Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
3 C 15/2022-32
Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Davidem Novotným ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 22.668,72 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 14.314,12 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 14.314,12 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2.228,31 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se částečně zamítá co do částky 3.086,10 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 17.400,22 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 5.803,43Kč a co do úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3.086,10 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 2.185,88 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3.086,10 Kč od 18. 8. 2020 do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 956,75 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žaloba se částečně zamítá co do částky 3.082,62 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 3.082,62 Kč od 18. 8. 2020 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 3.034,20 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3.082,62 Kč od 18. 8. 2020 do zaplacení.
V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 14.314,12 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 14.314,12 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2.228,31 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se částečně zamítá co do částky 3.086,10 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 17.400,22 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 5.803,43Kč a co do úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3.086,10 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 2.185,88 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3.086,10 Kč od 18. 8. 2020 do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 956,75 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. IV. Žaloba se částečně zamítá co do částky 3.082,62 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 3.082,62 Kč od 18. 8. 2020 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 3.034,20 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3.082,62 Kč od 18. 8. 2020 do zaplacení. V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhá: 1) zaplacení částky 17.400,22 Kč s příslušenstvím, které sestává z kapitalizovaného úroku ve výši 5.803,43 Kč (při sazbě 29 % ročně z částky 17.400,22 Kč od 15. 12. 2018 do 20. 1. 2020), kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2.228,31 Kč (tj. ve výši 9 % z částky 17.400,22 Kč od 11. 9. 2018, tj. od marného uplynutí sedmidenní lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 20. 1. 2020), úroku ve výši 29 % ročně z částky 17.400,22 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 9% ročně z částky 17.400,22 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne datum uzavřené mezi společností právnická osoba (dále též„ Právní předchůdkyně“) a žalovanou; 2) zaplacení částky 5.268,50 Kč s příslušenstvím, které sestává z kapitalizovaného úroku ve výši 3.034.20 Kč (při sazbě 29 % ročně z částky 5.268,50 Kč od 22. 9. 2018 do 17. 8. 2020), kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5.268,50 Kč (ve výši 9 % z částky 5.268,50 Kč od 11. 9. 2018, tj. od marného uplynutí sedmidenní lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky, do 17. 8. 2020), úroku ve výši 29 % ročně z částky 5.268,50 Kč od 18. 8. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5.268,50 Kč od 18. 8. 2020 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne datum uzavřené mezi Právní předchůdkyní a žalovanou. Právní předchůdkyně prověřila schopnost žalované splácet spotřebitelské úvěry na základě dokladů a informací získaných od žalované. Žalovaná neplnila podmínky smluv a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutých úvěru, Žalovaná uhradila na zápůjčku ze smlouvy ze dne 20. 10. 2017 celkem 5.685,88 Kč, na zápůjčku ze smlouvy ze dne datum celkem 5.814,12 Kč.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a k řádně nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Soud tak jednal v její nepřítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jako „o. s. ř.“)
