Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
8 C 105/2021-91
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Skalickým ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně, země
zastoupena advokátem titul jméno příjmení, titul.
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
hlášená k trvalému pobytu na adrese adresa žalované
o zaplacení 5 250 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 500 Kč od 12. 12. 2018 do zaplacení.
II. Žaloba se zamítá ve vztahu k úroku ve výši 9 % ročně z částky 3 500 Kč od 21. 11. 2018 do zaplacení, smluvní pokutě 1 750 Kč.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 496 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet žalobkynina advokáta titul jméno příjmení, titul.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 500 Kč od 12. 12. 2018 do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba se zamítá ve vztahu k úroku ve výši 9 % ročně z částky 3 500 Kč od 21. 11. 2018 do zaplacení, smluvní pokutě 1 750 Kč.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 496 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet žalobkynina advokáta [titul] [jméno] [příjmení], [titul].</b>
1. Žalobkyně se žalobou domáhala od žalované zaplacení částek s příslušenstvím, uvedených v bodech I. a II. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum uzavřené elektronicky prostřednictvím komunikace na dálku, poskytla žalované téhož dne právnická osoba anonymizována dvě slova, IČO, bezhotovostní úvěr ve výši 3 500 Kč se smluvním úrokem ve výši 36 % ročně a žalovaná se zavázala úvěr splatit do 11. 12. 2018. Veškerá práva spojená s pohledávkou přešla na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalobkyně prozkoumala bonitu žalované prozkoumáním jejího měsíčního příjmu, který činil 15 000 Kč, na základě čehož došla k závěru, že žalovaná bude schopna úvěr splácet. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení pohledávky výzvou ze dne 25. 9. 2020, avšak bezvýsledně. Žalobkyně sjednala se žalovanou pro případ nesplacení úvěru ve lhůtě splatnosti smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nesplacené jistiny, přičemž žalobkyně nárokuje smluvní pokutu za období od 12. 12. 2018 do 15. 3. 2021 ve výši 3 500 Kč. Žalobkyně dále nárokuje ponížený smluvní úrok ve výši 9 % ročně a úrok z prodlení ve výši 9 % ročně.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
4. Žalobkyní nebylo tvrzeno a ani nijak prokázáno, jak její právní předchůdkyně konkrétně prověřila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 84-89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dále nebylo prokázáno uzavření tvrzené smlouvy a dodatku k ní, když pod předloženými dokumenty absentuje podpis žalované. Smlouva nemohla být uzavřena ani zadáním SMS kódu, protože není žádným nezávislým důkazem prokazováno, že by žalované byl odeslán konkrétní uvedený SMS kód a žalovaná ho připojila pod smlouvu v úmyslu tím dát najevo svůj souhlas s ní. Důkaz výpisem ze systému původního věřitele je nezpůsobilý k prokázání takové skutečnosti, protože se jedná o důkaz vytvořený zcela tím, kdo z něj má prospěch. Navíc úvěrová smlouva byla doložena ve dvou vyhotoveních, která jsou zcela obsahově shodná, až na různý SMS kód v závěru, což jen umocňuje nedůvěru soudu v takto vytvořený důkaz. Konečně za úrok z úvěru nelze považovat jen uvedenou částku 69,04 Kč, ale též tzv.„ poplatek za sjednání úvěru“ ve výši 515,48 Kč. Skutečný úrok z úvěru 3 500 Kč se splatností 20 dní tak činí 584,52 Kč, tj. 16,70 %, což představuje za 1 rok (365 dní) úrok 304,79 %. To za situace, kdy průměrná výše úroku z úvěru se splatností do 1 roku činila podle databáze ČNB 9,11 % ročně. Sjednaný úrok je tedy 33násobně vyšší, než úrok v té době obvyklý. Je prokázáno poskytnutí částky 3 500 Kč právním předchůdcem žalobkyně žalované a postoupení pohledávky žalobkyni.
5. Protože nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, ale bylo prokázáno poskytnutí finanční částky ve výši jistiny úvěru právní předchůdkyní žalobkyně žalované a následné postoupení pohledávky žalobkyni, má žalobkyně právo na vrácení bezdůvodného obohacení, kterého se žalované dostalo ve smyslu § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), plněním bez právního důvodu, a to včetně úroku z prodlení ve smyslu § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku soud žalobu zamítl, protože uplatněné nároky se opíraly o ujednání smlouvy, jejíž uzavření nebylo prokázáno.
6. Nutno dodat, že i pokud by žalobkyně uzavření smlouvy prokázala, jednalo by se o smlouvu neplatnou, a to hned ze dvou důvodů. Prvním důvodem by byla absence prověření úvěruschopnosti žalované komplexním zjištěním a vyhodnocením její příjmové a výdajové situace. Absence prověření úvěruschopnosti vede k neplatnosti smlouvy, a to nikoliv pouze relativní, vyslovené soudem k námitce spotřebitele, ale absolutní (k tomu zejména rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. března 2020 ve věci žalobce versus žalovaný sp. zn. C -679/18 - ECLI:EU:C: 2020, dále například rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019 sp. zn. 22 Co 221/2019, rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 8. 2017, sp. zn. 64 Co 252/2017, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Druhý důvodem neplatnosti by byla extrémní výše sjednaného úroku, když již výše úroku, která převyšuje hranici 4násobku obvyklé úrokové sazby, je podle ustálené judikatury již považována za rozpornou s dobrými mravy, a v tomto případě sjednaná výše – navíc ještě ve spojení se smluvní pokutou za prodlení – zakládá významnou smluvní nerovnováhu v neprospěch spotřebitele, a to takového rázu, že vede k závěru o neplatnosti smlouvy jako celku dle § 588 OZ pro zjevný rozpor s dobrými mravy, když se jedná o neplatnost absolutní s ohledem na narušení veřejného pořádku.
7. Žalobkyně měla ve věci úspěch přibližně co 2/3, neúspěch co do 1/3 vzneseného nároku. Ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ jí tak vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu třetiny všech účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek za řízení 400 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14 odst. 5 AT. Při stanovení výše odměny advokáta a náhrady hotových výdajů soud postupoval dle § 14b AT, protože řízení bylo zahájeno tzv.„ formulářovou žalobou“, tedy žalobou podávanou touž žalobkyní opakovaně na ustáleném vzoru ve skutkově a právně obdobných věcech. Žalobkynin advokát je registrován k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně má proto dle § 137 odst. 3 OSŘ právo na náhradu této daně ve výši 21 % z náhrady nákladů řízení s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je její osobní povinností. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám žalobkynina advokáta.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 OSŘ).
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze se splnění povinnosti domáhat návrhem na exekuci u soudního exekutora.