Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 27/2021-84

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Doupovcovou ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa

zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa žalobkyně

proti;

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení částky 12.400 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5.000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývající části, tedy ohledně částky 7.400 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7.449,80 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 9.549,50 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2.513,34 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9.549,50 Kč od datum do datum a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.549,50 Kč od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5.000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Ve zbývající části, tedy ohledně částky 7.400 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7.449,80 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 9.549,50 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2.513,34 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9.549,50 Kč od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.549,50 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne datum domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 12.400 Kč (sestávající z dlužné jistiny ve výši 9.549,50 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.850,50 Kč), kapitalizovaný úrok ve výši 7.449,80 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.513,34 Kč, úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 9.549,50 Kč od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9.549,50 Kč od datum do zaplacení, a dále aby jí žalovaný nahradil náklady řízení. Žalobkyně tvrdila, že společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ původní věřitel“), uzavřela se žalovaným dne datum Smlouvu o půjčce číslo (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytla žalovanému v hotovosti v den uzavření peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, což žalovaný potvrdil podpisem Smlouvy. Žalovaný se v souvislosti s poskytnutím uvedené částky ve Smlouvě zavázal zaplatit původnímu věřiteli vedle půjčené částky ve výši 10.000 Kč též úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1.400 Kč (úroková sazba ve výši 23,72 % ročně), odměnu za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 300 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný za celé období uhradil pouze částku 5.000 Kč, ze které původní věřitel započetl 450,50 Kč na jistinu, 1.400 Kč na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, 2.000 Kč na poplatek za administrativní činnost a 1.149,50 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Jelikož si žalovaný své smluvní povinnosti neplnil, splátky řádně a včas neplatil a ke dni datum dlužnou částku v plné výši neuhradil, původní věřitel ke dni datum celý zbytek dluhu zesplatnil (částka 12.400 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 9.549,50 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.850,50 Kč), a navíc mu vzniklo právo ze zbylé části dlužné jistiny (tj. z částky 9.549,50 Kč) požadovat jednak úrok ve výši 23,72 % ročně od datum až do zaplacení a rovněž zákonný úrok z prodlení od datum až do zaplacení. Svoji aktivní věcnou legitimaci v dané věci žalobkyně dovodila na základě skutečnosti, že v důsledku fúze sloučením ze dne datum se stala právním nástupcem původního věřitele, tj. společnosti právnická osoba, IČO, společnost právnická osoba IČO, která následně změnila název na právnická osoba, a pohledávku za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství a se všemi právy s ní spojenými, postoupila žalobkyni jako novému věřiteli, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností od datum. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z téhož data. Žalobkyně také tvrdila, že před podáním žaloby její právní zástupce písemně vyzval žalovaného k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci, avšak žalovaný přesto dlužnou částku neuhradil.

2. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v žalobě tvrdila, že původní věřitel jako poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením Smlouvy splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka (část„ Dokumenty k ověření“, resp.„ Dokumenty na ověření finanční situace“), mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl původní věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet a na teprve na základě tohoto odborného vyhodnocení byla s žalovaným uzavřena předmětná Smlouva.

3. Okresní soud v Prostějově návrhu žalobkyně na vydání elektronického platebního rozkazu vyhověl elektronickým platebním rozkazem ze dne 30. 11. 2020, č.j. -7, který byl však následně zrušen usnesením ze dne 6. 1. 2021, č.j. -9, neboť se ho nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Věc byla následně převedena do rejstříku C a nově vedena pod sp. zn. .

4. Soud následně vyzval žalobkyni, aby doplnila skutková tvrzení uvedená v žalobě tak, že doplní, jakým konkrétním způsobem původní věřitel splnil před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (Smlouvy o půjčce číslo) ze dne datum povinnost prověřit schopnost žalovaného splatit plánovaný úvěr tak, jak vyžaduje stávající judikatura Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu (, ), tj. aby zejména uvedla, na základě jakých informací získaných od spotřebitele, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo jiných zdrojů (o příjmech a výdajích spotřebitele, o způsobu plnění dosavadních dluhů, příp. o hodnotě majetku, či jiných skutečnostech), byla úvěruschopnost žalovaného posouzena, jakým způsobem a s jakým výsledkem (tj. zda na základě získaných informací byly či mohly být důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), a aby ohledně toho předložila veškeréy a doklady, které měl původní věřitel jako poskytovatel úvěru k dispozici ke dni uzavření Smlouvy (tj. zejména potvrzení o výši příjmu žalovaného od jeho zaměstnavatele, potvrzení o výši invalidního či starobního důchodu, daňové přiznání, výpisy z jeho účtu, ověření v registru příjmení, NRKI a BRKI, apod.) Soud přitom žalobkyni upozornil, že nebude-li řádné a dostatečné posouzení úvěruschopnosti doloženo, může být uzavřená smlouva posouzena jako neplatná ve smyslu , o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona číslo Sb.

5. V doplnění žaloby, které bylo soudu doručeno dne datum, žalobkyně odkázala na Kartu zákazníka, ve které žalovaný dne datum v souvislosti se žádostí o spotřebitelský úvěr uvedl, že je zaměstnaný na hlavní pracovní poměr jako jeřábník ve společnosti právnická osoba, jeho měsíční příjem činí 19.400 Kč, žije v nájmu, nemá úvěr z kreditní karty ani půjčku, resp. zápůjčku u jiné společnosti, přičemž svým podpisem na této kartě stvrdil úplnost, přesnost a pravdivost veškerých v kartě uvedených údajů. Žalobkyně poukázala na to, že z Karty zákazníka se podává, že původní věřitel před uzavřením Smlouvy ověřil majetkovou situaci žalovaného z pracovní smlouvy, z výplatních pásek a z nájemní smlouvy. Vedle Karty zákazníka však žalobkyně soudu nepředložila žádné jinéy ani doklady, které měl původní věřitel při posuzování úvěruschopnosti žalovaného k dispozici ke dni uzavření Smlouvy, přičemž žalobkyně výslovně uvedla, že kopie dokladů, na které Karta zákazníka odkazuje, nemá k dispozici právní předchůdce žalobkyně ani žalobkyně, když uchazeči o půjčku, resp. zápůjčku, dokumenty a doklady zástupci věřitele pouze předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy, a že dle jejího názoru, který vyslovil i Krajský soud v Českých Budějovicích v rozsudku ze dne 31. 7. 2020, č.j. -97, je tento postup, tj. ověření příslušných informací dle předložených dokladů žadatele o půjčku bez pořizování jejich kopií, zcela dostačující a vyhovující požadavkům zákona, tj. že stačilo, žey, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl tyto jakožto věřitel k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, přičemž jejich poskytnutí potvrdil i sám žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě, a že tudíž není důvod pochybovat o doložení těchto listin tehdejšímu věřiteli.

6. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena spolu s výzvou k vyjádření (viz. č.l. 53) dne datum postupem dle ust. , (dále jen „“), nevyjádřil, v řízení zůstal po celou dobu zcela nečinný. Předvolání k ústnímu jednání nařízenému na den datum, které bylo žalovanému doručováno na adresu jeho trvalého pobytu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel jako místo jeho trvalého pobytu, si žalovaný nepřevzal a soud je v souladu s ust. ve spojení s ust. považuje za doručené dnem datum. Za těchto okolností lze konstatovat, že žalovaný byl řádně předvolán k ústnímu jednání, avšak bez omluvy se k němu nedostavil. Za žalobkyni se k jednání dostavil právní zástupce na základě substituční právní moci. Soud tudíž v souladu s ust. v dané věci jednal a rozhodl bez přítomnosti žalovaného, přičemž provedl dokazování toliko listinami předloženými žalobkyní, a to konkrétně: Smlouvou o půjčce číslo z datum, Smluvními podmínkami původního věřitele, Kartou zákazníka ze dne datum, Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, včetně Seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, předžalobní výzvou ze dne datum, a podacími lístky ze dne datum a ze dne datum, z nichž zjistil následující skutečnosti a skutkový stav projednávané věci:

