Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
22 C 182/2021-126
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem titul Janem Lipertem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa
zastoupena advokátkou titul. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
o přiměřené zadostiučinění ve výši 32 164 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do částky 22 164 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení z této částky od 2. 12. 2020 do zaplacení zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 334 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 2. 6. 2021 do zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku.
III. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku ve výši 3 666 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 2. 12. 2020 a zákonným úrokem z prodlení z částky 6 334 Kč od 2. 12. 2020 do 1. 6. 2021 se zamítá.
IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 18 456 Kč k rukám zástupce žalobkyně do 15 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do částky 22 164 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení z této částky od 2. 12. 2020 do zaplacení zastavuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 334 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 2. 6. 2021 do zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku. III. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku ve výši 3 666 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 2. 12. 2020 a zákonným úrokem z prodlení z částky 6 334 Kč od 2. 12. 2020 do 1. 6. 2021 se zamítá. IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 18 456 Kč k rukám zástupce žalobkyně do 15 dnů od právní moci rozsudku.
1. Předmětem řízení bylo zadostiučinění za nemajetkovou újmu žalobkyně za nepřiměřeně dlouhé řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. spisová značka (dále též„ posuzované řízení“) za období od 1. 3. 2019 do 8. 10. 2020.
2. Žalobkyně již byla odškodněna za předchozí část posuzovaného řízení rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2, č. j. číslo jednací, další zadostiučinění žalovaná odmítla i po předběžném uplatnění nároku dne 1. 12. 2020.
3. Žalovaná se bránila, že předchozí poskytnuté zadostiučinění za část řízení ve výši 66 688 Kč ke dni 9. 1. 2019 bylo dostatečné i po skončení posuzovaného řízení s ohledem na zásadně snížený význam řízení pro žalobkyni.
4. Žalobkyně vzala před zahájením jednání ve věci samé dne 25. 3. 2022 žalobu částečně zpět, proto soud řízení podle § 96 odst. 2,3 o. s. ř. zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.
5. V řízení tak bylo věcně rozhodováno jen pro zadostiučinění ve výši 10 000 Kč s příslušenstvím z titulu nesprávného úředního postupu spočívající v nevydání konečného rozhodnutí v přiměření lhůtě.
6. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.
7. Pokud jde o průběh posuzovaného řízení v období od 2. 7. 2009 do 1. 3. 2019, soud ve stručnosti odkazuje na odstavec 5 odůvodnění rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 17. 12. 2019, č. j. číslo jednací, který je oběma stranám znám a je součástí soudního spisu. Pokud jde o období od 1. 3. 2019 do 8. 10. 2020 soud ze spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 4 Cm 171/2009 zjistil, že po pravomocném skončení řízení dne 9. 1. 2019 unesením Vrchního soudu v Olomouci, č. j. číslo jednací, řízení pokračovalo. Dne 1.3.2019 podala žalovaná dovolání proti tomuto usnesení. Dne 19. 3. 2019 byla žalovaná vyzvána k zaplacení soudního poplatku za dovolání, který zaplatila dne 21. 3. 2019. Dne 6. 3. 2019 byla protistrana vyzvána k vyjádření dovolání, což žalobkyně učinila dne 10. dubna 2019. Po přeposlání tohoto vyjádření byla věc dne 3. 5. 2019 předložena Nejvyššímu soudu. Dne 26.7.2019 žádala zapůjčit spis žalovaná, tedy Ministerstvo spravedlnosti České republiky za účelem posouzení žádosti o poskytnutí zadostiučinění žalobkyně ze dne 25. 6. 2019. Dne 26. 7. 2019 soud urgoval vrácení spisu, což se stalo 14.8.2019. Dne 8. 10. 2019 žádá Obvodní soud pro Prahu 2 o zapůjčení spisu, čemuž bylo vyhověno. Nejvyšší soud dne 10. 10. 2019 urgoval vrácení, což se stalo 5. 6. 2020 a dne 31. 8. 2020 bylo dovolání odmítnuto s povinností žalované zaplatit žalobkyni náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 13 419 Kč. Usnesení nabylo právní moci 8. 10. 2020, čímž řízení skončilo.
8. Dle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2, č. j. číslo jednací, je odškodnění za období do 9. 1. 2019 ve výši 66 688 Kč dostatečné s ohledem na procesní složitost řízení, nekoncentrovaný postup orgánů veřejné moci a snížený význam řízení pro žalobkyni po 1. 10. 2014, kdy jí byla uhrazena žalovaná částka.
9. Žalobkyně předběžně uplatnila nárok dne 1. 12. 2020 u žalované a za zbývající část již skončeného posuzovaného řízení nebyla nijak odškodněna.
10. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OdpŠk“) stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.
11. Podle § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.
12. Soud v případě dalšího uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení, které již bylo dříve za jeho trvání posuzováno, bude při posuzování přiměřenosti délky řízení vycházet z celkové délky řízení, přičemž dospěje-li k závěru, že je třeba poskytnout přiměřené zadostiučinění v penězích, přizná zadostiučinění za tu fází řízení, jež nebyla v předchozím odškodňovacím řízení zohledněna (NS 30 Cdo 2328/2015).
