Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
21 C 165/2021-51
Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Markétou Šubovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč za období od 2. 9. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobce po žalované domáhal zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 686,12 Kč, úroku ve výši 2 404 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč za období od 25. 7. 2019 do
1. 9. 2019, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce na náhradě nákladů řízení částku 1 368 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč za období od 2. 9. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobce po žalované domáhal zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 686,12 Kč, úroku ve výši 2 404 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč za období od 25. 7. 2019 do 1. 9. 2019, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce na náhradě nákladů řízení částku 1 368 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 8. 4. 2021 po žalované domáhal zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne
27. 7. 2016 mezi právním předchůdcem žalobce – společností právnická osoba a žalovanou. Dále žalobce požadoval zaplacení úroku ve výši 2 404 Kč, který vyčíslil jako součet administrativních poplatků za odeslání upomínek žalované ve výši 1 600 Kč a částky 804 Kč jako poplatku za sjednání úvěru.
Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila.
Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. o. s. ř. , protože účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ).
Z návrhu smlouvy o úvěru číslo soud zjistil, že žalovaná dne 27. 7. 2016 požádala o poskytnutí úvěru ve výši 3 000 Kč se splatností 27. 8. 2016 za poplatek ve výši 804 Kč. Dle tvrzení žalobce provedla žalovaná svoji registraci na internetových stránkách právního předchůdce žalobce webová adresa, kde jí byl po řádně provedené registraci založen uživatelský účet, v rámci registrace žalovaná vyplnila své osobní a kontaktní údaje, dále číslo účtu, následně prostřednictvím internetového formuláře vyplnila žádost o uzavření smlouvy o úvěru, ve které vyplnila požadovanou výši úvěru a dobu splatnosti, žalované se automaticky zobrazil vygenerovaný poplatek, znění smlouvy o úvěru žalovaná akceptovala vložením unikátního kódu
a následně smlouvu zaslala právnímu předchůdci žalobce.
Z výpisu z účtu právního předchůdce žalobce soud zjistil, že právní předchůdce žalobce převedl na účet žalované dne 27. 7. 2016 částku 3 000 Kč.
Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že právní předchůdce žalobce dne 22. 7. 2019 postoupil pohledávku za žalovanou žalobci. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne
19. 8. 2019 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce oznámil žalované, že pohledávku postoupil žalobci a žalovanou vyzval k zaplacení dluhu ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy.
Z předžalobní výzvy ze dne 12. 3. 2021 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dluhu prostřednictvím zástupce.
Dle tvrzení žalobce žalovaná neuhradila ničeho.
O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, že právní předchůdce žalobce - společnost právnická osoba - uzavřel dne 27. 7. 2016 se žalovanou jako spotřebitelem smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalované finanční prostředky ve výši 3 000 Kč, aniž by jako věřitel poskytující úvěr spotřebiteli postupoval s obornou péčí. Právní předchůdce žalobce totiž se žalovanou uzavřel smlouvu o úvěru, aniž by měl řádně doloženy majetkové a osobní poměry žalované. Z provedeného dokazování nelze nijak dovodit, že by právní předchůdce žalobce jakkoli zkoumal úvěruschopnost žalované. Z tvrzení žalobce vyplývá, že žalovaná provedla svoji registraci na internetových stránkách právního předchůdce žalobce webová adresa, kde jí byl po řádně provedené registraci založen uživatelský účet, v rámci registrace žalovaná vyplnila své osobní a kontaktní údaje, dále číslo účtu, následně prostřednictvím internetového formuláře vyplnila žádost o uzavření smlouvy o úvěru, ve které vyplanila požadovanou výši úvěru a dobu splatnosti, žalované se automaticky zobrazil vygenerovaný poplatek, znění smlouvy o úvěru žalovaná akceptovala vložením unikátního kódu a následně smlouvu zaslala právnímu předchůdci žalobce. Pokud právní předchůdce žalobce vycházel pouze z vyplněné registrace žalované
na internetových stránkách, pak takový postup nelze považovat za dostatečné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí. Právní předchůdce žalobce s odbornou péčí nepostupoval. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2019 postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovanou žalobci a spolu s oznámením o postoupení pohledávky právní předchůdce žalobce vyzval dne 19. 8. 2019 žalovanou k zaplacení dluhu ve lhůtě 10 dnů.
