Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 303/2021-31
Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Reimannovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 10 150,34 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně jdoucím z částky 10 000 Kč od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím z částky 10 000 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám advokáta tituly jméno příjmení částku 2 089 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 10 150,34 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně jdoucím z částky 10 000 Kč od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím z částky 10 000 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám advokáta [tituly] [jméno] [příjmení] částku 2 089 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 10 000 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne 16. 4. 2007 mezi právním předchůdcem žalobkyně tj. právnická osoba, IČO a žalovanou. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 18. 12. 2020 postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávku na žalobkyni s účinností ke dni 5. 1. 2021.
Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne 16. 4. 2007 soud zjistil, že původní věřitel poskytl žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto zápůjčku vrátit, a to včetně sjednaného poplatku ve výši 6 400 Kč. Zápůjčka včetně poplatku měla být původnímu věřiteli splacena celkem v 40 týdenních splátkách po 410 Kč Celkem tak měla žalovaná povinnost zaplatit částku ve výši 16 400 Kč, výše roční procentní sazby nákladů (tzv. RPSN) činila 294,1 %. Žalovaná neuhradila právnímu předchůdci žalobkyně na svůj dluh ničeho. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 soud zjistil, že původní věřitel postoupil pohledávku na žalobkyni s účinností ke dni 5. 1. 2021. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem právního předchůdce žalobkyně.
S ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“), rozhodoval soud o právech a povinnostech z porušené smlouvy za použití právních předpisů účinných v době do 31. 12. 2013.
Podle ust. § 657 z. č. 40/1964 Sb. (dále jen o. z.) smlouvou o půjčce přenechá věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Soud došel shodně jako žalobkyně k závěru, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o půjčce ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení, když ale s ohledem na nepřiměřeně vysoké plnění za poskytnutí zápůjčky (plnění v celkové výši 6 400 Kč) je nutné tuto smlouvu v souladu s ustanovením § 39 o.z. považovat za absolutně neplatné právní jednání a to pro svůj zjevný rozpor s dobrými mravy.
Dle § 451 odst. 1 z. č. 40/1964 Sb. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované na základě neplatného právního jednání finanční částku ve výši 10 000 Kč, má žalovaná povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit a to bezprostředně poté, co byla k plnění žalobkyní vyzvána. S ohledem na skutečnost, že žalovaná dlužnou částku neuhradila, přiznal soud žalobkyni částku 10 000 Kč a to včetně zákonného úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1 , § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím dobrovolně plněna, lze jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na pověření soudního exekutora.