smlouvy a hrubým ziskem celé firmy. Při kalkulaci odměny žalované byly použity ekonomické a účetní výkazy dlužníka, které byly k dispozici v době vydání akceptace dlužníka s vystavením faktury na odměnu žalovanou. Protože se žalované nepodařilo získat žádné účetní doklady je možno vycházet pouze z dostupných dokumentů, což jsou průběžná auditovaná účetní uzávěrka dlužníka k 30. 6. 2011, ze které je patrný zisk dlužníka a přijatá plnění ve formě tržeb dle faktur vydaných dlužníkem jednotlivým subjektům za realizované dražby, prodeje, elektronické aukce a sumarizace tržeb dlužníka v tabulkovém přehledu, jenž je přílohou vydané faktury, která je předmětem tohoto řízení. Účetní i ekonomické výsledky dlužníka byly v době jejího nárokování odměny zcela jiné, než ty, které byly následně zveřejněny ve sbírce listin v obchodním rejstříku, a to jak ve smyslu účelového sledování nákladů a výnosů, tak druhového. Dlužník založil účetní závěrku za rok 2011 teprve v červenci roku 2013, což bylo 10 měsíců poté, co byla vystavena faktura za manažerskou odměnu. S ohledem na skutečnost, že splatnost odměny ve výši 2 % z hrubého zisku ze zakázek mandanta byla stanovena na 30. 4. roku následujícího, nelze ani předpokládat, že strany mohly z takovéto účetní závěrky dva měsíce předem při výpočtu vycházet. Odměna sjednaná v mandátní smlouvě nebyla závislá na celkových výsledcích hospodaření dlužníka ani na splnění jakýchkoliv dalších podmínek. Dlužník svůj závazek uhradit tuto odměnu uznal též podpisem dohody o vzájemném započtení pohledávek a závazků ze dne 13. 6. 2013, v rámci kterého stvrdil správnost vyúčtované odměny. Pokud jde o přehled tržeb z dražeb a elektronických aukcí, tak žalovaná zohlednila faktury vydané pouze za období od dubna do prosince 2011, tedy za období, po které prokazatelně řídila dražební divizi. Při kalkulaci manažerské odměny se vycházelo ze třech informačních zdrojů a ekonomických výkazů, jejichž výsledky korespondují s kalkulací odměny, jenž je přílohou vydané faktury. Jedná se o:
1/ přehled držeb z dražeb a aukcí, které byl k datu zpracování kalkulace ve výši 42 161 452 Kč a které doplňoval přehled vydaných faktur dlužníka. Skutečně dosažené tržby z výkonu byly dokonce vyšší (44 735 tisíc Kč), což dokazuje, že výpočet odměny vychází z reálných dat. Výchozím podkladem pro výpočet byl přehled tržeb ze zakázek dlužníka, který žalovaná vedla v rámci své činnosti, přičemž v příloze faktury se objevily pouze faktury vydané za období od dubna do prosince 2011.
2/ přehled nákladů, které se k zakázkám vázaly v rámci sledování nákladů a rentability zakázek a jejichž výsledná hodnota činila údaj uvedený v kalkulačním vzorci výpočet odměny. Z předběžných účetních výkazů a výkazů manažerského účetnictví nevyplývala dlužníkem následně vykázaná ztráta. Naopak zde byl patrný zisk, který odpovídal objemu dražeb a fakturovaných odměn a vedenému vnitropodnikovému přehledu nákladů.
3/ přehled účetního oddělení o stavu závazků z provozní činnosti dlužníka. Pro kalkulaci odměny se od částky přehledu tržeb odečetly relevantní sledované náklady vztahující se k zakázkám.
V podání ze dne 22.8.2018 žalovaná uvedla, že mimořádná auditovaná účetní závěrka ke dni 30 6. 2011 byla vyhotovena v souvislosti se zvýšením základního kapitálu. V podání ze dne 1.10.2018 žalovaná uvedla, že dlužník vedl tzv. manažerské účetnictví sledování zakázek, kdy každá zakázka měla unikátní číslo, pod kterým byla vedena, aby bylo možné vyhodnotit úspěšnost realizace dražeb a aukcí. To znamená, u každého klienta byly vedeny jak výnosy zakázky, tak náklady zakázky, to je osobní náklady, alikvótní část nájemného, pronájem dražebních salonů, vývěsky, inzerce. Tato evidence šla mimo hlavní účetnictví firmy samotným softwarem. Byla vedena dražební divizí, kterou řídila žalovaná. Protože žalovaná nastoupila u dlužníka až 14. 2. 2011, nejsou do výnosů zahrnuty dílčí výnosy ze zakázek realizovaných před tímto datem. Odměna ve výši 2 % byla vypočtena z částky hrubého zisku ze zakázek mandanta ve výši 18 761 886.60 Kč. Celková bilance byla cca 55,5 % nákladů vztahujících se k zakázce. Pokud jde o platby ve výši 19 622 Kč a 6 658 Kč, jednalo se o 10% provize za zobchodované případy dražeb, které dojednala s insolvenční správkyní anonymizováno obec a likvidátorem anonymizováno podniku obec a číslo žalovaná v době svého působení u dlužníka. V případě dražby souboru nemovitostí pro anonymizováno obec činila cena dosažená vydražením částku 4 630 000 Kč, sjednaná provize 138 000 Kč, náklady částku 6 0260 Kč a odměna žalované po odečtení nákladů 12 964 Kč. K této dražbě žalovaná dohledala dražební vyhlášku, stanovisko anonymizována dvě slova v anonymizováno, list vlastnictví s vyznačeným nabývacím titulem a výpis z centrální adresy. V případě dražby pro anonymizována dvě slova obec a číslo, státní anonymizováno v likvidaci činila cena dosažená vydražením částku 1 664 500 Kč, sjednaná provize 66 580 Kč (tj. 4% + DPH), náklady na provedení dražby činily 0 Kč (neboť šlo o sedm souběžných dražeb konaných v sídle společnosti) a odměna pro žalovanou 6 658 Kč. K této dražbě se žalované nepodařilo dohledat žádné podklady.
3. Argumentaci stran vztahující s k žalobě na určení neúčinnosti dlužníkových právních úkonů považuje soud za nadbytečnou uvádět, neboť v tomto rozsahu byla žaloba pravomocně zamítnuta věcně příslušným soudem.
4. Řízení bylo původně vedeno u Městského soudu v Praze pod sp.zn. spisová značka, přičemž žaloba na určení neúčinnosti v žalobě vymezených úkonů dlužníka učiněných ve prospěch žalované byla pravomocně zamítnuta rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. číslo jednací ze dne 7.3.2017 ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze č.j. číslo jednací ze dne 3.10.2018. Vrchní soud dospěl k závěru, že žalobkyně se domáhala určení neúčinnosti úkonů dlužníka, jež při vylíčení rozhodných skutečností v žaloby nelze považovat za odporovatelné úkony. Vrchní soud zároveň ve svém rozsudku zrušil výrok prvoinstančního soudu, jímž byla zamítnuta žaloba na uložení povinnosti žalované uhradit žalobkyni do majetkové podstaty dlužníka částku 476 148 Kč s tím, že věc bude postoupena Obvodnímu soudu jako soudu věcně a místně příslušnému.
