Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
209 C 1/2022-62
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Alenou Šustrovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 4 242 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 3 000 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 340,27 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč, částky 434 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 242 Kč se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 877 Kč (42 %) do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 3 000 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 340,27 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč, částky 434 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 242 Kč se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 877 Kč (42 %) do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 3 000 Kč jakožto dlužné jistiny, částky 1 242 Kč jakožto smluvní pokuty, příslušenství a nákladů spojených s uplatněním pohledávky 434 Kč s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO a žalovaným byla dne 13. 3. 2020 uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž byl poskytnut žalovanému úvěr 3 000 Kč, což stvrdil svým podpisem na smlouvě, a který se žalovaný zavázal zaplatit do 12. 4. 2020. Žalovaný svůj závazek nesplnil, úvěr nevrátil, proto mu vznikla povinnost zaplatit právní předchůdkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení a náklady spojené s upomínáním. Pohledávka za žalovaným byla smluvně postoupena na žalobkyni. Žalovaný nezaplatil ničeho ani k předžalobní upomínce.
2. Elektronický platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání, k němuž se žalovaný bez omluvy nedostavil, žalobkyně se prostřednictvím právního zástupce omluvila, odročení nežádala, proto soud věc projednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků.
4. Výpisem z obchodního rejstříku byla prokázána právní subjektivita žalobkyně.
5. Soud dále provedl dokazování smlouvou o úvěru číslo včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a obchodních podmínek, kartou zákazníka, výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, dohodou o postoupení pohledávek ze dne 4. 6. 2021 včetně potvrzení o přijetí platby a oznámení žalobkyně i právní předchůdkyně o postoupení pohledávky, výzvami k zaplacení a předžalobní upomínkou včetně podacího archu.
6. Z předložených listin vzal soud za prokázaný skutkový stav, podle něhož žalovaný sjednal s právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba dohodu, na základě které proti podpisu převzal od právní předchůdkyně žalobkyně v hotovosti částku 3 000 Kč, kterou se zavázal vrátit do 12. 4. 2020. Úrok byl sjednán ve výši 0 %. Pro případ porušení povinnosti žalovaného splatit úvěr řádně a včas byla sjednána povinnost zaplatit smluvní pokutu a náklady upomínání.
7. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na dluh žalobkyni či její právní předchůdkyni zaplatila jakoukoli částku.
8. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou z dohody o postoupení pohledávek ze dne 4. 6. 2021, jež byla uzavřena mezi společností právnická osoba a žalobkyní, seznamu postupovaných pohledávek k této smlouvě a oznámení o postoupení pohledávky jak původního věřitele, tak žalobkyně.
9. Právní předchůdkyně opakovaně upomínala žalovaného o zaplacené, žalobkyně jej upomenula pře dpodáním žaloby upomínkou ze dne 9. 11. 2021 s uvedením lhůty k plnění do 9. 12. 2021, zásilku odeslala dle dokladu dne 11. 11. 2021 na adresu ze smlouvy (uvedenou v záhlaví rozsudku).
10. Právně hodnotil soud věc následovně.
11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne
5. 3. 2020 ve věci C 679/18).
14. Ze žalobkyní předložených důkazů však nevyplynulo, že by právní předchůdkyně žalobkyně u žalovaného ověřovala s odbornou péčí schopnost spotřebitele úvěr splácet. Nebyly prověřovány příjmy ani výdaje žalovaného, ani jeho celková finanční situace, případně nebyly důkazy prokazující splnění takového postupu soudu předloženy.
15. Soud nemohl žalobkyni s ohledem na její nepřítomnost u jednání poskytnout poučení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. v tom smyslu, aby doplnila tvrzení a předložila důkazy k prokázání ověření úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí před poskytnutím úvěru, přičemž takové poučení se účastníku poskytuje zásadně při jednání, soud není povinen poučení poskytovat jinak či jednání za tímto účelem odročovat.
16. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.
17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
18. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žalovaný bez právního důvodu převzal od právní předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč, a jelikož nevrátil ničeho, což ostatně ani sám v řízení netvrdil, bezdůvodně se co do této částky obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, také vydat. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni podle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, též nárok na zaplacení úroku z prodlení, a to ode 15. 6. 2021, neboť případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007).
19. S ohledem na shora uvedenou absolutní neplatnost smlouvy o úvěru byla žaloba co do zbytku zamítnuta, což odráží výrok II. rozsudku.
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení ve větším rozsahu úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 877 Kč, přičemž tato částka představuje 42 % z jejich celkové výše 2 089 Kč (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 71 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 29 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč (včetně doměřené části) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 242 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 14b bod 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč O jejich splatnosti k rukám právního zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. s obecnou pariční lhůtou dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.
21. Soudní poplatek byl zaplacen ve výši 400 Kč, avšak ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz. Soud proto podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soudní poplatek žalobkyni doměřil.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.