Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 334/2021-54

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení 16 004,28 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni

a) částku 9 000 Kč;

b) zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 000 Kč od datum do zaplacení;

a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení

a) částky 7 004,28 Kč;

b) kapitalizovaného úroku ve výši 884,50 Kč;

c) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 929,25 Kč;

d) zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9 000 Kč od datum do datum;

e) zákonného úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 9 000 Kč od datum do zaplacení;

f) úroku ve výši 29 % ročně z částky 9 000 Kč od datum do zaplacení;

zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku 9 000 Kč; b) zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 000 Kč od [datum] do zaplacení; a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení a) částky 7 004,28 Kč; b) kapitalizovaného úroku ve výši 884,50 Kč; c) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 929,25 Kč; d) zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9 000 Kč od [datum] do [datum]; e) zákonného úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 9 000 Kč od [datum] do zaplacení; f) úroku ve výši 29 % ročně z částky 9 000 Kč od [datum] do zaplacení; zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky 16 004,28 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná dne datum uzavřela s předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba smlouvu o zápůjčce číslo na základě které poskytla společnost právnická osoba žalované peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč, přičemž žalovaná částka představuje nesplacenou část jistiny ve výši 9 000 Kč a poplatku ve výši 7 004,28 Kč. Žalovaná neuhradila ničeho. právnická osoba před poskytnutí zápůjčky posoudila schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku a to zejména na základě informací získaných od žalované.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

Dokazování

3. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav.

4. Návrh na vyžádání sdělení od úřadu práce se zamítá

5. Dne datum uzavřela společnost právnická osoba se žalovanou smlouvu číslo ve které se společnost právnická osoba zavázala žalované poskytnout peněžitou zápůjčku ve výši 9 000 Kč a žalovaná se zavázala jí splatit v 60 týdenních splátkách po 285 Kč spolu s poplatkem ve výši 8 075 Kč včetně úroku ve výši 1 610 Kč právnická osoba dne datum poskytla žalované částku 9 000 Kč a (zjištěno ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum).

6. Žalovaná dne datum sdělila společnosti právnická osoba, že bydlí v nájemním bydlení; je svobodná; je matkou na mateřské; čistý měsíční příjem činí 7 300 Kč; ostatní příjmy žalované činí 8 000 Kč; externí splátky činí 0 Kč; interní splátky činí 0 Kč; odhadované měsíční výdaje činí 7 500 Kč. V zákaznické kartě – žádosti o spotřebitelský úvěr jsou zaškrtnuta pole potvrzení příjmu a výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky rodičovské (zjištěno ze zákaznické karty – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne datum).

7. právnická osoba postoupila žalobkyni pohledávku za žalovanou ze smlouvy číslo (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postoupených pohledávek).

8. právnická osoba oznámila žalované postoupení pohledávky dopisem ze dne datum na žalobkyni (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum včetně podacího lístku ze dne datum).

9. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou v dopise ze dne datum k zaplacení dlužné částky do datum (zjištěno z výzvy k plnění ze dne datum včetně podacího lístku ze dne datum).

10. Soud dále provedl důkazu tabulka umoření. K tétoě soud konstatuje, že nemá žádnou důkazní hodnotu, když toliko zachycuje informace evidované žalobkyní, resp. společností právnická osoba

11. Soud ve věci dospěl k následujícím závěru o skutkovém stavu:

12. Mezi společností právnická osoba a žalovanou došlo dne datum k uzavření smlouvy číslo ve které se společnost právnická osoba zavázala žalované poskytnout peněžitou zápůjčku a žalovaná se zavázala jí splatit ve splátkách spolu s poplatkem včetně úroku za poskytnutí zápůjčky. právnická osoba dne datum poskytla žalované částku 9 000 Kč. Žalovaná nic neuhradila. právnická osoba postoupila pohledávku na žalovanou. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou v dopise ze dne datum k zaplacení dlužné částky do datum.

13. V zákaznické kartě – žádosti o spotřebitelský úvěr jsou zaškrtnuta pole V zákaznické kartě – žádosti o spotřebitelský úvěr jsou zaškrtnuta pole potvrzení příjmu a výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky rodičovské. Soud konstatuje, že tytoy ani žádné jiné dokumenty týkající se příjmů či výdajů žalované nebyly soudu předloženy.