13. S ohledem na bezdůvodné nečinnosti v posuzovaném řízení v období od 10. 8. 2010 do 22. 8. 2011 a 18. 12. 2012 do 27. 9. 2013, nelze považovat délku posuzovaného řízení za přiměřenou. Při celkové délce řízení 10 let a 1 měsíce od 10. 8. 2010, kdy žalobkyně vstoupila do řízení jako právní nástupce původní žalobkyně, do 8. 10. 2020, kdy nabylo právní moci usnesení Nejvyššího soudu o odmítnutí dovolání, čímž řízení skončilo, soud vyšel ze základní částky 16 000 Kč za rok řízení (viz Cpjn 206/2010). Celková délka řízení překročila 10 let, a proto je ji možné považovat již za extrémní zasluhující navýšení základní sazby za celkovou délku. Dosud neodškodněnou část řízení žalobkyně vymezila obdobím od 1. 3. 2019 do 8. 10. 2020, což představuje zhruba 1 rok a 7 měsíců. Orientační částka činí proto 25 334 Kč.
14. Soud při výši zadostiučinění zohlednil procesní složitost řízení (minus 10 %), neboť bylo rozhodováno na třech stupních soudní soustavy o procesních otázkách (neúčinnost doručení, zmatečnost, nesouhlas se zpětvzetím žaloby). Věcně bylo rozhodováno pouze jednou dne 24.4.2012, proto soud neshledal právní a skutkovou složitost. Žalobkyně se na délce řízení nepodílela. Postup orgánů veřejné moci za výše uvedenou nečinnost se odrazil v závěru o nepřiměřenosti délky řízení jen částečně (plus 5 %) a význam řízení byl pro žalobkyni od 1. 10. 2014 snížený, neboť již disponovala žalovanou částkou (minus 70 %). Orientační částku je proto nutné snížit o 75 %. Okolnostem případu odpovídá zadostiučinění 6 334 Kč.
15. K námitce žalované, že poskytnuté zadostiučinění je již dostatečné, soud uvádí, že dobu přesahující 1,5 let nelze označit za zanedbatelnou a peněžité zadostiučinění je presumováno. Snížený význam nevylučuje žalobkyni z nároku na peněžité zadostučinění.
16. K námitce žalobkyně, že sama je nyní žalována o úhradu ze dne 1. 10. 2014 z titulu bezdůvodného obohacení u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. spisová značka, a proto není přiléhavé snižovat zadostiučinění za význam, soud uvádí, že obava, zda bude žalobkyně povinna vrátit zaplacenou částku, je součástí její nemajetkové újmy z její účasti v řízení Obvodního soudu pro Prahu 6. Tato nemajetková újma tvoří samostatný titul a nelze ji zohledňovat v posuzovaném řízení.
17. Soud shrnuje, že neměl dobrého důvodu se odchýlit od hodnocení kritérií nepřiměřené délky, jak již byly stanoveny v předchozím odškodňovacím řízení, neboť pokračování dovolacího řízení nepředstavovalo žádnou podstatnou změnu pro jejich vyhodnocení. Na rozdíl od předchozího řízení však soud v této části zohlednil složitost řízení i nekoncentrovanost postupu, neboť řízení je skončeno a lze je posoudit komplexně.
18. Žalobkyně předběžně uplatnila nárok dne 1. 12. 2020 u žalované. Žalovaná se ocitla v prodlení podle § 15 odst. 2 OdpŠk ohledně zbývajícího zadostiučinění po uplynutí lhůty 6 měsíců dne 2. 6. 2021. Žalobkyni podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 334 Kč, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.
19. Soud zbývající zadostiučinění včetně zákonného úroku z prodlení, který předcházel prodlení žalované, zamítl jako nedůvodné, jak je uvedeno ve výrok III. rozsudku.
20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1, 3 o. s. ř., neboť žalobkyně byla částečně úspěšná a plnění záviselo na úvaze soudu. Náklady žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady právního zastoupení. Odměnu advokátky soud určil dle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“), čemuž odpovídá dle § 7 odst. 5 AT odměna ve výši 3 100 Kč za přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, vyjádření k věci dne 17. 3. 2022 a účast na jednání, to vše dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT. Advokátce náleží paušální náhrada za tři úkony po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Za předběžné uplatnění žaloby či předžalobní upomínku náhrada nákladů nepřísluší (§ 31 odst. 4 OdpŠk, viz NS 30 Cdo 1728/2011). Advokátka je plátcem 21 % DPH. Náklady žalobce činí 18 456 Kč, jak je uvedeno ve výroku IV. rozsudku.
Poučení:
Proti výroku I. rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.
Proti zbývajícím výrokům rozsudku odvolání není přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění (§ 157 odst. 4 o. s. ř.).