Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (6)No categories available
18 C 62/2022-22
Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 9.414,45 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4.500 Kč od 11. 4. 2021 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 4.914,45 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9.414,45 Kč od 21. 12. 2019 do 10. 4. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4.914,45 Kč od 11. 4. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 1,75 % ročně z částky 4.500 Kč od 11. 4. 2021 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4.500 Kč od 11. 4. 2021 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky 4.914,45 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9.414,45 Kč od 21. 12. 2019 do 10. 4. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4.914,45 Kč od 11. 4. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 1,75 % ročně z částky 4.500 Kč od 11. 4. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 11. 10. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 9.414,45 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 21. 12. 2019 do zaplacení s tím, že právní předchůdce žalobkyně – právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 4.500 Kč, která měla být splacena nejpozději do 20. 12. 2019. Spolu s jistinou se žalovaný zavázal dále zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4.914,45 Kč Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku, kdy po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, kdy po odeslání smluvní dokumentace byly žalovanému zaslány peněžní prostředky. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky opakovaně upomínán, naposledy pak předžalobní upomínkou ze dne 3. 4. 2021. Žalovaný na svůj závazek nezaplatil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Pro případ, že by soud neuznal nárok žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru, navrhla žalobkyně přiznání částky 4.500 Kč z titulu bezdůvodného obohacení.
2. Okresní soud v Bruntále vydal dne datum rozhodnutí pod číslo jednací elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému, byl usnesením téhož soudu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, zrušen.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.
4. Soud nařídil jednání na den 2. 5. 2022, ze kterého se žalobkyně prostřednictvím svého zástupce omluvila, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil a jednáno tak bylo v nepřítomnosti účastníků postupem podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu.
5. Ze smlouvy o úvěru, z potvrzení o výplatě úvěru, ze smlouvy o postoupení pohledávek, včetně přílohy, z oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní upomínky včetně dokladu o odeslání soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: právnická osoba jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno číslo, jež měla být uzavřena prostředky komunikace na dálku, neboť předmětná smlouva neobsahuje podpis žalovaného, toliko předpis jejího jména a nejsou zde ani žádné upřesňující identifikující údaje. Z předmětné smlouvy pak vyplývá, že žalovanému měla být poskytnuta částka 4.500 Kč dne datum, která byla splatná dne 20. 12. 2019. Úvěr byl sjednán jako bezúčelový při 40 % úrokové sazbě, a dále za poplatek ve výši 4.914,45 Kč Celkem tak žalovaný měl vrátit 9.562,40 Kč, čemuž odpovídala RPSN 9. 088,1 %. Částka 4.500 Kč byla zaslána na účet žalovaného s označením jeho rodného čísla a čísla zápůjčky. právnická osoba a žalobkyně uzavřeli dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byly na žalobkyni postoupeny pohledávky specifikované v seznamu pohledávek, mezi nimiž je uvedena i pohledávka za žalovaným. Dopisem ze dne 3. 4. 2021 byl jednak žalovaný informován původním věřitelem o postoupení pohledávky, která přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek, a jednak téhož dne mu byla zaslána také předžalobní upomínka ze strany právního zástupce žalobkyně obsahující výzvu k úhradě dlužné částky ve výši 14.910,79 Kč a dále náklady.
6. Soud se musel zabývat nejprve aktivní legitimací žalobkyně. Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek pak dovodil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován spolu s předžalobní upomínkou a soud tak má aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou.
7. Na základě provedeného dokazování pak soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla sjednána smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. Soud však shledal tuto smlouvu neplatnou, když nebylo prokázáno její řádné uzavření, a to prostředky komunikace na dálku, neboť smlouva neobsahuje přímý podpis žalovaného a neobsahuje ani jednoznačný identifikátor. Navíc předmětná spotřebitelská smlouva pouze nepřehledně upravuje další podmínky, resp. odkazuje na rozsáhlé všeobecné obchodní podmínky, přičemž současně s ohledem na výši poplatku, za který byla poskytnuta částka zapůjčena, tj. ve výši 4.914,45 Kč, jež převyšuje vůbec jistinu úvěru, dospěl soud k závěru, že takovou smlouvu nelze shledat platnou, neboť je sjednána v rozporu s právy na ochranu spotřebitele, neboť jak výše úroku, potažmo poplatku, vypovídá o nepoctivém záměru poskytovatele zápůjčky-úvěru a je tak v rozporu s § 6 občanského zákoníku, dle kterého jsou účastníci povinni v právním styku jednat poctivě. Jednání právního předchůdce žalobkyně však tato kvalifikovat nelze. Vzhledem k tomu, že soud shledal předloženou smlouvou neplatnou, posuzoval danou věc podle ustanovení § 2993 občanského zákoníku jako bezdůvodné obohacení, když za situace, když smlouva je neplatná, si smluvní strany jsou povinny vrátit plnění navzájem. Z provedeného dokazování či tvrzení žalobkyně ta vyplývá, že žalovanému byla poskytnuta částka 4.500 Kč, žalovaný v průběhu smluvního vztahu nezaplatil ničeho a zbývá jí tak zaplatit 4.500 Kč. Pokud jde o prodlení, je nepochybné, že žalovaný se ocitl v prodlení, a to nejpozději marným uplynutím lhůty uvedené v předžalobní upomínky, tj. 11. 4. 2021 a od tohoto dne proto soud přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení stanovený nařízením vlády č. 351/2013 Sb., platný k datu prodlení. Úrok je žalovaný povinen hradit až do zaplacení.
8. Vzhledem ke shledané neplatnosti předmětné smlouvy, tak soud muset žalobu zamítnout co do zbývajících nároků tvořených úrokem a poplatkem ve výši 4.914,45 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z této částky od 11. 4. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z celé žalované částky od splatnosti dle smlouvy do splatnosti na základě výzvy a co do rozdílu v hodnotě úroku z prodlení, který se měnil v závislosti na rozhodnutí ČNB, jak je zřejmé z výroku II. rozsudku.
9. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve větší míře neúspěšná a žalovanému nevznikly účelně vynaložené náklady, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu).