Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
72 C 240/2021-67
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Soňou Novotnou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce]
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 30 580 Kč s příslušenstvím - uznání dluhu
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 30.580 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky ve výši 30.580 Kč od 24. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3.402 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 30.580 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky ve výši 30.580 Kč od 24. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3.402 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 30.580 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, byla dne 11. 7. 2019 uzavřena smlouva o úvěru číslo jejíž nedílnou součástí byly rovněž obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Žalované byly poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 20.000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit do 10. 8. 2019. Žalovaná však prostředky řádně a včas nevrátila, a tudíž se ocitla počínaje dnem 11. 8. 2019 v prodlení. Následně byla pohledávka na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2020 s účinností ke dni 20. 11. 2020 postoupena na žalobce. Žalovaná tak z titulu uvedené smlouvy o úvěru dluží žalobci částku v celkové výši 30.580 Kč, když žalobce dále uvedl, že dne 8. 12. 2020 byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena rovněž dohoda o uznání dluhu, v níž žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobci, co do důvodu a výše ve vztahu k částce celkové výši 30.580 Kč. Na podkladě mezi žalobcem a žalovanou uzavřeného splátkového kalendáře, který tvořil součást dohody o uznání dluhu, se pak žalovaná rovněž zavázala uhradit dluh v 10 pravidelných měsíčních splátkách se splatností dle mezi žalobcem a žalovanou uzavřené splátkové dohody. Žalovaná se však následně dostala do prodlení s plněním sjednaných splátek na základě splátkové dohody, která tvořila součást dohody o uznání dluhu, tudíž byla následně ze strany žalobce vyzvána k úhradě celkové dlužné částky ve výši 30.580 Kč nejpozději do 23. 4. 2021 dále prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 14. 4. 2021 zaslané žalované spolu s oznámení o zesplatnění dluhu. S ohledem na skutečnost, že žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani posléze na základě předžalobní výzvy, žalobce požaduje na základě podané žaloby rovněž zaplacení zákonného úroku z prodlení.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.
3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.
4. Ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, a žalovanou dne 11. 7. 2019 má soud za zjištěné, že právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, se žalované poskytnul částku v celkové výši 20.000 Kč, kdy žalovaná se zavázala vrátit předchůdci žalobce částku ve výši 24.360 Kč s příslušenstvím se splatností do 30 dnů ode dne poskytnutí peněžních prostředků, tj. ke dni 10. 8. 2019.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2020 soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce. S oznámení o postoupení pohledávky ze dne 4. 12. 2020 má dále soud za zjištěné, že žalovaná byla vyrozuměna o tom, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce. Žalobce rovněž předložil příslušný poštovní podací arch, z něhož je zřejmé, že oznámení bylo žalované odesláno. Listiny vztahující se k postoupení pohledávky žalobce předložil spolu s potvrzením o úplatě za postoupené pohledávky, resp. s potvrzením o přijetí platby. Z předžalobní výzvy ze dne 15. 4. 2021 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení žalobou uplatněné částky.
6. Na podkladě mezi předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, a žalovanou uzavřené smlouvy o úvěru číslo byla následně mezi žalobcem a žalovanou dne 8. 12. 2020 uzavřena dohoda, v rámci které žalovaná výslovně ve smyslu ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, výslovně uznala svůj dluh vůči žalobci jako věřiteli co do důvodu i výše ve vztahu k částce v celkové výši 30.580 Kč. Součástí předmětné dohody byla rovněž dohoda o splátkovém kalendáři, na základě které se žalovaná zavázala uhradit dlužnou částku žalobci jako věřiteli v pravidelných měsíčních splátkách se splatností vždy k pátému dni v měsíci. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná neuhradila žalobci dluh ani následně prostřednictvím sjednaných deseti pravidelných měsíčních splátek v souladu s dohodnutým splátkovým kalendářem, ocitla se v prodlení, tudíž žalobce požaduje dlužnou částku v celkové výši 30.580 Kč s příslušenstvím, neboť žalovaná neuhradila dlužnou částku ani v dodatečně poskytnuté lhůtě k úhradě nejpozději do 23. 4. 2021.
7. Dle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
8. Dle ust. § 2053 o. z. uznáním dluhu se zakládá vyvratitelná právní domněnka o existenci uznaného závazku v době uznání. Důsledkem uznání závazku je pak přesun důkazní povinnosti (důkazního břemene) z věřitele na dlužníka, na němž tak je, aby prokázal, že závazek nevznikl, zanikl či byl převeden na jiného. V rovině procesního práva vyvratitelná domněnka nachází svůj odraz v ustanovení § 133 o. s. ř., dle kterého, dokud není dokázán opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka. Skutečnost, které svědčí vyvratitelná právní domněnka, není předmětem procesního dokazování, a nebyla-li v řízení domněnka existence uznaného závazku vyvrácena, soud musí mít podle ustanovení § 133 o. s. ř. skutečnost za prokázanou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne
23. 9. 2010, sp. zn. 32 Cdo 170/2010).
9. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Žalovaná dne 8. 12. 2020 uznala svůj dluh co do důvodu i výše a zavázala se jej zaplatit ve splátkách. V dohodě o uznání dluhu je důvod vzniku závazku žalované vymezen dostatečně určitě prostřednictvím konkrétní identifikace účastníků smlouvy, včetně identifikačních údajů vztahujících se k uzavřené smlouvě spolu s výší dlužné částky. Žalovaná byla v řízení zcela pasivní, netvrdila ani nedoložila skutečnosti, pro které by nárok žalobce mohl být posouzen z hlediska hmotněprávního jako nedůvodný. V řízení bylo prokázáno, že mezi předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva, na základě které byly žalované poskytnuty ze strany žalobce finanční prostředky. Žalovaná následně uznala svůj závazek vůči žalobci v souladu s ust. § 2053 o. z., přičemž tyto prostředky spolu se zákonným úrokem z prodlení, byla povinna uhradit žalobci. Soud proto zavázal žalovanou zaplatit žalobci částku ve výši 30.580 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z uvedené částky od 24. 4. 2021 do zaplacení.
10. Jelikož ze strany žalovaného dlužné částky zaplaceny nebyly, žalovaný se dnem následujícím dostal do prodlení se splácením svého peněžitého dluhu ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, žalobci tudíž vzniklo právo požadovat rovněž příslušenství pohledávky v podobě úroků z prodlení. Žalobci proto vedle jistiny náleží i právo na úroky z prodlení, jež mu byly soudem přiznány, přičemž výše úroku z prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
11. Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci soud stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.
12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že soud zcela procesně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a to v celkové výši 3.402 Kč. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.224 Kč, z odměny právního zástupce žalobce v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., (příprava a převzetí, písemné podání soudu týkající se věci samé v podobě žaloby, výzva k plnění) ve výši 300 Kč za úkon spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby ve výši 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jež byla žalobci přiznána v celkové výši 300 Kč za 3 úkony právní služby, a z náhrady daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 378 Kč. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., za splnění podmínek, jež aplikaci tohoto ustanovení umožňují s tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, když soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobce podává velké množství typově stejných žalob, přičemž skutková tvrzení mají ustálenou podobu a v rámci formulářovým způsobem podaných návrhů dochází pouze ke změně dílčích údajů. Pokud se jedná o žalobcem v průběhu řízení učiněné doplnění žaloby, žalobci náhrada nákladů v podobě odměny advokáta za tyto úkony právní služby přiznána nebyla, neboť podáním byly doplňovány skutečnosti, jež měly být již obsaženy v žalobním návrhu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.