Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
52 C 22/2022-39
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Katarínou Kuhnovou v právní věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
se sídlem adresa
zastoupená anonymizováno jméno příjmení, advokátem
sídlem adresa, PSČ,
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa, obec – část obce (obec a číslo),
o zaplacení 1.463 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1.463 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 164,62 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení, k rukám jejího právního zástupce anonymizováno jméno příjmení, ve výši 1.126 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1.463 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 164,62 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení, k rukám jejího právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ve výši 1.126 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou ze dne datum se žalobkyně u Obvodního soudu pro Prahu 9 domáhala na žalovaném zaplacení částky 1.463 Kč s příslušenstvím, z titulu televizních poplatků. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen„ Zákon“) v platném znění, jestliže je fyzická nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud České televizi po její písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Na základě uvedeného se žalovaný stal poplatníkem televizního poplatku a vznikla mu tak povinnost poplatek hradit, když na výzvu žalobkyně dle ust. § 3 odst. 4 Zákona nereagoval. Žalovaný však poplatky, v měsíční výši 135 Kč, nehradil řádně, přičemž za období únor rok – prosinec rok činí dlužná částka 1.463 Kč, když za únor rok žalovaný neuhradil poplatek pouze ve výši 113 Kč, za ostatní měsíce pak vždy částku 135 Kč měsíčně. Pokud se jedná o splatnost jednotlivých poplatků, pak v souladu s § 7 odst. 2 Zákona, je poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. Žalobkyně se dlužné částky na žalovaném domáhala prostřednictvím opakovaných výzev a též předžalobní výzvy, avšak žalovaný neuhradil ničeho.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Soud žalobu rozhodl, dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), aniž by nařizoval jednání, neboť věc je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili, a to žalobkyně výslovně ve svém žalobním návrhu ze dne datum, žalovaný pak ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se k výzvě soudu ze dne datum v určené lhůtě nevyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.
4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a skutkových tvrzení žalobkyně, kterým žalovaný nikterak neodporoval, neboť byl ve sporu zcela nečinný, dále zejména z Potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatku ze dne datum, z dopisu ze dne datum, z výzvy k přihlášení poplatníka České televize ze dne datum a kopie obálky soud zjistil, že žalovaný se v srpnu roku rok stal poplatníkem televizních poplatků, a to když nereagoval na výzvu žalobkyně. Z Tvrzení žalobkyně a z Dopisu ze dne datum, z Dopisu ze dne datum a související Kopie obálky soud zjistil, že žalovaný neuhradil poplatek za únor rok ve výši 113 Kč a za období od března rok do prosince rok v částce 135 Kč měsíčně, splatné vždy k 15. dni v měsíci a k úhradě dluhu byl vyzván. Žalovaný má tedy celkem vůči žalobkyni dluh ve výši 1.463 Kč.
5. Na základě výše uvedených listinných důkazů, má soud prokázán následující skutkový stav. Žalovaný se v měsíci srpnu 2019 stal poplatníkem televizního poplatku, avšak poplatek řádně a včas nehradil. Žalovaný neuhradil poplatek ve výši 113 Kč za únor rok a dále ve výši 135 Kč měsíčně, splatného vždy k 15. dni v měsíci za období od března rok do prosince rok (celkem 10 měsíců po 135 Kč + 1 měsíc po 113 Kč), tedy celkem 1.463 Kč. Žalovaný byl dne datum k úhradě dlužné částky vyzván. Žalovaný dlužnou částku neuhradil.
6. Takto zjištěný skutkový stav soud právně posoudil, dle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Dle § 3 odst. 4 Zákona, jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen„ provozovatel vysílání ze zákona“) po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Dle § 6 Zákona činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč. Dle § 7 odst. 2 Zákona, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem.
7. Na základě skutkového tvrzení žalobkyně, dále s ohledem na předložené listinné důkazy žalobkyní a shora uvedené zákonné ustanovení, soud shledal žalobu za důvodnou. V řízení soud zjistil, že žalovaný se stal poplatníkem televizního poplatku ve smyslu Zákona, a to v měsíci srpnu rok. Žalovaný však nehradil poplatky řádně a včas. Žalovaný neuhradil poplatky za únor rok ve výši 113 Kč a za období od března rok do prosince rok, tedy celkem 10 měsíců. Výše poplatku je rovněž stanovena Zákonem a činí 135 Kč. Pokud se jedná o splatnost poplatků, pak tato vyplývá z § 7 odst. 2 Zákona, kdy splatnost poplatku je nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho ani přes to, že byl vyzván. Na základě uvedeného soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I.
8. Pokud se jedná o zákonné úroky z prodlení, tak soud shledal žalobu důvodnou i v této části. Povinnost žalovaného k jejich úhradě soud posoudil dle ust. § 1970 o. z., když se žalovaný nezaplacením dlužné částky řádně a včas dostal do prodlení. Výše zákonných úroků z prodlení je přitom stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni vzniku prodlení. Žalobkyně v řízení požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 164,62 Kč, což je součet dlužných zákonných úroků z prodlení z jednotlivých dlužných televizních poplatků od prvního dne prodlení do datum (podání žaloby). Žalovaný byl povinen příslušný poplatek uhradit do dne splatnosti (15. den měsíce, za nějž je poplatek hrazen), avšak neučinil tak a 16. den se tedy dostal do prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, neboť její návrh je v souladu se zákonem.
9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto, dle § 142 odst. 1 o.s.ř. neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Žalobkyni, která byla v řízení právně zastoupena, tak soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1.126 Kč, kterou žalobkyně sama navrhla a která je tvořena zaplaceným soudním poplatkem dle položky 2, bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb. zákona o soudních poplatcích, ve znění účinném ke dni podání žaloby, ve výši 400 Kč. Dále odměnou právního zástupce žalobkyně dle § 14b odst. 1, bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ vyhláška“) za 2 úkony právní služby (převzetí zastoupení a podání žaloby), která činí částku 400 Kč (2 x 200 Kč). Dále paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobkyně za 2 úkony právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, v celkové výši 200 Kč (2 x 100 Kč) a náhradou 21 % DPH z odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 126 Kč (21 % z 600 Kč), jelikož je právní zástupce žalobkyně plátcem DPH. Soud rozhodl o aplikaci § 14b vyhlášky, když se v daném případě jednalo o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, hodnota sporu nepřesáhla 50.000 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za předžalobní výzvu ze dne datum, neboť byla vyhotovena Českou poštou, oddělení jméno, a nikoliv právním zástupcem žalobkyně, předžalobní výzvu tak nelze posoudit jako právní úkon, za který by měla právnímu zástupci žalobkyně náležet odměna, dle vyhlášky.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co je mu uloženo tímto rozsudkem, může oprávněná podat návrh na výkon soudního rozhodnutí nebo exekuci.