Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 C 63/2021-87

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Andrlovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 38 411,45 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 10 708 Kč se zákonným úrokem z prodlení jdoucím ročně ve výši 8,25 % od datum do zaplacení a to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba zamítá co do zaplacení částky 17 964 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně

z částky 35 672 Kč od datum do datum ve výši 218 Kč,

z částky 33 172 Kč od datum do datum ve výši 571,30 Kč,

z částky 31 672 Kč od datum do datum ve výši 255,14 Kč,

z částky 30 172 Kč od datum do datum ve výši 243,05 Kč a

z částky 28 672,00 Kč od datum do zaplacení,

částky ve výši 9 739,45 Kč,

úroku za poskytnutí úvěru ve výši 95,91 % ročně

z částky 29 643,03 Kč od datum do datum ve výši 8 550,00 Kč,

z částky 28 873,55 Kč od datum do datum ve výši 2 118,45 Kč a

z částky 27 373,55 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky 141 638,00 Kč.

III. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 10 708 Kč se zákonným úrokem z prodlení jdoucím ročně ve výši 8,25 % od [datum] do zaplacení a to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba zamítá co do zaplacení částky 17 964 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně</b> <b>z částky 35 672 Kč od [datum] do [datum] ve výši 218 Kč,</b> <b>z částky 33 172 Kč od [datum] do [datum] ve výši 571,30 Kč,</b> <b>z částky 31 672 Kč od [datum] do [datum] ve výši 255,14 Kč,</b> <b>z částky 30 172 Kč od [datum] do [datum] ve výši 243,05 Kč a</b> <b>z částky 28 672,00 Kč od [datum] do zaplacení,</b> <b>částky ve výši 9 739,45 Kč,</b> <b>úroku za poskytnutí úvěru ve výši 95,91 % ročně</b> <b>z částky 29 643,03 Kč od [datum] do [datum] ve výši 8 550,00 Kč,</b> <b>z částky 28 873,55 Kč od [datum] do [datum] ve výši 2 118,45 Kč a</b> <b>z částky 27 373,55 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 141 638,00 Kč.</b> <b>III. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.</b>

1. Žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení pohledávky ve výši 28 672 Kč sestávající se z nové dlužné jistiny ve výši 27 373,55 Kč, smluvní pokuty ve výši 499 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 800 Kč, a to vše včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně. Dále se žalobkyně domáhala úhrady smluvní pokuty dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, a to počínaje dnem datum do zaplacení, celkem ve výši 9 739,45 Kč a úhrady úroku za poskytnutí úvěru ve výši 95,91 % ročně z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky 141 638 Kč.

2. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením úvěrové smlouvy prověřovala schopnost žalovaného splácet úvěr na základě jí předložených podkladů a hodnocení klienta z hlediska úvěruschopnosti lustrací v databázi příjmení a NRKI. Následně podle žalobkyně se žalovaným byla uzavřena datum smlouva o úvěru číslo na jejímž základě se zavázala žalobkyně žalovanému poskytnout bezhotovostním převodem na jeho účet částku 30 000 Kč, což splnila datum. Žalovaný se dle žalobkyně proti tomu zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky s navýšením o efektivní úrokovou sazbu 151,6 % ročně prostřednictvím 48 měsíčních splátek ve výši 2 459 Kč splatných vždy do 15. dne v měsíci počínaje měsícem říjen 2019. Žalobkyně dále uvedla, že v případě prodlení se žalovaná zavázala dle bodu číslo zaplatit smluvní pokutu 499 Kč (při 30denním prodlení), a to konkrétně u splátky číslo dále pak dle bodu 6.2. smlouvy smluvní pokutu 200 Kč (při 15 denním prodlení) u splátek číslo v celkové výši 800 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky číslo splatné dne datum. K datu datum tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 34 373,55 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Žalobkyně se s žalovaným dohodla i na hrazení zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný neplnil podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, do data zesplatnění bylo žalobkyni uhrazeno pouze pět splátek v celkový výši 12 292 Kč, a to dne datum, datum, datum, datum a datum. S odkazem na bod 6.5. smlouvy vznikla žalovanému rovněž povinnost k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, tedy od datum až do úplného zaplacení.

3. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, k jednání se nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně a včas předvolán a proto bylo rozhodnuto podle o tom, že věc bude projednána v jeho nepřítomnosti. Na základě projednání věci před soudem a provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry.

4. Žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy hodnotila úvěruschopnost žalovaného na základě informací ve formuláři, z nichž plyne, že vycházela z čistého příjmu 27 000 Kč, výdajů 3 410 Kč (životní minimum), nákladů na bydlení 1 000 Kč s navýšením o rezervu 1 000 Kč, přičemž žalobkyně došla k závěru, že žalovanému zbývá na splácení 21 590 Kč. Současně ověřovala, zda není žalovaný v registru dlužníků příjmení a NRKI. S ohledem na způsob hodnocení zejména nereálné započítávání běžných mandatorních výdajů maximálně do výše životního minima je podle soudu na místě závěr, že žalobkyně prověřování úvěruschopnosti žalované činila toliko formálně a v tomto ohledu není zřejmé, zdali jeho výsledkem bylo skutečné zjištění, že žadatel o úvěr je schopen splácet v budoucnu případný úvěr. Z oznámením o schválení úvěru ze dne datum ve spojení s předsmluvními informacemi, obsahujícími podmínky budoucí úvěrové smlouvy z datum a následně uzavřené smlouvy o úvěry z téhož dne číslo je zřejmé, že mezi účastníky byla uzavřena ve smyslu až 2400 (dále jen„ OZ“) úvěrové smlouva obsahující závazek poskytnout žalovanému bezhotovostně převodem na jeho běžný účet č. bankovní účet ve výši 30 000 Kč proti povinnosti žalovaného vrátit poskytnutou částku s navýšením o smluvní úrok 151,6 % ročně, která byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba, celkem měl tedy žalovaný zaplatit částku 118 032 Kč. Z úvěrové smlouvy vyplývá, že se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit poskytnuté peněžní prostředky s navýšením o smluvní úrok v 48 měsíčních splátkách po 2 459 Kč od října 2019 a to podle splátkového kalendáře stanoveného na období od datum do datum. Součástí úvěrové smlouvy bylo ujednání o smluvních pokutách ve smyslu až 2052 a to 499 Kč za prodlení se splátkou delší 30 dní (s limitací 2 999 Kč ročně (bod číslo smlouvy), dále smluvní pokutou 200 Kč za prodlení se splátkou přes 15 dní (bod 6.2. smlouvy) a konečně smluvní pokutou 0,1 % denně (36,5 % ročně) při prodlení s úhradou nové jistiny uvěru, ato ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího uplného zaplacení. (bod 6.5. smlouvy). Z dokladu o vyplacení úvěru z datum je zřejmé, že žalobkyně převedla žalovanému na jeho běžný účet v souladu se smlouvou, uvedeného dne sjednanou částku 30 000 Kč. Z karty klienta, obsahující přehled zaplacených splátek žalovaného je zřejmé, že žalovaný na poskytnutý úvěr zaplatil od datum do datum celkem 19 292 Kč. Z výzvy k zaplacení ze dne datum zaslané žalobkyní žalovanému je zřejmé, že žalovaný byl vyzýván k úhradě splatných splátek za období květen až červenec 2020. Následovalo žalobkyní předložení zesplatnění úvěru z datum obsahující výzvu žalovanému, aby zaplatil celkem 35 672 Kč. Následně byl žalovaný vyzýván k úhradě dluhu předžalobní upomínkou z datum zaslanou dle podacího archu poštou téhož dne. Z veřejně dostupné databáze na webu příjmení příjmení jméno číslo je zřejmé, že obvyklou úrokovou sazbou, za níž banky poskytovaly úvěry na spotřebu pro domácnosti v ČR ke konci září 2019, kdy byla uzavřena úvěrová smlouva, činila úroková sazba průměrně 8,76 %.

5. Soud se nejprve zabýval tím, zdali je sjednaná úvěrová smlouva z hlediska smluvních ujednání platným právním jednáním. Přitom dospěl k závěru, že tomu tak není, a to s přihlédnutím ke všem smluvním ujednáním (výše smluvního úroku, výše a kombinace smluvních pokut), přičemž zohledňoval rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. z datum a I.ÚS 199/2011 z datum, podle nichž nelze přiznat soudní ochranu subjektům, jenž evidentně poškozují zájmy svých klientů tak, že zasahují nejen do jejich právní sféry, ale i do sféry osobní a to v důsledku značně nevyvážených smluvních ujednání ohledně povinností, které jsou kladeny na dlužníka, žalovanou, proti povinnostem věřitele, žalobkyně. V takovém případě je nutno posuzovat smlouvu podle jako absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy a strany se mohou vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení podle a tedy tak, že si vzájemně vrátí to, co si z neplatné smlouvy plnily. Soud současně přihlížel k judikatuře Nejvyššího soudu ČR sp. zn. a sp. zn. s tím, že citovaná rozhodnutí považují za smluvní úrok sjednaný v rozporu s dobrými mravy, pokud přesahuje dvoj až trojnásobek průměrné úrokové sazby, za kterou poskytují úvěry v daném období a místě banky. Bez významu také není rozhodnutí NS ČR sp. zn. ( sbírky soudních rozhodnutí), podle nějž je naplněním jednoho ze znaků trestného činu lichvy podle (dnes ) spočívajícího v hrubém nepoměru mezi vzájemným plněním i situace, kdy je při poskytnutí půjčky peněz sjednán úrok přesahující 70 % ročně. Soud při posouzení platnosti úvěrové smlouvy vycházel i z rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. , podle nějž výkonu práva, který je zneužitím práva, nelze poskytnout soudní ochranu. Dále soud zohledňoval také to, zdali nedošlo k nevyváženému postavení žalovaného v pozici spotřebitele ve vztahu k žalobkyni v postavení podnikatelky. Pokud jde o ujednání týkající se zajišťovacích prostředků a to smluvních pokut, soud rovněž přihlížel k rozhodnutí NS ČR sp. zn. určujících výši smluvní pokuty, kterou lze z hlediska dobrých mravů považovat za přípustnou (0,5 % denně mezi podnikateli).

