Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 11/2022-69
Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Skalkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 31 130,68 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31 130,68 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 564,95 Kč za období do 15. 5. 2020, s úrokem ve výši 23,99 % ročně z částky 29 408,89 Kč od 16. 5. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 29 408,89 Kč od 16. 5. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 735 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31 130,68 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 564,95 Kč za období do 15. 5. 2020, s úrokem ve výši 23,99 % ročně z částky 29 408,89 Kč od 16. 5. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 29 408,89 Kč od 16. 5. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 735 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se v řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost uhradit žalobkyni částku 31 130,68 Kč s příslušenstvím, kterou byl žalovaný povinen zaplatit z titulu úvěrové smlouvy (smlouvy o vydání kreditní karty) ze dne 11. 12. 2018. Žalovaný porušil svou povinnost, neboť včas a řádně nesplatil poskytnutý úvěr. Vyčerpaná část úvěru byla úročena sjednanou sazbou 23,99 % ročně. S ohledem na prodlení žalovaného původní věřitel zesplatnil celou dlužnou částku ke dni 23. 9. 2019. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném úhradu dlužné jistiny ve výši 29 408,89 Kč, poplatku úvěru ve výši 1 721,79 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 564,95 Kč za období do 15. 5. 2020 a dále úrokového příslušenství v obecně vyjádřené procentuální podobě do zaplacení. Žalobkyně sdělovala, že i přes výzvy k úhradě dlužných částek žalovaný ničeho neuhradil, a žalobkyně se tak domáhá svého práva na peněžní plnění z tohoto závazku žalobou podanou u soudu.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutečnosti tvrzené v žalobě neučinil spornými.
3. Soud podle ustanovení § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění:
5. Ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne 12. 7. 2018, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytování standardních bankovních služeb. Z návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty a souhlasu banky s tímto návrhem, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena rovněž smlouva o vydání kreditní karty, jejímž obsahem je mimo jiné úvěrový limit 30 000 Kč a úroková sazba 23,99 % ročně. Součástí smluvní dokumentace byly rovněž všeobecné a produktové obchodní podmínky původního věřitele, které blíže vymezovaly práva a povinnosti smluvních stran, dále ceník produktů a služeb pro soukromé osoby, z něhož vyplývá výše poplatku 50 Kč měsíčně v souvislosti s kreditní kartou a výše poplatku 500 Kč v souvislosti s výzvou k zaplacení dluhu. Ze souhrnného výpisu z účtu kreditní karty pak plyne, že tento se vztahuje k osobě žalovaného a konečný zůstatek činí - 33 695,63 Kč.
6. Z dopisu původního věřitele ze dne 25. 9. 2019 a z podacího archu, že z důvodu neplacení závazků žalovaného byly tyto ze strany původního věřitele zesplatněny ke dni 23. 9. 2019.
7. Z vyjádření původního věřitele, že v tomto dokumentu jsou blíže specifikovány úkony, které původní věřitel učinil za účelem posouzení schopnosti splácet daný úvěr, kdy je zde uvedeno, že byly kontrolovány dostupné informace v interních i externí databázích, nabídka byla učiněna na základě deklarovaného příjmu, byly porovnány příjmy a výdaje spotřebitele, schopnost spotřebitele splácet byla vyhodnocena jako dostatečná pro limit 30 000 Kč.
8. Z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 14. 9. 2020, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 9. 2020 a podacích archů, že žalovaný byl vyrozuměn o tom, že pohledávka byla opakovaně postoupena, a to naposledy na žalobkyni. Postoupení pohledávek z původního věřitele až na současnou žalobkyni je doloženo rovněž smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 9. 6. 2020, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 5. 2020, rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek č. 2018 a oznámením o přijetí úplaty ze dne 17. 6. 2020.
9. Z předžalobní výzvy a podacího archu, že žalovaný byl ze strany zástupce žalobkyně vyzván k úhradě dluhu dne 29. 9. 2020.
10. V posuzovaném případě soud uzavírá, že mezi původním věřitelem (bankou, úvěrujícím) na straně jedné a žalovaným (spotřebitelem, úvěrovaným) na straně druhé vznikl smluvní závazkový vztah, který je hodnocen jako smlouva o úvěru (§ 2395 a násl. o. z.) Smlouva a obchodní podmínky banky upravovaly splácení čerpaných prostředků úvěru, míru sjednané úrokové sazby, jakož i další smluvní podmínky. Žalovaný má v tomto smluvním závazku postavení spotřebitele, a proto vedle ujednání v uzavřené smlouvě a v obchodních podmínkách (na něž smlouva odkazuje) a vedle zákonných ustanovení občanského zákoníku dopadají na tento závazek rovněž zákonná ustanovení § 1810 a násl. o. z., která regulují spotřebitelské smlouvy. Z hlediska obsahu závazku soud konstatuje, že není důvod hodnotit závazek či kteroukoliv jeho část jako neplatnou pro rozpor s těmito ustanoveními chránícími spotřebitele. Z prokázaného průběhu závazkového vztahu je rovněž patrno, že žalovaný nedodržoval řádně sjednané podmínky a dostal se do prodlení. Původní věřitel důvodně využil svého práva a úvěr zesplatnil. Výše dlužné částky byla prokázána zejména souhrnným výpisem z účtu kreditní karty a obsahem související smluvní dokumentace (a tato nebyla v řízení činěna ani spornou). Žalobkyně prokázala úkon postoupení pohledávky z původního věřitele až na žalobkyni coby postupníka. Žalobkyni tak lze hodnotit jako osobu aktivně legitimovanou k vymáhání pohledávky v řízení před soudem.
11. Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému za povinnost zaplatit žalobkyni peněžní plnění z titulu smluvního závazku specifikovaného výše, a to spolu s úrokovým příslušenstvím.
12. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. při aplikaci § 14b advokátního tarifu. Procesně úspěšné žalobkyni tak byly přiznány náklady řízení v celkové částce 3 735 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši celkem 1 557 Kč, odměny za zastupování advokátem ve výši 1 500 Kč dle § 14b advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění), 300 Kč režijního paušálu za 3 úkony právní služby po 100 Kč a 21% DPH ve výši 378 Kč. Za doplňující vyjádření žalobkyni soud náhradu nepřiznal, neboť šlo o takové doplnění, které mohlo (a mělo) být již součástí původní žaloby.
13. Soud s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem dospěl k závěru, že návrh lze hodnotit jako návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč. Soudu je známo, že v případě žalobkyně se jedná o opakované uplatnění nároku ve skutkově i právně obdobných věcech. Struktura skutkového děje je vždy obdobná a liší se pouze jednotlivé údaje.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve obec - pobočky ve obec. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.