Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
74 C 88/2021-99
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. jméno jméno a soudkyň JUDr. Zdeňky Jungvirtové a Mgr. Jany Barcalové ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa, Slovenská republika
o zaplacení 11 420,12 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. prosince 2021, č. j. 74 C 88/2021-73;
takto:
I. Usnesení okresního soudu se potvrzuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění:
I. Usnesení okresního soudu se potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
1. Okresní soud svým usnesením zastavil řízení (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).
2. Okresní soud rozhodoval v řízení, v němž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 11 420,12 Kč kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 024,24 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 075,11 Kč, s úrokem ve výši 28 % ročně z částky 7 162,52 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 162,52 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, přičemž se mělo jednat o nárok vzniklý na základě smlouvy o zápůjčce č. 649110344 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně (právnická osoba) a žalovanou dne 25. 10. 2016. Po uzavření smlouvy o zápůjčce byla pohledávka uplatňovaná žalobou v souladu se smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 postoupena na žalobkyni její právní předchůdkyní. V žalobě žalobkyně uvedla adresu žalované v České republice – ulice a číslo, PSČ obec.
3. Okresní soud zjistil, že pobyt žalované na území České republiky byl k 31. 10. 2016 ukončen, pobyt žalované byl tedy ukončen před podáním žaloby. Dle sdělení Policie ČR ze dne 17. 3. 2021 se žalovaná nezdržuje na poslední evidované adrese v České republice (zároveň adresa uvedená v žalobě), a to na adrese adresa žalované. Rovněž bylo okresním soudem zjištěno, že žalovaná je občanem Slovenské republiky a má dle součinnosti Slovenské republiky evidováno bydliště na adrese adresa, okres Trebišov, Slovenská republika, kam je jí doručováno prostřednictvím mezinárodní spolupráce. Ze smlouvy o zápůjčce č. 649110344 ze dne 25. 10. 2016 plyne, že žalovaná si převzala finanční hotovost od právní předchůdkyně žalobkyně v místě svého bydliště - anonymizována dvě slova číslo, anonymizováno, Slovenská republika. Ze smlouvy dále plyne, že si smluvní strany sjednaly, že splátky zápůjčky si právní předchůdkyně žalobkyně bude vyzvedávat v místě bydliště žalované, tedy na adrese - adresa, Slovenská republika.
4. Okresní soud proto dospěl k závěru, že okresní soud není ve smyslu článku 7 bodu 1 písm. b) nařízení Brusel I bis příslušný k projednání a rozhodnutí věci, neboť právní předchůdkyně žalobkyně plnila na základě smlouvy na území Slovenské republiky (předala žalované peněžní prostředky na území Slovenské republiky) a rovněž žalovaná byla povinna plnit na území Slovenské republiky (byla povinna hradit splátky v místě svého bydliště). Příslušnost okresního soudu není dána ani dle článku 4 nařízení Brusel I bis, neboť žalovaná nemá v České republice své bydliště. Okresní soud zdůraznil, že smlouvy o zápůjčce plyne, že místem plnění je Slovenská republika - anonymizována dvě slova číslo, anonymizováno. Vzhledem k tomu, že podle okresního soudu není dána mezinárodní příslušnost (pravomoc) soudu v České republice, když se jedná o takový nedostatek podmínek řízení, který nelze odstranit, soud řízení v souladu s § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavil.
5. Proti usnesení podala žalobkyně odvolání. Namítla, že ze smlouvy o zápůjčce č. 649110344 se podává, že místem plnění závazku z této smlouvy je obec, kde byla předmětná Smlouva o zápůjčce mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena a kde byly také žalované poskytnuty finanční prostředky dle této smlouvy. Pravomoc českých soudů projednat předmětnou věc je podle žalobkyně dána také dle článku 7 odst. 1, písm. b), odrážka druhá nařízení Brusel I bis. Dle tohoto ustanovení může být soudní řízení proti žalovanému vedeno v České republice i přes to, že v předmětném vztahu vystupuje jako spotřebitel, neboť zde byla žalované ze strany právního předchůdce žalobce poskytnuta půjčka bez uvedení účelu a právní předchůdce žalobce ani žalobce neprovozují profesionální nebo podnikatelskou činnost na území jiného členského státu. V předmětném řízení se uplatňuje zvláštní příslušnost obsažená v článku 7 nařízení Brusel I bis a nikoli příslušnost podle článku 17 odst. 1 nařízení Brusel I bis. S ohledem na shora uvedené žalobkyně navrhuje, aby krajský soud usnesení okresního soudu změnil tak, že v řízení se pokračuje.
6. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě patnácti dnů od doručení), osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř. účastníkem řízení), že splňuje náležitosti plynoucí z ust. § 205 o. s. ř., postupem podle ust. § 212, § 212a o. s. ř. přezkoumal správnost napadeného usnesení, aniž nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
7. Podle čl. 7 bod 1. nařízení Brusel I bis osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována:
a) pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn;
b) pro účely tohoto ustanovení, a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku:
- v případě prodeje zboží místo na území členského státu, kam zboží podle smlouvy bylo nebo mělo být dodáno,
-) v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty;
c) nepoužije-li se písmeno b), použije se písmeno a).
