Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 C 49/2022-13

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Andrlovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

trvale bytem adresa žalovaného

o zaplacení 2 688,22 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit částku 2 688,22 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 779 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 909,22 Kč od datum do zaplacení, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu

okres soudní poplatek ve výši 600 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit náklady řízení ve výši 2 089 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit částku 2 688,22 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 779 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 909,22 Kč od [datum] do zaplacení, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu [okres] soudní poplatek ve výši 600 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit náklady řízení ve výši 2 089 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhá na žalovaném zaplacení částky 2 688,22 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě na adrese adresa žalovaného. Jedná se o pohledávku, která byla postoupena žalobkyni společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále také„ původní věřitel“), smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas již v žalobě, soud ve smyslu ustanovení , , (dále jen „ “) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem rovněž souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.

3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum ve znění jejího dodatku číslo ze dne datum, bylo zjištěno, že spol. právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, postoupila předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s ustanovením a násl. , , (dále jen „ “). Stalo se tak s účinností ke dni datum úhradou kupní ceny za postoupení dílčího souboru pohledávek (číslo). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne datum, který byl podán k doručení poštou dne datum, jak je patrné z podacího lístku.

4. Na základě obsahu listin založených ve spise ve spojení s žalobními tvrzeními dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci, dle něhož původní věřitel na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny/domácnost číslo ze dne datum dodával žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese adresa žalovaného. Původní věřitel vyúčtoval žalovanému za období od datum do datum cenu spotřebované elektřiny v částce 4 358,89 Kč, přičemž od této částky odečetl přijaté platby ve výši 2 580 Kč. Aktuální dluh na daňovém dokladu číslo tak představuje částku 1 779 Kč. Splatnost nastala dne datum, jak plyne z daňového dokladu číslo jakož i z upomínky ze dne datum. Za období od datum do datum vyúčtoval původní věřitel žalovanému cenu spotřebované elektřiny v částce 909,22 Kč, která představuje aktuální dluh žalovaného na daňovém dokladu číslo. Jeho splatnost nastala dne datum, jak plyne z daňového dokladu číslo jakož i z upomínky ze dne datum. Žalovaný tak k dnešnímu dni dluží žalobkyni částku 2 688,22 Kč, kterou neuhradil ani přes předžalobní výzvu ze dne datum.

5. Na základě shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. Žalovaný nesplnil svou povinnost včas a řádně uhradit fakturované ceny dodávek elektřiny, k čemuž se smluvně zavázal, a dostal se tak do prodlení s plněním peněžitého dluhu. Uplatněný nárok je po právní stránce nárokem na zaplacení ceny za elektřinu, který se opírá o ustanovení , energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobkyně podle ustanovení též právo na úrok z prodlení ve výši podle , 2 vládního , a to od dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených daňových dokladů. Jelikož bylo v řízení prokázáno, že nárok žalobkyně na úhradu žalované částky je dán, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

6. Soud dále výrokem II. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 bodem 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k  , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, a proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky 400 Kč na 1 000 Kč dle položky 1 bodu 1. písm. a) sazebníku, zbývá tak uhradit 600 Kč.

7. Úspěšná žalobkyně má podle právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, doplatku soudního poplatku 600 Kč, odměny advokáta podle , bod 1. za tři úkony právní služby po 200 Kč, paušální náhrady podle citované vyhlášky za tři úkony právní služby po 100 Kč a podle o.s.ř také náhrady 21 % DPH ze základu 900 Kč v částce 189 Kč, tj. celkem 2 089 Kč.

8. Pokud jde o nárok žalobkyně na náhradu nákladů řízení, postupoval soud v souladu s ustanovením , neboť v daném případě se dle jeho názoru jedná o tzv. formulářovou žalobu, jak ji specifikoval Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne datum, spisová značka (tento nález je přístupný na webová adresa). Podle Ústavního soudu je třeba za formulářovou žalobu považovat takovou žalobu, v níž se v zásadě liší jen údaje o žalovaných a žalované částce a jde o nárok vyplývající ze závazkového vztahu, v němž jednou ze smluvních stran je spotřebitel, nebo o nárok ze smlouvy, při jejímž uzavírání je spotřebitel fakticky vyloučen z možnosti sjednat si ji s jiným obsahem. Specifickým rysem Ústavní soud shledával mj. také skutečnost, že peněžní plnění vymáhá někdo jiný než původní věřitel. Žalobkyně s žalovanými pohledávkami obchoduje tak, že je odkupuje od významného věřitele se značným množstvím dlužníků, přičemž očekává, že výše náhrady nákladů řízení bude významně převyšovat skutečně vynaložené náklady potřebné k účelnému uplatňování práva. Ve shora citovaném nálezu Ústavní soud označil jako formulářovou žalobu návrh mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh, co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení, dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně stylizace a formálního vyjádření však bude totožný s drobnými odchylkami. Podle názoru Ústavního soudu pak sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíše administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Úkony právní služby jsou tak poskytovány až v dalších stádiích řízení dle eventuálního vývoje toho kterého řízení. K obstarávání a vyřizování této agendy se může žalobkyně dostatečně materiálně i personálně vybavit. Podle názoru soudu v projednávané věci obsah návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu zcela odpovídá definici, kterou pro specifikaci formulářové žaloby vytvořil Ústavní soud. V žalobách žalobkyně se mění pouze označení žalovaného, jeho bydliště, výše pohledávky, datum předžalobní výzvy a smluv o postoupení pohledávky. Žaloby se tak odlišují pouze v částech, které se týkají označení účastníků a individualizace předmětu řízení. Žalobkyně navíc podává tento vzor žaloby opakovaně, což je soudu známo z jeho úřední činnosti.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.