Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
42 C 82/2022-19
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 16 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 000 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 000 Kč od 14. 11. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 5 500 Kč, nákladů spojených s uplatněním v pohledávky v částce 473 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 1 555,07 Kč, kapitalizovaného úroku v částce 150 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 000 Kč od
15. 6. 2021 do 13. 11. 2021 a úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 11 000 Kč od 14. 11. 2021 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 360,32 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 000 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 000 Kč od 14. 11. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 5 500 Kč, nákladů spojených s uplatněním v pohledávky v částce 473 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 1 555,07 Kč, kapitalizovaného úroku v částce 150 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 000 Kč od 15. 6. 2021 do 13. 11. 2021 a úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 11 000 Kč od 14. 11. 2021 do zaplacení. III. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 360,32 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 16 500 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že pohledávku za žalovanou nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba, IČO, jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel se dne datum prostřednictvím zprostředkovatele úvěru splečnosti právnická osoba, IČ: číslo se žalovanou smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 11 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 1.1.2020. Úvěr nebyl v rámci základní doby jeho poskytnutí úročen, jistina úvěru byla žalované vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy. Ve smlouvě o úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky a paušální náhrada výdajů spojených s upomínáním dluhu, účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání dlužné pohledávky, veškeré tyto nároky žalobkyně požaduje, a to v těchto částkách:
- 11 000 Kč – dlužná jistina úvěru
- 150 Kč – dlužné poplatky za odeslání písemných upomínek
- 5 500 Kč – dlužná smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky
- 473 Kč – dlužné účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání dlužné pohledávky
Žalobkyně dále požaduje úrok z prodlení v kapitalizované podobě v částce 1 555,07 Kč, a to za období od 2.1.2020 do 1.6.2021 z dlužné jistiny úvěru, dále úrok z prodlení z dlužné jistiny úvěru (tj. 11 000 Kč) za období od datum do zaplacení.
Podání žaloby předcházelo zaslání předžalobní upomínky žalované.
2. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.s.ř.“
3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Žalobkyně předložila listinu nazvanou„ Smlouva o úvěru číslo“ ze dne datum, která v zápatí obsahuje podpis žalované, uzavření smlouvy ze strany žaloby je zřejmé z toho, že téhož dne došlo k proplacení jistiny úvěru žalované v hotovosti, což žalovaná stvrdila svým podpisem (dále jen„ Smlouva“). Smlouva obsahuje jméno a příjmení žalované včetně jejího rodného čísla a adresy, dále telefonní číslo a emailovou adresu. Smlouva je dle úvodních ustanovení uzavřena v souladu s ustanovením § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Na základě Smlouvy měl být žalované poskytnut úvěr ve výši 11 000 Kč se splatností do 30 dnů od poskytnutí úvěru, sjednaný úrok za období do splatnosti úvěru a stejně tak i roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru (RPSN) činí 0 % ročně, při prodlužování splatnosti Smlouvy činí RPSN do 303,90 % do 1 081,60% v závislosti na délce prodloužení splatnosti Smlouvy. Ve Smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky a paušální poplatek za odeslané upomínky. Z Všeobecných smluvních podmínek lze dovodit způsob poskytnutí úvěru popsaný žalobkyní v žalobě. Žalobkyně k důkazu předložila rovněž Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, v rámci kterých se žalovaná dozvěděla základní informace o poskytnutém úvěru a jeho poskytovateli. Pohledávka za žalovanou byla z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, tuto smlouvu předložila žalobkyně i včetně přílohy tvořící seznam postupovaných pohledávek a potvrzení o přijetí platby za postoupené pohledávky. Postoupení pohledávky bylo žalované prokazatelně oznámeno postupitelem. Žalobkyně dále předložila výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, poté byla věc předána k soudnímu vymáhání právnímu zástupci žalobkyně, o čemž byla žalovaná přípisem ze dne 3.8.2021 informována. Předžalobní výzva ze dne 9.11.2021 byla žalované zaslána prokazatelně 11.11.2021. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaná na svůj dluh neuhradila před podáním žaloby ničeho.
4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů:
Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen„ o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
Podle § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (který do právního řádu ČR zapracovává směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele i z jiných zdrojů, spotřebitelský úvěr následně poskytne, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s výše uvedenými pravidly, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v přiměřené lhůtě.
