Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 CO 138/2022-305

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ireny Noskové a soudců JUDr. Renaty Polákové a Mgr. Zdeňka Lehovce ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

bytem adresa,

zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení,

sídlem adresa,

proti

žalované: osobní údaje žalované

sídlem adresa, Belgické království,

zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení,

sídlem adresa,

o neplatnost výpovědi, o žalobě pro zmatečnost,

k odvolání žalované proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne datum rozhodnutí, č. j. -286,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se ve zrušujícím výroku I. potvrzuje; ve výroku II. O zastavení řízení o odvolání právnická osoba se usnesení bez náhrady zrušuje.

Odůvodnění:

Usnesení soudu prvního stupně se ve zrušujícím výroku I. potvrzuje; ve výroku II. O zastavení řízení o odvolání [právnická osoba] se usnesení bez náhrady zrušuje.

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně zrušil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne datum rozhodnutí, č. j. -148, a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. -177 (výrok I.) a zastavil odvolací řízení o odvolání právnická osoba ze dne datum vedené u Městského soudu v Praze (výrok II.).

2. Své rozhodnutí odůvodnil zjištěním, že žalobkyně podala dne datum proti původní žalované, společnosti právnická osoba, žalobu na neplatnost výpovědi z pracovního poměru. O ní rozhodl soud prvního stupně rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. -148, tak, že určil neplatnost výpovědi doručené žalobkyni dne datum a uložil původní žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka. Dne datum podala proti tomuto rozsudku odvolání právní zástupkyně původní žalované a rozsudek soudu prvního stupně byl rozsudkem odvolacího soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. -177, potvrzen a původní žalované byla uložena povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka. Rozsudek odvolacího soudu byl advokátce žalobkyně doručen dne datum. Původní žalovaná ale zanikla již ke dni datum v důsledku přeshraniční fúze s nástupnickou právnická osoba Europe NV/SA. Po právním posouzení a současně vázán závazným právním názorem odvolacího soudu vyjádřeným v usnesení ze dne datum rozhodnutí, č. j. -274, dospěl soud prvního stupně k závěru, že žaloba pro zmatečnost je přípustná, neboť v souladu směřuje proti pravomocným rozsudkům soudů obou stupňů a společnost právnická osoba, která po celou dobu v řízení vystupovala na straně žalované, po podání žaloby ztratila způsobilost být účastníkem řízení ještě před vydáním obou rozhodnutí ve věci samé, což zakládá důvod zmatečnosti. Zároveň dovodil, že současná žalovaná může být účastníkem této žaloby pro zmatečnost, neboť je v důsledku universální succese právním nástupcem žalované. Výrok o zastavení řízení o odvolání právnická osoba odůvodnil soud prvního stupně ustanovením s tím, že odvolání bylo podáno za neexistující subjekt.

3. Proti tomuto usnesení podala žalovaná včasné odvolání. Nesouhlasila s tím, že by mohla být pasivně legitimována v řízení o žalobě pro zmatečnost, neboť není stejnou osobou, která se účastnila původního řízení. Soudem aplikované usnesení NS ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. , na daný případ nedopadá, neboť v něm v rámci dovolacího řízení o meritorním rozhodnutí, tedy nikoliv o žalobě pro zmatečnost, je řešena situace, že k zániku původního účastníka došlo až po vydání pravomocných usnesení, přičemž konstantní judikatura poukazuje na to, že podle řeší pouze neodstranitelný nedostatek způsobilosti být účastníkem řízení, u kterého se předpokládá zastavení řízení jako zákonný důsledek existence vad. Závěry judikatury vycházejí z řešeného případu, v němž soud o věci samé rozhodl ve vztahu k zemřelému účastníku, což ale není posuzováno jako okolnost, která by způsobovala zmatečnost ve smyslu (odkaz na usn. NS ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. , či ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. ). Žalobkyně tak měla možnost napravit situaci včasným podáním dovolání pro nesprávné posouzení věci. Zastavení odvolacího řízení je pak snahou soudu prvního stupně vyhovět ustanovení , které však ukládá povinnost zastavit celé řízení a již v něm nepokračovat. Zde jde navíc o situaci, že žádné odvolací řízení ani neběží a ani by neprobíhalo, kdyby I. výrok napadeného usnesení nabyl právní moci. Soud prvního stupně tak vydal rozhodnutí, které vůbec neupravuje a navíc porušil postup podle Navrhla, aby odvolací soud změnil napadené usnesení a žalobu zamítl.

4. Žalobkyně se k odvolání žalované nevyjádřila.

5. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, aniž bylo nutno pro tento účel nařídit jednání ( ) a dospěl k závěru, že odvolání žalované není opodstatněné.

6. Podle žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže ten, kdo v řízení vystupoval jako účastník, neměl způsobilost být účastníkem řízení.

7. Podle není-li dále stanoveno jinak, musí být žaloba pro zmatečnost podána ve lhůtě tří měsíců od doručení napadeného rozhodnutí.

8. Podle žalobu pro zmatečnost soud usnesením buď zamítne, nebo napadené rozhodnutí zruší. Zruší-li rozhodnutí z důvodu uvedených v  , b) a d) nebo v  a b), rozhodne též o zastavení řízení o věci, popřípadě o postoupení věci orgánu, do jehož pravomoci náleží. Platí-li důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zruší soud i tohoto rozhodnutí, i když nebylo žalobou napadeno.

9. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, který se při svém druhém rozhodování v dané věci řídil závazným právním názorem odvolacího soudu, a odvolací soud nepovažuje za potřebné svůj názor nijak změnit.

10. Soud prvního stupně správně dovodil, že zmatečnostní žaloba byla žalobkyní podána včas ještě před uplynutím tříměsíční lhůty od doručení odvolacího rozhodnutí. Stejně tak odvolací soud souhlasí s tím, že v rámci zmatečnostní žaloby jednal soud prvního stupně správně s žalovanou jako procesní nástupkyní původní žalované tak, jak toto vyplývá i z konstantní judikatury Nejvyššího soudu, na kterou správně odkázal soud prvního stupně (srov. usnesení NS ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. ).

11. Je sice třeba dát za pravdu žalované jako odvolatelce, že ustanovení cílí v první řadě na situace, v nichž bylo celé řízení vedeno, a věc byla meritorně rozhodnuta ve vztahu k účastníku řízení, který neměl od počátku způsobilost jím být, neboť tento nedostatek není možné odstranit žádným jiným procesním způsobem. K tomu pak vede ona navazující povinnost soudu takové řízení postupem podle zastavit. Je třeba také dát za pravdu žalované, že v průběhu původního řízení mohla a měla být ztráta procesní způsobilosti žalované, ke které došlo ještě před vydáním prvního rozhodnutí ve věci samé soudem prvního stupně, řešena postupem podle a v řízení mělo být pokračováno s nynější žalovanou jako procesním nástupcem původní žalované. Pokud takovýto postup nebyl zvolen a odstranitelný nedostatek podmínek řízení nebyl odstraněn, a to zjevně kvůli pasivitě žalované, která neupozornila na zánik původní žalované a spolehla se na to, že soudy obvykle v průběhu řízení (pokud k tomuto nedostanou impuls) neověřují existenci účastníků, došlo k situaci, že byla vydána pravomocná rozhodnutí proti účastníku, který neměl způsobilost být účastníkem řízení, což jednoznačně představuje zmatečnostní důvod ve smyslu Ten nelze odstranit jiným způsobem, než právě žalobou pro zmatečnost, neboť ve své podstatě nicotná rozhodnutí je třeba odklidit a umožnit nové projednání věci s účastníkem, který procesně způsobilý je. Každý jiný výklad by znamenal pouze umožnění nepoctivé straně sporu, která neupozornila na změnu procesní situace, již jinak nelze běžně očekávat, těžit z této situace tím, že by nebyla ohrožena případnou povinností respektovat ve věci vydaný rozsudek. Nakonec situaci zcela analogickou řešil Nejvyšší soud např. ve svém usnesení ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. . V něm se zabýval žalobou podanou zdravotní sestrou proti zdravotnickému zařízení o určení neplatnosti výpovědi. Toto zdravotnické zařízení bylo během odvolacího řízení zrušeno a vymazáno z obchodního rejstříku, z čehož odvolací soud nevyvodil odpovídající závěry a věc místo toho, aby ve smyslu a rozhodl, s kým bude v řízení na místě žalovaného pokračováno, projednal a rozhodl vůči nezpůsobilému účastníku řízení. Nejvyšší soud v uvedené kauze uzavřel, že řízení před odvolacím soudem bylo postiženo zmatečností, uvedenou v  a k této vadě přihlédl, i když nebyla v dovolání uplatněna. Je tedy zřejmé, že judikatura Nejvyššího soudu nezpůsobilost účastníka řízení, vůči kterému byla pravomocně věc rozhodnuta, posuzuje jako zmatečnostní důvod i v případě, že v pravomocně ukončeném řízení byla možnost tento procesní nedostatek odstranit.

12. Odvolací soud se pak neztotožňuje s námitkou žalované, že v takovém případě mohla být obě nicotná rozhodnutí odklizena dovolacím soudem, neboť nedostatek procesní způsobilosti žalované v době vydání rozhodnutí může být pouze zmatečnostním důvodem, ale nikdy nesprávným právním posouzením věci samé, které jediné zakládá možnost podat proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu dovolání.

13. Vzhledem k uvedenému tedy odvolací soud napadené usnesení v jeho zrušujícím výroku I. jako věcně správné postupem podle potvrdil.

14. Postup, jímž soud zastavuje řízení ve smyslu , je možné použít pouze v případě, že nezpůsobilost být účastníkem řízení byla dána již v době podání žaloby, a celé řízení tak vůbec nemělo proběhnout, neboť takovýto nedostatek podmínky řízení by nebyl odstranitelný, jak správně na toto poukázala žalovaná ve svém odvolání. V této věci však bylo potřebné pouze odklidit nicotná rozhodnutí, k čemuž došlo již zrušením původně pravomocných rozhodnutí. Tím se věc dostala do fáze řízení před soudem I. stupně, a tedy procesní situace nevyžadovala pro nápravu stavu jiné rozhodnutí. Proto odvolací soud napadené rozhodnutí v jeho II. výroku o zastavení řízení o odvolání původní žalované (v době podání odvolání již neexistující) podle bez náhrady zrušil, neboť pro takové rozhodnutí nebyly dány podmínky řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání za podmínek uvedených v  ve lhůtě dvou měsíců od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu soudu České republiky v obec prostřednictvím soudu prvního stupně. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud ( ).