7. Právní předchůdce žalobkyně, tj. společnost právnická osoba, uzavřel se žalovaným dne datum smlouvu, označenou jako„ Smlouva o půjčce“ (dále jen„ Smlouva“), ve které je uvedeno, že se jedná o smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou ve smyslu , , a , o spotřebitelském úvěru, kdy spotřebitelský úvěr je ve Smlouvě označován též jako„ půjčka“. Ze Smlouvy se pak mimo jiné podává, že žalovaný svým podpisem potvrdil, že při podpisu Smlouvy mu byla obchodním zástupcem úvěrujícího vyplacena v místě jeho bydliště v hotovosti částka 10.000 Kč, a že tyto peněžní prostředky v hotovosti od obchodního zástupce převzal. Ze Smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný se zavázal tuto částku zaplatit úvěrujícímu i s kapitalizovaným zápůjčním úrokem za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1.400 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž první splátku byl žalovaný povinen zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až po poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního (sedmidenního) období. Smlouva je opatřena podpisem žalovaného a osoby jednající za úvěrujícího (jméno Novotná) na zadní straně Smlouvy Smluvní podmínky byly ke Smlouvě předloženy zvlášť bez podpisu smluvních stran, a proto soud z jejich obsahu nevycházel, neboť nebylo prokázáno, že by se žalovaný s jejich obsahem seznámil. Nebylo prokázáno (a žalovaný to ani netvrdil), že by žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně, či následně přímo žalobkyni, zaplatil více, než tvrdila a doložila žalobkyně, tedy vice než částku 5.000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně pohledávky ze Smlouvy postoupil na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum a žalovanému byla změna v osobě věřitele řádně oznámena. Žalobkyně k doložení a prokázání toho, že původní věřitel (právní předchůdce žalobkyně) řádně v souladu se zákonem ověřoval schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splatit, předložil pouze Kartu zákazníka, dle které žalovaný před uzavřením Smlouvy o půjčce uvedl, že je zaměstnaný na hlavní pracovní poměr jako jeřábník ve společnosti právnická osoba, jeho měsíční příjem činí 19.400 Kč, žije v nájmu, jeho měsíční výdaje činí celkem 8.700 Kč (nájem 3.500 Kč, výdaje domácnosti 5.000 Kč a výdaje na telefon 200 Kč). Na základě toho byl deklarován použitelný příjem 10.700 Kč. Podle Karty zákazníka měl žalovaný obchodnímu zástupci úvěrujícího doložit občanský průkaz, výplatní pásky, pracovní smlouvu a nájemní smlouvu. Tyto dokumenty ay zmíněné v Kartě zákazníka však nebyly soudu ze strany žalobkyně předloženy a soud proto nemohl ověřit pravdivost údajů v Kartě zákazníka uvedených.

8. Podle ust. , (dále jen „“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ustanovení o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona číslo Sb., je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná.

10. Podle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

11. Podle ustanovení § 580 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle ustanovení , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Podle ust. § 1968 věta první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. nař. vl. č. , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. příjmení sazba stanovená Českou národní bankou, platná ke dni datum, činila 0,25 % (čerpáno z dat dostupných na webová adresa).

14. Podle § 1879 o. z., věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému.

15. Soud na základě zjištěného skutkového stavu věc posoudil podle citované právní úpravy a učinil následující právní závěr.

