Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

36 C 22/2022-50

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Havlíkem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 18 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 4 700 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 700 Kč jdoucí od 23. 8. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbylém rozsahu zamítá.

III. Žádný z účastníků tohoto řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 4 700 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 700 Kč jdoucí od 23. 8. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ve zbylém rozsahu zamítá. III. Žádný z účastníků tohoto řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 18 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že:„ Dne 15.06.2018 uzavřel žalovaný se společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec (dále jen„ původní věřitel“), v písemné formě Smlouvu o úvěru číslo jejíž přílohu tvořil Předpis splátek pro žalovaným zvolenou variantu úvěru (dále jen„ smlouva“). Na základě uzavřené smlouvy byla žalovanému v hotovosti poskytnuta jistina úvěru 12 000 Kč, kterou převzal při podpisu smlouvy, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy, k tomu prosím vizte čl. I. odst. 1 a 2 smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 10 320 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za správu úvěru, případně poplatku za uzavření smlouvy splatném při uzavření smlouvy a poplatku za hotovostní inkaso splátek, k uvedenému prosím vizte čl. II. odst. 1, 2, 3 a 4, popř. čl. III. odst. 1 smlouvy. Vzhledem ke skutečnosti, že jednorázový administrativní poplatek viz čl. II. odst. 2 smlouvy, pokud byl sjednán, byl uhrazen při uzavření smlouvy, zbývalo žalovanému splatit částku ve výši 22 320 Kč, k uvedenému prosím vizte čl. III. odst. 1 smlouvy (žalobce upozorňuje, že v odkazovaném odstavci smlouvy je uvedena celá splatná částka vč. jednorázového administrativního poplatku). Žalovaný se v uzavřené smlouvě zavázal úvěr původnímu věřiteli splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 594,29 Kč, přičemž první splátka byla splatná v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, v němž byla smlouva uzavřena, k tomu prosím vizte čl. III. odst. 2 smlouvy. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost úvěru pak připadala na den 15.08.2019. Žalobce dále uvádí, že součet předepsaných měsíčních splátek se rovná částce, v níž není zahrnut jednorázový administrativní poplatek, pokud měl být dle smlouvy žalovaným hrazen, což znamená, že součet splátek tak může být nižší než částka uvedená v čl. III. odst. 1 smlouvy, kdy rozdíl činí právě jednorázový administrativní poplatek dle čl. II. odst. 2 smlouvy, pokud byl tento sjednán. Ke sjednané odměně za inkaso splátek žalobce doplňuje, že civilní kolegium Nejvyššího soudu České republiky ve svém stanovisku sp.zn. ze dne 23.4.2014 zaujalo názor, že ujednání o poplatku za správu úvěru není neurčité jen proto, že neobsahuje výčet činností, za něž je poplatek sjednán a že na ujednání o poplatku se nevztahuje zákaz těch ujednání ve spotřebitelských smlouvách, které v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Rovněž uvedl, že je nerozhodné, zda předmětný poplatek kryje též náklady na vnitřní činnost úvěrového věřitele, zda úvěrový věřitel poskytl úvěrovému dlužníku konkrétní protiplnění, nebo zda správu úvěru vykonává převážně ve svém zájmu a že na správě úvěru má zájem nejen sám věřitel, ale rovněž spotřebitel. Také Ústavní soud České republiky ve svém nálezu sp.zn. ze dne 10.4.2014 neshledal poplatek za sjednání