Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 401/2021-18
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Kymlovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 7 320 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 320 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 320 Kč od 22. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6 026,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 320 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 320 Kč od 22. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6 026,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou zdejšímu soudu dne 24. 8. 2021, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 7 320 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že Žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalované dne 22. 7. 2020 úvěr ve výši 6 000 Kč, který měl být splacen v pravidelných měsíčních splátkách, kdy poslední splátka měla být splatná dne 21. 8. 2020. Podle čl. III. smlouvy má žalobkyně nárok na poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 320 Kč, který obecně pokrývá veškerou administrativní činnost spojenou s poskytováním úvěrů žalobkyní, dále náklady vznikající žalobkyni v související s hromadným nesplácením úvěrů v ČR, dále náklady na získání finančních prostředků pro poskytování koncových úvěrů úvěrovaným osobám a zamýšlenou drobnou marži pro žalobkyni. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se pouze z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 6 000 Kč a výše uvedených poplatků v celkové výši 1 320 Kč, neboť ke dni podání žaloby žalovaná neuhradila ničeho.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí byla žaloba doručena dle ust. § 46b písm. a) o.s.ř. na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel ve spojení s ust. § 49 odst. 2, 4 o.s.ř., a následně byla dne 25. 3. 2022 vyvěšena na úřední desce soudu.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které věřitelka po ověření úvěruschopnosti klientky převedla na účet žalované částku 6 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala věřiteli vrátit s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 320 Kč nejpozději do 21. 8. 2020 (metodikou posuzovánı́ úvěruschopnosti, výpisem o posouzení úvěruschopnosti, výpisy z účtu žalované, smlouvou, všeobecnými obchodními podmínkami, potvrzením o platbě). Žalovaná však porušila své smluvní povinnosti, když vypůjčenou částku řádně a včas nevrátila, a to ani v návaznosti na předžalobní upomínku zaslanou zástupcem žalobkyně dne 11. 6. 2021 (výzvu k úhradě před podáním žaloby ze dne 11. 6. 2021, podacím lístkem).
5. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní.
6. Na základě shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k právnímu závěru, že žalovaná a žalobkyně mezi sebou sjednali smlouvu o úvěru dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o.z.“). Žalovaná jako úvěrovaný, doposud nevrátila žalobkyni, jako úvěrující, poskytnuté peněžní prostředky, čímž porušila svou povinnost vyplývající ze smlouvy, a to i přesto, že byla vyzvána k úhradě dlužné částky. Jelikož se žalovaná dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu § 1968 a § 1970 o.z. Výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 026,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 320 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 750 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 650 Kč ve výši 976,50 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně.
9. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.
10. Pro úplnost soud uvádí, že jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění (bez příslušenství – úroků z prodlení) nepřevyšující částku 10 000 Kč (bagatelní spor, § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř.), soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.