Skutkový stav:
5. Z mandátní smlouvy uzavřené dne 14. 2. 2011 mezi dlužníkem jako mandantem a žalovanou jako mandatářem soud zjistil, že žalovaná se počínaje dnem 14. 2. 2011 zavázala vykonávat pro dlužníka následující činnosti: celkové vedení dražební divize; úzkou spolupráci s dalšími odděleními administrativy, legislativy, financí, marketingu atd.; definici marketingové a prodejní strategie svěřené oblasti a zajištění její realizace; zajištění neustálého rozvoje a zkvalitňování služeb zákazníkům; monitorování konkurence a zabezpečeni rychlé reakce na její aktivity; přípravu ročních rozpočtů a plánů prodeje, sledování a kontrola nákladů a příprava podkladů k vedení účetnictví; pravidelné informování vedení společnosti o obchodních výsledcích a jejich prezentaci a informování mandanta v detailních reportech dle požadavků mandanta; vedení obchodního týmu s cílem dosažení obchodních výsledků, identifikaci a rozvoj nových obchodních příležitostí; zpracování návrhu strategie rozvoje svěřené divize společnosti; udržování kontaktu s klíčovými osobami – obchodními partnery a klienty – za účelem podpory zájmu společnosti na trhu; přípravu a realizaci realitních projektů; přípravu a realizaci veřejných dražeb; přípravu a realizaci elektronických aukcí; přípravu podkladů pro realizaci elektronických aukcí a dražeb; zastupování společnosti, jednání se všemi orgány státní správy za společnost dle pokynů mandanta; a práci na dalších přidělených úkolech mandantem; to vše z pozice ředitelky společnosti. Úplata za sjednanou činnost byla sjednána v čl. 5 mandátní smlouvy, kdy podle čl. 5 odst. 1 má mandatář za svou činnost nárok na fixní úplatu ve výši 60 000 Kč měsíčně. Podle čl. 5 odst. 2 má mandatář nárok na pohyblivou část odměny, která je závislá na obratu svěřené divize, a to v uvedené výši a za podmínek: mandatář má nárok na procentní sazbu pohyblivé odměny ve výši 2 % z celkového ročního hrubého zisku bez DPH ze zakázek mandanta. Splatnost této pohyblivé odměny je k 30. 4. následujícího roku. Mandatář má dále nárok na procentní sazbu obchodní odměny do výše 10 % z uzavřených obchodů za daný měsíc, přičemž základ pro výpočet obchodní odměny je tvořen součtem zaplacených provizí a smluvních pokut u prokazatelně nabraných realizovaných a dokončených obchodních případů mandatářem za daný měsíc, po odečtení příslušné sazby DPH (je-li odečítána) a nákladů. Platnost tohoto rozpisu končí dnem odsouhlasení nového rozpisu odměn oběma smluvními stranami. Podle čl. 5 odst. 3 odměna mandatáře dle čl. 5 odst. 1 smlouvy bude hrazena dílčími platbami měsíčně na základě faktur vystavených mandatářem nejdříve k prvnímu dni v měsíci vždy za uplynulý měsíc. Podle čl. 5 odst. 2 v mimořádném případě lze rozhodnutím mandanta přiznat mandatáři i vyšší odměnu, než je stanovena shora. Je-li mandatář plátcem DPH, připočte se příslušná sazba k fakturované odměně. Podle čl. 5 odst. 6, jestliže má mandatář podle výměru úplaty nárok na úplatu ve fixní výši, lze fixní část v plné výši vyplatit pouze v případě, že mandatář vykonával činnost podle této mandátní smlouvy po celou dobu, za kterou má být úplata vyplacena. V případě, že mandatář nevykonával činnost dle této smlouvy po celou dobu, za kterou má být úplata vyplacena, a to z jakéhokoliv důvodu, bude úplata mandatářem poměrně snížena. Podle článku 5 odst. 7 je mandant povinen poskytovat mandatáři potřebné podklady pro výpočet a fakturaci jeho úplaty. Podle čl. 5 odst. 8 úplata je splatná na základě faktury vystavené mandatářem za běžný měsíc s tím, že doba splatnosti faktur bude činit 20 dnů. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s tím, že je účinná dnem jejího podpisu oběma účastníky. Podle článku 7 odst. 3 je mandatář oprávněn vypovědět smlouvu i bez uvedení důvodu s výpovědní dobou 2 měsíce. Výpovědní doba se počítá od prvého dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém bude výpověď doručena mandantu.
6. Z mandátní smlouvy uzavřené dne 1. 11. 2011 mezi dlužníkem jako mandantem a žalovanou jako mandatářem soud zjistil, že žalovaná se touto smlouvou zavázala vykonávat na pozici ředitelky společnosti činnosti, které byly definovány totožně jako v předchozí mandátní smlouvě. Tyto činnosti měla vykonávat počínaje dnem 1. 11. 2011. Pokud jde o fixní odměnu za tyto činnosti, pak se strany dohodly na měsíční úplatě ve výši 70 000 Kč měsíčně, což bylo uvedeno v čl. 5 odst. 1. Pohyblivá část odměny ve výši 2 % a procentní sazba obchodní odměny do výše 10 % z uvedených obchodů za daný měsíc, jakož i doba splatnosti, byly stanoveny shodně jako v předchozím mandátní smlouvě.
7. Z výpisu z bankovního účtu dlužníka číslo bankovní účet soud zjistil, že žalovaná obdržela od dlužníka na svůj bankovní účet mimo jiné i následující platby: dne 19. 4. 2011 částku 25 000 Kč, dne 21. 5. 2012 částku 70 200 Kč, dne 1. 8. 2012 částku 19 622 Kč, dne 1. 3. 2013 částku 50 000 Kč, dne 26. 3. 2013 částku 50 000 Kč, dne 22. 4. 2013 částku 50 000 Kč, dne 21. 5. 2013 částku 100 000 Kč, dne 24. 7. 2013 částku 30 000 Kč, dne 10. 9. 2013 částku 50 000 Kč a dne 27. 11. 2013 částku 31 326 Kč, což žalovaná ostatně nijak nesporuje. Platba částky 70 200 Kč ze dne 21. 5. 2012 byla identifikována variabilním symbolem číslo, platba ve výši 25 000 Kč ze dne 19. 4. 2001 variabilním symbolem číslo, platba ve výši 19 622 Kč ze dne 1. 8. 2012 variabilním symbolem číslo a ostatní zbylé platby variabilním symbolem číslo. Z výpisu z bankovního účtu žalované č. bankovní účet soud zjistil, že pod variabilním symbolem číslo obdržela žalovaná dne 7.4.2011 platbu dalších 25 000 Kč. Žalovaná obdržela od dlužníka dále tyto platby: v květnu 2011 platbu 30 000 Kč, v červnu 2011 platbu 45 000 Kč, a poté v období od července do října 2011 platbu 60 000 Kč měsíčně. V měsíci listopadu 2011 obdržela platbu 70 000 Kč rozdělenou na dvě poloviny a v prosinci 2011 platbu 35 000 Kč. Podle přehledu přijatých úhrad vypracovaného žalovanou některé z faktur vystavených žalovanou měly být dlužníkem uhrazeny v hotovosti z pokladny.
8. Skutečnost, že žalovaná v období od 14. 2. 2011 do 30. 4. 2012 skutečně vykonávala činnosti uvedené v mandátní smlouvě má soud za prokázanou vícero důkazy. Jedná se o:
-) emailovou korespondenci týkající se rozdávání úkolů jednotlivým pracovníkům dlužníka ze dne 15.2. 2011, 21.3.2011 a 5.12.2011,
-) zprávu o proběhlých dražbách a plán činnosti pro další období ze dne 24.2.2011,
-) zprávu o aktuálním stavu jednání mezi dlužníkem a anonymizována dvě slova ze dne 13.9.2011 včetně přílohy na čl. 284b – 284d,
-) zápis z porady dlužníka ze dne 26. 9. 2011,
-) materiály k pořádaným školením a seminářům, na kterých žalovaná působila jako lektorka a je označena jako ředitelka spol. právnická osoba,
-) fotografie ze školení a firemních akcí
-) a zejména výpovědi jméno příjmení, jméno příjmení, kteří byli vyslechnuti v rámci řízení o neúčinnost právního úkonu a výpověď jméno příjmení, která byla vyslechnuta v rámci trestního řízení vedeného proti anonymizováno. příjmení a anonymizována dvě slova.
9. jméno příjmení vypověděl, že žalovaná byla jeho vedoucí v dražbách, kdy měla na starosti dva týmy po čtyřech lidech. Žalovaná byla jeho vedoucí po dobu cca roku a půl a lidé, které dražby fyzicky dělali, jí podávali zprávy o průběhu a výsledcích dražeb.
10. Taktéž svědek jméno příjmení potvrdil, že žalovaná v době jeho nástupu do firmy dlužníka v létě roku 2011 vedla ve firmě dražební týmy, starala se o jednotlivé zakázky, komunikovala se zákazníky, měla na starosti personální věci a zpracování ekonomických výstupů směrem k vedení firmy i směrem k dražebníkům. V době, kdy svědek do firmy přišel, měla žalovaná s dlužníkem uzavřenu mandátní smlouvu a je možné, že s žalovanou uzavíral smlouvu novou. Někdy začátkem roku se s žalovanou dohodl na ukončení mandátní smlouvy. Současně s tím dala žalovaná rezignaci na svoji funkci v dozorčí radě. Mandátní smlouvu z 1. 11. 2011 podepisoval svědek, přičemž text této smlouvy vycházel z původní mandátní smlouvy, byly tam zapracovány nějaké drobné změny. Po celou dobu jeho činnosti ve firmě dlužníka žalovaná vykonávala žalovaná činnosti uvedené v čl. 2 mandátní smlouvy. Chovala se profesionálně a nebyly s ní žádné problémy. Pokud jde o ustanovení čl. 5 odst. 2 mandátní smlouvy, tak tento článek formuloval zřejmě právník dlužníka, pokud jde o roční hrubý zisk, pak takováto dohoda musela být i v předcházející smlouvě. Svědek příjmení. příjmení poté, co mu byla předestřena mandátní smlouva ze dne 1.11.2011, dále uvedl, že roční hrubý zisk uvedený v čl. 5 odst. 2 smlouvy představoval součet realizovaný dražeb v příslušném roce, z nichž odměna dlužníka byla sjednána tak, že se vycházelo ze sjednané provize, tzn. na konci roku se sečetly realizované provize ze všech dražeb a z nich měla nárok žalovaná na sjednané 2 %. K faktuře číslo anonymizováno číslo svědek uvedl, že před jejím vystavením ještě společně s účetním oddělením a žalovanou kontroloval správnost výpočtu a výsledky realizovaných dražeb. Další kontrolu správnosti provedl po jejím vystavení. Svědek dále uvedl, že byla samostatně vedena ekonomika realizovaných zakázek, přičemž co konkrétně to představovalo, svědek nerozvedl. Svědek dále potvrdil rekonstrukci účetnictví právnická osoba s tím, že dle jeho mínění bylo dále účetnictví vedeno řádně, což měl potvrdil i zpracovaný audit.
11. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka číslo, soud zjistil, že žalovaná byla v období od 12. 4. 2010 do 29. 9. 2010 zapsána jako členka představenstva dlužníka, a dále pak v období od 9. 8. 2011 do 31. 8. 2012 zapsána jako předsedkyně dozorčí rady dlužníka. Z výpisu dále vyplývá, že dne 19.10.2011 přijal jediný akcionář rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu z dosavadních 1 000 000 Kč na 5 000 000 Kč, a to upsáním 40 kusu kmenových akcií na majitele s využitím přednostního práva upsání jediným akcionářem. Splacení zvýšeného základního kapitálu bylo do obchodního rejstříku zapsáno dne 19.1.2012.
12. Z rezignace žalované na předsedkyni dozorčí rady ze dne 21. 2. 2012 a potvrzení o přijetí rezignace ze dne 22. 2. 2012 vzal soud za prokázané, že žalovaná rezignovala na tuto funkci, přičemž tato rezignace byla dlužníkovi doručena následujícího dne, což stvrdil svým podpisem tehdejší předseda představenstva jméno příjmení, který přijetí rezignace a její následně projednání potvrdil i při svém výslechu. V obchodním rejstříku byla tato skutečnost zapsána až dne 22.10.2013.
13. Z výslechu anonymizováno jméno příjmení soud zjistil, že jmenovaný působil u dlužníka od dubna 2012 do ledna 2014 ve funkci výkonného ředitele a poté ve funkci majetkoprávního analytika. V době, kdy u dlužníka nastupoval, žalovaná ve firmě končila. Náplň jeho práce bylo zajištění provozu a příprava zakázek, popřípadě komplikované dražby. Neměl ani přístup k účetnictví ani k interním materiálům dlužníka, na jaké pozici žalovaná ve firmě dlužníka působila, přesně neví.
14. Z faktury anonymizováno vystavené dne 30. 4. 2012 soud zjistil, že žalovaná vyúčtovala žalovanému částku 70 200 Kč za ekonomické a organizační poradenství a zprostředkování za měsíc duben 2012 ve výši 70 200 Kč. Z faktury anonymizováno číslo ze dne 12. 7. 2012 soud zjistil, že žalovaná vyúčtovala dlužníkovi provizi z realizovaných obchodních případů, a to v případě dražby nemovitostí pro anonymizována dvě slova v likvidaci, kdy cena dosažená vydražením činila 1 664 500 Kč - provizi ve výši 6 658 Kč a v případě dražby nemovitostí anonymizováno obec, kdy cena dosažená vydražením činila 4 000 630 Kč - provizi ve výši 12 964 Kč. Faktura zněla celkem na částku 19 622 Kč.
15. Z faktury číslo anonymizováno číslo ze dne 30. 9. 2012 soud zjistil, že žalovaná vyúčtovala dlužníkovi částku ve výši 375 000 Kč, přičemž předmět plnění je ve faktuře vymezen následovně:„ V souladu s mandátní smlouvou ze dne 14.2.2011 Vám fakturuji 2% odměnu z dosažených tržeb z realizovaných dražeb po odečtení nákladů v roce 2011. Faktura má pouze jednu stranu (na faktuře uvedeno„ strana 1/1“) a obsahuje razítko s textem„ věcnou správnost ověřil a datem 1.3.2013“ s parafou a ručně psanou poznámkou„ zaplatil zálohu 50 000 Kč“. Z faktury nijak nevyplývá, že by obsahovala jakékoliv přílohy. Pokud jde o tabulku na č.l. 275 spisu, o níž žalovaná tvrdí, že byla podkladem pro fakturaci, tak není opatřena žádným údajem, kdo ji vyhotovil nebo potvrdil její správnost a neobsahuje ani jakýkoliv odkazem na shora uvedenou fakturu. V tabulce jsou pak zaznamenány výnosy v celkové výši 42 161 542 Kč (přičemž příjmy jsou rozděleny do sedmi skupin podle zdroje), paušální náklady ve výši 23 399 656 Kč, brutto zisk ve výši 18 761 886 Kč a dvouprocentní odměna ve výši 375 237 Kč. Na závěr tabulky je uveden jeden samostatný řádek označený jako„ výnosy anonymizováno rok s částkou 40 706 542 Kč.
16. Faktura číslo anonymizováno na částku 60 000 Kč (vystavená dne 31. 10. 2011 za výkon činnosti na pozici ředitelky společnosti za říjen 2011), fa anonymizováno na částku 70 000 Kč (vystavená dne 31. 1. 2012 za výkon činnosti na pozici ředitelky společnosti za leden 2012), fa anonymizováno na částku 108 860 Kč (vystavená dne 28.2.2012 za výkon činnosti na pozici ředitelky společnosti za fixní odměnu za únor 2012 ve výši 69 100 Kč a za provizi z obchodního případu dražba obec ve výši 39 760 Kč) a fa anonymizováno na částku 70 000 Kč (vystavená dne 31.3.2012 za výkon činnosti na pozici ředitelky společnosti za březen 2012) se nijak netýkají sporných plateb, které jsou předmětem tohoto řízení, nicméně z nich vyplývá, že žalovaná pravidelně fakturovala dlužníkovi fixní odměnu a v jednom případě též 10% odměnu za konkrétní obchodní případ.
17. Z dohody o vzájemném započtení pohledávek a závazků ze 13. 6. 2013 soud zjistil, že žalovaná a dlužník uzavřeli dohodu o vzájemném započtení pohledávek vzniklých ke dni 13. 6. 2013, podle které měl dlužník za žalovanou pohledávku ve výši 13 674 Kč z titulu úroků z půjčky, přičemž tato pohledávka byla splatná dne 31. 12. 2012. Žalovaná naopak měla mít za dlužníkem pohledávku ve výši 125 000 Kč z titulu odměny za rok 2011, přičemž uvedená částka byla splatná 7. 10. 2012. Dlužník se zavázal uhradit žalované závazek pod variabilním symbolem číslo ve výši 111 326 Kč.
18. Ze statistiky dražeb pocházející z internetových stránek webová adresa, a to:
-) z přehledu dražeb navrhovatele příjmení anonymizováno konaných dlužníkem v období od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2012 soud zjistil, že dlužník provedl celkem 185 dražeb, přičemž z uvedeného přehledu je možné zjistit pouze místo a datum dražby a rámcovou identifikaci předmětu dražby
-) z přehledu dražeb navrhovatele příjmení anonymizováno konaných dlužníkem v období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 soud zjistil, že dlužník provedl celkem 167 dražeb, přičemž z uvedeného přehledu je možné zjistit pouze místo a datum dražby a rámcovou identifikaci předmětu dražby
-) z celkové statistiky dražeb prováděných dle zák. č. 26/2000 Sb. soud zjistil, v roce 2011 byl podle celkového finančního objemu dosaženého vydražením majetku na prvním místě s částkou 562 525 300 Kč dlužník (při celkem realizovaných 1 295 dražbách), přičemž celkový objem činil 1 405 17 404 Kč. V roce 2012 dlužník držel čtvrté místo z celkového finančního objemu dosaženého vydražením majetku, a to s částkou 177 629 500 Kč z celkového objemu 2 493 221 195 Kč. V roce 2013 pak třetí místo s celkovým finančním objemem dosaženým vydražením majetku ve výši 318 453 400 Kč z celkového objemu 1 576 012 780.
-) z tabulek dražebníků za roky 2011, 2012, 2013 soud zjistil, že v roce 2011 byl dlužník co do počtu dražeb na prvním místě s celkovým počtem dražeb 1 295. Taktéž v roce 2012 byl na prvním místě s celkovým počtem dražeb 413 a v roce 2013 na druhém místě s celkovým počtem dražeb 409.
-) z vyhledání veřejné dražby na č.l. 566 a 567 spisu soud neučinil žádné závěry podstatné pro posouzení věci, a to s ohledem na skutečnost, že uvedené výpisy neobsahují dostatek údajů při identifikaci dražby, přičemž Česká pošta soudu sdělila, že bližší informace již nearchivuje
Z uvedených přehledů nicméně není zřejmá ani výše dosažené provize ani výše nákladů vynaložených na dražby.
19. Dopisem ze dne 1. 8. 2014 vyzvala žalobkyně žalovanou k poskytnutí součinnosti ohledně doložení právního důvodu plateb, které jsou předmětem tohoto řízení. Uvedené má soud za prokázané dopisem žalobkyně ze dne 1. 8. 2014 a dodejkou s datem převzetí dne 18. 8. 2014 podepsanou žalovanou. Žalovaná na to reagovala dopisem ze dne 1. 9. 2014, ve kterém uvedla, že uvedené platby jsou odměnou za činnosti vykonané v souladu s uzavřenou mandátní smlouvou, přičemž úhrady počínaje dnem 1. 3. 2013 jsou postupnými plněními na základě faktury vystavené v říjnu 2012 za roční odměnu 2 % z čistého obratu společnosti. Žalovaná dále uvádí, že tuto fakturu vystavila v říjnu roku 2012 po svém odchodu od dlužníka, přičemž ten začal fakturu hradit ve splátkách až po opakovaných urgencích, a to počínaje březnem 2013, přičemž poslední úhrada byla provedena dne 27. 11. 2013 ve výši 31 326 Kč. V průběhu splácení byl proveden zápočet na zbývající část neuhrazené odměny, a to ve výši řádného úroku z poskytnuté půjčky od dlužníka v roce 2011.
