Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 459/2021-28

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Koubou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 1 657,50 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, na základě které se žalobkyně domáhá vůči žalovanému zaplacení částky 1 657,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 1 657,50 Kč od 27. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba, na základě které se žalobkyně domáhá vůči žalovanému zaplacení částky 1 657,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 1 657,50 Kč od 27. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 657,50 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku ze smlouvy o úvěru ze dne datum uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“). Na základě uvedené smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 1 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně kromě jistiny 1 000 Kč také poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 657,50 Kč splatných dne 26. 12. 2019. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dluhu, neboť za trvání smlouvy neuhradil předchůdkyni žalobkyně ničeho, pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni, která před podáním žaloby neúspěšně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, a proto žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 1 657,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 1 657,50 Kč od 27. 12. 2019 do zaplacení.

2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřil.

3. Soud věc projednal a po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:

4. Předchůdkyně žalobkyně se na základě smlouvy o úvěru ze dne datum zavázala poskytnout žalovanému částku 1 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně kromě jistiny 1 000 Kč také poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 657,50 Kč splatné dne 26. 12. 2019. Předchůdkyně žalobkyně zaslala dne datum na účet č. bankovní účet částku 1 000 Kč, přičemž majitelem tohoto účtu ke dni datum nebyl žalovaný. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni, žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.

5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu věci soud posoudil věc po právní stránce takto:

6. Při rozhodování soud nejprve zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy ve smyslu 395 , (dále jen „“), která je zároveň spotřebitelským úvěrem podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť byla uzavřena mezi žalobkyní jako poskytovatelem v rámci její podnikatelské činnosti a žalovaným jako spotřebitelem. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. , ve kterém soudní dvůr dospěl k závěru, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti Soudní dvůr EU uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího a že česká vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.

7. V projednávané právní věci pak soud dospěl k závěru, že žalobkyně řádným způsobem nezkoumala a neprověřila úvěruschopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, neboť k prokázání této skutečnosti neoznačila ani nepředložila soudu žádný důkaz. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, žalobkyně se nesmí bez dalšího spolehnout pouze na informace poskytnuté žalovaným. Žalobkyně tedy poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru a úvěrová smlouva je tak neplatná v souladu s ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s rozsudkem Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. . Žalobkyně se nedostavila k jednání soudu konanému dne 12. 4. 2022 a tím zabránila možnosti být poučena soudem ve smyslu o chybějících důkazech ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného a z toho vyplývajících následcích pro žalobkyni.

8. V řízení pak dále nebylo ani prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 1 000 Kč. Soud dle důkazního návrhu žalobkyně požádal právnická osoba, a.s., o sdělení, zda žalovaný byl ke dni datum majitelem účtu č. bankovní účet a zda na tento účet byla v měsíci prosinci 2019 připsána částka 1 000 Kč, přičemž ze sdělení právnická osoba, ze dne 24. 2. 2022 vyplývá, že žalovaný nebyl ke dni datum majitelem účtu č. bankovní účet a že částka 1 000 Kč byla na tento účet připsána dne datum. Tento důkaz vyplacení částky 1 000 Kč žalovanému tedy neprokazuje stejně jako žalobkyní předložené Potvrzení o provedené transakci na částku 1 000 Kč, ze kterého vyplývá, že majitelem uvedeného účtu je osoba se jménem jméno příjmení. Žádný jiný důkaz prokazující vyplacení částky 1 000 Kč žalovanému žalobkyně soudu nenavrhla, ani nepředložila. Žalobkyně se nedostavila k jednání soudu konanému dne 12. 4. 2022 a tím zabránila možnosti být poučena soudem ve smyslu o chybějících důkazech ve vztahu k prokázání poskytnutí finančních prostředků ve výši 1 000 Kč žalovanému a z toho vyplývajících následcích pro žalobkyni.

9. Soud s ohledem na shora uvedené žalobu v plném rozsahu zamítl.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaný byl sice v řízení plně úspěšný, nicméně mu žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.