Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
106 C 73/2022-63
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hermannovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
o výživné zletilého dítěte
takto:
I. Žalovaná je povinna počínaje dnem 1. 9. 2021 nadále platit na výživu žalobkyně částku 300 Kč měsíčně vždy ke každému 1. dni v měsíci k rukám žalobkyně s tím, že dlužné výživné za období od 1. 9. 2021 do 31. 5. 2022 ve výši 2 700 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni ve splátkách s tím, že první splátku ve výši 1 000 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do 31. 5. 2022 a další splátky ve výši 200 Kč měsíčně je žalovaná povinna platit žalobkyni spolu s běžným výživným počínaje dnem 1. 6. 2022 nadále až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek.
Výživné splatné do doručení rozhodnutí je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od doručení rozhodnutí.
II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna počínaje dnem 1. 9. 2021 nadále platit žalobkyni výživné ve výši 1 700 Kč měsíčně, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna počínaje dnem 1. 9. 2021 nadále platit na výživu žalobkyně částku 300 Kč měsíčně vždy ke každému 1. dni v měsíci k rukám žalobkyně s tím, že dlužné výživné za období od 1. 9. 2021 do 31. 5. 2022 ve výši 2 700 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni ve splátkách s tím, že první splátku ve výši 1 000 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do 31. 5. 2022 a další splátky ve výši 200 Kč měsíčně je žalovaná povinna platit žalobkyni spolu s běžným výživným počínaje dnem 1. 6. 2022 nadále až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek. Výživné splatné do doručení rozhodnutí je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od doručení rozhodnutí. II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna počínaje dnem 1. 9. 2021 nadále platit žalobkyni výživné ve výši 1 700 Kč měsíčně, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobou, jenž byla soudu doručena dne 3. 3. 2022, se žalobkyně domáhala vůči žalované stanovení výživného ve výši 2 000 Kč měsíčně od 1. 9. 2021 nadále. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná je matkou žalobkyně. Žalobkyně v současné době studuje vyšší odbornou školu,
1. ročník denního studia, obor veterinářství. Do školy denně dojíždí, kdy cestovní náklady činí 1 300 Kč ročně. Nyní kvůli studiu žalobkyně žije v obec v bytě, který sdílí s dalšími třemi studenty, měsíční nájem činí 3 375 Kč. Dále si hradí stravu. Žalobkyně je zdravá, užívá antikoncepci, kterou si hradí ve výši 650 Kč na 3 měsíce. Dále má žalobkyně náklady na studium, a to školné, knihy a pomůcky ve výši cca 700 Kč měsíčně. Jako student si při studiu přivydělává brigádně, ovšem výše měsíčního platu se liší podle odpracovaných hodin. Výdaje žalobkyni hradí otec, kdy se jedná o nájemné ve výši 3 000 Kč měsíčně, strava 2 000 Kč měsíčně, školně 600 Kč měsíčně, dále jí hradí telefonní paušál a služby. Dále si žalobkyně hradí městkou dopravu. Žalovaná žalobkyni ničím na výživu nepřispívá.
Žalovaná se ve věci vyjádřila podáním, doručeným soudu dne 31. 3. 2022, ve kterém uvedla, že vzhledem ke svým výdajům není schopna hradit výživné ve výši 2 000 Kč měsíčně. Je schopna jí platit výživné ve výši 200 Kč měsíčně. Dále uvedla, že pokud žalobkyně nevystačí s příjmy, pak může nadále bydlet u otce a nikoliv ve sdíleném bytě, za který musí vynakládat víc peněz. Peníze z brigády by tak mohla použít na své soukromé účely. Dále má za to, že by její náklady šly snížit, pokud by do školy denně dojížděla. Dále uváděla, že v době, kdy dcera u ní bydlela a měla brigádu, pak jí ničím nepřispívala na náklady spojené s domácnosti. Ke své osobě žalovaná uvedla, že je na úřadu práce vedena jako uchazečka o zaměstnání. Pobírá dávky hmotné nouze, a to příspěvek na živobytí ve výši 3 860 Kč měsíčně, z této částky dostává 900 Kč ve stravenkách. Dále pobírá příspěvek na bydlení ve výši 5 588 Kč. Žije v nájemní bytě sama, za který platí
8 590 Kč a SIPO 980 Kč. Zároveň se jí snížil doplatek na bydlení z částky 3 570 Kč na částku 2 752 Kč od 1. 3. 2022.
U jednání, které se ve věci konalo dne 10. 5. 2022, žalobkyně setrvala na podané žalobě v plném rozsahu. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, když nemá na to, aby platila 2 000 Kč měsíčně, byla ochotna jí hradit 200 Kč měsíčně.