20. Z výkazu zisku a ztrát ke dni 30.6.2011 opatřeného razítkem auditora anonymizováno jméno jméno soud zjistil, že výkony dlužníka dle tohoto výkazu činily 14 081 tisíc Kč a výkonová spotřeba 8 164 tisíc Kč. Kolonka, kdy měl být tento dokument vyhotoven je nevyplněna a ani na jiném místě není tento výkaz opatřen datem, kdy byl vyhotoven či potvrzen auditorem.
21. Z výkazu zisku a ztrát ke dni 31.12.2011 opatřeného razítkem auditora anonymizováno jméno jméno soud zjistil, že dlužník vykázal za rok 2011 výkony ve výši 44 735 tisíc Kč a výkonovou spotřebu ve výši 54 070 tisíc Kč. Výkaz byl sestaven dne 12.12.2012 a obsahuje též padací razítko anonymizováno 5 slov s datem podání dne 10.1.2013.
22. Z rozvahy dlužníka ke dni 30.6.2011, ke dni 31.12.2011 a ke dni 31.12.2012 soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci, neboť tyto finanční výkazy podávají souhrnný přehled o majetku podniku a zdrojích jeho krytí v peněžním vyjádření k určitému datu (rozvahovému dni), což je z hlediska tohoto sporu bezpředmětné. Pokud je o rozvahu na čl. 130-132 a výkaz zisku a ztrát na č.l. 133 předložené žalovanou, tyto listiny jsou jako důkaz zcela bezcenné, neboť z nich není zřejmé ani to, jaké společnosti se týkají, ani to, kdo je vyhotovil. Žádné podstatné skutečnosti soud nezjistil ani z výkazu zisku a ztrát ke dni 31. 12. 2012, neboť uvedené listiny se týkají roku 2012, který je z hlediska tohoto sporu bezpředmětný.
23. Rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. spisová značka ze dne 17.3.2017 ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze č.j. spisová značka ze dne 14.7.2017, v právní moci dne 14.7.2017, má soud za prokázané, že soud uznal jméno příjmení a jméno příjmení vinnými ze zločinu zpronevěry, neboť jeho osoby zodpovědné za obchodní vedení právnická osoba a.s. použily svěřené finanční prostředky zaslané jednotlivými vydražiteli v rozporu se smlouvou uzavřenou s právnická osoba, pro které prováděli veřejné dražby zbytného majetku. Tímto jednáním způsobil anonymizováno. příjmení příjmení anonymizováno v době od 18.5.2013 do 4.11.2013 škodu ve výši 59 493 983 Kč a anonymizována dvě slova v době od 4.11.2013 do 23.12.2013 škodu ve výši 8 215 927 Kč.
24. Z protokolů o hlavních líčeních z tohoto řízení ze dne 14.3.2017 a 19.7.2016, a to zejména z opakované výpovědi svědkyně jméno příjmení, majitelky společnosti právnická osoba, zabývající se vedením účetnictví a souvisejícího poradenství, soud zjistil, že k navázání její spolupráce se právnická osoba anonymizováno došlo v dubnu 2011. Firma převzala účetnictví dlužníka v tristním stavu, protože zakoupený účetní software nebyl využíván v plném rozsahu, neboť pověření zaměstnanci s ním neuměli pracovat. K protokolárním převzetí účetnictví nedošlo, neboť to vzhledem k jeho stavu ani nebylo možné. Svědkyně si tehdy dle svých slov naivně myslela, že v kanceláři účtárny jsou všechny doklady. Co kde je (míněno účetnictví), jim ukázala žalovaná a pan příjmení. Z počátku svědkyně nejčastěji spolupracovala s žalovanou, která se starala o ekonomický chod společnosti. Když u dlužníka nastoupili, tak po nich žalovaná chtěla vytisknout závazky, což provedla její kolegyně příjmení, která systém anonymizováno dobře znala. Když žalovaná obdržela přehled závazků, dost se vyděsila, protože pravděpodobně dostala jiná čísla než od zaměstnanců dlužníka, kteří s tím neuměli pracovat. S vedením účetnictví pro dlužníka začali v květnu 2011 a v podstatě vedli dvě paralelní účetnictví, jedno v systému anonymizováno, tj. v systému, který dlužník používal do té doby a jedno nově v systému anonymizováno, a to i zpětně od ledna 2011. Cílem bylo překlopit vše do nového účetního softwaru. Jednalo se o poměrně velký objem dokladů, měsíčně to představovalo průměrně 11 000 účetních záznamů. Smyslem přechodu na nový systém bylo nastavení vnitropodnikové účetnictví, aby bylo možno sledovat, jaké náklady nesou jednotlivé zakázky. Pravidla oběhu dokladů se nastavily za působení anonymizováno. příjmení, který se stal předsedou představenstva dlužníka v létě 2011. Ten také dával příkazy, co se má proplatit. Před tím, než nastoupil pan příjmení, přehledy závazků dostávala žalovaná od pracovnice dlužníka ze systém anonymizováno. Když potom účetní ze právnická osoba vyjeli opravdové závazky, byla z toho žalovaná ve velkém šoku, zlobila se, že to není možné. Byla tam kolem toho scéna. Když se na přelomu listopadu a prosince 2011 připravovali na stěhování dlužníka z příjmení náměstí na část Prahy kterému mělo dojít v lednu 2012, bylo nalezeno větší množství účetních dokladů, faktur a upomínek za rok 2011, které předtím nebyly předmětem zápisu v účetnictví. V době, kdy započali rekonstrukci účetnictví, měla svědkyně za to, že prvotní doklady jsou kompletní. Tyto nově nalezené doklady ovlivnily účetnictví v záporném slova smyslu, neboť se jednalo o samé závazky, pohledávky tam nebyly. Celá rekonstrukce účetnictví začala tedy znovu, a nějaký přehled o stavu účetnictví svědkyně získala až někdy v březnu 2012. Pokud jde o účetnictví přijatých jistin v případě dražeb, každá dražba měla vlastní zakázkové číslo, aby mohla být sledována z hlediska hospodaření s jistinou a doplatky. Veškerá dokumentace týkající se účetnictví byla předána dlužníku po ukončení spolupráce na konci roku 2013, a to paní příjmení, která zpracovávala účetnictví přímo v sídle dlužníka.
25. Z opakované výpovědi svědkyně příjmení, zaměstnankyně společnosti právnická osoba, která pracovala u dlužníka od 1. listopadu 2011 jako externí účetní, (viz protokoly o hlavní líčení ze dne 17.7.2016 a 14.3.2017) soud zjistil, že jmenované potvrdila, že v době jejího nástupu probíhala rekonstrukce účetnictví dlužníka. Důvody rekonstrukce účetnictví neznala. Pokud jde o platby za vydražený majetek, tak zaevidovala příchozí platbu do zakázky a od dražebníků dostala vystavenou fakturu na odměnu, kterou také zaevidovala. Vypracovávala sestavu věcí, které se měly zaplatit. Tyto přehledy dávala jednak anonymizováno. příjmení, jednak žalované. Veškeré účetní podklady po ukončení spolupráce zanechal u dlužníka, stejně jako elektronické účetnictví. Vše předla anonymizována dvě slova s tím, že na základě pokynu jméno příjmení připravila seznam toho, co je předáváno. Pokud jde o půjčku paní příjmení ze strany dlužníka, tak tu vedl dlužník ve svém účetnictví a tato půjčka byla i s úroky uhrazena. Bližší podrobnosti ohledně půjčky a jejího splacení si svědkyně již nevybavovala s tím, že asi byla uhrazena na účet.
26. Z protokolu o hlavním líčení ze dne 13.3.2017 soud zjistil, že žalovaná v řízení vedeném proti anonymizováno. příjmení a anonymizována dvě slova vypověděla, že v minulosti pro dlužníka pracovala v zaměstnaneckém poměru. Bylo to v době, kdy byl vlastníkem anonymizováno příjmení. V dubnu 2010 se kvůli neshodám s novým vedením vrátila na rodičovskou dovolenou. V roce 2011 byla oslovena, zda by se nechtěla vrátit s tím, že dlužník potřebuje vypomoci v rámci zakázky pro anonymizována dvě slova, kterou vyhrál. V únoru 2011 začala pro dlužníka na základě mandátní smlouvy vykonávat svěřenou činnost, a to nábor, zaškolení pracovníků dražební divize a jejich vedení za účelem realizace zakázky pro anonymizována dvě slova. V únoru 2012 mandátní smlouvu vypověděla k datu 30.4.2012. Následně, poté co vyhrála výběrové řízení, nastoupila u anonymizována dvě slova jako ředitelka kanceláře výkonného ředitele pro správu nemovitého majetku. Z obžaloby jméno příjmení ze dne 13.6.2014, spisová značka, soud zjistil, že žalovaná v pozici svědkyně uvedl, že závazky vůči anonymizována dvě slova nebyly od počátku řádně hrazeny, přičemž první ekonomické přehledy získala v dubnu nebo květnu 2011, přičemž v té době byl dlužník ve ztrátě. Po zřízení náhledového práva na účet zjistila, že dochází k odčerpávání finančních prostředků neznámo kam. V druhé polovině roku 2011 se situace změnila, z účetního pohledu dlužník vytvářel zisk, ale neměl cash. Odčerpávání finančních prostředků nebylo evidováno, nebyly prvotní účetní doklady, nikdo je nedal účetní.
27. Z dražební vyhlášky ze dne 24.4.2011 navrhovatele právnická osoba má soud za prokázané, že dlužník byl pověřen provedením dražby nemovitostí zapsaných na list vlastnictví v k.ú. obec včetně zařízení anonymizováno s vyvolávací cenou 4 100 000 Kč, přičemž dne 6.6.2011 se měla konat opakovaná dražba. Vlastnictví v dražbě nabyla společnost právnická osoba, což má soud za prokázané výpisem z katastru nemovitostí ze dne 11.3.2020.
28. Z dopisu anonymizována dvě slova ze dne 3. 1. 2014 soud zjistil, že právnická osoba podaly na policii České republiky trestní oznámení, podle kterého právnická osoba a.s. neoprávněně nakládá s výtěžky dražeb a nedodržuje stanovené lhůty k zaslání výtěžku navrhovateli, a to anonymizována dvě slova. K uvedenému datu nakládá neoprávněně se výtěžkem ve výši cca 60 000 000 Kč. Dopisem ze dne 24. 10. 2014 obec anonymizováno doplnily shora uvedené trestní oznámení tak, že při analýze finančních toků z účtu právnická osoba a.s. dohledaly platby, kde jako příjemce byla identifikována žalovaná, přičemž se celkem jednalo o částku 476 148 Kč. Přílohou tohoto podání byl výňatek výpisu z účtu právnická osoba anonymizováno, kde byly identifikovány jednotlivé platby, včetně data jejich uskutečnění.
29. Z mailové korespondence právních zástupců stran ze dne 6.2.2019 soud zjistil, že anonymizováno příjmení oslovil anonymizována dvě slova s dotazem, zda by bylo žalovaná ochotna uvažovat o smírném vyřešení sporu s tím, že by uhradila symbolickou částku do majetkové podstaty dlužníka.
30. Z listiny na č.l. 127, o které žalobkyně tvrdí, že se jedná o přehled faktur vystavených dlužníkem zadavatelům jednotlivých dražeb o celkovém objemu 22 665 713 Kč za období od 4.1.2011 do 5.10.2011, soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci, neboť z uvedené listiny není zřejmé kdo ji vyhotovil a co uvedená data znamenají, a pokud se skutečně jedná o přehled vystavených faktur, jaké náklady se k jednotlivým dražbám vážou. Totéž platí pro tabulku na č.l. 287 až 290, o které žalovaná tvrdí, že se jedná o přehled faktur vystavených pro anonymizováno země a tabulku na čl. 286 až 287, jenž má představovat sjetinu z účetnictví salda pohledávek a závazků Ve všech shora uvedených případech se jedná o prosté excelové tabulky, kterým chybí jakékoliv znaky, že by se mělo jednat o výpisy z některého ze dvou účetních systému užívaných dlužníkem.
31. Z listin na čísle listu 164 až 167 soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci, neboť těmito listinami žalovaná pouze osvětlovala to, jak chápe druhové a účelové členění nákladů, jak již uvedla ve svém písemném vyjádření ve věci.
32. Soud se na návrh žalované pokusil o obstarání jí navržených důkazů od likvidátora anonymizováno podniku v obec a číslo, jakož i od anonymizována dvě slova jako provozovatele informačního systému o dražbách, nicméně v tom nebyl úspěšný. anonymizována dvě slova dle jejího sdělení ze dne 17.6.2020 takto staré údaje již nearchivuje. Doklady týkající se dražby nedoložil ani jeden ze tří oslovených likvidátorů anonymizováno podniku v obec a číslo, přičemž anonymizováno příjmení a anonymizováno příjmení uvedli, že požadovanými doklady nedisponují a anonymizováno příjmení zůstal nekontaktní. Z předávacího protokolu ze dne 5.5.2014 o předání majetku a dokumentace nově jmenovanému likvidátorovi anonymizována dvě slova nicméně vyplývá, že byl předán též archiv ulice, přičemž 90% archivu mělo být znehodnoceno tlakovou vodou.