úvěru protiústavním, když obecný soud dospěl k závěru, že jde o běžný paušální poplatek hrazený vedle sjednaných úroků v rámci komplexního právního vztahu a že není možné požadovat, aby ke každé jednotlivé povinnosti byla synallagmaticky navázána povinnost druhé smluvní strany, a konstatoval, že smyslem ochrany spotřebitele je zejména chránit spotřebitele před skrytým ujednáním, přičemž je potřeba respektovat smluvní volnost stran. Na základě tohoto tedy soud přiznal žalobci právo na zaplacení poplatku za správu úvěru. Výše uvedené je dle právního názoru žalobce možno aplikovat i ohledně sjednané odměny za inkaso splátek, která je svojí podstatou obdobou poplatku za správu úvěru či poplatku za sjednání úvěru a představuje náklady, tj. příslušenství, původního věřitele související s výběrem každé jednotlivé splátky, řádnou péčí dobrého hospodáře o závazkový vztah, jakož i se zajištěním podnikatelské činnosti původního věřitele. Žalobce doplňuje, že smlouva byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné Žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru, do které žalovaný uvedl základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačenyy či doklady, které byly žalovaným předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem žádosti. Nazákladě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzovaná schopnost žalovaného splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru takové výše, jaká mu byla poskytnuta. Další relevantní informace o obsahu závazku a povinností plynoucích z uzavřené smlouvy žalovaný získal z dokumentu„ Standardní informace o spotřebitelském úvěru“, kdy seznámení se s obsahem tohoto dokumentu žalovaný potvrdil připojením vlastnoručního podpisu na uvedený dokument. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatil. Žalovaný uhradil částku ve výši 7 300 Kč, která odpovídá 4 řádně uhrazeným splátkám. Jednotlivé úhrady splátek byly původním věřitelem alokovány dle Předpisu splátek tvořícího přílohu smlouvy o úvěru. Na poskytnutou jistinu úvěru tak byla alokována částka ve výši 0 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka ve výši 7 300 Kč. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky 15 020 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 12 000 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 3 020 Kč. Žalovaný poskytnutý úvěr ke dni splatnosti poslední splátky, tj. do 15.08.2019 řádně nesplatil. V důsledku prodlení žalovaného vznikl původnímu věřiteli nárok na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu s čl. V. odst. 4 smlouvy i nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Žalobce uvádí, že ke dni 28.9.2018 byla část závodu původního věřitele, tj. společnosti právnická osoba, se sídlem adresa, PSČ obec, IČO, zapsané v obchodním rejstříku vedeném název soudu, v oddílu anonymizováno a vložce číslo, tvořená divizí spotřebitelských úvěrů převedena na společnost právnická osoba, IČO, zapsanou v obchodním rejstříku vedeném název soudu, v oddílu anonymizováno a vložce číslo, a doklad o koupi části závodu byl uložen ve sbírce listin pod spisovou značkou spisová značka. V důsledku koupě části závodu se tak věřitelem pohledávky evidované za žalovaným stala spol. právnická osoba, IČO (dále jen„ přechodný věřitel“). Z přechodného věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobce, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.07.2021 s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne 05.08.2021. Z výše uvedeného dovozuje žalobce svou aktivní procesní legitimaci Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 25 247,29 Kč a skládala se z:

- nesplacené jistiny ve výši 12 000 Kč

- nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku 660 Kč

- nesplaceného poplatku za správu úvěru 920 Kč

- nesplaceného poplatku za hotovostní výběr splátek 1 440 Kč

- postoupeného sankčního poplatku 1 250 Kč

- postoupených paušálních nákladů na vymáhání pohledávky 500 Kč

- postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 2 477,29 Kč

- postoupené smluvní pokuty ve výši 6 000 Kč.

Po zvážení všech okolností a s ohledem na osobu žalovaného, žalobce učinil rozhodnutí v soudním řízení ku prospěchu žalovaného neuplatnit postoupené sankční poplatky, postoupené paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty jakož i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Rozklad žalované pohledávky za žalovaným tak bude následující:

- nesplacená jistina 12 000 Kč

- nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 660 Kč

- nesplacený poplatek za správu úvěru 920 Kč

- nesplaceného poplatku za hotovostní výběr splátek 1 440 Kč

- kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 186,30 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 16.08.2019 do 11.06.2021, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 12 000 Kč

- účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč, odůvodnění viz níže

- smluvní pokuta ve výši 6 000 Kč, k odůvodnění výpočtu smluvní pokuty prosím vizte text k nároku č. 2 Vzhledem k tomu, že smluvně sjednané příslušenství pohledávky bylo žalobci postoupeno v kapitalizované výši, je v žalobním návrhu uplatněno jako Kapitalizovaný úrok. Výše požadovaného kapitalizovaného úroku 3 020 Kč je tak tvořena součtem nesplaceného úroku 660 Kč, nesplaceného poplatku za správu úvěru 920 Kč a nesplaceného poplatku za hotovostní výběr splátek 1 440 Kč. Vzhledem k tomu, že zákonný úrok z prodlení byl žalobci postoupen kapitalizovanou částkou, představuje tento v žalobním návrhu Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši po revizním přepočtu viz výše. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti poslední splátky úvěru, a to od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 20.07.2021 z jistiny ve výši 12 000 Kč. K nárokovaným účelně vynaloženým nákladům mimosoudního vymáhání spojeným s uplatněním pohledávky za žalovaným žalobce uvádí, že nejprve vyvíjel snahu vyřešit celou záležitost mimosoudně, kdy v dopise ze dne 17.08.2021 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky či ke kontaktování žalobce na sděleném telefonním čísle. Zároveň byl žalovaný informován o tom, že v případě jeho nesoučinnosti bude žalobce nárokovat úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky, o jejichž výši byl žalovaný v dopise informován (k uvedenému prosím vizte poslední stranu dopisu):

- Odchozí dopis 39 Kč

- Odchozí dopis doporučeně 50 Kč

- Odchozí telefonický hovor 72 Kč

- Osobní návštěva 217 Kč.

Přílohou tohoto žalobního návrhu je i dokument nazvaný Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, který obsahuje výčet provedených úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, na které se vztahuje shora uvedený ceník. V rámci tohoto žalobního návrhu pak žalobce ku prospěchu žalovaného nenárokuje náhradu za všechny úkony uvedené ve výpisu, ale pouze za část z nich, a to z důvodu přiměřenosti a účelnosti takových nákladů. Žalobce nárokuje přiznání nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky v celkové výši 473 Kč, za odeslaný obyčejný dopis v počtu 1, za odeslaný doporučený dopis v počtu 0, za odchozí (spojené) telefonické hovory v počtu 0 a cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka z důvodu osobní návštěvy v počtu 2. Žalobce doplňuje, že kopie obyčejně zaslaných dopisů jsou přílohou tohoto návrhu, dále pak, že žalobce může na vyžádání soudu poskytnout soubor se zvukovým záznamem hovoru se žalovaným, jsouli náklady za takový úkon tímto žalobním návrhem nárokovány. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. V důsledku prodlení žalovaného vznikl původnímu věřiteli v souladu s čl. V. odst. 4 smlouvy nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. V rámci revizního přepočtu smluvní pokuty žalobce ku prospěchu žalovaného požaduje smluvní pokutu pouze z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 12 000 Kč, a to za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 16.08.2019 do 28.12.2020. Žalobce tak po žalovaném nárokuje úhradu smluvní pokuty za prodlení se splacením závazku ve výši 6 000 Kč Smluvní pokuta je požadována za zkrácené období ku prospěchu dlužníka, neboť časové omezení smlouvou o úvěru stanoveno nebylo. Žalobce tak učinil z toho důvodu, aby si smluvní pokuta zachovala svoji zajišťovací funkci, a aby nedocházelo k neomezenému narůstání její výše, a tedy i vymizení její funkce jako sankce za nesplácení dluhu. Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 18.10.2021 žalobce předkládá i s dokladem o odeslání ( ). V důsledku prodlení žalovaného vznikl původnímu věřiteli v souladu s čl. V. odst. 4 smlouvy nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. V rámci revizního přepočtu smluvní pokuty žalobce ku prospěchu žalovaného požaduje smluvní pokutu pouze z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 12 000 Kč, a to za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 16.08.2019 do 28.12.2020. Žalobce tak po žalovaném nárokuje úhradu smluvní pokuty za prodlení se splacením závazku ve výši 6 000 Kč Smluvní pokuta je požadována za zkrácené období ku prospěchu dlužníka, neboť časové omezení smlouvou o úvěru stanoveno nebylo. Žalobce tak učinil z toho důvodu, aby si smluvní pokuta zachovala svoji zajišťovací funkci, a aby nedocházelo k neomezenému narůstání její výše, a tedy i vymizení její funkce jako sankce za nesplácení dluhu. Vypočítaná smluvní pokuta reflektuje zákonné omezení jejího výpočtu vyplývající z ust. , o spotřebitelském úvěru.“

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. V daném případě soud nařídil ústní jednání, ke kterému se žádná ze stran nedostavila (žalobkyně a její zástupce se z jednání řádně a včas omluvili), soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti stran v souladu s ust.

4. Na základě provedených listinných důkazů má soud v tomto sporu za zjištěné, že žalovaná uzavřela dne 15. 6. 2018 s právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 12 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit v 14 měsíčních splátkách po 1 560 Kč celkem 22 320 Kč, přičemž 12 000 Kč představuje dle smlouvy jistinu a 10 320 Kč je ve smlouvě označeno jako poplatek, který je dále rozčleněn na poplatek za uzavření smlouvy ve výši 4 800 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 2 640 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 3 840 Kč. První splátka byla splatná 15. den od data uzavření smlouvy. RPSN činí 212,32 %. Strany si dále v čl. V. odst. 4 ujednaly smluvní pokutu v případě prodlení žalované s úhradou splátek úvěru či jistiny ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení (smlouva o úvěru, předpis splátek, žádost o poskytnutí úvěru, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z notářského zápisu JUDr. jméno příjmení ze dne datum sp. zn. NZ číslo rok (spisová značka), smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021, přílohy k postupní smlouvě a potvrzení o zaplacení kupní ceny za postoupení pohledávek ze dne 30. 7. 2021 O postoupení pohledávky byla žalovaná informována oznámením ze dne 5. 8. 2021, ve kterém byla vyzvána k zaplacení dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu. Z podacího archu se podává, že oznámení o postoupení pohledávky bylo podáno k poštovní přepravě dne 9. 8. 2021. Výzvami ze dne 17. 8. 2021, 6. 9. 2021 a 18. 10. 2021 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky jak samotným žalobcem, tak i jeho zástupcem. Z výpisu příjmení – systém časových řad – ČNB bylo zjištěno, že v červnu 2018 představovaly průměrné úrokové sazby u úvěrů na spotřebu poskytnutých bankami domácnostem 8,15 % ročně.

5. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění, dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná.

6. Soud ve vztahu ke smlouvě o úvěru dospěl k závěru, že mezi žalovanou a právnická osoba anonymizováno nevznikl uzavřením shora specifikované smlouvy závazek v podobě úvěru podle ust. účinného od 1. 1. 2014, dle kterého platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky, byť strany uvedené smlouvy zjevně uzavření tohoto druhu závazku zamýšlely, což soud dovozuje ze zřejmého obsahu smlouvy, a dále z odkazu na ustanovení v úvodních ustanoveních smlouvy.

7. Soud dospěl k závěru o neplatnosti závazku – smlouvy o úvěru, kterou dovozuje z ujednání o výši úroků, které měla žalovaná z půjčených peněz předchůdci žalobci zaplatit. Soud totiž dospěl k závěru, že částka, kterou měla žalovaná vedle poskytnuté jistiny ve výši 10 320 Kč, které měla žalovaná vedle poskytnuté jistiny ve výši 12 000 Kč zaplatit navíc, byť jsou ve smlouvách označeny jako jakési poplatky, by v případě platných smluv nemohly představovat nic jiného, než zmíněné úroky ve smyslu ust. , tedy formu úplaty za poskytnuté finanční prostředky. Předchůdce žalobce je společností, která se zabývá v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých zápůjček, resp. spotřebitelských úvěrů, a zmíněná odměna označovaná ve formulářových smlouvách jako poplatek za zpracování a doručení či za komfortní a flexibilní splácení by za předpokladu platnosti závazku nemohla být z hlediska právní kvalifikace tohoto ujednání ničím jiným, než zmíněným úrokem. Na tomto závěru nemůže bez dalšího nic změnit ani fakt, že částky souhrnného poplatku (označovaného jako„ celkové náklady spotřebitelského úvěru“) byly ve smlouvě o úvěru rozděleny na tři části: na poplatky za uzavření smlouvy, poplatek za správu úvěru a poplatek za hotovostní výběr splátek.