6. V posuzované věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně sjednala v úvěrové smlouvě smluvní úrok, který je v rozporu se shora uvedenou citovanou judikaturou, neboť více trojnásobně převyšuje maximální přípustný úrok, který by v tomto případě činil maximálně 26,28 %, byť tato hranice je pouze orientační. Sjednán byl smluvní úrok ve výši 151,6 %, jenž přesahuje maximální možnou výši úroku, která je z hlediska smluvní volnosti a dobrých mravů přípustná. Výše smluvního úroku přesahuje i procentní výši, jež v trestní oblasti vede k naplnění jednoho ze znaků trestního činu lichvy. Sjednaný smluvní úrok tedy není pouze rozporný z hlediska dobrých mravů, ale jeví se jako rozporný i z hlediska trestně právních předpisů. Vedle nepřiměřeně vysokého smluvního úroku je třeba přihlížet také ke smluvním ujednáním o smluvních pokutách, které byly žalobkyní vůči žalovanému uplatňovány. I v tomto případě jde o smluvní ujednání sankční povahy, jež jsou obsaženy v úvěrové smlouvě toliko pro případ porušení povinnosti žalovaného spotřebitele. Nároky na smluvní pokuty za porušení povinnosti řádně a včas uhradit splátku, jsou zde kombinovány ve vazbě na různé délky prodlení a smluvní pokuta je sjednána vícenásobně za totéž jednání, spočívající v prodlení s úhradou splátky. Z uvedeného lze dovodit, že i důsledky smluvního ujednání o pokutách a smluvním úroku zasahují žalovaného v pozici spotřebitele nejen v jeho právní sféře, ale mohou mít významný dopad do jejích osobních poměrů. Podle soudu tak v důsledku značně nevyvážených podmínek hrozí nepřiměřené zadlužení žalovaného spotřebitele. Současně je na místě i úvaha o tom, že smluvní pokuty nejsou sjednány dostatečně transparentně, když lze předpokládat, že s ohledem na kombinaci různých druhů smluvních pokut za totéž prodlení o různé délce, si běžný spotřebitel může těžko učinit reálnou představu o hmotně právních dopadech situace, kdy se octne v prodlení s úhradou závazku.

7. Soud má tedy za to, že za situace, kdy je smlouva jako celek, s ohledem na všechna její ujednání, posuzovaná podle jako neplatná, mohou se účastníci takové smlouvy vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení podle § číslo odst. 1 a 2 a . V poměrech projednávané věci to znamená, že pokud žalovaný obdržel částku 30 000 Kč a dosud žalobkyni uhradil 19 292 Kč, je ze strany žalobkyně možno po žalovaném požadovat zaplacení rozdílu ve výši 10 708 Kč. Vzhledem k závěrům o neplatnosti smlouvy o úvěru jako takové, je třeba prodlení žalovaného vázat až na marné uplynutí patnáctidenní lhůty od odeslání předžalobní výzvy zaslané poštou dne datum, tj. od datum do zaplacení. Nárok na zákonný úrok z prodlení vyplývá z ve spojení s , 2 Žalobě tedy bylo pouze z části v rozsahu uvedeném ve výroku I. vyhověno. Ve zbytku, v rozsahu uvedeném pod výrokem II., s ohledem na závěry o neplatnosti úvěrové smlouvy, ohledně ostatních nároků, musela být žaloba zamítnuta jako nedůvodná.

8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle . Předmětem řízení byla nejen jistina 27 373,55 Kč, ale také smluvní pokuta ve výši 499 Kč, náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 800 Kč, smluvní pokuta ve výši 9 739,45 Kč ale i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 287,49 Kč a kapitalizovaný smluvní úrok z prodlení ve výši 21 336,90 Kč, a to s ohledem na důvody zamítnutí žaloby ve smyslu závěrů vyjádřených v nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn . Předmětem řízení i s kapitalizovaným příslušenstvím k datu rozhodnutí soudu byla celková částka 61 035,84 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovanému byla uložena povinnost k úhradě částky 10 708 Kč včetně zákonného úroku z prodlení, byla žalobkyně úspěšná v rozsahu 18 %. Nárok na náhradu nákladů jí tedy nevznikl. Na stradě žalovaného náklady řízení, jak plyne z obsahu spisu, nevznikly, a proto bylo rozhodnuto způsobem uvedením ve výroku III. rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnost mu uloženou tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.