Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 C 47/2022-106

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Houdkovou Polákovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 18 148,04 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se co do částky 17 852,02 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 11 663,48 Kč od 26. 12. 2017 do zaplacení zastavuje.

II. Žaloba se co do částky 6 484,56 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 6 484,56 Kč od 26. 12. 2017 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Řízení se co do částky 17 852,02 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 11 663,48 Kč od 26. 12. 2017 do zaplacení zastavuje. II. Žaloba se co do částky 6 484,56 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 6 484,56 Kč od 26. 12. 2017 do zaplacení zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 19. 8. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovaného zavázal k zaplacení částky 18 148,04 Kč s tvrzením, že původní věřitel, společnost právnická osoba, uzavřel dne 26. 10. 2016 se žalovaným jako dlužníkem pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě se zavázal poskytnout žalovanému neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu 35 000 Kč na dobu neurčitou dle čl. III odst. 1 smlouvy a žalovaný se zavázal věřiteli úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 0,2833 % denně dle čl. III. odst. 1 smlouvy a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěr splatit, vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, nejméně však 1 000 Kč. Žalovaný na základě smlouvy vyčerpal částku 31 500 Kč, a z té neuhradil jistinu úvěru ve výši 18 148,04 Kč Vedle té vznikl věřitel nárok na úrok z úvěru ve výši 0,2833 % denně z částky 18 148,04 od 12. 9. 2017 do dne splatnosti 25. 12. 2017, dále zákonný úrok z prodlení ode dne splatnosti, tj. 26. 12. 2017, nárok na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 10 % z dlužné částky, nejméně však 250 Kč za každý týden prodlení. Pohledávku za žalovaným postoupil původní věřitel dne 20. 12. 2019 společnosti právnická osoba, IČO, která ji týž den postoupila žalobkyni.

2. Žalovaný se po celé řízení ve věci nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil jednání na 5. 4. 2022, k němuž se žádný z účastníků, žalobkyně po předchozí omluvě svého zástupce, nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Soud proto žalobu projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti stran.

4. Žalobkyně na výzvu soudu k označení důkazů prokazujících zkoumání úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí vzala písemným podáním před zahájením jednání žalobu zpět co do jistiny 11 663,48 Kč, zákonného úroku z prodlení z této částky od 26. 12. 2017 do zaplacení, dále co do úroku z úvěru kapitalizovaného částkou 5 338,54 Kč, poplatku za poskytnutí půjčky 350 Kč a 500 Kč na účelně vynaložených nákladech žalobu zpět. V dotčené části předmětu řízení vymezené částečným zpětvzetím soud podle řízení zastavil.

5. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti, které jsou současně skutkovým závěrem ve věci:

6. Z Rámcové smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že společnost právnická osoba jako věřitel a žalovaný jako klient uzavřeli smlouvu upravující vzájemná práva a povinnosti při poskytování spotřebitelského revolvingového úvěru věřitelem klientovi do maximálního úvěrového rámce 35 000 Kč a jeho splácení klientem věřiteli. Strany si sjednaly možnost opakovaného čerpání do výše sjednaného úvěrového rámce zejména prostřednictvím osobního účtu na webu nebo přes telefon s výpůjční úrokovou sazbu 0,2833 % denně a měsíčními splátkami ve výši 12,5 % z aktuální výše úvěru, nejméně však ve výši 1 000 Kč měsíčně, počínaje 25. 11. 2016 RPSN činila 224,5 %. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 10 % z dlužné částky za každý týden prodlení s úhradou dlužné částky, nejméně však ve výši 250 Kč Smlouva je datována 26. 10. 2016 a není opatřena podpisem žádné smluvní strany.

7. Ze standardních podmínek smlouvy o úvěru vztahujících se na zákazníky s pobytem v České republice vyplývá, že definuje pojmy, s nimiž operuje smlouva o úvěru, shrnuje parametry úvěru, práva a povinnosti smluvních stran i proceduru jejich uplatnění. Dokument není opatřen podpisem žádné ze smluvních stran.

8. Ze standardních evropských informací o spotřebitelském úvěru je zřejmé stručné shrnutí obsahu úvěrové smlouvy a popis základních vlastností spotřebitelského úvěru.