3. Soud zjistil, že dne datum podepsaly Právní předchůdkyně a žalovaná listinu nazvanou„ SMLOUVA O ZÁPŮJČCE – příjmení jméno příjmení“, číslo smlouvy číslo (v systému CEPR jako číslo). Žalovaná svým podpisem stvrdila, že od Právní předchůdkyně převzala v hotovosti 8.000 Kč jako spotřebitelský úvěr ve formě zápůjčky, přičemž se v dané listině zavázala poskytnutých 8.000 Kč vrátit spolu s poplatky, a to úrokem ve výši 1.431 Kč, částkou za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2.436 Kč a částkou za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 3.366 Kč v 60 týdenních splátkách po 254 Kč (poslední splátka měla činit 247 Kč) s tím, že první splátka byla splatná 7. kalendářní den po uzavření smlouvy a další splátky vždy následující 7. kalendářní den. Jako zápůjční úroková míra je v dané listině uvedena míra 29 % ročně, RPSN 246,19 % (předmětná listina nazvaná SMLOUVA O ZÁPŮJČCE – příjmení jméno příjmení, systém CEPR). Dne datum pak Právní předchůdkyně a žalovaná podepsaly listinu nazvanou„ SMLOUVA O ZÁPŮJČCE – příjmení jméno příjmení“, číslo smlouvy číslo (v systému CEPR číslo). Žalovaná svým podpisem stvrdila, že od Právní předchůdkyně převzala v hotovosti částku 16.895 Kč s tím, že vedle toho poskytnutá částka 3.105 Kč, která jí nebyla vyplacena, bude použita na splacení dosud nezaplacených dlužných částek vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené mezi ní a Právní předchůdkyní. V dané listině se žalovaná zavázala poskytnutých 20.000 Kč vrátit spolu s poplatky, a to úrokem ve výši 3.577 Kč, částkou za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 5.340 Kč a částkou za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 8.416 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 632 Kč (poslední splátka měla činit 576 Kč), přičemž první splátka měla být splatná 7. kalendářní den po uzavření smlouvy, každá další pak následující 7. kalendářní den. Jako zápůjční úroková míra je uvedena míra 29 %, RPSN činí 231,71 % (předmětná listina označená jako SMLOUVA O ZÁPŮJČCE, systém CEPR). V listinách nazvaných„ ZÁKAZNICKÁ KARTA“, opatřených daty 28. 7. a 20. 10. 2017 žalovaná svým podpisem jako pravdivé a úplné stvrdila údaje vyplněné zprostředkovatelem úvěru, a to své číslo mobilního telefonu, adresu trvalého pobytu rodinný dům adresa v obci obec, adresu výběru ulice a číslo, obec (byt číslo), náhradní kontaktní adresu rodinný dům adresa v obci obec, jakož i že bydlí v nájmu, je svobodná, vyživuje dvě osoby a o zápůjčku žádá z důvodu neočekávaných výdajů (č. l. 20 a 21 spisu). Ke dni 28. 7. 2017 byla v domácnosti (mateřská dovolená), plynul jí příjem ve výši částka, který doložila poštovnímu ústřižky a pracovní smlouvu/živnostenským listem, aniž by však uvedla, že (a pro koho) pracuje, popř. podniká, přičemž další čisté příjmy domácnosti, o nichž nebylo nic bližšího uvedeno, činily 700 Kč. Dále stvrdila, že k danému datu činí odhadované měsíční výdaje – aniž by byly jakkoli vymezeny – 1.900 Kč, interní splátky PF 1.900 Kč (listina„ ZÁKAZNICKÁ KARTA“ na č. l. 21 spisu). Ke dni 20. 10. 2017 byla žalovaná v invalidním důchodu, měla jeden zdroj příjmů, její čistý příjem činil částka, avšak měla i ostatní příjmy – aniž by byly jakkoli specifikovány – ve výši částka a další čisté příjmy domácnosti, o nichž nebylo nic bližšího uvedeno, ve výši částka. Dále stvrdila, že odhadované měsíční výdaje – aniž by byly jakkoli vymezeny – činí 2.000 Kč, interní splátky PF 2.210 Kč; zároveň podpisem potvrdila, že k ověření údajů předložila občanský průkaz, rozhodnutí o přiznání dávky a poštovní ústřižky (listina„ ZÁKAZNICKÁ KARTA“ na č. l. 20 spisu). Dne datum podepsaly Právní předchůdkyně a žalobkyně listinu označenou„ Smlouva o postoupení pohledávek“ vymezených v příloze 1 smlouvy (listina nazvaná jako Smlouva o postoupení pohledávek, v CEPR jako anonymizováno), v níž je uvedena pohledávka Právní předchůdkyně za žalovanou ze smlouvy číslo listina označená v systému CEPR jako anonymizováno) a ze smlouvy číslo (listina označená v systému CEPR jako anonymizováno). Postoupení svých pohledávek oznámila Právní předchůdkyně žalované dopisem (oznámení o postoupení pohledávky, v systému CEPR pod číslo číslo) zaslaným žalované prostřednictvím České pošty, s. p. dne 14. 2. 2021 tzv. doporučeně (podací lístek, v systému CEPR číslo číslo), jímž ji současně vyzvala k uhrazení dlužné pohledávky (předmětné oznámení). Předžalobní výzvu obsahující právní rozbor a výzvu k plnění (v systému CEPR jako číslo) zaslala žalobkyně žalované prostřednictvím České pošty, s.p. dne 28. 6. 2021 (podací lístek, V CEPTR pod číslo číslo). Žalovaná uhradila ke smlouvě číslo celkem 5.814,12 Kč, a to takto: 1.200 Kč dne 11. 8. 2017, 100 Kč 4. 9. 2017, 900 Kč 15. 9. 2017, po 100 Kč ve dnech 2., 9. a 16. 10. 2017, 1.400 Kč ke dni 20. 10. 2017, 200 Kč dne 10. 11. 2017, 1.200 Kč 9. 2. 2018, 100 Kč 5. 5. 2018 a po 138,04 Kč ve dnech 23. 10. 2019, 20. 11. 2019 a 16. 1. 2020 (listina označená jako Tabulka umoření, v CEPR jako číslo); zatímco ke smlouvě číslo celkem 5.685,88 Kč, poslední platba ve výši 361,96 Kč byla provedena 16. 1. 2020 (listina označená jako Tabulka umoření, v CEPR jako číslo).