8. Podle čl. 17 bod 1 nařízení Brusel I bis ve věcech týkajících se smlouvy uzavřené spotřebitelem pro účel, který se netýká jeho profesionální nebo podnikatelské činnosti, se příslušnost určuje podle tohoto oddílu, aniž jsou dotčeny článek 6 a čl. 5 bod 7:
a) jedná-li se o koupi movitých věcí na splátky;
b) jedná-li se o půjčku návratnou ve splátkách nebo o jiný úvěrový obchod určený k financování koupě takových movitých věcí
c) ve všech ostatních případech, kdy byla smlouva uzavřena s osobou, která provozuje profesionální nebo podnikatelské činnosti v členském státě, v němž má spotřebitel bydliště, nebo pokud se jakýmkoli způsobem taková činnost na tento členský stát nebo několik členských států včetně tohoto členského státu zaměřuje, a smlouva spadá do rozsahu těchto činností.
9. Podle čl. 18 bod 2 nařízení Brusel I bis smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště.
10. Nejvyšší soud ČR v rozhodnutích sp. zn. 32 Cdo 1318/2011, 32 Cdo 1826/2011, 33 Cdo 1715/2014 dovodil, že z článku 15 odst. 1 Nařízení (ES) č. 44/2001 (nyní článek 17 nařízení Brusel I bis) je zřejmé, že dopadá výlučně jen na ty spotřebitelské smlouvy, jde-li o koupi movitých věcí na splátky (písmeno a)), jde-li o půjčku návratnou ve splátkách nebo o jiný úvěrový obchod určený k financování koupě takových movitých věcí (písmeno b)). Pod písmeno b) tak lze podřadit pouze ty smlouvy o úvěru, jež jsou účelově vázané, nikoli půjčky a úvěry poskytnuté bez uvedení účelu.
11. Z citovaných ustanovení vyplývá, že pro posouzení věci bylo podstatné posoudit, zda jde o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu čl. 17 nařízení Brusel I bis, neboť v takovém případě je dle čl. 18 bod 2 pro posouzení mezinárodní příslušnosti rozhodné bydliště spotřebitele, či zda uvedené ustanovení článku 17 na věc nedopadá, neboť v takovém případě se příslušnost řídí citovaným článkem 7 uvedeného nařízení a rozhodné je místo, kde služby byly původní věřitelkou, poskytnuty.
12. Jak vyplývá ze smlouvy o zápůjčce předložené společně se žalobou, zápůjčka byla společností právnická osoba poskytována jako bezúčelová.
13. Ustanovení článku 17 bod 1 písm. a) nařízení Brusel 1 bis na věc nedopadá, neboť předmětem sporu není koupě movitých věcí na splátky. Na věc nedopadá ani písmeno b) téhož ustanovení. Úvěr sice předmětem sporu je, nikoli úvěr poskytnutý na koupi movitých věcí, když v daném případě byl úvěr poskytnut jako úvěr bezúčelový. Neuplatní se ani písmeno c) uvedeného nařízení, neboť nebylo zjištěno, že by v době uzavření smlouvy právnická osoba, provozovala svou činnost na Slovensku nebo svou činnost (poskytování úvěrů) na Slovensko zaměřovala.
14. Zbývá tak posoudit, jak na projednávanou věc dopadá aplikace článku 7 bod 1 písm. b) druhá odrážka nařízení Brusel I bis. Zásadní je přitom text předmětné smlouvy o zápůjčce.
15. Podle závěrů rozsudku Soudního dvora EU ze dne 15. června 2017 ve věci C -249/16 (příjmení Kareda proti jméno příjmení), článek 7 bod 1 písm. b) druhá odrážka nařízení příjmení jméno bis musí být vykládán v tom smyslu, že pokud úvěrová instituce poskytla úvěr dvěma dlužníku,„ místem na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty“, ve smyslu tohoto ustanovení je sídlo této instituce, pokud nebylo dohodnuto jinak.
16. V projednávané věci však smlouva o zápůjčce obsahuje ujednání, podle něhož žalovaná stvrzuje, že částku zápůjčky převzala v hotovosti v místě svého bydliště. Ve smlouvě je současně specifikováno bydliště žalované na adrese adresa, což je na Slovensku.
17. Vzhledem k tomu, že mezinárodní příslušnost nebyla rovněž založena dle článku 4 nařízení Brusel I bis, ani postupem dle článku 26 nařízení Brusel I bis, je závěr okresního soudu o nedostatku mezinárodní příslušnosti okresního soudu správný.
18. Krajský soud proto usnesení okresního soudu jako věcně správné potvrdil (§ 219 o. s. ř.).
19. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když procesně úspěšné žalované náklady v odvolacím řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání, pokud Nejvyšší soud ČR dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání lze v takovém případě podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u Okresního soudu v Ústí nad Labem.