Žalobkyně dále doplnila, že se domáhá stanovení výživného od 1. 9. 2021 ve výši 2 000 Kč měsíčně. Dosud nebylo soudně o výživném rozhodnuto. Od 1. 9. 2021 studuje žalobkyně příjmení
1. ročník, obor veterinářství. Jedná se o celodenní studium, na 4 dny v týdnu, praxi zatím nevykonává. Školu má v podstatě po celý den, kdy začíná i v 7 hodin ráno. Od 1. 9. 2021 se žalobkyně přestěhovala z důvodu studia do obec, bydlí v bytě spolu s dalšími třemi studenty, kde hradí 1/4 nájemného. Za studia se hradí školné ve výši 600 Kč měsíčně, dále žalobkyně do školy dojíždí MHD, kdy si kupuje roční kupón v ceně 1 300 Kč. Na začátku školního roku pak měla výdaje na učebnice ve výši cca 1 000 Kč. Nájem v bytě, kde bydlí, je 13 500 Kč včetně záloh za služby, podíl žalobkyně je pak 3 375 Kč. Dále za stravu vynaloží cca 2 000 Kč. Na potraviny i bydlení jí přispívá otec. S otcem jezdí na nákupy, který jí tímto vypomáhá. Pokud jde o brigádu, pak je žalobkyně zaměstnána jako prodavačka v hypermarketu, směny má podle školy, obzvlášť o víkendech. Nyní, když je zkouškové období, pak na brigádu nechodí, ale v době, kdy není zkouškové obchodí, pak na brigádu chodí a vydělává v průměru kolem 5 000 Kč čistého. Žalovaná žalobkyni na výživu ničím dosud dobrovolně nepřispěla.
Žalovaná dále uvedla, že se s žalobkyní dohodla, že jí bude platit od ledna 2022 výživné ve výši 200 Kč měsíčně. Peníze jí dosud nevyplatila, má je u ní v úschově. Žalovaná je vedena na úřadu práce, kdy zaměstnání ji dosud nebylo zprostředkováno, sama si práci hledá. Na úřadu práce je od roku 2005. Dále je vedena jako osoba anonymizováno znevýhodněná, když má problémy s nohama, není schopna dlouho stát či sedět a chytají ji křeče. Žalovaná má náklady na bydlení v bytě o velikosti 2+1, kde nájemné činí 8 590 Kč, dále hradí SIPO 980 Kč. Pobírá sociální dávky z úřadu práce, a to příspěvek na bydlení ve výši 5 558 Kč a další příspěvek ve výši 4 404 Kč, kdy se jedná o příspěvek na bydlení a životní minimum. Jiné dávky nepobírá. Naposledy došlo ke snížení doplatku na bydlení od 1. 4. 2022 z částky 2 752 Kč na částku 2 664 Kč. Žalovaná má náklady na potraviny. Poté, co si z příjmu odečte náklady na bydlení, pak jí zůstane k dispozici částka 392 Kč stravu a dále ještě dostává od úřadu 1 000 Kč jako hmotnou nouzi ve stravenkách na nákup potravin.
Žalobkyně dále doplnila, že dostala v roce 2018 částku 200 000 Kč, tyto peníze však již spotřebovala, a to na studium, část použila na vybavení bytu, kde nyní bydlí, na cestování a opravu automobilu. Peníze obdržela na konci školního roku 2018. Ve školním roce 2019 2020 maturovala, následně nastoupila na univerzitu na podzim roku 2020 na dobu 2 měsíců, studium poté ukončila. Nyní od září 2021 studuje 1. ročník vyšší odborné školy. Dále žalobkyně doplnila, že žalované má být vyplacena částka 230 000 Kč, a to v souvislosti s řízením mezi matkou a otcem vypořádání majetku.
Žalovaná se ve věci dále vyjádřila tak, že je pravdou, že toto řízení proběhlo, má jí být vyplaceno 230 000 Kč, ovšem peníze dosud neobdržela.
Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno: z potvrzení o studium Vyšší odborné školy a jazykové školy anonymizováno ze dne 28. 3. 2022, že žalobkyně je studentkou vyšší odborné školy, v oboru vzdělávání veterinární při denní formě studia.
Ze Smlouvy o nájmu bytu, uzavřené mezi společnosti právnická osoba a žalobkyní, dále s jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení, že uvedená smlouva byla uzavřena dne 23. 1. 2022, vztahuje se k pronájmu pokoje č. anonymizováno a anonymizováno v době adresa, jenž se nachází na pozemku parc. číslo zaplán na list vlastnictví v katastrálním území Slezská Ostrava, kdy pokojová jednotka je umístěna ve třetím patře domu. Nájem bytu byl sjednán na dobu od
1. 1. 2022 do 30. 6. 2022, tj. 6 měsíců a nájemné bylo stanoveno dohodou ve výši 13 500 Kč, kdy součástí nájemného je již paušální platba služeb ve výši 5 000 Kč.
Ze Smlouvy o ubytování uzavřené mezi společnosti právnická osoba a žalobkyní dne
17. 9. 2021 vzal soud za prokázáno, že účastníci smlouvy uzavřeli smlouvu o ubytování v budově adresa, na adrese ulice v pokoji č. anonymizováno a anonymizováno Ubytovací smlouva byla uzavřena na dobu od 17. 9. 2021 do 30. 9. 2022. Strany si dohodli nájemné ve výši 11 500 Kč včetně služeb spojených s ubytováním.
Z potvrzení zaměstnavatele o výši mzdy žalobkyně vzal soud za prokázáno, že průměrný měsíční výdělek žalobkyně za období od listopadu 2021 do února 2022 u zaměstnavatele právnická osoba, činil 4 856 Kč.
Z vyúčtování služeb právnická osoba – právnická osoba za období od 6. 2. 2022 do
5. 3. 2022 vzal soud za prokázáno, že měsíční paušál za tarif ve vztahu k telefonnímu číslu tel. číslo činí 431,26 Kč.
Ze mzdového lísku žalobkyně za listopad 2021 vzal soud za prokázáno, že výše mzdy činila od listopadu 2021 4 307 Kč. Ze mzdového lísku za prosinec 2021 vzal soud za prokázáno, že výše mzdy činila 5 360 Kč. Ze mzdového lístku za leden 2022 vzal soud za prokázáno, že výše mzdy činila 4 585 Kč a ze mzdového lístku za únor 2022 vzal soud za prokázáno, že výše mzdy činila 5 371 Kč.
Ze Smlouvy o studiu č. 2021 uzavřené mezi Vyšší odbornou školou a Jazykovou školou s právem státní jazykové zkoušky právnická osoba a žalobkyní dne 23. 6. 2021 vzal soud za prokázáno, že předmětem smlouvy je studium žalobkyně ve studijním oboru veterinářství s denní formou studia. Smlouva se uzavírá na dobu studia, tj. 3 roky a účastníci smlouvy si ujednali školné ve výši 7 080 Kč na školní rok. Ze splátkového kalendáře ke Smlouvě o studiu č. 2021 vzal soud za prokázáno, že měsíční splátka na studiu je 590 Kč, splátky jsou splatné vždy k
15. dni v měsíci, počínaje 15. 8. 2021.
Z účtenky z lékárny Dr. jméno ze dne 29. 3. 2022 vzal soud za prokázáno, že byl proveden nákup léků Bonadea v ceně 599 Kč na číslo dní.
Z Oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne 13. 7. 2021 vzal soud za prokázáno, že úřad práce přiznal žalované rozhodnutím ze dne 13. 7. 2021 příspěvek na bydlení v měsíční výši 4 318 Kč od 1. 7. 2021 do 30. 6. 2022.
Z Evidenčního listu pro výpočet měsíčních úhrad z bytu a úhrad za plnění poskytování s užíváním bytu vzal soud za prokázáno, že z účinností od 1. 3. 2022 předpis nájemného v bytě, jehož nájemkyní je celé jméno žalované, ulice a číslo, obec, je ve výši 8 590 Kč, z toho za užívání bytu 5 984 Kč.
Z dokladu SIPA za březen 2022 vystavený na jméno žalované vzal soud za prokázáno, že náklady za elektřinu činí 450 Kč měsíčně, plyn 350 Kč měsíčně, dále poplatek rozhlas 45 Kč měsíčně, televize 135 Kč měsíčně.
Z Oznámení úřadu práce ze dne 21. 1. 2021 vzal soud za prokázáno, že žalované se zvyšuje dávka příspěvek na živobytí z částky 1 665 Kč na částku 3 860 Kč měsíčně s účinností od
1. 1. 2021.
Z Oznámení o změně výše dávky stávky státní sociální podpory ze dne 9. 2. 2022 vzal soud za prokázáno, že úřad práce rozhodl o zvýšení příspěvku na bydlení žalované z měsíční výše
4 318 Kč na částku 5 588 Kč s účinností od 1. 2. 2022 do 30. 6. 2022.
