Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
34 C 61/2022-40
Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Hromkem v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce
anonymizováno země, anonymizováno, příjmení příjmení anonymizováno,
jednající právnická osoba, IČO,
se sídlem obec, ulice a číslo,
zastoupeného Mgr. jméno příjmení příjmení,
advokátkou v obec, Národní číslo,
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného,
t.č. Věznice Oráčov,
o zaplacení 1.000 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku ve výši 1.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1.000 Kč za dobu od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku ve výši 1.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1.000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Žalobce se návrhem podaným k Okresnímu soudu Brno-venkov domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1.000 Kč s úrokem z prodlení z titulu neuhrazené přirážky k jízdnému (1.000 Kč) s tím, že žalovaný se dne datum při kontrole ve vlaku právnická osoba neprokázal platným jízdním dokladem. právnická osoba, uzavřely smlouvu o postoupení pohledávky ze dne datum se právnická osoba anonymizována dvě slova, která následně postoupila pohledávku na žalobce smlouvou ze dne datum. Na žalobce tak přešla práva z pohledávky právnická osoba za žalovaným z titulu pohledávky neuhrazeného jízdného a přirážky k jízdnému.
Žalovaný skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnil, předložené listinné důkazy nevyvrátil. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu, když na výzvu soudu se žalovaný nevyjádřil, žalobce s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasil.
Žalobce tvrdí, že žalovanému ve smyslu ustanovení § 2550 občanského zákoníku vzniklo smlouvou o přepravě osob právo, aby jej právnická osoba, přepravce, dne datum přepravil do místa určení řádně a v čas za stanovené jízdné. Dle ustanovení § 1 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách (dále jen „zákon o drahách“), tento zákon upravuje podmínky pro provozování drah dle písm. a) tohoto zákona, pro provozování drážní přepravy na těchto drahách, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojená. Dle § 37 odst. 4 písm. d) zákona o drahách, je průvodčí drážního vozidla (pověřená osoba) oprávněn uložit cestujícímu (žalovanému) který se neprokázal platným jízdním dokladem zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Dle § 37 odst. 6 zákona o drahách, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, výše přirážky nesmí přesáhnout 1.000 Kč.
Pokud žalobce tvrdil, že nárok na zaplacení uvedené částky vyplývá z přirážky uložené žalovanému z důvodu, že žalovaný cestoval bez platné jízdenky, žalobcem předložený důkaz – oznámení o závadách ze dne datum a potvrzení ze dne datum uvádí, že žalovanému byla sice uložena povinnost uhradit přirážku, ale nikoliv z důvodu cestovní bez platné jízdenky, ale z důvodu„ porušení SPPO kouření“. Žalobce tedy uvedl skutkové tvrzení ohledně uplatněného nároku, které neodpovídá jím předložených důkazům. Pokud žalobce předložil rovněž potvrzení o cestách žalovaného bez platné jízdenky, jednalo se o cesty dne datum a nikoliv datum, jak uváděl ve skutkových tvrzeních žalobce. Hodlá-li se žalobce domáhat úhrady z jiného titulu, než je uvedeno v žalobě, je na žalobci, aby podal novou žalobu s řádnými skutkovými tvrzeními.
S ohledem na uvedené soud žalobu zamítl, neboť z důkazy předloženými žalobcem je vyvráceno tvrzení žalobce o přirážce udělené žalovanému za cestování bez platné jízdenky.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle nějž by měl žalovaný právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Jelikož žalovanému náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu).