Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
3 C 49/2022-13
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Andrlovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení 2 688,22 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit částku 2 688,22 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 779 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 909,22 Kč od datum do zaplacení, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu
okres soudní poplatek ve výši 600 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit náklady řízení ve výši 2 089 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit částku 2 688,22 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 779 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 909,22 Kč od [datum] do zaplacení, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu [okres] soudní poplatek ve výši 600 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit náklady řízení ve výši 2 089 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhá na žalovaném zaplacení částky 2 688,22 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě na adrese adresa žalovaného. Jedná se o pohledávku, která byla postoupena žalobkyni společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále také„ původní věřitel“), smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas již v žalobě, soud ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem rovněž souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.
3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum ve znění jejího dodatku číslo ze dne datum, bylo zjištěno, že spol. právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, postoupila předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , (dále jen „o.z. “). Stalo se tak s účinností ke dni datum úhradou kupní ceny za postoupení dílčího souboru pohledávek (číslo). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne datum, který byl podán k doručení poštou dne datum, jak je patrné z podacího lístku.
4. Na základě obsahu listin založených ve spise ve spojení s žalobními tvrzeními dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci, dle něhož původní věřitel na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny/domácnost číslo ze dne datum dodával žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese adresa žalovaného. Původní věřitel vyúčtoval žalovanému za období od datum do datum cenu spotřebované elektřiny v částce 4 358,89 Kč, přičemž od této částky odečetl přijaté platby ve výši 2 580 Kč. Aktuální dluh na daňovém dokladu číslo tak představuje částku 1 779 Kč. Splatnost nastala dne datum, jak plyne z daňového dokladu číslo jakož i z upomínky ze dne datum. Za období od datum do datum vyúčtoval původní věřitel žalovanému cenu spotřebované elektřiny v částce 909,22 Kč, která představuje aktuální dluh žalovaného na daňovém dokladu číslo. Jeho splatnost nastala dne datum, jak plyne z daňového dokladu číslo jakož i z upomínky ze dne datum. Žalovaný tak k dnešnímu dni dluží žalobkyni částku 2 688,22 Kč, kterou neuhradil ani přes předžalobní výzvu ze dne datum.
5. Na základě shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. Žalovaný nesplnil svou povinnost včas a řádně uhradit fakturované ceny dodávek elektřiny, k čemuž se smluvně zavázal, a dostal se tak do prodlení s plněním peněžitého dluhu. Uplatněný nárok je po právní stránce nárokem na zaplacení ceny za elektřinu, který se opírá o ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. , energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobkyně podle ustanovení § 1970 o.z. též právo na úrok z prodlení ve výši podle § 1 , 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. , a to od dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených daňových dokladů. Jelikož bylo v řízení prokázáno, že nárok žalobkyně na úhradu žalované částky je dán, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.
6. Soud dále výrokem II. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 bodem 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, a proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky 400 Kč na 1 000 Kč dle položky 1 bodu 1. písm. a) sazebníku, zbývá tak uhradit 600 Kč.
7. Úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, doplatku soudního poplatku 600 Kč, odměny advokáta podle § 14b odst. 1 , bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po 200 Kč, paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony právní služby po 100 Kč a podle § 137 odst. 3 o.s.ř také náhrady 21 % DPH ze základu 900 Kč v částce 189 Kč, tj. celkem 2 089 Kč.
8. Pokud jde o nárok žalobkyně na náhradu nákladů řízení, postupoval soud v souladu s ustanovením § 14b o.s.ř. o.s.ř. , neboť v daném případě se dle jeho názoru jedná o tzv. formulářovou žalobu, jak ji specifikoval Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne datum, spisová značka I. ÚS 3923/11 (tento nález je přístupný na webová adresa). Podle Ústavního soudu je třeba za formulářovou žalobu považovat takovou žalobu, v níž se v zásadě liší jen údaje o žalovaných a žalované částce a jde o nárok vyplývající ze závazkového vztahu, v němž jednou ze smluvních stran je spotřebitel, nebo o nárok ze smlouvy, při jejímž uzavírání je spotřebitel fakticky vyloučen z možnosti sjednat si ji s jiným obsahem. Specifickým rysem Ústavní soud shledával mj. také skutečnost, že peněžní plnění vymáhá někdo jiný než původní věřitel. Žalobkyně s žalovanými pohledávkami obchoduje tak, že je odkupuje od významného věřitele se značným množstvím dlužníků, přičemž očekává, že výše náhrady nákladů řízení bude významně převyšovat skutečně vynaložené náklady potřebné k účelnému uplatňování práva. Ve shora citovaném nálezu Ústavní soud označil jako formulářovou žalobu návrh mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh, co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení, dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně stylizace a formálního vyjádření však bude totožný s drobnými odchylkami. Podle názoru Ústavního soudu pak sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíše administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Úkony právní služby jsou tak poskytovány až v dalších stádiích řízení dle eventuálního vývoje toho kterého řízení. K obstarávání a vyřizování této agendy se může žalobkyně dostatečně materiálně i personálně vybavit. Podle názoru soudu v projednávané věci obsah návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu zcela odpovídá definici, kterou pro specifikaci formulářové žaloby vytvořil Ústavní soud. V žalobách žalobkyně se mění pouze označení žalovaného, jeho bydliště, výše pohledávky, datum předžalobní výzvy a smluv o postoupení pohledávky. Žaloby se tak odlišují pouze v částech, které se týkají označení účastníků a individualizace předmětu řízení. Žalobkyně navíc podává tento vzor žaloby opakovaně, což je soudu známo z jeho úřední činnosti.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.