Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
26 C 36/2022-119
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Heczkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 145 354,56 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 32 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 4. 9. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 113 354,56 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 50 472 Kč od 4. 9. 2020 do zaplacení ve výši 0,1 % denně a s úrokem z prodlení z částky 28 800 Kč ve výši 8,25 % ročně od 4. 9. 2020 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna doplatit státu na účet Okresního soudu v Karviné na soudním poplatku z žaloby částku 1 453 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 32 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 4. 9. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 113 354,56 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 50 472 Kč od 4. 9. 2020 do zaplacení ve výši 0,1 % denně a s úrokem z prodlení z částky 28 800 Kč ve výši 8,25 % ročně od 4. 9. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna doplatit státu na účet Okresního soudu v Karviné na soudním poplatku z žaloby částku 1 453 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 24. 11. 2021 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 145 354,56 Kč spolu s 8,25% úrokem z prodlení z částky 60 800 Kč od 4. 9. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 50 472 Kč od 4. 9. 2020 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že dne 20. 5. 2020 uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč. Úvěr byl poskytnut na dobu 72 měsíců, žalovaný jej měl splatit včetně sjednaného úroku ve výši 34 083 Kč formou 72 splátek po 1 029 Kč vždy k 15. dni v měsíci. Úrok byl sjednán ve výši 23 % ročně. Dále dle žalobkyně si účastníci sjednali doplňkové služby, a to„ PODPORA“ a„ inkasní služba“ za poplatek ve výši 536 Kč, resp. 164 Kč měsíčně. Žalovaný úvěr řádně nesplácel a do prodlení se dostal s úhradou splátky splatné dne 15. 6. 2020. Žalobkyně proto rozhodla o zesplatnění celého úvěru dne 21. 7. 2020, kdy k tomuto dni dlužná částka činila 145 440,70 Kč (jistina úvěru 40 000 Kč, úroky 34 082,56 Kč, poplatek za inkasní službu 11 808 Kč, poplatky za službu PODPORA 8 712 Kč + 14 976 Kč + 14 976 Kč, náklady na upomínání 800 Kč, smluvní pokuty 79,14 Kč a 20 000 Kč a smluvní úrok z prodlení 6,56 Kč Smluvní pokuta byla sjednána ve smlouvě, a to ve výši 50 % z dosud nesplacené výše jistiny. Ve smlouvách o doplňkových službách byla sjednána sazba smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně dále tvrdila, že smlouva byla uzavřena v elektronické podobě prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Dále žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet pravidelné splátky úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.
3. K nařízenému jednání se předvolaný zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.
4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 20. 5. 2020 číslo včetně příloh číslo až 7, detailů pohybu na účtu č. bankovní účet ze dne 20. 5. 2020, instrukce k uzavření smlouvy, souhlasu s inkasem, potvrzení o vyplacení úvěru a opakované platební instrukce ze dne 20. 5. 2020, potvrzení o úhradě dluhu ze dne 20. 5. 2020, upomínek ze dne 20. 6. 2020 a 5. 7. 2020 včetně podacích lístků z týchž dnů, zesplatnění úvěru, poslední předžalobní upomínky s oznámením o převzetí právního zastoupení ze dne 21. 7. 2020 včetně plné moci a podacího archu z téhož dne, seznamu nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů ke dni 17. 5. 2018, znaleckého posudku číslo ze dne 7. 5. 2018, auditní zprávy produktu - spotřebitelského úvěru, výsledků nahlížení do centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku, nebankovního registru a evidence neplatných dokladů, fotokopie občanského průkazu a řidičského průkazu žalovaného, výpisu z osobního účtu žalovaného za duben 2020, výplatních lístků žalovaného za březen a duben 2020, výpisů pohybů na účtu žalovaného, pracovní smlouvy ze dne 8. 9. 2016 včetně dodatku ze dne 12. 9. 2017, výpisu z obchodního rejstříku ze dne 18. 5. 2020, smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 18. 5. 2020 číslo detailu pohybu na účtu ze dne 19. 5. 2020 a potvrzení o vyplacení úvěru a opakované platební instrukce ze dne 19. 5. 2020 a korespondence žalobkyně s žalovaným ze dne 20. 5. 2020. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.
