Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 58/2022-35

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Jiráskem, Ph.D., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem Statutárním městem Jihlava

sídlem adresa

o 810 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 810 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení kapitalizovaným v částce 72,48 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 810 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení kapitalizovaným v částce 72,48 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.

Žalobkyně se podanou žalobou domáhá po žalovaném zaplacení částky 810 Kč s příslušenstvím jako dluhu na televizních poplatcích podle , o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, za období červenec až prosinec 2020.

Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz, proti němuž podal opatrovník žalovaného včasný odpor. Uvedl, že rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 6. 11. 2020, č. j. -78, který nabyl právní moci dne 1. 1. 2021, byl jméno jméno příjmení zproštěn funkce opatrovníka žalovaného, který je omezen ve svéprávnosti, a Statutární město Jihlava bylo jmenováno opatrovníkem žalovaného. Žalovaný od března 2020 sdílí společnou domácnost se svou manželkou na adrese ulice a číslo v obec, přičemž za tuto domácnost je řádně plněna poplatková povinnost. Výzva žalobkyně k úhradě dlužných poplatků nebyla doručena opatrovníkovi žalovaného, který na ni tak nemohl reagovat. Opatrovník žalovaného proto považuje nárok uplatněný v žalobě za neoprávněný.

Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, a proto soud postupoval podle , (dále jen „“), a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutkový stav.

Žalovaný jako poplatník televizních poplatků přihlásil v červenci 2013 televizní přijímač. Výzvou ze dne 8. 3. 2021 zaslanou žalovanému společností Česká pošta, s.p., oddělením jméno, na adresu tř. legionářů číslo, PSČ obec, byl žalovaný informován o svém dluhu na televizních poplatcích za měsíce červenec až prosinec 2020 v měsíční výši 135 Kč, tj. celkem 810 Kč, přičemž tyto televizní poplatky byly splatné vždy k 15. dni daného měsíce, a zároveň byl vyzván k úhradě dlužné částky.

V souladu s , , a , o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, dospěl soud k závěru, že žalovaný byl v žalovaném období poplatníkem televizního poplatku ve výši 135 Kč měsíčně, splatného do patnáctého dne každého měsíce. Za shora vymezené období tak byl žalovaný povinen žalobkyni uhradit celkem částku 810 Kč. Námitky opatrovníka žalovaného nejsou důvodné. Zákon číslo Sb. spojuje vznik poplatkové povinnosti s vlastnictvím nebo držbou televizního přijímače ( zákona), nikoliv s tím, zda fyzická osoba bydlí v domácnosti, za niž je poplatek hrazen. Žalovaný přihlásil svůj televizní přijímač v červenci 2013 a dosud jej neodhlásil. Pokud žalovaný již nevlastní nebo nedrží televizní přijímač, je povinen se odhlásit z evidence poplatníků ve smyslu citovaného zákona, čímž mu následující měsíc zanikne poplatková povinnost. Je-li žalovaný omezen ve svéprávnosti tak, že tento úkon nemůže provést, pak by měl tento úkon vykonat jeho opatrovník. Skutečnost, že žalovaný v rozhodné době nevlastnil nebo nedržel televizní přijímač, opatrovník ani netvrdí. Nedůvodná je rovněž námitka týkající se doručování výzvy k úhradě poplatků. Žalobkyně výzvu doručovala na adresu trvalého pobytu uvedenou v evidenci poplatníků. Není povinností žalobkyně zjišťovat skutečnou adresu bydliště poplatníka či zda je omezen ve svéprávnosti (k tomu žalobkyně ani nemá zákonné nástroje). Je naopak povinností žalovaného (jeho opatrovníka) ohlásit změnu adresy trvalého pobytu žalobkyni ( a 6 zákona). Žalobkyně při doručování výzvy postupovala v souladu se zákonem a výzvu je třeba považovat za doručenou.

Jelikož žalovaný soudu neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni uhradil, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo podle , , ve spojení s  Žalobkyně v souladu s těmito předpisy požaduje úrok z prodlení ode dne následujícího po zákonem stanovené patnáctidenní splatnosti každého poplatku až do 27. 10. 2021, tj. do dne podání žaloby, a to v kapitalizované výši 72,48 Kč. V souladu s  soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a má proto právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o požadovanou odměnu zástupce žalobkyně (advokáta), jeho hotové výdaje a náhradu daně z přidané hodnoty, již je tento zástupce povinen odvést, soud žalobkyni náhradu za tyto náklady nepřiznal. Vyšel přitom z nálezu Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. , který akcentoval, že činnost České televize (žalobkyně) jistě není výkonem veřejné moci. Nicméně, na poli svého působení se těší výsadnímu postavení, k čemuž má vytvořené specifické podmínky, a lze tak na ni v určitých ohledech klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci. Dále Ústavní soud uvedl, že ustanovení hovoří o nákladech potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Pokud Česká televize agendu televizních poplatků sama spravuje a tuto agendu následně předává příslušné advokátní kanceláři, pak se racionální smysl právního zastoupení advokátem do značné míry vytrácí. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze totiž paušálně (výjimka je samozřejmě možná) očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci specializovaného právního útvaru České televize. Na náhledu Ústavního soudu nezměnila nic ani skutečnost, že novelizací došlo ke snížení přiznávaných odměn advokátů (viz k tomu nález Ústavního soudu ze dne 26. 8. 2014, sp. zn. ).

Zástupce žalobkyně v dané věci sice podal žalobu, nicméně s ohledem na jednoznačnost podkladů vypracovaných žalobkyní i právní jednoduchost věci soudu vůbec není zřejmé, jaké odborné či specializované znalosti k její formulaci použil. Žaloba na první pohled vyvolává dojem vysoce odborného textu, avšak fakticky je tvořena shrnutím skutkových okolností věci, citací právních předpisů a vyúčtováním služeb zástupce. Především tedy není v žalobě obsažena žádná nová a pro věc podstatná právní argumentace, kterou by bylo možné od advokáta coby zástupce žalobkyně očekávat a která by založila účelnost nákladů vynaložených žalobkyní na takového zástupce. S ohledem na výše uvedené považuje soud náklady na zástupce žalobkyně za neúčelně vynaložené. V situaci, kdy je žalobkyně zastoupena advokátem, nelze uvažovat ani o použití novelizovaného ustanovení , neboť ten se vztahuje výhradně na účastníky nezastoupené advokátem, notářem či patentovým zástupcem, což není tento případ. Náklady žalobkyně, které lze považovat za účelně vynaložené, proto tvoří pouze zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Soud proto uložil žalovanému, aby žalobkyni tuto částku uhradil, a to v souladu s ustanovením k rukám zástupce žalobkyně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.