9. Z Rámcové smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že společnost právnická osoba jako věřitel a žalovaný jako klient uzavřeli smlouvu upravující vzájemná práva a povinnosti při poskytování spotřebitelského revolvingového úvěru věřitelem klientovi do maximálního úvěrového rámce 35 000 Kč a jeho splácení klientem věřiteli. Strany si sjednaly možnost opakovaného čerpání do výše sjednaného úvěrového rámce zejména prostřednictvím osobního účtu na webu nebo přes telefon s výpůjční úrokovou sazbu 0,2833 % denně a měsíčními splátkami ve výši 12,5 % z aktuální výše úvěru, nejméně však ve výši 1 000 Kč měsíčně, počínaje 25. 11. 2016 RPSN činila 224,5 %. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 10 % z dlužné částky za každý týden prodlení s úhradou dlužné částky, nejméně však ve výši 250 Kč Smlouva je datována 26. 11. 2016 a není opatřena podpisem žádné smluvní strany.

10. Ze standardních podmínek smlouvy o úvěru vztahujících se na zákazníky s pobytem v České republice vyplývá, že definuje pojmy, s nimiž operuje smlouva o úvěru, shrnuje parametry úvěru, práva a povinnosti smluvních stran i proceduru jejich uplatnění. Dokument není opatřen podpisem žádné ze smluvních stran.

11. Ze standardních evropských informací o spotřebitelském úvěru je zřejmé stručné shrnutí obsahu úvěrové smlouvy a popis základních vlastností spotřebitelského úvěru.

12. Z Obchodních podmínek společnosti právnická osoba se krom jiného podává, že k uzavření smlouvy může dojít výlučně na základě žádosti a za použití prostředků komunikace na dálku prostřednictvím webových stránek. Konkrétní postup je upraven na webových stránkách. Žádost o uzavření první smlouvy podává klient prostřednictvím webových stránek, žádost o uzavření každé další smlouvy činí klient prostřednictvím účtu. Klient na webových stránkách volí parametry požadované smlouvy, jistinu úvěru v českých korunách a dobu splatnosti úvěru ve dnech, případně výši úvěrového limitu, předloží veškeré požadované osobní údaje, dokumentaci a potvrdí podání žádosti. Na základě žádosti společnost posoudí úvěruschopnost klienta a žádosti schválí, odmítne nebo nabídne uzavření smlouvy s jinými parametry úvěru. Klientovi je následně zaslán prostřednictvím SMS unikátní identifikační kód, který následně klient vloží do příslušného formulářové=ho pole na webových stránkách a odesláním tímto způsobem potvrdí přijetí smlouvy. Do 24 hodin od podání žádosti klient zašle ověřovací platbu ve výši 1 Kč z účtu jeho je majitelem a z něhož bude hradit dluhy vůči společnosti na bankovní účet společnosti. Tuto částku si společnost ponechá i pro případ, že smlouva o úvěru uzavřena nebude.

13. Ze Smlouvy o revolvingovém úvěru mezi společností právnická osoba a žalovaným vyplývá, že společnost právnická osoba se jako věřitel zavázala poskytnout žalovanému jako klientovi úvěr do výše úvěrového limitu 35 000 Kč, na dobu neurčitou, s úrokovou sazbou 8,5 % měsíčně a RPSN 264,42 %. Úvěr bude dle dohody vyčerpán v plné výši úvěrového limitu dne 23. 3. 2017. Jistina bude splácena v měsíčních splátkách počínaje měsícem po dni prvního čerpání, ve splátkách ve výši 12,5 % z aktuální výše úvěru, nejméně však ve výši 1 000 Kč měsíčně. Smlouva je datována dnem 23. 3. 2017 a je opatřena kolonkami pro podpis obou smluvních stran.

14. Dle výpisů z účtu variabilní symbol vedených u společnosti právnická osoba žalovaný provedl dne 27. 10. 2016 výběr částky 10 000 Kč, dne 22. 11. 2016 částky 10 000 Kč, dne 31. 5. 2017 částky 1 200 Kč, dne 11. 10. 2017 částky 4 000 Kč, celkem tedy vybral 25 200 Kč.

15. Ze žádostí o půjčku (loan application info) referenčního čísla číslo bylo zjištěno, že dne 26. 10. 2016 požádal žalovaný o půjčku částky 10 000 Kč, která byla týž den schválena a dne 27. 10. 2016 vyplacena, dne 21. 11. 2016 požádal o půjčku 10 000 Kč, která byla týž den schválena a dne 22. 11. 2016 vyplacena, dne 23. 3. 2017 požádal o půjčku částky 1 400 Kč, která byla týž den schválena a dne 23. 3. 2017 vyplacena, dne 11. 4. 2017 požádal o půjčku částky 4 900 Kč, která byla týž den schválena a vyplacena, dne 31. 5. 2017 požádal o půjčku částky 1 200 Kč, která byla týž den schválena a vyplacena a dne 11. 10. 2017 požádal žalovaný o půjčku částky 4 000 Kč, která byla týž den schválena a vyplacena. Dle této vnitřní evidence měl žalovaný vyčerpat celkem 31 500 Kč.