4. Z jiných než shora uvedených důkazů nezjistil soud skutečnosti významné pro posouzení této věci, a proto z oněch jiných důkazů neučinil žádná skutková zjištění. Pravost ani správnost provedených listin nebyla v řízení zpochybněna, soud o nich neměl důvodu pochybovat, a proto z nich vycházel při zjišťování skutkového stavu.
5. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně a žalovaná podepsaly dne datum listinu nazvanou„ SMLOUVA O ZÁPŮJČCE – příjmení v hotovosti“, číslo dne datum pak listinu stejného názvu, označenou však číslo. Svým podpisem na listinách žalovaná stvrdila, že na základě první z nich od Právní předchůdkyně převzala v hotovosti 8.000 Kč; na základě druhé z nich převzala v hotovosti 16.895 Kč s tím, že vedle toho poskytnutá částka 3.105 Kč, která jí nebyla vyplacena, bude použita na splacení dosud nezaplacených dlužných částek vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené mezi ní a Právní předchůdkyní; a to vždy jako spotřebitelský úvěr ve formě zápůjčky s úrokovou mírou 29 % ročně, RPSN 246,19 % v případě první z nich, 231,71 % v případě druhé z nich. V obou listinách se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu ujednanými poplatky (vč. úroku) – v případě první z nich v souhrnné výši 7.233 Kč, druhé z nich 17.333 Kč – v ujednaných týdenních splátkách splatných každý 7. kalendářní den (první splátka 7. kalendářní den od uzavření smlouvy). V listinách nazvaných„ ZÁKAZNICKÁ KARTA“ ze dne anonymizováno a datum žalovaná svým podpisem jako pravdivé a úplné stvrdila údaje vyplněné zprostředkovatelem úvěru: číslo mobilního telefonu, adresu trvalého pobytu rodinný dům adresa v obci obec, adresu výběru v bytě v obec, náhradní kontaktní adresu rodinný dům adresa v obci obec, jakož i že bydlí v nájmu, je svobodná, vyživuje dvě osoby a o zápůjčku žádá z důvodu neočekávaných výdajů. Ke dni 28. 7. 2017 ještě tyto údaje: byla v domácnosti (mateřská dovolená), plynul jí příjem ve výši částka, který doložila poštovnímu ústřižky a pracovní smlouvu/živnostenským listem, aniž by však uvedla, že (a pro koho) pracuje, popř. podniká, přičemž další čisté příjmy domácnosti, o nichž nebylo nic bližšího uvedeno, činily částka. Dále stvrdila, že k danému datu činí odhadované měsíční výdaje – aniž by byly jakkoli vymezeny – 1.900 Kč, interní splátky PF 1.900 Kč. Ke dni datum byla v invalidním důchodu, přestože měla jen jeden zdroj příjmů, dosahovala vedle příjmu ve výši částka doloženého rozhodnutím o dávce, i ostatních příjmů – aniž by byly jakkoli specifikovány – ve výši částka; další čisté příjmy domácnosti, o nichž nebylo nic bližšího uvedeno, činily částka; změnily se i její výdaje, neboť (aniž by byl jakkoli vymezeny) činily 2.000 Kč, interní splátky PF 2.210 Kč. Dne datum podepsaly Právní předchůdkyně a žalobkyně listinu označenou jako„ Smlouva o postoupení pohledávek“, které byly vymezeny v příloze 1 smlouvy, kde jsou uvedeny pohledávky Právní předchůdkyně za žalovanou. Postoupení svých pohledávek oznámila Právní předchůdkyně dopisem zaslaným žalované tzv. doporučeně prostřednictvím České pošty, s. p. dne 14. 2. 2020, přičemž v tomto dopise žalovanou i vyzvala k zaplacení dlužných částek. Žalovaná Právní předchůdkyni uhradila celkem 5.814,12 Kč k první smlouvě, 5.685,88 Kč ke druhé smlouvě.
6. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval níže uvedená ustanovení právních předpisů:
Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
Dle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Dle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Po právní stránce soud věc posoudil takto: Právní předchůdkyně a žalovaná uzavřely dne anonymizováno a datum smlouvy o spotřebitelských úvěrech v podobě zápůjček dle § 2390 o. z. ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V ty dny totiž Právní předchůdkyně poskytla žalované částku 8.000 Kč (jistinu, zápůjčku), kterou žalovaná převzala v hotovosti a dne 20. 10. 2017 poskytla žalované 20.000 Kč – s tím, že žalovaná převzala v hotovosti 16.895 Kč, zbývající poskytnutá částka 3.105 Kč byla použita na splacení její dřívější zápůjčky poskytnuté Právní předchůdkyní. V dané dny se zároveň zavázala poskytnuté částky vrátit se sjednanou úplatou a se sjednanými poplatky v ujednaných splátkách. Není sporu o tom, že žalovaná v době uzavření smluv vystupovala jako spotřebitelka, což se podává jak ze smluv o zápůjčkách, tak z karet zákazníka. Právní předchůdkyně vystupovala při poskytnutí zápůjček jako podnikatelka.
8. S ohledem na údaje uvedené v tzv. kartách zákazníka, které žalobkyně předložila k výzvě soudu k doplnění tvrzení ohledně řádného přezkoumání úvěruschopnosti žalované Právní předchůdkyní a označení důkazů k těmto tvrzením (č. l. 13), a platební morálku žalované (podrobněji dále) je zjevné, že Právní předchůdkyně řádně nezkoumala a nevyhodnotila tzv. úvěruschopnost spotřebitelky (zde žalované) ve smyslu § 86 z. s. ú. a rozhodovací praxe Ústavního soudu (srov. nález ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18) a Nejvyššího soudu (srov. rozsudek ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Právní předchůdkyně se vůbec nepozastavila nad tím, jaká byla v době poskytnutí prvního spotřebitelského úvěru (datum) výše a struktura příjmů v porovnání s výdaji žalované, o nichž ale nebylo nic bližšího uvedeno, dokonce Právní předchůdkyni nebyly předloženy žádné listiny, které by osvědčovaly jejich výši. Ohledně výdajů se Právní předchůdkyně spolehla jen na údaje tvrzené žalovanou, aniž by je prověřila. To stejné plat i pro poskytnutí v pořadí druhého spotřebitelského úvěru. Právní předchůdkyně nemohla uvěřit tomu, že výdaje žalované mající vyživovací povinnost ke dvěma osobám, bydlící v nájmu na obec (obec), mající a používající mobilní telefon se mohly pohybovat kolem 2.000 Kč. Pochybnosti však musela mít rovněž o tvrzených příjmech žalované, neboť údaj o ostatních příjmech ve výši částka ke dni 28. 7. 2017, následně dokonce částka není vůbec relevantní, jelikož tyto další příjmy žalovaná vůbec nespecifikovala ani nedoložila; to stejné platí o dalších čistých příjmech domácnosti ve výši částka. Je otázkou, proč vůbec datum poskytla Právní předchůdkyně žalované další spotřebitelský úvěr, když žalovaná řádně nesplácela ani svůj předcházející spotřebitelský úvěr, jak se podává z tzv. tabulky umoření ohledně prvního poskytnutého spotřebitelského úvěru. V té souvislosti nelze ani opominout, že žalovaná požádala o oba úvěry z důvodu neočekávaných výdajů. I to mohlo být signálem pro závěr, že poskytnuté úvěry nebude schopna splácet, neboť peněžní prostředky žalovaná nezbytně potřebovala pro své běžné životní výdaje, které nebyla schopna (při současném splácení poskytnutých spotřebitelských úvěrů) hradit. Nadto žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by Právní předchůdkyně ověřovala, zda proti žalované nebyla vedena exekuční řízení (toto se z karet zákazníka nepodává). Soud proto s ohledem na vše uvedené dospěl k závěru, že Právní předchůdkyně zanedbala svou povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované. Z toho důvodu jsou obě smlouvy o spotřebitelském úvěru, na jejichž základě se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedených částek, absolutně neplatné dle § 588 věty první o. z. ve spojení s § 86 a § 87 z. s. ú., neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelských úvěrů, tedy zanedbáním povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. Námitka žalobkyně, že ustanovení § 87 z. s. ú. stanovuje za porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost sankci v podobě relativní neplatnosti, je lichá. I přes znění předmětného ustanovení je nutno neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť zákonem č. 257/2016 Sb. mělo dojít k implementaci předpisů Evropské unie – zejm. směrnice 2008/48/ES –, vydaných na ochranu spotřebitele, které vyžadují zajištění posouzení úvěruschopnosti spotřebitele na základě dostatečných informací a stanovení účinných, přiměřených a odrazujících sankcí pro případ porušení takové povinnosti. K otázce absolutní neplatnosti odkazuje soud též na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci sp. zn. C -679/18 a na shora citovaná rozhodnutí českých soudů, s nimiž se zcela ztotožňuje.
