Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
10 C 42/2022-27
Okresní soud v Táboře rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pávkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 108 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 108 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 108 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se žalobou domáhá na žalovaném zaplacení žalované částky s odůvodněním, že dne datum při jízdě vlakem ČD číslo směr obec, nastoupil žalovaný jako cestující do vlaku a nemohl se při kontrole jízdenek prokázat platným jízdním dokladem a jízdné a přirážku k jízdnému k výzvě nezaplatil. Proto požaduje žalobkyně úhradu jízdného ve výši 108 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Tato pohledávka byla postoupena žalobkyni právním předchůdcem žalobkyně - společností právnická osoba na základě smlouvy o postoupení ze dne datum. Dlužné částky neuhradil žalovaný ani na základě předžalobní upomínky.
Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili, žalovanému byla žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu.
Na základě zjištění učiněných z předložených listin soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům ve věci. Žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy právního předchůdce žalobkyně, tj. právnická osoba, a to vlakem číslo kdy dne datum nastoupil k přepravě ve směru obec. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Ze smluvních přepravních podmínek a tarifu právního předchůdce žalobkyně vyplývá, že výše jízdného činila 108 Kč a výše přirážky 1 000 Kč. Předžalobní výzvou ze dne datum byl žalovaný vyzván k zaplacení shora specifikovaných částek a zároveň upozorněn na možnost soudního vymáhání tohoto dluhu.
Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) s tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o přepravě osob, a dále podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb., o drahách (dále jen „zákon číslo Sb.“), ve znění pozdějších předpisů, kdy je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby prokázat se platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro drážní a silniční dopravu nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.
Vzhledem k tomu, že pohledávka původního věřitele byla postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., o. z., dospěl soud k závěru, že toto postoupení zakládá její aktivní legitimaci k vedení sporu. Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a následně ani nezaplatil přirážku k jízdnému, je nárok žalobkyně na zaplacení žalovaných částek zcela důvodný, včetně požadavku na zákonný úrok z prodlení požadovaný v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1.524 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, předžalobní výzva a žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo vyhotoveno ve zkrácené formě dle § 157 odst. 4 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.