Z Rozhodnutí úřadu práce ze dne 15. 3. 2022 vzal soud za prokázáno, že Úřad práce České republiky rozhodl, že dávka na bydlení příjemkyně celé jméno žalované se z účinnosti od 1. 3. 2022 snižuje z částky 3 570 Kč na částku 2 752 Kč.
Z Rozhodnutí úřadu práce ze dne 13. 4. 2022 vzal soud za prokázáno, že úřad práce rozhodl o snížení doplatku na bydlení u žalované z částky 2 75 Kč na částku 2 664 Kč od 1. 4. 2022.
Na základě provedeného dokazování činí soud závěr o tomto skutkovém stavu: žalovaná je matkou žalobkyně, dosud o výživném pro žalobkyni nebylo soudně rozhodnuto. Žalobkyně studuje 1. ročník Vyšší odborné školy a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky právnická osoba, a to studijní obor veterinářství s denním formou studia. Žalobkyně je studentkou od září 2021, kdy uzavřela smlouvu o studiu. Žalobkyně hradí školné za studium ve výši 7 086 Kč na školní rok se splátkou 590 Kč měsíčně. Dále žalobkyně od 1. 9. 2021 bydlí ve sdíleném bytě v domě adresa, kdy nájemné bylo stanoveno z účinností od 17. 9. 2021 ve výši 11 500 Kč měsíčně včetně služeb spojených s bydlením a z účinností od 23. 1. 2022 bylo nájemné stanoveno na částku 13 500 Kč. Žalobkyně hradí podíl na nájmu ve výši 1/4, což představuje částku
3 375 Kč. Žalobkyně má dále náklady související s jízdním MHD ve výši 1 300 K ročně, dále vynaloží náklady na školní pomůcky, výdaje na stravu má ve výši cca 2 000 Kč. Otec žalobkyni hradí podíl na nájmu ve výši 3 375 Kč, dále jí přispívá na stravu ve výši 2 000 Kč měsíčně a telefon. Žalobkyně je zaměstnána brigádně u společnosti právnická osoba s průměrným příjem za období měsíců listopad 2021 až únor 2022 ve výši 4 856 Kč.
Žalovaná je nezaměstnaná v evidenci uchazečů o zaměstnání od roku 2005 dosud, zaměstnání jí dosud nebylo zprostředkováno. Žalobkyně je osobou zdravotně znevýhodněnou. Bydlí v bytě o velikosti 2+1, kde nájemné činí 8 590 Kč, dále SIPO 980 Kč. Pobírá sociální dávky, a to příspěvek na bydlení ve výši 5 558 Kč, příspěvek na bydlení a životní minimum ve výši 4 404 Kč, dále pobírá stravenky jako hmotnou nouzi na nákup potravin v hodnotě 1 000 Kč. Žalobkyně i žalovaná mají zcela běžné životní náklady na ošacení, hygienu a stravu.
Podle ust. § 910 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.
Podle ust. § 911 výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.
Podle ust. § 913 pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.
Podle ust. § 922 výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.
Podle ust. § 154 odst. 1 o. s. ř. pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení.
V daném případě dospívá soud k závěru, že nárok žalobkyně na stanovení výživného vůči žalované je důvodný. Žalobkyně dosud není schopna sama se živit, neboť se připravuje celodenně na budoucí povolání studiem, když od září 2021 je studentkou 1. ročníku vyšší odborné školy, obor veterinářství, s denní formou studia. Žalobkyně osvědčila soudu důvodnost svého návrhu na stanovení výživného. Při stanovení výživného soud ve smyslu ust.
