Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
19 C 171/2022-21
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Dášou Vítkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 8 620 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 320 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 320 Kč od datum do zaplacení a dále částku 300 Kč jako náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 320 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 320 Kč od [datum] do zaplacení a dále částku 300 Kč jako náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 7 860 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jako provozovatel neměl sjednáno pojištění odpovědnosti vozidla registrační značka, a to v době od datum do datum, čímž porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyně tak požadovala po žalovaném příspěvek ve výši 8 620 Kč skládající se ze základu příspěvku ve výši 8 320 Kč a z poplatku za mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč, který nebyl i přes výzvy dosud žalovaným zaplacen.
Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.
Soud věc za postupu podle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal.
V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
V řízení zjištěný skutkový stav je ten, žalovaný byl výzvou ze dne datum vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 8 320 Kč z důvodu nepojištění vozidla registrační značka v době od datum do datum, a to nejpozději do 30 dnů. O úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu byl žalovaný dále upomínán upomínkou o úhradu ze dne datum. Žalovaný byl taktéž o úhradu vyzýván zaslanou předžalobní upomínkou ze dne datum prostřednictvím právní zástupkyně žalobkyně.
V daném případě bylo v řízení zjištěno a prokázáno, že žalovaný jako vlastník a provozovatel vozidla registrační značka neměl v uvedené době toto vozidlo pojištěné, ač mu zákon tuto povinnost ukládá (§ 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“)). Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zaplacení příspěvku (§ 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) poté, co žalovaného vyzvala k úhradě v požadované době (§ 4 odst. 6, odst. 7 zákona). Žalovaný tak měl žalobkyni uhradit příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 zákona) a dále náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (§ 4 odst. 5 zákona), přičemž tou vyhláškou je vyhláška č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla - dále jen“ vyhláška”). Výše příspěvku tak činí 8 320 Kč (§ 4 odst. 3 zákona a § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky), výše nákladů je pak dána § 2a vyhlášky v částce 300 Kč. Bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal, že částku v celkové výši 8 630 Kč uhradil. To neučinil, soud proto uvedené žalobě vyhověl včetně nároku na úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 8 320 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.