Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
14 C 55/2022-30
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Růžičkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně,
zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení, LL.M.,
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 3 736 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč
s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 10,48 Kč,
a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 000 Kč od datum do zaplacení,
a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky 736 Kč, v části o zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 3,45 Kč, a v části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 736 Kč od datum do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 899 Kč k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení jméno, advokáta, a to do tří anonymizováno od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 10,48 Kč, a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky 736 Kč, v části o zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 3,45 Kč, a v části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 736 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 899 Kč k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno], advokáta, a to do tří [anonymizováno] od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se u soudu dne datum podaným návrhem na zahájení řízení domáhala, aby soud uložil žalovanému zaplatit jí částku 3 736 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 13,93 Kč za období od datum do datum, zákonný úrok z prodlení z částky 3 736 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,5 %. Na odůvodnění takového vzneseného žalobního požadavku žalobkyně tvrdila, že po řádném prověření úvěruschopnosti žalovaného s tímto (formou prostředků komunikace na dálku) uzavřela dne datum v písemné formě smlouvu o úvěru, na podkladě které žalobkyně poskytla žalovanému jako spotřebitelský úvěr finanční prostředky ve výši 3 000 Kč. Žalovaný se měl naopak dle žalobkyně touto smlouvou zavázat poskytnutý úvěr (spolu se sjednanými poplatky a smluvní pokutou sjednanou pro případ porušení smluvních povinností žalovaného z této smlouvy) splatit, a to celý, kdy splatnost takto poskytnutého úvěru byla 30 dnů od jeho poskytnutí. Žalobkyně sjednaný úvěr žalovanému dle svých tvrzení poskytla výplatou částky 3 000 Kč na účet žalovaného č. bankovní účet. Žalovaný ale dle žalobkyně své smluvní povinnosti z dané smlouvy nesplnil a za trvání smlouvy nehradil ničeho. Žalobou v této věci se pak žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení celkem částky 3 736 Kč, kterážto byla dle vylíčení skutkových okolností v žalobě tvořena:
a) nesplacenou úvěrovou jistinou ve výši 3000 Kč,
b) poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 99 Kč,
c) poplatkem za expres výplatu ve výši 199 Kč,
d) poplatkem za službu„ bezpečná splátka“ ve výši 99 Kč
e) poplatkem za službu„ SMS servis“ ve výši 49 Kč
f) nezaplacenými a žalobkyní účelně vynaloženými náklady spojenými s prodlením, upomínáním a vymáháním dluhu ze smlouvy od žalovaného (a naúčtovaných ve smluvené výši k datum, datum, v obou případech po 100 Kč,
g) jednorázovou smluvní pokutou ve výši 90 Kč.
Vedle těchto nároků učinila žalobkyně v žalobě předmětem řízení ještě nárok na příslušenství žalobou uplatněné pohledávky ve formě požadavku na zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení (z nárokované částky 3 736 Kč) ve výši 13,93 Kč za období od datum do datum a úroku z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z částky 3 736 Kč od datum do zaplacení.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a v průběhu řízení zůstal až do okamžiku vyhlášení tohoto rozsudku ve věci zcela procesně pasivní.
3. Soud po provedeném dokazování přijal následující závěr o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní a žalovaným došlo prostřednictvím elektronické komunikace na dálku k uzavření žalobkyní tvrzené a doložené smlouvy o úvěru a to dne datum. Toto bylo zjištěno z„ Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru – ID žádosti číslo“ (obsahujícím i danou smlouvu o úvěru), a který byl opatřen podpisem žalobkyně a za stranu žalovaného unikátním kódem číslo. V dané věci pak soud nepochybuje o tom, že k podpisu dané smlouvy o úvěru oběma stranami tímto způsobem (na dálku, prostřednictvím sítě internet, resp. po sdělení unikátního sms kódu) dne datum došlo, a to když se z dalšího z provedených důkazů (výpisu z běžného účtu žalovaného) podávalo, že žalovanému byla dne datum částka 3 000 Kč připsána na jeho účet (č. bankovní účet) pod ve smlouvě sjednaným variabilním symbolem číslo (a kdy žalovaný nadto dle výpisu ze svého účtu před tím provedl ve prospěch žalobkyně i ověřovací platbu 1 Kč). Z uvedeného je zcela zřejmé, že žalovaný danou smlouvu s žalobkyní bez pochyb a žalobkyní tvrzeným způsobem uzavřel, a to právě i s tím obsahem dané smlouvy, jaký byl zjištěn z daného důkazu„ Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru – ID žádosti číslo“. Uvedené pak nepřímo prokazuje a svědčí o tom i skutečnost, že žalobkyně disponuje kopií občanského průkazu žalovaného, kterou soud k důkazu rovněž provedl. Z dané úvěrové smlouvy (i ve spojení se sazebníky žalobkyně, na které smlouva odkázala jako na svoji součást) pak soud dále zejména zjistil, že žalobkyně se v ní zejména žalovanému zavázala poskytnout jako úvěr částku 3 000 Kč, a žalovaný se zavázal tuto částku žalobkyni za smluvených podmínek splatit. Mezi tyto podmínky spadal i závazek žalovaného k zaplacení všech žalobkyní v žalobě nárokovaných poplatků. Úvěr (včetně smluvených poplatků) měl být splacen dle zjištěných smluvních ujednání smluvních stran smlouvy o úvěru do 30 dnů ode dne poskytnutí úvěru. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad má soud rovněž za prokázané (ve spojení s danou smlouvou o úvěru a k důkazu provedeným sazebníkem poplatků žalobkyně), že žalobkyně žalovanému v průběhu smluvního vztahu účastníků založeného zjištěnou smlouvou o úvěru účtovala (v souladu se zněním smlouvy a daným sazebníkem) i smluvené poplatky, náklady spojené s prodlením žalovaného a smluvní pokutu, kteréžto (nároky na jejichž zaplacení) v rámci svého návrhu na zahájení tohoto řízení učinila předmětem tohoto soudního řízení (a jak jsou specifikovány v bodu 1. odůvodnění tohoto rozsudku). Stejně tak je z tohoto důkazu zřejmé, že žalovaný ničeho žalobkyni nezaplatil (to ostatně netvrdila žádná ze stran sporu). Naopak soud nezjistil mezi důkazními prostředky jediný, který by prokazoval tvrzení žalobkyně o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně jako poskytovatele spotřebitelského úvěru před tím, než s ním tato předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřela. Soud nemá konečně za zjištěné, že by žalovaný žalobkyni na žalobou uplatněné nároky nebo jejich příslušenství do dne vyhlášení tohoto rozsudku čehokoliv uhradil, a to ačkoliv byl žalovaný k zaplacení těchto nároků s přísl. vyzván ještě i předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně z datum (odeslanou žalovanému datum), a ve které byla stanovena žalovanému lhůta k plnění v délce 30 dní od data jejího vyhotovení (tedy od datum). To má soud za zjištěné z této upomínky a poštovního podacího archu o jejím odeslání.
