Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 138/2020-85

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Doupovcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky 4.970 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 2.000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývající části, tedy co do částky 2.970 Kč, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4.970 Kč od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2.970 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 0,50 % ročně z částky 2.000 Kč od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Prostějově, doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo variabilní symbol.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 2.000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Ve zbývající části, tedy co do částky 2.970 Kč, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4.970 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2.970 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 0,50 % ročně z částky 2.000 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Prostějově, doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet [číslo] [variabilní symbol].</b>

1. Žalobkyně se žalobou (respektive návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne datum domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku ve výši 4.970 Kč s příslušenstvím, tj. se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % z částky 4.970 Kč od datum do zaplacení, a náhradu nákladů tohoto řízení. Žalobkyně v podané žalobě tvrdila, že původní věřitel právnická osoba, reg. číslo C číslo, sídlem adresa, 14 příjmení příjmení, anonymizováno SLM číslo, Malta, uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 9.000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne datum. Úvěr byl původním věřitelem poskytnut prostřednictvím jeho webové stránky webová adresa, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy. Tím žalovaná zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Po dokončení registrace na uvedených webových stránkách zaslala žalovaná původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet byl žalované v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy – Smlouvy o úvěru číslo s navrhovanou výší úvěru 9.000 Kč a splatností dne datum. Žalovaná text Smlouvy o úvěru odsouhlasila a dle jejího znění se zavázala uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2.970 Kč splatný v den splatnosti úvěru, tedy dne datum. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. účtu bankovní účet. Žalovaná měla dne datum vrátit původnímu věřiteli částku v celkové výši 11.970 Kč (9.000 Kč + 2.970 Kč), avšak uhradila pouze 7.000 Kč. Její dluh z titulu uvedené Smlouvy o úvěru tudíž představuje žalovanou částku ve výši 4.970 Kč. Původní věřitel právnická osoba pohledávku postoupil právnická osoba anonymizována tři slova, společnost s ručením omezeným, založené ve příjmení republice Německo, se sídlem adresa, Německo, registrační číslo anonymizováno číslo anonymizováno, DIČ: anonymizováno, která pak na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum pohledávku postoupila žalobkyni. Žalobkyně, pro případ, že by soud neuznal nárok žalobkyně z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požadovala, aby soud její nárok posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, a to v části jistiny žalované částky. Žalovaná svůj dluh neuhradila, ačkoli byla k jeho úhradě vyzvána.

2. Žalovaná se k žalobě, která jí byla doručena spolu s výzvou k vyjádření postupem dle ust. , (dále jen „“), dne datum, nevyjádřila, v řízení zůstala po celou dobu zcela nečinná. Předvolání k ústnímu jednání nařízenému na den datum žalovaná převzala dne datum, což potvrdila svým podpisem na doručence. Žalovaná, ač řádně předvolaná, se však k ústnímu jednání bez omluvy nedostavila. Žalobkyně svoji neúčast u jednání omluvila z důvodu procesní ekonomie, když s ohledem na výši žalované částky by v případě účasti zástupce žalobkyně u jednání došlo jen k dalšímu navyšování nákladů řízení, a výslovně souhlasila s tím, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Soud tudíž v souladu s ust. v dané věci jednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků řízení, přičemž provedl důkazy navržené žalobkyní a dále ty, které byly potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývaly z obsahu spisu ( ). Soud zcela vyčerpal důkazní návrhy žalobkyně a má za prokázaná následující skutková zjištění:

3. Žalovaná uzavřela s původním věřitelem, tj. se společností právnická osoba, dne datum elektronickými prostředky komunikace na dálku podle smlouvu o úvěru, na základě níž byla žalované bezhotovostně poskytnuta peněžitá částka ve výši 9.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit do datum spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2.970 Kč. Původní věřitel žalované poukázal peněžní prostředky v požadované výši 9.000 Kč dne datum na bankovní účet žalované č. bankovní účet, který žalovaná uvedla v žádosti o úvěr. Původní věřitel identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu číslo. Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla původním věřitelem postoupena právnická osoba anonymizována tři slova, která pak smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum pohledávku dále postoupila žalobkyni. V řízení nebylo zjištěno (žalovaná netvrdila a z provedeného dokazování jiný závěr nevyplývá), že by žalovaný žalobkyni (či její právní předchůdkyni) na pohledávku ze smlouvy o úvěru uhradila více než žalobkyní tvrzených 7.000 Kč O postoupení pohledávky byla žalovaná písemně vyrozuměna a současně byla žalobkyní výzvou ze dne datum, předanou k poštovní přepravě téhož dne, upomenuta o zaplacení dlužné částky.

4. Žalobkyně sice v doplnění žaloby tvrdila, že původní věřitel řádně posoudil a ověřil schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, a to jednak výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji žalované, a že žalovaná byla lustrována i ve veřejně dostupných databázích ISIR, příjmení, CRKI, EUCB, a že na základě tohoto šetření neměl původní věřitel důvod pochybovat o platební schopnosti žalované, avšak přes výzvu soudu žalobkyně nedoložila žádnéy týkající se procesu posouzení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele, které měl úvěrový věřitel k dispozici ke dni uzavření smlouvy o úvěru ze dne datum. V řízení tudíž nebylo prokázáno, že by původní věřitel před poskytnutím úvěru řádně posuzoval, zda je žalovaná schopna poptávaný úvěr splácet.

5. Soud dotazem na právnická osoba, ověřil, že majitelem účtu č. bankovní účet je od datum až dosud žalovaná celé jméno žalované, rodné číslo, bytem obec a číslo, která má jako jediná osoba k účtu dispoziční oprávnění. Dne datum je na účtu evidována příchozí platba ve výši 9.000 Kč z účtu bankovní účet, vedeného na právnická osoba, variabilní symbol. Bylo tudíž prokázáno, že částka úvěru ve výši 9.000 Kč byla původním věřitelem poukázána a připrána na účet žalované.