Žaloba je částečně důvodná.
Vzhledem k tomu, že žalovaná při sjednání smlouvy o úvěru vystupovala v pozici spotřebitele, soud při právním posouzení věci vycházel z ustanovení zákona číslo o spotřebitelském úvěru (dále jen ZoSÚ), a to ve znění platném do 30. 11. 2016, neboť žalobce poskytl finanční prostředky žalované dne 27. 7. 2016. Dále soud věc posoudil dle § 2993 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , v platném znění (dále jen o.z.).
Podle § 9 odst. 1 ZoSÚ věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr,
a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které
se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
Podle § 2993 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o.z.) plnila-li strana, aniž
tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
Soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce jako věřitel při poskytování úvěru žalované jako spotřebiteli nepostupoval s odbornou péčí, neposoudil náležitě schopnost žalované jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, proto je smlouva o úvěru uzavřená mezi účastníky dne
27. 7. 2016 dle § 9 odst. 1 ZoSÚ neplatná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná od právního předchůdce žalobce převzala částku 3 000 Kč, a to převodem na její účet. Právní předchůdce žalobce v souladu s § 1879 o.z. postoupil pohledávku za žalovanou žalobci. Žalovaná neprokázala, že by žalobci nebo jeho právnímu předchůdci převzaté finanční částky vrátila. Soud proto v souladu s § 2993 o.z. žalované výrokem I. tohoto rozsudku uložil povinnost vrátit žalobci částku 3 000 Kč O povinnosti žalované zaplatit žalobci úrok z prodlení soud rozhodl v souladu s § 1970 o.z. v návaznosti na nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění účinném od
1. 1. 2014. Žalobce žalovanou vyzval k zaplacení dluhu dopisem ze dne 19. 8. 2019, a to ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy. Žalované tak v souladu s § 573 o.z. zásilka došla dne 22. 8. 2019, dne 1. 9. 2019 měla dluh zaplatit, od 2. 9. 2019 je žalovaná v prodlení. Soud proto v souladu
s § 1970 o.z. v návaznosti na nařízení vlády č. 351/2013 Sb. uložil žalované též povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení od 2. 9. 2019.
Výrokem II. pak soud žalobu ve zbytku požadovaného nároku, tedy v části, v níž se žalobce po žalované domáhal zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 686,12 Kč
a úroku ve výši 2 404 Kč, jakož i úroku z prodlení z částky 3 000 Kč za období do 1. 9. 2019, zamítl. Jestliže je totiž smlouva o úvěru uzavřená dne 27. 7. 2016 neplatná, nebyla mezi účastníky řízení platně sjednána ani platba smluvních úroků a poplatků. Žalobci tak nevznikl nárok na jejich zaplacení. Soud dále žalobu zamítl v části zákonných úroků z prodlení za dobu, za kterou nebyla žalovaná v prodlení.
O nákladech řízení soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku v souladu s § 142 odst. 3 o.s.ř. Žalobce nebyl úspěšný jen v části příslušenství, soud mu proto přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Při určení výše odměny zástupce žalobce soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb. ,
ve znění účinném od 1. 7. 2014 Náklady žalobce jsou tak tvořeny odměnou advokáta za dva úkony po 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí věci, podání žaloby), jeden úkon po 100 Kč (předžalobní výzva), dále jsou náklady žalobce tvořeny náhradou hotových výdajů za 3 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. , dále 21 % DPH
a dále soudním poplatkem ve výši 400 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.