Podle ustanovení § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
5. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o.z., na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 11 000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit jistinu úvěru ve lhůtě stanovené Smlouvou. Žalovaná před podáním žaloby neuhradila ničeho. Žalobkyně má právo na vrácení pouze jistiny poskytnutého úvěru, Smlouvu považuje soud za neplatnou z níže popsaných důvodů.
Žalobkyně, resp. její předchůdkyně nesplnila povinnost uloženou jí v rámci ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť soudu nedoložila, zda zjišťovala faktickou výši příjmů a výdajů žalované. Žalovaná sice nevznesla námitku neplatnosti Smlouvy dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 5.3.2020 ve věci OPR- právnická osoba versus anonymizováno (C 679/18), je však zřejmé, že Soudní dvůr Evropské unie jednoznačně deklaruje povinnost soudu zabývat se ex offo, tj. i bez námitky žalované, otázkou, zda věřitel posoudil náležitě úvěruschopnost žalované a pokud této povinnosti nedostál, vyvodit z takovéhoto porušení absolutní neplatnost smlouvy. V této věci má eurokonformní výklad národního práva (tedy ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru) přednost.
6. Poskytnutí peněžních prostředků žalované ve výši 11 000 Kč, které má soud za prokázané, je tedy s ohledem na neplatnost Smlouvy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o.z. -„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle druhého odstavce téhož ustanovení platí:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 věta prvá o.z. přitom platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalované v hotovosti částku ve výši 11 000 Kč, žalovaná žalobkyni neuhradila před podáním žaloby ničeho, částku 11 000 Kč tedy soud posoudil jakožto bezdůvodné obohacení žalované vzniklé z plnění bez právního důvodu, neboť výše uvedená Smlouva dle závěru soudu nebyla platně uzavřena. V této části tedy soud žalobě vyhověl. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o.z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalovaná byla poprvé vyzvána k plnění prokazatelně v rámci předžalobní upomínky ze dne 9.11.2021, písemnost byla žalované odeslána 11.11.2021, následujícího dne se písemnost mohla dostat do dispozice žalované, od 13.11.2021 tak byla žalovaná povinna plnit a ode dne následujícího, tj. od 14.11.2021 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. ve výši vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013, a to s ohledem na počátek prodlení žalované. Soud dále dospěl k závěru, že shora zmíněná Smlouva o postoupení pohledávek je smlouvou, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky za žalovanou dle ustanovení § 1879 o.z. I přes skutečnost, že soud posoudil pohledávku žalobkyně za žalovanou právně odlišně od žalobkyně, svědčí žalobkyni v důsledku výše uvedené Smlouvy o postoupení pohledávek aktivní věcná legitimace ve sporu.
7. Ve zbytku soud žalobu zamítl, jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní totiž vycházejí ze smlouvy, která nebyla platně uzavřena – viz výrok II rozsudku.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 360,32 Kč, přičemž tato částka představuje 16 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 58 % a úspěchu žalované v rozsahu 42 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 500 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Při stanovení úspěchu ve věci soud vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 25 Cdo 1792/2015 ze dne 111.5.2016, podle kterého soud musí rozhodnout o celém nároku, tedy i o příslušenství žalované pohledávky, přičemž k vyčíslení příslušenství pohledávky je rozhodující stav příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku. Použití zvláštního ustanovení o náhradě nákladů řízení je odůvodněno splněním všech předpokladů dle § 14b odst. 1 a.t., neboť soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobkyně uplatňuje své nároky plynoucí z finančních produktů, jež předchůdkyně žalobkyně nabízí širokému spektru zájemců z řad veřejnosti, z povahy věci opakovaně za použití typizované žaloby. Žalovaná je povinna nahradit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
9. Žalobkyně pro svou nepřítomnost u ústního jednání nemohla být poučena o chybějících tvrzeních a důkazech a z toho vyplývajících následcích pro řízení. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nepožádala o odročení a souhlasila, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti, svou nepřítomností tedy účastník zabránil tomu, aby mu bylo poskytnuto ze strany soudu potřebné poučení.
10. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř., přičemž neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než zákonné třídenní,
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř., či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.