6. Podle ust. , (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ust. , 2 , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ust. věta první , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná.

8. Podle , (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

10. Podle ust. § 1968 věta první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. nař. vl. č. , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. příjmení sazba stanovená Českou národní bankou, platná ke dni datum, činila 0,50 % (čerpáno z dat dostupných na webová adresa).

11. Podle § 1879 o. z., věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému.

12. Soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

13. Na podkladě výsledků provedeného dokazování přicházelo do úvahy posoudit po právní stránce vztah mezi původním věřitelem a žalovanou jako vzájemná práva a povinnosti ze smlouvy o úvěru (§ 2395 o. z.). V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžitou částku ve výši 9.000 Kč. S ohledem na to, že původní věřitel a žalovaná jednali o uzavření smlouvy o úvěru vykazující znaky spotřebitelského úvěru, bylo nezbytné posoudit věc z hlediska splnění povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně, jako původního věřitele, postupovat před uzavřením spotřebitelské úvěrové smlouvy v souladu s právní úpravou , o spotřebitelském úvěru.

14. Původní věřitel poskytl žalované finanční službu, jejich vztah naplňoval zákonná kritéria spotřebitelského úvěru, přičemž v návaznosti na to stíhala věřitele zákonná povinnost prověřit schopnost žalované splatit úvěr. Žalobkyně tvrdila, že původní věřitel tuto svou zákonnou povinnost splnil, nicméně zjištěný skutkový stav neumožňuje, aby soud mohl takový závěr učinit. Žalobkyně totiž v řízení svá tvrzení o tom, že původní věřitel skutečně řádně prověřil úvěruschopnost žalované nepodložila žádnými důkazy. Žalobkyně pak již v žalobě uvedla, že pokud by soud neuznal její nárok z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje přiznání nároku na jistinu z titulu bezdůvodného obohacení

15. Lze tedy shrnout, že nebylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně, coby poskytovatel spotřebitelského úvěru, splnil svou zákonnou povinnost a řádně posoudil zákonem stanoveným postupem úvěruschopnost spotřebitele. Jelikož původní věřitel poskytl žalované peněžité prostředky ve výši 9.000 Kč bez předchozího splnění své zákonné povinnosti, dospěl soud k závěru o neplatnosti takto uzavřené smlouvy, přičemž k této musí přihlédnout i bez návrhu (srov. rozsudek NS ČR sp. zn. ).

16. Žalobkyně již v žalobě výslovně uvedla alternativní požadavek na přiznání nároku z titulu bezdůvodného obohacení, z čehož je zřejmé, že žalobkyně si byla již před podáním žaloby vědoma nedostatku svých skutkových tvrzení a předložených důkazů, přičemž žádné důkazy, kterými by prověření úvěruschopnosti žalovaného, pak nedoložila ani dodatečně na základě výzvy soudu.

17. S ohledem na skutečnost, že žalované byly právním předchůdce žalobkyně prokazatelně poskytnuty prostředky ve výši 9.000 Kč, bylo na místě uvažovat o tom, zda žalované nevznikla povinnost vydat bezdůvodné obohacení odpovídající výši převzatých prostředků. Podle žalobních tvrzení žalovaná z částky 9.000 Kč dosud vrátila pouze 7.000 Kč, přičemž jiný závěr nevyplývá ani z výsledků provedeného dokazování, když žalovaná neprokázala, a ani netvrdila, že by žalobkyni či jejímu právnímu předchůdci vrátila částku vyšší něž oněch žalobkyní tvrzených 7.000 Kč

18. V souladu s principem vydání bezdůvodného obohacení soud proto žalobě částečně vyhověl a zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobkyni dluh ve výši 2.000 Kč, jakožto zbytek peněžitého plnění, které žalovaná převzala bez právního důvodu a dosud nevrátil. Vzhledem k prodlení žalované s vrácením peněžité částky jí vznikla povinnost zaplatit také úroky z prodlení v zákonné výši, a to od datum, tj. od prvého dne prodlení, kterým je, s ohledem na skutečnost, že věc byla soudem posouzena jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení, následující den, kdy byla žalované doručena žaloba (výrok I.). Ve zbytku žalobkyní požadovaného nároku a úroků z prodlení soud žalobu zamítnul (výrok II.).

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. podle ust. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V daném případě byla žalobkyně úspěšná v rozsahu méně než 50 % (2.000 Kč z žalovaných 4.970 Kč) a měla by proto procesně úspěšnější žalované nahradit její náklady řízení. Z obsahu spisu však nebylo zjištěno, že by žalované nějaké náklady řízení vznikly, a proto soud rozhodl tak, že právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků řízení.

20. Uložené povinnosti je žalovaná povinna splnit ve lhůtách určených podle

21. Výrok IV. je odůvodněn tím, že žalobkyně zaplatila soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 400 Kč (podle Položky 2 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků), avšak elektronický platební rozkaz v dané věci nemohl být soudem vydán, když z návrhu nebylo zřejmé, jak konkrétně probíhal proces zkoumání úvěruschopnosti žalované, a věc byla tudíž převedena z rejstříku EPR do rejstříku C. Jelikož podle Položky 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků činí soudní poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky 20.000 Kč, 1.000 Kč, bylo třeba žalobkyni doměřit rozdíl soudního poplatku ve výši 600 Kč, když podle Položky 2 odst. 2 Sazebníku soudních poplatků v případě, že soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.