14. Soud nemá za prokázané, že by žalovaná cokoli uhradila.

15. Soud dále neprovedl, resp. si nevyžádal sdělení od úřadu práce, neboť by tento důkaz nemohl ničeho změnit na rozhodnutí soudu, viz níže.

Právní hodnocení

16. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

17. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

18. Podle věty první lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

19. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

20. Mezi společností právnická osoba jako zapůjčitelem a žalovanou jako vydlužitelem došlo dne datum k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ve formě smlouvy o zápůjčce dle ve spojení s  zákona o spotřebitelském úvěru, když společnost právnická osoba přenechala žalované částku 9 000 Kč a žalovaná se zavázala ji vrátit spolu s poplatkem včetně úroku (viz věta první ).

21. Dále se soud zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy a to s ohledem na splnění povinnosti společnosti právnická osoba jako poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žalovaného.

22. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

24. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru pořizují poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

26. Podle § 78 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

27. Podle přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

28. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je dle zákona o spotřebitelském úvěru uložena poskytovateli, přičemž pokud tuto svoji povinnost nesplní, je smlouva dle zákona o spotřebitelském úvěru neplatná a to absolutně, tedy soud k ní dle přihlédne i bez návrhu.

29. Otázkou, zda zákona o spotřebitelském úvěru stanovuje absolutní neplatnost, se zabýval Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne 31. 5. 2019, č. j.  – 71, ve kterém dospěl k závěru,„ že v  stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.“

30. K podrobnějšímu odůvodnění co do závěru o absolutní neplatnosti soud odkazuje na výše uvedený rozsudek Krajského soudu v Praze.

31. V projednávané věci je tedy stěžejní otázkou, zda společnost právnická osoba dostála své povinnosti a řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, přičemž soud dospěl k závěru, že nikoli.

32. právnická osoba byla § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinna posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost spotřebitele a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, přičemž dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

33. Dále soud zdůrazňuje, že„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“ (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j.  - 39).

34. Dle citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu se tedy žalobkyně nemůže zbavit své povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost klienta, resp. řádně zjistit příjmy a výdaje klienta, s prostým odkazem, že spoléhá na údaje poskytnuté klientem a sama nemá možnost tyto ověřit. Soud dodává, že tuto možnost nepochybně má, když může od klienta vyžádat důkazy, které potvrzují jeho tvrzení. Co se týče důkazů ohledně výdajů, může jimi být například výpis z účtu, složenky, uzavřená nájemní smlouva.

35. Dále soud poukazuje na § 78 odst. 1 a 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru, kde je stanovena povinnost poskytovatele uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy vztahující se k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Pakliže poskytovatel dostál řádně své povinnosti před poskytnutím úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a tvrzení spotřebitele ověřil na základě dokumentů či jiných záznamů, měl by být schopen tyto dokumenty či jiné záznamy předložit soudu. Je pak otázkou, proč nebyly soudu dokumenty či jiné záznamy co do skutečných příjmů a výdajů žalované vztahující se k posouzení úvěruschopnosti předloženy, přestože má poskytovatel spotřebitelského úvěru zákonnou povinnost je uchovávat. Pakliže tyto dokumenty či jiné záznamy nejsou soudu předloženy, nemůže mít soud za prokázané, že poskytovatel skutečně řádně přistoupil k posouzení úvěruschopnosti.

36. Soud tedy nemá za prokázané, že by si společnost právnická osoba před poskytnutím spotřebitelského úvěru ověřila na základě předloženém potvrzení o příjmu žalované, že skutečně měla příjem ve výši 7 300 Kč měsíčně. Soud zde podotýká, že dle zákaznické karty, měla být žalovaná na rodičovské, přičemž však měla pobírat mateřskou. Pakliže by žalovaná byla na mateřské dovolené, pak by dostávala peněžitou pomoc v mateřství (tzv.„ mateřskou“). Rodičovská dovolená pak navazuje na mateřskou dovolenou a je při ní možné čerpat rodičovský příspěvek. Tedy údaje uvedené v zákaznické kartě jsou rozporné, což svědčí o tom, že společnost právnická osoba ve skutečnosti nezkoumala reálné příjmy a reálnou životní situaci žalované.