§ 913 o. z. vycházel z odůvodněných potřeb oprávněné a dále i z majetkových poměrů, schopností a možností povinné k výživnému. Žalobkyně v tomto řízení tvrdila své životní náklady související se studiem, ale i běžné životní náklady. Soud zhodnotil veškeré oprávněné potřeby žalobkyně a dospívá k závěru, že náklady, které uváděla, jsou zcela běžné životní náklady, nejedná se o žádné mimořádné či nadstandartní výdaje. Výdaje souvisí zejména se školným, s náklady na školu, jako jsou učební pomůcky a dále s dojížděním do školy. Dále má žalobkyně výdaje související s bydlením, stravou a hrazením běžných životních potřeb. Pokud jde o náklady na bydlení, pak soud nepovažuje skutečnost, že žalobkyně z důvodu studia bydlí v místě studia, kdy sdílí byt s dalšími třemi nájemníky a podílí se na úhradě nákladů za bydlení z ¼ za nepřiměřený náklad a platbu podílu na nájemném na nadstandartní výdaj. Námitka žalované, že kdyby žalobkyně bydlela v místě svého bydliště a do školy by pouze dojížděla, pak by ušetřila náklady za bydlení, se soudu nejeví oprávněná z toho důvodu, že tímto způsobem žalobkyně jednak ušetří čas, který je pro ni důležitý v souvislosti se studiem, zvýšily by se jí výdaje za cestovné a dále v případě, kdy by bydlela doma, pak by její náklady na bydlení hradil otec, který jí stejně poskytuje platby na bydlení a zároveň jí i poskytuje finanční prostředky na úhradu stravy. Dále má žalobkyně výdaje v souvislosti se zdravím, a to pořízením antikoncepce. Soud rovněž tento výdaj nepovažuje za žádný nadstandard, nýbrž již za běžnou součást života. Pokud jde o skutečnost, že žalobkyně si vydělává prací jako brigádník v supermarketu, pak soud nemá za to, že tímto výdělkem by se jednak žalovaná zbavila vyživovací povinnosti vůči žalobkyni, ale žalobkyně se naopak snaží své potřeby krýt z tohoto příjmu a v podstatě z jejího přístupu, kdy i v době, kdy studuje, chodí na brigády, lze dovodit, že má zájem nebýt odkázána pouze na finanční podporu ze strany otce, ale snaží se i sama aktivně zabezpečovat své potřeby.
Při stanovení výživného soud vycházel z majetkových možností a schopností žalované. Žalovaná je od roku 2005 v evidenci uchazečů o zaměstnání, je osobou zdravotně znevýhodněnou, s příjmem je tak odkázána na sociální dávky. Soud nemá za to, že v případě, kdy žalovaná pobírá pouze sociální dávky, pak tato skutečnost by měla vést k tomu, že by jí nemělo být vůči žalobkyní stanoveno výživné. Soud má za to, že žalovaná by měla vyvíjet veškerou svou aktivitu k tomu, aby svou finanční a majetkovou situaci zlepšila, a to případným zaměstnáním. Rovněž tak by svou situaci mohla řešit i způsobem, kdy pokud má vysoké náklady na bydlení, by případně mohla zvážit možnost směny bytu za jiný byt s nižšími platbami, popř. možnost sdíleného bydlení. Je tedy na žalované, aby veškerou svou aktivitou, svými schopnosti vyvíjela takovou činnost, aby si zabezpečila dostatek finančních prostředků a zároveň by byla schopna hradit výživné i žalobkyni.
Soud rozhodl o výši výživného ve výši 300 Kč měsíčně, a to z účinností od 1. 9. 2021 nadále. Žalobkyně je studentkou, její náklady je tak nutné pokrýt, přičemž vůči žalobkyni má vyživovací povinnost její otec, který si ji dobrovolně plní, ale zároveň tuto povinnost má i žalovaná. Pokud jde o stanovení částky 300 Kč, soud považuje tuto částku pro žalovanou za akceptovatelnou s tím, jak již bylo zmíněno shora, má žalovaná povinnost vyvíjet veškerou možnou aktivitu ke zlepšení své majetkové situace. Při stanovení výživného je rovněž nutné vycházet z rozhodujícího stavu, který je zde v době vyhlášení rozsudku, tz. že soud přihlíží k veškerým důkazům provedeným v tomto řízení, soud přihlíží k aktuální majetkové situaci žalované, která zde je v době rozhodnutí soudu a není možno přihlížet k budoucím příjmům, což ovšem nevylučuje případnou změnu soudního rozhodnutí.
Soud provedl propočet dluženého výživného za období od 1. 9. 2021 do 31. 5. 2022. Dlužné výživné představuje částku 2 700 Kč. Dlužné výživné zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni ve splátkách, přičemž splátku ve výši 1 000 Kč je žalovaná povinna zaplati žalobkyni do 31. 5. 2022. Soud zde vychází z prohlášení žalované, že tato se domluvila s žalobkyní, že jí bude dobrovolně hradit částku 200 Kč, peníze jí dosud nevyplatila, takže je zcela zřejmé, že žalovaná musela předpokládat, že při určení výživného bude vyčíslen dluh a měla tedy dostatek času a prostoru na to, aby si vytvořila finanční hotovost k pokrytí výživného. Další splátky dluhu výživného je pak žalovaná povinna hradit žalobkyni spolu s běžným výživným, a to od 1. 6. 2022 nadále.
Výživné vyšší než částka 300 Kč je již s ohledem na poměry žalované nepřiměřeně vysoké, proto byla žaloba tak, jak je to uvedeno ve výroku II. v rozsahu částky 1 700 Kč jako nedůvodná, zamítnuta.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když obě účastnice se výslovně práva na náhradu nákladů řízení vzdaly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.