16. Mezi právním předchůdcem žalobkyně (dále též úvěrující vběřitel) a žalovaným (dále též spotřebitelem), byla dne datum uzavřena smlouva, označená jako Smlouva o půjčce, která obsahuje podstatné náležitosti upravené zákonem pro smlouvu o úvěru ( a násl. ). S ohledem na postavení žalovaného, jako slabší smluvní strany, a obsah uzavírané Smlouvy, je pak nutno obsah této smlouvy a chování smluvních stran posoudit kromě o. z., též podle ustanovení o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření Smlouvy, tj. včetně novely , a zkoumat, zda úvěrující postupoval před a při jejím uzavřením v souladu s touto právní úpravou. Úvěrující věřitel poskytl spotřebiteli finanční službu, jejich vztah naplňoval zákonná kritéria spotřebitelského úvěru, úvěrující tak měl zákonnou povinnost prověřit schopnost žalovaného splatit poskytnutou„ půjčku“ (úvěr). V této souvislosti byla žalobkyně soudem spolu s předvoláním k jednání vyzvána, aby doplnila žalobní tvrzení o to, jakým konkrétním způsobem právní předchůdce žalobkyně splnil povinnost prověřit schopnost žalovaného splatit plánovaný úvěr (zápůjčku), přičemž soud poukázal na stávající judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu ČR, a současně aby ohledně toho předložila veškeréy a doklady, které měl původní věřitel jako poskytovatel úvěru k dispozici ke dni uzavření Smlouvy (tj. zejména potvrzení o výši příjmu žalovaného od jeho zaměstnavatele, potvrzení o výši invalidního či starobního důchodu, daňové přiznání, výpisy z jeho účtu, ověření v registru příjmení, NRKI a BRKI, apod.) Soud přitom žalobkyni upozornil, že nebude-li řádné a dostatečné posouzení úvěruschopnosti doloženo, může být uzavřená smlouva posouzena jako neplatná ve smyslu , o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona číslo Sb. Povinností úvěrujícího bylo podle platné právní úpravy před uzavřením takovéto Smlouvy řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného (tj. schopnost žalovaného řádně splácet poskytnutý úvěr). Žalobkyně sice tvrdila, že její právní předchůdce jako úvěrující splnil tuto svoji zákonnou povinnost, nicméně zjištěný skutkový stav neumožňuje, aby soud mohl takový závěr potvrdit. Bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně vycházel pouze z obsahu Smlouvy, v níž měl žalovaný jako spotřebitel deklarovat, že byla řádně zkoumána jeho schopnost úvěr splácet, a dále z údajů uvedených žalovaným v Kartě zákazníka, což je dle názoru soudu s přihlédnutím ke kogentní povaze ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona číslo Sb., nedostatečné. Za řádné posouzení úvěruschopnosti nelze považovat„ spolehnutí se“ na žalovaným tvrzené skutečnosti, nýbrž je třeba na základě těch skutečností a se souhlasem žalovaného získat další podklady pro řádné posouzení jeho úvěruschopnosti. Žalobkyně v řízení k prokázání této zákonné povinnosti předložila pouze tzv. Kartu zákazníka, kterou žalovaný vyplnil před poskytnutím spotřebitelského úvěru. Podle Karty zákazníka měl sice žalovaný obchodnímu zástupci úvěrujícího doložit občanský průkaz, výplatní pásky, pracovní smlouvu a nájemní smlouvu, avšak tyto dokumenty ay zmíněné v Kartě zákazníka nebyly soudu ze strany žalobkyně předloženy s odůvodněním, že je žalobkyně ani její právní předchůdce nemají k dispozici, když byly předloženy před uzavřením Smlouvy, aniž by si úvěrující pořídil jejich kopie. Žalobkyně tedy nijak nedoložila, a tudíž neprokázala, že by si její právní předchůdce jako úvěrující údaje uvedené žalovaným v Kartě zákazníka řádně ověřil, a že uvedené doklady (výplatní pásky, pracovní smlouva a nájemní smlouva) byly skutečně před uzavřením smlouvy předloženy, a že se nejednalo o pouhé formální„ zaškrtnutí příslušných kolonek“ na připraveném formuláři označeném jako Zákaznická karta. Navíc bez znalosti obsahu zmíněných dokladů nemohl soud učinit závěr ani o tom, že úvěruschopnost žalovaného byla posouzena skutečně řádně a s odbornou péčí. Za tohoto stavu věci, kdy soud nemohl ověřit pravdivost údajů v Kartě zákazníka uvedených, tudíž nemohl přijmout ani závěr, že původní věřitel jako úvěrující skutečně na základě dostatečných informací s odbornou péčí posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Nezbylo proto než uzavřít, že úvěrující, coby poskytovatel spotřebitelského úvěru, řádně neposoudil zákonem předvídaným postupem úvěruschopnost spotřebitele, a že tudíž Smlouva, na jejímž základě žalobkyně dovozuje svůj nárok na zaplacení žalované částky, je s ohledem na ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona číslo Sb., neplatná. Jinak řečeno – pokud nebylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně (úvěrující) si nějaké podklady pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyžádal, nebylo možné, aby bez toho řádně posoudil úvěruschopnost spotřebitele pouze na základě údajů uvedených v Kartě zákazníka. Z těchto důvodů nemohl úvěrující dostát svým povinnostem vyplývajícím z ust. o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona číslo Sb. Úvěrující si nemohl být jistý, že úvěr bude spotřebitelem řádně splácen. Porušil-li úvěrující svoji povinnost a přes výše uvedené spotřebiteli úvěr poskytl, je třeba dospět k závěru o neplatnosti takto uzavřené Smlouvy, k nímž soud přihlédne i bez návrhu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. , , popř. rozhodnutí Ústavního soudu, sp. zn. , apod.). Je nutno podotknout, že nebylo prokázáno, že by si právní předchůdce žalobce údaje uvedené v kartě zákazníka nějakým relevantním způsobem ověřil. Nelze přehlédnout, že úvěrující před uzavřením Smlouvy nenahlédl ani do exekučního rejstříku, aby zjistil, zda jsou vůči žalovanému vymáhány nějaké dluhy. Z těchto všech důvodů lze uzavřít, že při uzavření spotřebitelského úvěru (zápůjčky) se žalovaným, nebyla právním předchůdcem žalobce dostatečně řádně a s odbornou péčí posouzena schopnost spotřebitele splácet úvěr (zápůjčku) a Smlouva je z tohoto důvodu neplatná podle ust.

17. Jelikož však žalovaný předmět zápůjčky, tj. částku 10.000 Kč, na základě neplatné Smlouvy převzal, což žalovaný potvrdil svým podpisem a v rámci daného soudního řízení převzetí této částky žádným způsobem nezpochybnil, je povinen tuto částku vrátit podle ust. § 2991 odst. 2 o. z., tedy jako bezdůvodné obohacení. Žalobní požadavek je proto důvodný pouze zčásti. Podle žalobních tvrzení, která nebyla žalovaným zpochybněna, tento uhradil z titulu Smlouvy pouze částku 5.000 Kč. Soud tak na základě zásad o vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.), zavázal žalovaného k zaplacení částky 5.000 Kč (převzatých 10.000 Kč minus již vrácených 5.000 Kč), tedy plnění, které žalovaný od právního předchůdce žalobkyně dne datum převzal, ale dosud nevrátil zpět. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto povinnost nesplnil ani dodatečně, je ode dne datum, tedy ode dne následujícího po dni, kdy mu byla doručena žaloba, s vrácením tohoto bezdůvodného obohacení v prodlení ( ), a proto soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku 5.000 Kč i se zákonným úrokem z prodlení, jehož výše byla stanovena v souladu s ust. a nař. vl. č. (viz. výrok I. tohoto rozsudku).

18. S ohledem na výše uvedené právní hodnocení soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl (viz. výrok II. tohoto rozsudku).

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. , když přihlédl k tomu, že žalovaný byl v tomto řízení procesně úspěšnější než žalobce a měl by proto právo na poměrnou část účelně vynaložených nákladů řízení, ale podle obsahu spisu mu žádné náklady tohoto řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III. tohoto rozsudku).

20. Soud rozhodl o povinnosti žalovaného plnit žalobci ve lhůtě 3 dnů, když pro stanovení jiné, než zákonné lhůty nebyly shledány podmínky ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může žalobkyně jako oprávněná podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí dle anebo na exekuci dle exekučního řádu.