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o.z.“), se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 1751 odst. 1 o.z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
6. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
7. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
8. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
10. Podle § 86 odst. 1 a 2 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
15. Po aplikaci cit. zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav soud uzavřel, že žaloba byla podána důvodně toliko v části týkající se žalovanému vyplacené částky 3 000 Kč a zákonných úkorů z prodlení s jejím vrácením (za dobu od datum do datum a pak i za dobu od datum do zaplacení) a proto jí také toliko v tomto částečném rozsahu výroku č. I tohoto rozsudku vyhověl.
16. Takto soud přitom rozhodl s ohledem na následující právní závěry. Soud uzavřel, že k tomu, aby bylo možno mít předmětnou smlouvu o úvěru za mezi stranami (v této věci, a tedy mezi žalobkyní jako poskytovatelem spotřebitelského úvěru a žalovaným jako spotřebitelem) platně sjednanou, chyběl pro toto v daném případě právní závěr o řádném prověření/posouzení posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně, a kterýžto proces nebyl v řízení prokázán (ač ho žalobkyně tvrdila). Jednal-li soud bez účasti žalobkyně za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., znemožnila tím žalobkyně soudu jí stran této skutečnosti poskytnout u nařízeného jednání poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Ze skutečnosti, že smlouva o úvěru nebyla platně sjednána (a je tedy absolutně neplatná ve smyslu § 588 o.z. pro porušení povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru ve smyslu § 86 odst. 1 a 87 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb.), resultuje nedůvodnost žaloby stran veškerých žalobkyní vznesených nároků a příslušenství opřených jako o právní důvod o danou smlouvu o úvěru.
17. Naopak prokázanou skutečností zůstává, že žalovaný od žalobkyně obdržel peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč a rovněž to, že k jejich vrácení byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně z datum (ve lhůtě, která plynula do datum). Proto nic nebrání vyhovět žalobě co do částky 3 000 Kč představující neoprávněné bezdůvodné obohacení žalovaného, a rovněž co do zákonných úroků z prodlení v žalobkyní uplatněném časovém rozsahu (a z částky 3 000 Kč), kdy období, za které žalobkyně tyto úroky nárokuje, následuje po předžalobní výzvě k plnění a po uplynutí lhůty k plnění stanovené v této výzvě (§ 1958 odst. 2 o.z.). Výše zákonných úroků z prodlení při prodlení počínajícím v druhé polovině roku 2021, jako je tomu v tomto případě, pak činní 8,5 % (výše repo sazby 0,5% v daném období je známa soudu z úřední činnosti). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu z vyložených důvodů zamítl pro neunesení břemene důkazního na straně žalobkyně jak odůvodněno již výše (viz. výrok č. II rozsudku). Pro úplnost soud dodává, že žalobkyně netvrdila a neprokázala z jakých konkrétních údajích o pravidelných příjmech a výdajích na straně žalovaného vycházela a z jakých informačních zdrojů tyto ověřila.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a žalobkyni, která měla v řízení úspěch v rozsahu 80,2 % jeho předmětu vyčísleného k datum (a neúspěch co do 19,8 %), přiznal náhradu 60,4 % účelně (k uplatnění jejího práva u soudu) vynaložených nákladů tohoto soudního řízení. Účelně vynaložené náklady spočívaly na straně žalobkyně v nákladech na zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále na odměnu zástupci žalobkyně ve výši celkem 600 Kč za 3 úkony právních služeb (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní výzva), tj. ve výši á 200 Kč za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále na náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně v souvislosti s uvedenými 3 úkony právních služeb ve výši celkem 300 Kč (á 100 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), a konečně na náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny a náhrad přiznaných žalobkyni ve výši celkem 189 Kč. Z celkové výše těchto nákladů (1 489 Kč) pak soud přiznal výše uvedených 60,40 %, což činí částku 899 Kč. Tuto tedy soud žalobkyni výrokem III. přiznal.
19. Lhůtu ke splnění povinností stanovených tímto rozsudkem stanovil soud do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Náhrada nákladů řízení se hradí k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnosti uložené mu tímto rozhodnutím, může se oprávněná domáhat jejich splnění návrhem na výkon rozhodnutí.