8. Je tomu tak proto, že podle názoru soudu se jedná pouze o formální rozčlenění tohoto poplatku tak, aby vypadal příznivěji, aniž by však toto rozdělení reflektovalo skutečné rozdělení žalobcem (resp. jeho právním předchůdcem) poskytovaných služeb. Je zřejmé, že za zjištěného skutkového stavu nebylo možno učinit jakýkoli jiný závěr, než že celé rozčlenění poplatků je ryze formální a že celá částka souhrnného poplatku nemůže představovat nic jiného než právě úroky, tedy úplatu za poskytnutí peněz. Takto požadovaný nárok tedy zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků, slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zcela zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. V tomto kontextu soud dodává, že vedle úroků lze nepochybně sjednat i poplatky, které kryjí různé služby související s poskytnutím finančních prostředků, nicméně soud s ohledem na shora uvedené skutečnosti považuje celý nárok z titulu„ celkové náklady spotřebitelského úvěru“ jako ujednání o úrocích s tím, že ujednání o úrocích, které ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje roční úrok ve výši 73 %, je ujednáním neplatným dle § 588 obč. zák. pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Pro zjednodušení odůvodnění těchto závěrů lze rovněž odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , v němž je vyřčen názor na rozpor určité výše úroků sjednaných ve smyslu ust. v porovnání s úrokovou mírou obvyklou v době jejich sjednání, tj. s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Lze tedy dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Jelikož je v daném případě již na první pohled ve smlouvách vyjádřen úrok, zjišťoval soud průměrnou výši úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba v červnu 2018 činila 8,15 % ročně. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možno takto vysokou sazbu úroků v daném případě akceptovat. Naopak z dostupných zjištění vyplývá, že se jednalo o standardní nabídky zápůjček. Jelikož je ujednání o úrocích neoddělitelnou součástí úvěrové smlouvy (je totiž její esenciální součástí), činí neplatné ujednání o úrocích neplatnou celou smlouvu o úvěru. Závěr soudu o neplatnosti smlouvy jako celku je dále umocněn smluvními ujednáními sjednanými výrazně v neprospěch spotřebitele v podobě nezanedbatelných smluvních pokut a dalších„ poplatků“, kterých se žalobce domáhal.

9. Žalované tudíž nevznikla jiná povinnost než žalobci vrátit poskytnutou jistinu ve výši 12 000 Kč. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy jako celku představovalo všechno plnění předchůdce žalobce žalované plnění z neplatného právního jednání, kterým se žalovaná bezdůvodně obohatila. Z hlediska právního posouzení se tu jedná o bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 2 obč. zák. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák. přitom platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaná se bezdůvodně obohatila o částku 12 000 Kč. Jak bylo shora uvedeno, z obsahu žaloby vyplývá, že žalovaná uhradila dosud celkem částku 7 300 Kč, a proto jí soud uložil povinnost zaplatit žalobci zbytek bezdůvodného obohacení ve výši 4 700 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, uložil jí soud povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s ust. , jehož výše vyplývá z ust. Pokud jde o počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení, pak k tomuto soud uvádí, že z obsahu spisu bylo zjištěno, že poprvé byla žalovaná vyzvána žalobcem k vrácení finančních prostředků oznámením o postoupení pohledávky ze dne 5. 8. 2021, kde byla vyzvána k vrácení dlužné částky do 10 dnů od doručení oznámení. Z přiloženého podacího archu bylo zjištěno, že oznámení bylo podáno k poštovní přepravě dne 9. 8. 2021. Podle č. , se oznámení dostalo do sféry žalované dnem 12. 8. 2021 a do 10. dne od tohoto data měla žalovaná žalobci vrátit peněžní prostředky, tedy do 22. 8. 2021. Jelikož tak žalovaná neučinila, dostala se od 23. 8. 2021 do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. Obrátil-li se žalobce na soud s nárokem převyšujícím částku bezdůvodného obohacení, neučinil tak po právu, jak vyplývá ze shora uvedeného odůvodnění a soud proto žalobu ve zbytku pod výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

10. Výrok III. o náhradě nákladů řízení má svou oporu v  , podle něhož by měla v řízení převážně úspěšná žalovaná právo na náhradu jí účelně vynaložených nákladů řízení po procesně podlehnuvším žalobci. Ze spisu je ale zřejmé, že žalované v průběhu řízení žádné náklady nevznikly, a to ani jako nezastoupené žalované ve smyslu Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.