Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

215 C 5/2022-68

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Lenkou Piknovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený JUDr. jméno příjmení, advokátem

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

trvale bytem adresa

o zaplacení 36 650 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se co do částky 15 282 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 25 000 Kč, s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 10. prosince 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se, co do částky 328 Kč, úroku z prodlení z částky 25 000 Kč ve výši 1,5 % ročně od 10. prosince 2021 do zaplacení, úroku z prodlení z částky 25 000 Kč ve výši 10 % ročně od 15. června 2021 do 9. prosince 2021, a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 191,78 Kč, zamítá.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně, doplatek soudního poplatku ve výši 367 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 484 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupce.

Odůvodnění:

<b>I. Řízení se co do částky 15 282 Kč zastavuje.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 25 000 Kč, s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 10. prosince 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žaloba se, co do částky 328 Kč, úroku z prodlení z částky 25 000 Kč ve výši 1,5 % ročně od 10. prosince 2021 do zaplacení, úroku z prodlení z částky 25 000 Kč ve výši 10 % ročně od 15. června 2021 do 9. prosince 2021, a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 191,78 Kč, zamítá.</b> <b>IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně, doplatek soudního poplatku ve výši 367 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 484 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupce.</b>

1. Žalobce příjmení jméno a právnická osoba, se, prostřednictvím návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podaného u Okresního soudu v Kladně dne 23. prosince 2021, domáhal na žalovaném celé jméno žalovaného zaplacení částky 36 650 Kč s příslušenstvím sestávající z nesplacené jistiny ve výši 25 000 Kč, úroku ve výši 3 482 Kč, smluvní pokuty ve výši 11 650 Kč, a dále paušální náhrady nákladů za upomínání ve výši 150 Kč. Svůj nárok odůvodnil tím, že mezi jeho právním předchůdcem právnická osoba, a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 4 000 Kč. Následně došlo k navýšení jistiny na částku 25 000 Kč, přičemž poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal splatit v jediné splátce splatné ke dni 20. února 2020, svou povinnost však nesplnil. Následně došlo mezi právním předchůdcem a žalobcem k postoupení pohledávky, a proto žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky, ten však do dne podání žaloby, ani po výzvě žalobce, ničeho nezaplatil.

2. Platební rozkaz nebyl zdejším soudem vydán z důvodu pochybností o oprávněnosti pohledávky žalobce.

3. Žalovaný se k nároku uplatněnému žalobcem nijak nevyjádřil ani neučinil žádné z jeho tvrzení sporným, a rezignoval tak na svoji obranu v této věci.

4. Soud neměl z předložených listin za prokázané, že právní předchůdce žalobce řádně ověřoval úvěruschopnost žalovaného, a proto vyzval žalobce k doložení prověřování žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru, a to jak ohledně jeho příjmů, tak i jeho výdajů. Vzhledem k tomu, že žalobce takovýmto důkazem nedisponoval, vzal žalobu částečně zpět ve vztahu k částce 15 282 Kč, která představuje kapitalizovaný úrok ve výši 3 632 Kč a také smluvní pokutu ve výši 11 650 Kč. Nadále tak požadoval přiznání jistiny ve výši 25 000 Kč, kapitalizovaný a zákonný úrok z prodlení a také náklady spojené s uplatněním pohledávky.

5. Soud rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání podle na základě listin založených ve spise, neboť žalobce s tím vyslovil souhlas a žalovaný proti tomuto postupu k výzvě soudu žádné námitky nevznesl, a soud tedy v souladu s  odstavcem 4 presumoval, že s rozhodnutím bez nařízení ústního jednání souhlasí.

6. Soud vzal z níže uvedených listin za prokázané následující skutečnosti.

7. Z dohody o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobcem a původním věřitelem právnická osoba, dne 11. června 2021 a z potvrzení o úplatě bylo prokázáno, že žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobce.

8. Z úvěrové smlouvy číslo soud prokázal, že byla dne 21. ledna 2020 uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným, a že na jejím základě byl žalovanému poskytnut v hotovosti úvěr ve výši 4 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit jednorázově, do třiceti dní ode dne uzavření smlouvy. Dne 17. února 2020 došlo, prostřednictvím prostředků na dálku bez uznávaného elektronického podpisu žalovaného, k doplnění podmínek této smlouvy tak, že byla žalovanému na jeho bankovní účet číslo bankovní účet poskytnuta částka do celkové výše 25 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit v jedné splátce do dne 20. února 2020.

9. Z potvrzení o provedené platbě bylo prokázáno, že dne 17. února 2020 byla na účet žalovaného číslo bankovní účet poukázána částka 21 000 Kč.

10. Z předžalobní upomínky ze dne 9. listopadu 2021, jejíž doručení do sféry žalovaného je dokládáno poštovním podacím archem, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky, a to ve lhůtě do 9. prosince 2021.

11. Žalobce ani žalovaný netvrdili, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by smluvní vztah dříve skončil, či že by žalovaný na svůj dluh cokoliv zaplatil, ani že by jeho závazek zanikl jinak nebo z jiného důvodu. Soud proto vycházel z toho, že povinnost žalovaného trvala a že žalovaný předmětný dluh neuhradil.