9. Ke zjevnému narušení dobrých mravů došlo i sjednáním úplaty a poplatků za„ služby“, které ve svém souhrnu přesáhly 90 % jistiny (zápůjčky) poskytnuté na základě smlouvy ze dne datum (číslo), resp. 86 % u druhé ze smluv (číslo). Nelze opominout ani skutečnost, že z důvodu nesplácení zápůjčky žalovanou nemohla být zcela realizována služba hotovostního inkasa splátek. Poplatky za služby jsou dle názoru soudu skrytým úrokem za poskytnutí peněžité zápůjčky.
10. Shrnuje se, že pro nikoli řádné posouzení úvěruschopnosti jsou obě smlouvy o spotřebitelských úvěrech absolutně neplatné jako celek; absolutně neplatná jsou tak i ujednání o smluvených úrocích a dalších poplatcích (skryté úroky, skryté úplaty). Obě smlouvy, včetně všech vedlejších ujednáních, by byly absolutně neplatné jako celek i jen pro ujednání o úplatě (vč. skryté úplaty), které i svou výší zjevně odporují dobrým mravům. Už jen výše RPSN u každého spotřebitelského úvěru svědčí o tom, že úplata (vč. poplatků, které představují skrytou úplatu) byla mnohonásobně vyšší než u spotřebitelských úvěrů poskytovaných v té době bankami. Neplatnost smluv jako celku je odůvodněna tím, že nelze předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez ujednání o úrocích (vč. skrytých poplatků), rozpoznala-li by strana neplatnost tohoto ujednání včas (§ 576 o. z.).
11. V řízení bylo prokázáno, že Právní předchůdkyně poskytla žalované dne 28. 7. 2017 částku 8.000 Kč, přičemž žalovaná uhradila celkem 5.814,12 Kč; dne 20. 10. 2017 pak 20.000 Kč, přičemž žalovaná uhradila celkem 5.685,88 Kč. Pohledávky z absolutně neplatných smluv o spotřebitelských úvěrech – zápůjček byly smlouvou o postoupení pohledávek postoupeny na žalobkyni (§ 1879, § 1880 odst. 1 o. z.). Ve smyslu § 2991 a § 2993 věty první o. z. se žalovaná v rozsahu částek 2.185,88 Kč (8000-5814) a 14.314,12 Kč (20000-5685) bezdůvodně obohatila na úkor žalobkyně, potažmo Právní předchůdkyně, která své pohledávky (byť jako pohledávky z platných smluv o zápůjčce) postoupila na žalobkyni.
12. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do žalobního žádání na zaplacení částky 14.314,12 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 14.314,12 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2.228,31 Kč, jakož i na zaplacení částky 2.185,88 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3.086,10 Kč od 18. 8. 2020 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 956,75 Kč. V tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl (výroky I. a III.), ve zbylém rozsahu žalobu zamítl pro nedůvodnost (výroky II. a IV.). Soud dodává, že nárok na úroky z prodlení z dlužných částek má žalobkyně v souladu s § 1970 o. z. Žalovaná měla další splátku po poslední řádné splátce zaplatit nejpozději do 10. 9. 2018, což se však nestalo. V prodlení se tak ocitla 11. 9. 2018, od nějž žalobkyně požaduje (kapitalizované) úroky z prodlení.
13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Z větší části úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly, pročež soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Je zjevné, že žalovaná byla úspěšná více než z 50 %, jelikož žalobě bylo vyhověno jen co do částek specifikovaných shora – ke dni vydání rozhodnutí celkem co do částky 23.065,57 Kč –, kdežto žaloba byla zamítnuta co do částky 3.086,10 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 17.400,22 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 5.803,43Kč a co do úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3.086,10 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a co do částky 3.082,62 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 3.082,62 Kč od 18. 8. 2020 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 3.034,20 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3.082,62 Kč od 18. 8. 2020 do zaplacení – ke dni vydání rozhodnutí celkem co do částky 29.016,16 Kč.
14. Lhůty k plnění jsou stanoveny podle § 160 odst. 1 v části věty před středníkem o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Jeseníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu, popř. zahájení exekuce.