16. Jak je zřejmé ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019, pohledávku za žalovaným postoupil původní věřitel, právnická osoba dne 20. 12. 2019 společnosti právnická osoba, IČO.

17. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 postoupila společnost právnická osoba pohledávku za žalovaným žalobkyni.

18. Jak vyplývá z předžalobní výzvy ze dne 6. 5. 2020, žalobkyně před zahájením řízení žalovaného upomenula o zaplacení částky 27 700,75 Kč.

19. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

20. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výši spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěru jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

23. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

24. Ve světle shora citovaných ustanovení dospěl soud na základě zjištěného skutkového stavu k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně. Bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena písemná smlouva o úvěru, byť elektronickými prostředky komunikace na dálku a mechanicky, ale s ohledem na postavení žalovaného coby spotřebitele bylo třeba smluvní vztah účastníků poměřovat ustanoveními , dle kterého má poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

25. Povinnost věřitele poskytující spotřebitelský úvěr posuzovat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele byla stanovena již v právní úpravě v  , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016. Tento postup zahrnoval povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. , ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2009, č. j.  – 56), a věřitel tak byl povinen náležitě aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními. Rozhodovací praxe se přitom sjednotila v názoru, že nesplnění této povinnosti věřitele podle předchozí právní úpravy vedla k absolutní neplatnosti právního jednání (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Soud si je vědom, že s účinností nové právní úpravy ZÚS a podle jeho striktně jazykového výkladu by lze na první pohled dospět k závěru, že došlo ke změně v následku porušení této povinnosti (z absolutní neplatnosti právního jednání na relativní neplatnosti právního jednání). Koncepce ochrany spotřebitele jakožto subjektu, který nemá znalost oboru, dostatek profesionálních zkušeností, právní poradenství, účinný marketing a ekonomickou sílu je pevně zakotvena v českém právním řádu (mj. právě v zákoně č. , ale též , o ochraně spotřebitele, a až 1867 o. z.) i evropských předpisech (směrnice č. 93/13 EHS a směrnice č. 2008 /48/) s tím, že dorovnává faktickou nerovnost spotřebitele a podnikatele jako profesionála. Účelem této ochrany je, že spotřebitelské úvěry přirozeně poptávají spíše ty osoby, které volné peněžní prostředky nemají, a snaží se je získat za každou cenu. Svou schopnost úvěr splácet pak subjektivně často přeceňují a naopak podceňují rizika s jeho vzetím spojená. Proto je povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy ukládána zákonem nikoli spotřebiteli, ale poskytovateli, od něhož se očekává, že k tomuto přistoupí jakožto profesionál v daném oboru s náležitou odbornou péčí a objektivitou. Následek relativní neplatnosti ovšem tento účel zákona znemožňuje, když soudu neumožňuje splnění této povinnosti kontrolovat z vlastní iniciativy – bez návrhu protistrany, čímž nestanovuje dostatečně účinné následky porušení povinnosti podnikatele jako profesionála při neposuzování úvěruschopnosti. Poskytovatelům úvěrů následek v podobě relativní neplatnosti umožňuje systematicky takovou povinnost porušovat. Oslabení ochrany spotřebitele však nebylo záměrem zákonodárce. Tento závěr podporuje i nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , podle kterého obecný soud poruší právo spotřebitele na soudní ochranu podle d, jestliže nezkoumá, zda věřitel dostatečně nezjišťoval úvěruschopnost spotřebitele.

26. Z výše uvedeného proto vyplývá, že povinnost věřitele posuzovat úvěruschopnost i podle nové právní úpravy je stanovena nejen na ochranu spotřebitele, který není schopen dostát svým závazkům, ale také na ochranu samotných věřitelů, protože snižuje jejich riziko, že dluh nebude plněn, a především pak na ochranu společnosti jako celku, která je chráněna před nezvladatelném zadlužování spotřebitelů se všemi negativními důsledky s tím spojenými včetně pádu spotřebitele a všech osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů a jejich přechodu do šedé ekonomiky. Vzhledem k tomu, že zákonodárce v důvodové zprávě prohlásil, že jeho cílem není oslabení ochrany spotřebitele, ale právě posílení této pozice, nedává rozumný smysl, aby změnou právní úpravy došlo k tomu, že dosavadní následek spočívající v absolutní neplatnosti právního jednání bude reformován na relativní neplatnost právního jednání. Tento výklad činí ochranu spotřebitele podmíněnou vznesením námitky neplatnosti ze strany spotřebitele, čímž ji značně oslabuje.