12. Po zhodnocení shora uvedených zjištění soud prokázal následující skutkový a právní stav věci.

13. Smlouva o úvěru číslo ze dne 21. ledna 2020, ve znění jejího dodatku ze dne 17. února 2020, byla mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba, a žalovaným celé jméno žalovaného uzavřena podle . Na jejím základě byla žalovanému při podpisu smlouvy poskytnuta v hotovosti částka 4 000 Kč a následně byla na jeho bankovní účet převedena částka 21 000 Kč Tyto finanční prostředky v celkové výši 25 000 Kč se žalovaný zavázal jednorázově splatit do třiceti dnů, svou povinnost však nesplnil. Následně byla pohledávka postoupena na žalobce příjmení jméno a právnická osoba, který žalovaného vyzval k úhradě dlužné jistiny, včetně úroků z prodlení a smluvní pokuty. Žalovaný však na svůj dluh nic zaplatil.

14. Soud při svém rozhodování postupoval podle následujících právních předpisů platných v době porušení povinnosti, a proto též rozhodných pro posouzení a rozhodnutí v projednávané věci.

15. Podle se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Podle § 86 odstavce 1 zákona číslo Sbírky, o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Podle § 87 odstavce 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavcem 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Soud na základě výše uvedených zjištění, daných do souvislostí s platnou právní úpravou a konstantní judikaturou, uzavřel, že výše specifikovaná smlouva o úvěru byla uzavřena v režimu zákona o spotřebitelském úvěru, a je proto absolutně neplatná, neboť právní předchůdce žalobce porušil svou povinnost dostatečně před poskytnutím úvěru zkoumat úvěruschopnost žalovaného (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. března 2020 ve věci C 679/18). V rámci řízení však bylo prokázáno, že žalovaný od právního předchůdce žalobce obdržel celkovou částku 25 000 Kč, přičemž vzhledem k jeho nečinnosti měl soud za to, že žalovaný nerozporuje nárok žalobce na vrácení poskytnutých finančních prostředků. Žalobce tak má právo na vrácení poskytnutých finančních prostředků, přičemž soud shledal částku 25 000 Kč zcela po právu a uložil ji žalovanému k zaplacení žalobci.

22. Ohledně příslušenství pohledávky soud uzavřel, že v tomto případě je pro určení povinnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k zaplacení žalovanému (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky spisové značky ze dne 13. ledna 2009). Jelikož žalovaný dlužnou jistinu nezaplatil, dostal se ode dne následujícím po dni splatnosti uvedené ve výzvě, tedy ode dne 10. prosince 2021, do prodlení, a je proto podle , ve spojení s nařízením vlády číslo 351/2013 Sbí, povinen zaplatit také úrok z prodlení v zákonné výši tak, jak uvedeno v prvním výroku tohoto rozsudku. Ohledně rozdílu mezi žalobcem požadovaným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně a skutečně přiznaným úrokem z prodlení byla žaloba zamítnuta, neboť ke dni 10. prosince 2021 činil zákonný úrok z prodlení toliko 8,5 % ročně. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru byla žaloba zamítnuta také co do kapitalizovaného úroku z prodlení v celkové výši 3 191,78 Kč.

23. V rozsahu částečného zpětvzetí žaloby pak soud rozhodl o zastavení řízení tak, jak je uvedeno ve výroku prvním tohoto rozsudku.

24. Žalobce při podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, jenž nebyl soudem vydán, zaplatil soudní poplatek toliko ve výši 1 466 Kč. Je proto povinen, podle položky 2 odstavce 2 sazebníku poplatků zákona číslo 549/1991 Sbírky, o soudních poplatcích, zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 367 Kč.

25. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle odstavce 2 podle poměru úspěchů účastníků ve věci, kdy žalobce byl úspěšný z 68,5 %. Proto mu, po odečtení úspěchu žalovaného ve výši 31,5 %, náleží poměrná náhrada ve výši 37 %, a to za účelně vynaložené náklady za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 833 Kč, určený podle položky 2 odstavce 1 písmena c), ve spojení s položkou 2 odstavce 2, sazebníku poplatků zákona číslo Sbírky, o soudních poplatcích, a za zastoupení. Podle odstavce 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky číslo Sbírky, advokátního tarifu, se za tarifní hodnotu považuje částka 36 650 Kč. Podle odstavce 1 položky 3 advokátního tarifu činí sazba mimosmluvní odměny za každý úkon právní služby z této tarifní hodnoty částku 500 Kč, neboť se jedná o skutkově a právně obdobnou věc podanou na ustáleném vzoru, přičemž tarifní hodnota nepřesáhla 50 000 Kč. Zástupce vykonal tři úkony právní služby – převzetí věci podle odstavce 1 písmena a) advokátního tarifu, sepsání jednoduché výzvy podle odstavce 2 písmena h) advokátního tarifu a podání žaloby podle odstavce 1 písmena d) advokátního tarifu. Podle odstavce 5 písmena a) advokátního tarifu činí paušální náhrada hotových výdajů částku 100 Kč za každý úkon. Protože je zástupce plátcem daně z přidané hodnoty, jejíž sazba činí 21 %, byla odměna, podle odstavce 3 písmena a) , o tuto daň v částce 378 Kč zvýšena. Celkové náklady řízení tak představují částku 4 011 Kč, přičemž po jejich poměrném snížení byly žalobci přiznány ve výši 1 484 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze se jejího uspokojení domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo v exekučním řízení.