33. Pokud jde o další důkazní návrhy žalované, a to výslechy svědků jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení, vzala je žalované zpět při jednání dne 13.2.2020. Návrh na provedení důkazu rozsudkem Městského soudu v Praze sp. zn. anonymizována dvě slova rok ze dne 10. 9.2014 vzala žalovaná zpět při jednání dne 31.3.2021.
Právní hodnocení:
34. Podle ust. § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“ se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle ust. § 3028 odst. 3 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. O.z nabyl účinnosti dne 1.1.2014. S ohledem na skutečnost, že obě mandátní smlouvy byly uzavřeny v roce 2011 a k plnění došlo naposledy v listopadu 2013, řídí se právní vztahy dlužníka a žalované zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, dále jen„ ObchZ“ a zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, dále jen„ ObčZ“.
35. Podle ust. § 566 odst. 1 ObchZ, mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Mandatář je podle ust. § 567 odst. 1 ObchZ povinen postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Podle § 567 odst. 2 ObchZ činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
36. Podle ust. § 571 odst. 1 ObchZ není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti. Podle odst. 2 shora citovaného ustanovení nevyplývá-li ze smlouvy něco jiného, vznikne mandatáři nárok na úplatu, když řádně vykoná činnost, ke které byl povinen, a to bez ohledu na to, zda přinesla očekávaný výsledek, či nikoliv. Lze-li očekávat, že v souvislosti s vyřizováním záležitosti vzniknou mandatáři značné náklady, může mandatář požadovat po uzavření smlouvy přiměřenou zálohu.
37. Podle ust. § 451 odst. 1 ObčZ kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 výše citovaného ustanovení je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Podle § 456 ObčZ předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán. Nelze-li toho, na jehož úkor byl získán, zjistit, musí se vydat státu.
38. Žalobce se domáhá žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení s odůvodněním, že v žalobě specifikované částky nebyly žalované vyplaceny jako odměna z jí tvrzené mandátní smlouvy, přičemž argumentuje
-) že žalovaná činnosti uvedené v mandátní smlouvě ve skutečnosti nevykonávala a smlouva je pouze zástěrkou
-) že ujednání o pohyblivé části odměny ve výši 2% je neurčité a tudíž neplatné a navíc představuje duplicitní odměnu za tutéž činnost, ze které již žalované plyne provize ve výši 10%
39. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalovaná činnosti specifikované v mandátní smlouvě, a to vedení dražební divize a související agendu, v období od 14.2.2011 do 30.4.2012 řádně vykonávala. Uvedené bylo prokázáno výpověďmi tří svědků, kteří se podíleli na chodu dlužníka nebo s ním velmi úzce spolupracovali, přičemž soud nemá žádné pochybnosti o hodnověrnosti jejich výpovědi, a to i s ohledem na celou řadu listinných důkazů prokazujících totéž. Naproti tomu žalobkyně své tvrzení, že předmětné mandátní smlouvy měly představovat pouze zástěrku, nijak neprokázala. Její tvrzení zůstalo v oblasti spekulací a ničím nepodložených obvinění. Jediným důkazem v tomto směru bylo podané trestní oznámení, na jehož základě ale nebyly vůči žalované patrně podniknuty žádné konkrétní kroky a žalobkyně to ani netvrdí. Soud tak má za prokázané, že žalované vznikl nárok na fixní odměnu dle čl. 5 odst. 1 mandátních smluv ze dne 14.1.2011 a ze dne 1.11.2011, přičemž sporovaná platba ze dne 19.4.2011 představuje úhradu části fixní odměny za březen 2011 a sporovaná platba ze dne 21.4.2012, co do částky 70 000 Kč, představuje úhradu fixní odměny za duben 2012, když žalobkyně netvrdila, že by dlužník tyto odměny uhradil žalované jinou platbou. Proto soud žalobu co do částky 95 000 Kč zamítl jako nedůvodnou.
40. V případě platby 70 200 Kč ze dne 21.4.2012 nicméně z vystavené faktury na fixní odměnu za duben 2012 nijak nevyplývá, proč byla navýšena o 200 Kč oproti sjednané odměně, a žalovaná své tvrzení, že se jednalo o úhradu kolku obstaraného pro dlužníka, nijak neprokázala. Soud proto co do částky 200 Kč žalobě vyhověl, neboť se jedná o plnění bez právního titulu a bezdůvodné obohacení na straně žalované.
41. Pokud jde o pohyblivou část odměny závislé na obratu svěřené divize, a to ve výši 2% z celkového hrubého ročního zisku bez DPH ze zakázek mandanta dle prvního a druhého odstavce čl. 5 odst. 2 mandátní smlouvy, má soud za to, že výše odměny byla ujednána dostatečně určitě a nepředstavuje duplicitní odměnu za téže činnost, neboť další odměna ve výši 10% byla sjednána v podstatě za získání nových obchodních případů žalovanou. Žalované byla dlužníkem na fakturu anonymizováno číslo (jíž byla vyúčtována 2% odměna z dosažených tržeb v roce 2011) postupně uhrazena částka ve výši 361 326 Kč, přičemž k úhradě zbytku ve výši 13 674 Kč došlo zápočtem. Žalobkyně v tomto řízení uplatňuje z úhrad na tuto fakturu částku ve výši 361 326 Kč. Pro posouzení, zda tato odměna byla žalované vyplacena v souladu se smlouvou a zda se nejedná o bezdůvodné obohacení na straně žalované je zásadní výše dlužníkova hrubého zisku z jeho zakázek v roce 2011. Zatímco žalovaná tvrdí, že hrubý zisk rozhodný pro výpočet pohyblivé odměny činil 18 761 886,60 Kč, žalobkyně tvrdí, že dlužník v roce 2011 skončil hospodaření se ztrátou. Z provedených důkazů, a to zejména statistik dražeb, nepochybně vyplývá, že dražební divize dlužníka v roce 2011 byla velmi aktivní a provedla vysoký počet dražeb. Nicméně z nich již nevyplývá, že by v roce 2011 dosáhl dlužník hrubého zisku ve výši 18 761 886,60 Kč jak tvrdí žalovaná. Žalovaná v tomto směru disponuje pouze jediným dokladem, a to tabulkou, která není uvedena ani jako příloha předmětné faktury a ani není potvrzena dlužníkem. Správnost fakturované částky potvrdil pouze anonymizováno. příjmení, předseda představenstva dlužníka s tím, že ještě před vystavením faktury zkontroloval s účetním oddělením a žalovanou správnost výpočtu, přičemž výsledky realizovaných dražeb se díky tabulce zobrazily na jedno kliknutí. Uvedený svědek ale zároveň vypověděl, že tuto odměnu chápal jako 2% ze součtu všech realizovaných provizí