37. K zákaznické kartě dále soud konstatuje, že z této není zřejmé, co tvoří odhadované měsíčně výdeje ve výši 7 500 Kč, přičemž za účelem prokázání výdajů dle zákaznické karty nebyly předloženy ani žádnéy. Ze zákaznické karty ani z ničeho jiného není taktéž zřejmé, co představují ostatní příjmy žalované ve výši 8 000 Kč Tyto další příjmy pak nejsou prokázány žádnými důkazy. Z předložených důkazů tedy neplyne, jaké skutečné příjmy a jaké skutečné výdaje žalovaná měla, zejména však neprokazují, že společnosti právnická osoba byly před poskytnutím spotřebitelského úvěru skutečně známy příjmy a výdaje žalované a že by tvrzení žalované jakkoli ověřila.

38. Soud je toho názoru, že společnost právnická osoba ve skutečnosti výdaje žalované ani její příjmy nezkoumala, a tedy je ani nemohla porovnat.

39. Soud zamítl návrh žalobkyně na vyžádání sdělení od úřadu práce, neboť i kdyby bylo prokázáno, že žalovaná skutečně pobírala od úřadu práce dávky, toto zjištění by neprokazovalo, že by společnost právnická osoba měla k dispozici dokumenty prokazující skutečnost, že žalovaná pobírala dávky, resp. že společnost právnická osoba si ověřila údaje uvedené žalovanou.

40. Dle výše uvedeného, soud dospěl k závěru, společnost právnická osoba nedostála své povinnosti dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když k posuzování úvěruschopnosti žalované přistoupila toliko formálně, avšak reálně úvěruschopnost žalované neposuzovala, a proto soud shledal předmětnou smlouvu dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za absolutně neplatnou.

41. Soud k neunesení důkazního břemene žalobkyní, co do prokázání skutečnosti, že společnost právnická osoba, dostála své povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, konstatuje, že žalobkyně byla před nařízením jednání vyzvána k doplnění tvrzení a důkazů co do splnění povinnosti posouzení úvěruschopnosti žalované a to výzvou doručenou dne datum, tedy dva měsíce před jednáním. Soud opětovně poučil žalobkyně při jednání k doplnění tvrzení a označení důkazů co do splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované dle a 3 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), přičemž při jednání žalovaná navrhla pouze, aby si soud vyžádal sdělení od úřadu práce, nedoplnila však žádná tvrzení a neoznačila žádné důkazy k prokázání skutečnosti, že společnost právnická osoba dostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované.

42. Podle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

43. Podle se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

44. Jelikož soud shledal předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru za neplatnou, tedy plnění poskytnuté na základě této smlouvy bylo ve smyslu plněním z právního důvodu, který odpadl, je žalovaná povinna žalobkyni dle vydat oč se obohatila a to konkrétně částku 9 000 Kč, kterou od společnosti právnická osoba obdržela.

45. Podle může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

46. právnická osoba dle postoupila pohledávku za žalovanou ze smlouvy číslo na žalobkyni, a proto soud shledal, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimovaná. Dále soud dodává, že žalovaná bylo o postoupení pohledávky společností právnická osoba vyrozuměna.

47. Podle neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

48. Podle může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

49. Jelikož je žalovaná se svým plněním peněžitého dluhu ve výši 9 000 Kč v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z této částky. Splatnost částky 9 000 Kč s ohledem na neplatnost smlouvy nastala dle na základě předžalobní výzvy, ve které byla stanovena splatnost do datum, žalovaná je tak v prodlení s placením svého peněžitého dluhu od datum, a proto je povinna od tohoto data dle ve spojení s , zaplatit úrok z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně. V ostatním rozsahu požadované úroky z prodlení soud jako nedůvodné zamítl.

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

50. Soud shledal v celém rozsahu smlouvu, na základě které žalobkyně domáhala zaplacení částky 16 004,28 Kč s příslušenstvím za neplatnou, žalobkyně tedy nemá na základě této smlouvy právo požadovat po žalobkyni zaplacení žalované částky včetně poplatku. Jelikož však na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení co do částky 9 000 Kč, soud uložil žalované povinnost zaplatit tuto částku žalované, na kterou byla pohledávka postoupena. Soud tedy shledal žalobu důvodnou pouze co do částky 9 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 000 Kč od datum do zaplacení a v ostatním rozsahu žalobu zamítl.

51. Soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení dle , neboť žalovaná byla sice ve věci i s přihlédnutím k přiznaným resp. nepřiznaným úrokům a úrokům z prodlení úspěšnější než žalobkyně, avšak žádné náklady řízení žalované nevznikly.

52. Lhůta ke splnění povinnosti v délce tří dnů byla určena podle , část věty před středníkem , neboť ke stanovení lhůty jiné neshledal soud důvody.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (, o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů) u soudního exekutora.