27. S ohledem na vše výše uvedené smysl a účel též nové právní úpravy požaduje po podnikateli – profesionálovi, aby zkoumal schopnost spotřebitele splácet jeho úvěr. Tato povinnost je dlouhodobě a pevně zakotvena v českém právním řádu a evropských předpisech. Chrání přitom nejenom zájmy na ochranu určité osoby, ale chrání zájem na prevenci společnosti jako celku před zadlužováním a negativními důsledky, kterou s touto problematikou souvisí. Jestliže věřitel povinnosti podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poruší, ohrozí tím tyto zájmy, čímž celá společnost může být nucena nést následky předlužení její podstatné části. Takové jednání proto zjevně narušuje pravidla či hodnoty obsažené v právním řádu, jež jsou takového významu, že jejich porušení nelze akceptovat, a proto je absolutně neplatné podle § 588 o. z. Nadto lze dodat, že relativní neplatnost ani v tomto ohledu neposkytuje společnosti dostatečnou záruku k zajištění zájmů chráněných zákonem.

28. Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti nepřistoupila řádně. Od žalovaného si ani dle svých tvrzení nevyžádala informace o příjmech a výdajích, jež by měly být doloženy listinami, a na základě výsledků dokazování se lze právem domnívat, že předchůdkyně žalobkyně údaje poskytnuté ke svým majetkovým poměrům žalovaným žádným způsobem neověřila. Žalobkyně se k jednání soudu, byť po předchozí omluvě, nedostavila, čímž se vzdala dobrodiní vyslechnout poučení podle , o tom, že dosud neunesla břemeno důkazní, že konkrétním způsobem prověřovala schopnost žalovaného úvěr splácet.

29. Soud proto vycházel z toho, že žalobkyně v daném případě nesplnila svoji povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru podle § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ. řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Porušení této povinnosti pak podle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z. vede k absolutní neplanosti smlouvy o úvěru, neboť odporuje smyslu a účelu zákona, a zjevně narušuje veřejný pořádek. Absolutně neplatné právní jednání nevyvolává žádné zamýšlené právní následky, tedy především povinnost žalovaného úvěr žalobkyni vrátiti spolu se všemi sjednanými poplatky, a pro případ prodlení s plněním této povinnosti žalobkyni uhradit smluvní pokutu.

30. Předmět řízení v této věci byl vymezen tvrzeními žaloby tak, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy uzavřené se žalovaným pomocí prostředků komunikace na dálku dne 26. 10. 2016 žalovanému zapůjčila celkem 31 500 Kč, které postupně zaslala na bankovní účet žalovaného. Pro úspěch žaloby na vydání bezdůvodného obohacení, jíž v případě absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy žalobou uplatněný nárok je, je nutno prokázat, že žalobkyně peněžní prostředky žalovanému reálně poskytla, tedy že dohodnutou částku skutečně odevzdala.

31. K prokázání reálného poskytnutí částky 31 500 Kč žalobkyně připojila výpisy z jakéhosi účtu vedeného právnická osoba, z těchto, ani z dalších provedených důkazů však soud nemohl uzavřít, že tam uvedené částky, jež měly být žalovanému vyplaceny, žalovaný skutečně obdržel. Z žádného důkazu pak nevyplývá, a to ani z výpisů z účtu vedeného na jméno žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně, která není bankou, že by žalovaná částka byla žalovanému skutečně vyplacena.

32. Z vyložených důvodů soud dospěl k závěru, že žalobkyně ohledně reálného poskytnutí částky 31 500 Kč, resp. 6 484,56 Kč, které požaduje po částečném zpětvzetí žaloby, neunesla své břemeno důkazní ( ), aniž o této skutečnosti mohla být řádně poučena ve smyslu , neboť se z nařízeného jednání omluvila. Jelikož žalobkyně neprokázala, že se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně žalovaný skutečně obohatil, nezbylo soudu, než žalobu zamítnout.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť v řízení plně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.