Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
9 C 55/2022-44
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 2 371 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 2 371 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 28. 5. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 2 371 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 28. 5. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 9. 2. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení 2 371 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 28. 5. 2019 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, která měla být dle žaloby uzavřena dne 24. 10. 2018 mezi právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), a žalovaným. Požadovaná částka je tvořena neuhrazenou cenou za poskytnuté dodávky plynu v období od 5. 11. 2018 do 6. 5. 2019, která byla žalovanému vyúčtována fakturou splatnou 27. 5. 2019. Právní předchůdce žalobkyně postoupil svou pohledávku na úhradu ceny za poskytnuté dodávky plynu na žalobkyni, která vedle dlužné ceny požadovala rovněž zákonný úrok z prodlení za období ode dne následujícího dni splatnosti předmětné faktury do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla soudem zaslána na adresu, na níž je hlášen k trvalému pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřil.
3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Souhlas účastníků s tímto postupem přitom předpokládal, neboť žádný z nich se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:
Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 24. 10. 2018 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně dodával žalovanému do jeho odběrného místa na adrese adresa žalovaného, plyn a zajišťoval související služby. Žalovaný se v uvedené smlouvě zavázal ve svém odběrném místě plyn odebírat a hradit za něj žalobkyni sjednanou cenu za dodávku plynu a distribuční služby. Ve fakturačním období od 5. 11. 2018 do 6. 5. 2019 činila spotřeba plynu v odběrném místě žalovaného celkem 14, 57143 MWh. Právní předchůdce žalobkyně vyúčtoval žalovanému cenu za takto odebraný plyn a související služby fakturou číslo splatnou k 27. 5. 2019, kdy celková cena za odebraný plyn a související služby, která v uvedeném období činila 18 653,11 Kč, byla ponížena o přijaté zálohy ve výši 11 000 Kč a žalovaný tak měl uhradit na základě předmětné faktury doplatek ve výši 7 653 Kč. Upomínkou z 6. 8. 2019 následně právní předchůdce žalobkyně písemně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 7 483 Kč ve lhůtě do 20. 8. 2019. Poté byl žalovaný vyzýván k úhradě dluhu ve výši 5 911 Kč upomínkou z 29. 10. 2019. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 13. 10. 2017 právní předchůdce žalobkyně postoupil svou pohledávku na zaplacení dlužné ceny za dodaný plyn a související služby na žalobkyni, o čemž písemně informoval žalovaného dopisem z 2. 12. 2021. Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ve výši 2 611 Kč předžalobní upomínkou z 2. 12. 2021, v níž žalovaného současně poučila o tom, že pokud dluh neuhradí ve lhůtě sedmi dnů od doručení upomínky, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání.
5. Po právní stránce hodnotil soud věc podle právní úpravy obsažené v § 72 odst. 2 větě prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů v účinném znění (dále jen„ energetický zákon“). Dle citovaného ustanovení se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu výrobce plynu nebo obchodník s plynem zavazuje dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací.
6. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen „o. z.“), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
7. Podle § 1880 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
8. Žalobkyně sice nebyla smluvní stranou předmětné smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, svou aktivní legitimaci k vedení sporu však prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek, na jejímž podkladě se ve smyslu § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. stala věřitelkou žalobou uplatněné pohledávky včetně jejího příslušenství. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl závazkový právní vztah založený smlouvou o sdružených službách dodávky plynu uzavřenou ve smyslu § 72 odst. 2 věty prvé energetického zákona. Právní předchůdce žalobkyně svou povinnost z této smlouvy splnil, když dodával žalovanému do jeho odběrného místa plyn a zajišťoval s tím související služby. Naproti tomu žalovaný svým smluvním závazkům nedostál, neboť neuhradil řádně a včas právním předchůdcem žalobkyně vyúčtovanou cenu za poskytnuté dodávky plynu a související služby, a to za fakturační období od 5. 11. 2018 do 6. 5. 2019. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobou nárokovanou částku již žalobkyni uhradil. Bylo přitom na žalovaném, aby v případě, že se tak stalo, takovou skutečnost soudu nejen tvrdil, ale zejména prokázal. Žalovaný však zůstal po celou dobu trvání řízení nečinným, na podanou žalobu nijak nereagoval a se soudem nekomunikoval. Soud proto dospěl k závěru, že nárok na zaplacení dlužné ceny za dodávky plynu a související služby uplatněný žalobkyní je v plném rozsahu oprávněný.
9. Ze shora popsaných důvodů soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 2 371 Kč, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení. Nárok na jeho zaplacení se opírá o § 1970 o. z., výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., za jehož účinnosti se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého dluhu.
10. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. jí tak vůči žalovanému svědčí právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení ve výši 1 089 Kč (mimosmluvní odměna advokáta ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci, sepis žaloby) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1 cit. vyhl., dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. a náhrada za 21% DPH z uvedených položek ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.). Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč, a to k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
11. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí.