Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
13 C 24/2022-96
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Tomášem Kubcem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 2 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 08. 11. 2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč k rukám jeho právního zástupce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 08. 11. 2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč k rukám jeho právního zástupce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky 2 000 Kč spolu s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení vyplývajícího ze zaslaných finančních prostředků ve výši 2 000 Kč na účet, jehož vlastníkem je žalobce. Původní závazek měl vzniknout mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným, když dne 6. 10. 2015 uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému shora uvedený finanční obnos na vyžádané číslo účtu. Smlouva byla uzavřena distančním způsobem na základě žádosti žalovaného o poskytnutí zápůjčky a následnému zaslání částky 2 000 Kč na účet, jenž žalobce uvedl ve formuláři žádosti o poskytnutí zápůjčky.
Žalovaný se k žalobě vyjádřil stručným dopisem adresovaným zdejšímu soudu, ve kterém sdělil, že se na něm někdo dopustil nejspíše podvodu, že byl v době uzavření smlouvy o zápůjčce ve výkonu trestu odnětí svobody a nemohl tedy žádnou smlouvu (ač distančním způsobem) uzavřít. Uvedená tvrzení však soudu ničím nedoložil ani k nim nepřipojil žádné důkazy, kterými by je prokazoval.
Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobce zaslal dne 6. 10. 2015 částku ve výši 2 000 Kč na účet č. bankovní účet, jenž mu byl znám z vyplněného formuláře žádosti o poskytnutí zápůjčky. Z přípisu adresovanému právnická osoba soud zjistil, že majitelem osobního účtu bankovní účet byl ke dni 6. 10. 2015 žalovaný. Žalovaný pouze tvrdil, že nikdy žádnou smlouvu s žalobcem neuzavřel, o zmíněných příchozích penězích se však ani slovem nezmínil a netvrdil, že by poskytnuté peníze žalobci (jeho právnímu předchůdci) vrátil. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 vyplývá, že na žalobce byla postoupena pohledávka za žalovaným, o čemž ho dopisem datovaným ke dni 19. 1. 2018 písemně vyrozuměl.
Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Na základě zjištěného skutkového stavu a následného právního posouzení věci soud uzavřel, že nárok žalobce je plně po právu, neboť bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce zaslal částku 2 000 Kč na účet, jehož vlastníkem je žalovaný, přičemž žalovaný tuto částku nevrátil. Třebaže žalovaný poukazoval na neplatnost smlouvy o zápůjčce, kterou měl uzavřít právní předchůdce žalobce s žalovaným, soud se touto stránkou věci nezabýval, neboť žalobce požadoval žalovanou částku přiznat právě z titulu bezdůvodného obohacení. Aniž by se soud zabýval platností smlouvy, dospěl k názoru, že bezdůvodné obohacení na straně žalovaného vzniklo, neboť získal ve smyslu § 2991 o. z. majetkový prospěch na úkor právního předchůdce žalobce bez spravedlivého důvodu. Vznik a existence bezdůvodného obohacení tedy vůbec nemusí být (a zpravidla nebývá) odvislá od uzavřené smlouvy o zápůjčce. Z výše uvedených důvodu tedy soud přiznal žalobci, který je právním nástupcem svého předchůdce, jenž finanční obnos na účet žalovaného zaslal, částku 2 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení.
O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobci, který měl ve věci plný úspěch, na náhradě nákladů řízení částku v celkové výši 1 489 Kč. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a odměny advokátky ve výši 1 089 Kč Náklady advokátky jsou tvořeny třemi úkony právní pomoci v celkové výši 600 Kč (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. podání návrhu a 3. předžalobní výzva) dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a. t.“), a třemi režijními paušály za jednotlivé úkony v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daní z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení advokátce žalobce.
Pro úplnost soud dodává, že žalobci nepřiznal náhradu za úkon advokátky spočívající v pouhém vyjádření ke skutkovému a právnímu stavu věci, kterými pouze doplnila žalobní tvrzení, které měly být uvedeny v žalobě samotné, dále za změnu označení žalovaného, kdy bylo pouze zaměněno datum narození žalovaného a nakonec ani za vyjádření spočívajícím ve vyjádření k odporu, čítající pět řádků, na kterém pouze upozornila na nedostatečnost důkazů prokazujících tvrzení žalovaného.
Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.