5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi účastníky má soud za prokázané z listiny označené jako smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo (ze které je patrný obsah smluvního ujednání) a dále ze skutečnosti, že žalobkyně disponuje fotokopií občanského průkazu a řidičského průkazu žalovaného žalovaného a výpisy z jeho bankovního účtu. Je tedy zřejmé, že účastníci jednali o uzavření smlouvy a za situace, kdy žalovaný nerozporoval obsah smlouvy, má soud za to, že smlouva byla uzavřena v tom obsahu, v jakém byla zachycena v listině, kterou předložila soudu žalobkyně. Z obsahu smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno následující: žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč s tím, že částka 8 000 Kč bude započtena jako poplatek na náklady poskytovatele úvěru, částka 11 135 Kč bude vyplacena na bankovní účet žalovaného a částka 20 865 Kč bude vyplacena ve prospěch žalobkyně z titulu úhrady závazků žalovaného vůči žalobkyni ze smlouvy číslo ze dne 18. 5. 2020. Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 23 % ročně. Úvěr byl poskytnut na dobu 72 měsíců, kdy celková splátka činila 1 730 Kč měsíčně (splátka jistiny a úroku 1 029 Kč, inkasní služba 164 Kč, PODPORA 537 Kč). Celkem tak žalovaný měl zaplatit 124 560 Kč. Dle článku 5.5 smlouvy byla žalobkyně oprávněna zesplatnit jistinu úvěru pokud žalovaný neuhradí dlužnou částku ani po dvou upomínkách. V tom případě se úroky stávají součástí jistiny. Dále účastníci si pro tento případ sjednali smluvní pokutu ve výši 50 % zůstatku jistiny. Dle článku 5.4 smlouvy byl sjednán poplatek za první upomínku ve výši 300 Kč a za druhou upomínku ve výši 500 Kč vždy k úhradě konkrétní dlužné částky. Nedílnou součástí smlouvy byly mezi jinými přílohy číslo až 7, přičemž příloha číslo je smlouva o inkasní službě a příloha číslo je smlouva o zřízení doplňkové služby„ PODPORA“. Obě smlouvy o doplňkových službách jsou nedílnou součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru a řídí se zákonem o spotřebitelském úvěru v platném znění. Poskytnutí úvěru žalovanému dle shora uvedené úvěrové smlouvy má soud za prokázané výpisem z účtu žalobkyně, ze kterého je patrné, že dne 20. 5. 2020 byla poskytnuta částka 11 135 Kč na účet č. bankovní účet, jehož majitelem je žalovaný, a částka 20 865 Kč na účet žalobkyně s variabilním symbolem číslo. Upomínkou číslo ze dne 20. 6. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné splátky dle smlouvy o úvěru číslo O úhradu stejné částky byl žalovaný žalobkyní upomínán v upomínce číslo ze dne 5. 7. 2020 Tyto upomínky byly dle podacích lístků odeslány jako doporučené zásilky na adresu žalovaného, a to v den vyhotovení těchto upomínek. Dopisem ze dne 21. 7. 2020 sdělila žalobkyně žalovanému, že došlo k zesplatnění úvěru dle smlouvy o úvěru číslo to z důvodu prodlení s úhradou splátky splatné dne 15. 6. 2020. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky z této úvěrové smlouvy v celkové výši 145 440,70 Kč. Tento dopis byl dle podacího lístku odeslán jako doporučená zásilka na adresu žalovaného dne 21. 7. 2020. Ze seznamu nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů bylo zjištěno, že žalobkyně byla ke dni 17. 5. 2018 evidována Českou národní bankou jako poskytovatel nebankovních spotřebitelských úvěrů. Uzavření smlouvy o úvěru mezi účastníky dne 18. 5. 2020 číslo vyplacení úvěru dle této smlouvy žalovanému (který byl splacen z úvěru poskytnutého ze smlouvy číslo) bylo prokázáno písemným vyhotovením této smlouvy a výpisem z účtu žalobkyně ze dne 18. 5. 2020.
6. Z dotazníku k posouzení bonity žadatele, přílohy úvěrové smlouvy, bylo zjištěno, že žalovaný vůči žalobkyni čestně prohlásil, že dosahuje čisté měsíční mzdy ve výši 29 504 Kč (dělnická profese v právnická osoba), jeho náklady činí 2 000 Kč měsíčně na bydlení a 6 800 Kč na spotřebitele, splátky úvěru činí 508 Kč, sportovní sázky 1 650 Kč. Z výsledků nahlížení do centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku, nebankovního registru a evidence neplatných dokladů bylo zjištěno, že žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy s žalovaným zjišťovala, zda žalovaný je v insolvenci, zda má dluhy evidované v nebankovním registru, zda je vůči němu vedena exekuce a zda osobní doklady předložené žalovaným jsou evidovány Ministerstvem vnitra jako neplatné. Výsledky pátrání byly negativní. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného u právnická osoba bylo zjištěno, že zůstatek na účtu činil k 1. 4. 2020 0 Kč a k 30. 4. 2020 + 42 Kč, z detailu pohybu na účtu bylo zjištěno, že na účet žalovaného u právnická osoba byla poukázána mzda od právnická osoba ve výši 29 504 Kč dne 9. 4. 2020. Z pracovní smlouvy a z dodatku k ní bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnán u právnická osoba na dobu určitou od 7. 9. 2016 do 30. 9. 2020. Dle výplatních lístků čistá mzda žalovaného za březen 2020 činila 29 504 Kč a za duben 2020 činila 24 570 Kč. V dubnu 2020 z účtu žalovaného u právnická osoba odešly 3 platby Tipsport.net v celkové výši 350 Kč a 3 platby právnická osoba anonymizována tři slova v celkové výši 1 500 Kč, částka 200 Kč byla vybrána v hotovosti a byla provedena platba splátky půjčky ve výši 508 Kč, naopak na účet byla připsána částka v celkové výši 2 400 ve třech příchozích platbách z účtu žalovaného u právnická osoba
7. Soud neučinil žádná skutková zjištění z dalších listin (auditní zpráva produktu a znalecký posudek), kdy znalec odpovídá na otázky, které jsou právním hodnocením smlouvy (přiměřenost úrokové sazby úvěru, hodnocení doplňkových služeb, obvyklost a přiměřenost smluvních sankcí, posuzování úvěruschopnosti spotřebitele a dodržování zásady nevyužívání jako zástavy celé nemovitosti, jejíž hodnota je výrazně vyšší než poskytovaná půjčka).