ze všech dražeb, když i hrubý zisk chápal jako součet provizí dosažených dražbami. To je ale v rozporu s tvrzením žalované, jak byl hrubý zisk chápán stranami mandátní smlouvy, jakož i tím, jak je obvykle chápán, to je, jako rozdíl mezi čistými tržbami a náklady prodaného zboží/služeb. Žalovaná dále tvrdila, že v době nárokování odměny byly účetní a ekonomické výsledky dlužníka zcela jiné než ty následně zveřejněné. Žalovaná předložila k důkazu celou řadu dokumentů, které ale nepodávají dostatečně ucelený přehled o příjmech dlužníka z dražeb realizovaných v roce 2011 a už vůbec ne o jeho výdajích. A to přesto, že by jimi měla disponovat, neboť dle mandátní smlouvy ji byl dlužník povinen poskytovat potřebné doklady pro výpočet a fakturaci její odměny. Ve svém podání ze dne 1.8.2018 (č.l. 281) žalovaná dokonce uvedla, že jí vedená dražební divize vedla tzv. manažerské účetnictví sledování zakázek mimo hlavní účetní software firmy, takže je s podivem, že žalovaná v souvislosti s náklady disponuje jediným údajem, a to jí tvrzeným souhrnným údajem o nákladech za celý rok. Pokud jde o nedatovaný výkaz zisku a ztrát ke dni 30.6.2011, který má dle tvrzení žalované prokazovat, že dlužníkem vykázaný hrubý zisk byl ještě v pololetí 2011 kladný, tak z provedeného dokazování vyplynulo, že teprve na konci roku 2011 byla objevena celá řada účetních dokladů za první čtyři měsíce roku 2011, a to výhradně závazků, které nebyly zahrnuty do účetnictví. K zahrnutí opominutých dokladů do účetnictví a k rekonstrukci účetnictví pak došlo až v průběhu roku 2012. Sama žalovaná ve své výpovědi, která je shrnuta v obžalobě podané na anonymizováno. příjmení, uvedla, že dlužník byl v dubnu či květnu 2011, kdy teprve získala první ekonomické přehledy, ve ztrátě. Pokud shora uvedený výkaz zisku a ztrát byl součástí mimořádné závěrky ke dni 30.6.2011 vyhotovené pro účely zvýšení základního kapitálu (jak tvrdí žalovaná ve svém vyjádření na č.l. 272), tak musel být vyhotoven s největší pravděpodobností nejpozději v říjnu 2011, kdy jediný akcionář přijal rozhodnutí o zvýšení kapitálu, tj. v době, kdy dlužníkem vedené účetnictví kvůli chybějícím dokladům nepodávalo pravdivý obraz přinejmenším o stavu výdajů. K nalezení nezařazených účetních dokladů došlo až na konci roku 2011, přičemž žalovaná o této skutečnosti musela vědět. Pokud jde o výši hrubého zisku, pak jediným relevantním dokladem je výkaz zisku a ztrát ke dni 31.12.2011 ze dne 12.12.2012, ověřený auditorem jméno jméno, který pochází z doby, kdy již byla dokončena rekonstrukce účetnictví a byly v něm zahrnuty i původně nezařazené účetní doklady, přičemž se jednalo výhradně o závazky. Z této listiny naopak vyplývá, že dlužník vykázal náklady přesahující dosažené tržby a žalované proto nemohl vzniknou nárok na odměnu ve výši 2% z hrubého zisku. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl, když částku ve výši 361 326 Kč považuje za bezdůvodné obohacení na straně žalované, která neprokázala, že byly splněny podmínky pro vznik nároku na tuto odměnu.
42. Pokud jde o platbu ve výši 19 622 Kč ze dne 1.8.2012 žalovaná uvedla, že se jednalo o platbu na fakturu anonymizováno číslo za dražby ze dne 6.6.2012 (pro anonymizováno obec) a ze dne 22.6.2012 (pro anonymizována dvě slova v obec a číslo), tedy odměnu dle čl. 5 odst. 2 mandátní smlouvy ve výši 10% ročně z prokazatelně nabraných, realizovaných a dokončených obchodních případů mandatářem za daný měsíc, kdy základem pro výpočet odměny je součet zaplacených provizí a smluvních pokut po odečtení DPH a nákladů. Žalovaná uvedla, že k těmto obchodním případům v podstatě nedisponuje žádnými doklady. Soud má za to, že žalovaná neprokázala, že tyto obchodní případy skutečně sama nabrala, jakož ani to, že by dlužník za ně obdržel provizi v jí tvrzené výši. Žalovaná nedoložila ani výši vynaložených nákladů, takže soud nemohl dospět k závěru, že žalovanou fakturovaná odměna odpovídá smlouvě. V případě dražby pro anonymizována dvě slova v obec a číslo v likvidaci dokonce uvedla, že náklady s ní spojené byly nulové, ač to je s ohledem na její ostatní tvrzení vyloučené. I za předpokladu, že by dražba probíhala v sídle navrhovatele, pořád by zde figurovaly přinejmenším personální náklady na zaměstnance provádějícího dražbu, poplatky za zveřejnění a podíl na dalších fixním nákladech, které žalovaná vyjmenovala v souvislosti s pohyblivou odměnou. Dražby se navíc realizovaly až po ukončení její spolupráce s dlužníkem, takže je otázkou, do jaké míry se žalovaná podílela na jejich faktické realizaci, když provize byla sjednána nikoliv pouze za nabrání, neboli získání obchodního případu, ale i jeho realizovaní a dokončení mandatářem. Soud proto vyhověl žalobě i co do částky 19 622 Kč, neboť přijaté plnění považuje za bezdůvodné obohacení na straně žalované.
43. O náhradě nákladů rozhodl soud podle míry úspěchu ve věci v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci úspěch co do částky 381 148 Kč a neuspěla co do částky 95 000 Kč. Uspěla tak z 80,05%, neuspěla z 19,95%, a proto ji náleží náhrada ve výši 60,1% z účelně vynaložených nákladů řízení uvedených níže, tj. částka 53 552 Kč po zaokrouhlení. Při plném úspěchu ve věci by jí náležela náhrada ve výši 89 104,40 Kč sestávající z:
-) odměny za právní zastoupení za sedm úkonů právní služby po 10 220 Kč podle § 7 bod 6 ve spojení s § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen AT, za převzetí zastoupení, sepsání žaloby, účast u soudního jednání dne 5.9.2019 (v rozsahu přesahujícím dvě hodiny, což odpovídá dvěma úkonům právní služby), účast u soudního jednání dne 13.2.2020 (v rozsahu přesahujícím dvě hodiny, což odpovídá dvěma úkonům právní služby) a účast u soudního jednání dne 31.3.2021, tj. 71 540 Kč
-) sedmi režijních paušálů po 300 Kč za shora uvedené úkony právní služby, tj. 2 100 Kč.
-) DPH ze shora uvedené odměny a režijních paušálu ve výši 15 464,40 Kč
44. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalovaného soud rozhodl podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.
45. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost stanovená rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat soudním výkonem rozhodnutí.