8. Žaloba se jeví soudu důvodnou, avšak toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným, a to za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Obsah smlouvy je zachycen v listinné podobě. Listina sice nebyla řádně podepsána žalovaným, ale soud má za to, že účastníci jednali o uzavření smlouvy, jelikož žalovaný zaslal fotokopii občanského průkazu, řidičského průkazu a výpisy z bankovního účtu. Žalovaný nenamítal, že by obsah smlouvy zachycený v žalobkyní předložené listině neodpovídal obsahu smlouvy, jakou si sjednali účastníci. Žalobkyně je evidována v seznamu nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů vedeného Českou národní bankou. Soud má však za to, že smlouva o úvěru je neplatná a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu žalobkyně nedostála povinnostem stanoveným v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy řádně nezjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, resp. ze zjištění dovodila nesprávný závěr a úvěr žalovanému poskytla. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo, dle kterého články 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této Směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články Směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
9. Žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného s ohledem na způsob plnění dosavadních dluhů, a to nahlížením do nebankovního registru, insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí, nedostála však své povinnosti zjišťovat úvěruschopnost žalovaného na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele. Žalobkyně totiž vycházela toliko z výpisu z účtu žalovaného za jeden měsíc, dvou výplatních pásek, detailu pohybu na účtu žalovaného (mzda došlá na účet) a pracovní smlouvy a z prohlášení žalovaného učiněného v úvěrové smlouvě. Zjištěná výše příjmů žalovaného by sama o sobě umožňovala poskytnout spotřebitelský úvěr v parametrech smlouvy, o kterou v tomto řízení jde, avšak je nutno taktéž přihlížet k výdajům na straně žalovaného, které nebyly dostatečně zjištěny. Z výpisu z účtu není patrná výše výdajů žalovaného na bydlení, energie a domácnost, patrné jsou pouze platby sázkovým kancelářím a splátka půjčky. Žalobkyně se nedomáhala po žalovaném vysvětlení účelu plateb na účty kyperské společnosti, je zde předpoklad, že mohlo jednat o platby za internetové kursové sázky. Žalobkyně dle soudu nedostatečně zkoumala výdaje žalovaného, případně pokud jim předložené listiny považovala za dostačující podklad pro zkoumání jeho úvěruschopnosti, neměla za této situace spotřebitelský úvěr žalovanému poskytnout. Dále je třeba zmínit i skutečnost, že pracovní poměr žalovaného u právnická osoba a.s. byl sjednán na dobu určitou do 30. 9. 2020, přičemž doba splácení úvěru výrazně toto datum přesahovala. Z těchto důvodů soud považuje úvěrovou smlouvu za absolutně neplatnou.
10. Nárok uplatněný v tomto řízení však bylo možno, byť zčásti, posoudit z jiného právního titulu, a to jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalovaný přijal od žalované částku 32 000 Kč (20 865 Kč + 11 135 Kč) bez právního titulu, resp. z neplatného právního úkonu. Bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně tak činí 32 000 Kč a tuto částku byl žalovaný zavázán žalobkyni zaplatit, a to spolu s požadovaným 8,25% zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o. z. v procentní sazbě stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za v žalobě uvedené období, kdy žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, byť i v jiné výši a z jinak označeného právního titulu, a to v dopise ze dne 21. 7. 2020. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.
11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., jelikož procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
12. Žalobkyně byla zavázána k doplacení soudního poplatku z žaloby ve výši 1 453 Kč. Řízení bylo zahájeno podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, se kterým se pojila poplatková povinnost ve výši 5 815 Kč, kterou žalobkyně splnila. Nicméně ve věci nemohl být vydán elektronický platební rozkaz, v řízení však bylo pokračováno a žalobkyni tak vznikla povinnost doplatit soudní poplatek do výše stanovené dle položky 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků, tj. do částky 7 268 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.