Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
16 C 28/2022-16
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Mařádkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 1 520 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 520 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 520 Kč za dobu od 24. 10. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 520 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 520 Kč za dobu od 24. 10. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Předmětem řízení byl požadavek na zaplacení částky specifikované výrokem I. jako jízdného 20 Kč a nezaplacené a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč na základě skutečnosti, že měl žalovaný dne 8. 10. 2020 po obec cestovat trolejbusem číslo provozovaným žalobkyní, aniž by se při přepravní kontrole prokázal platným jízdním dokladem.
Soud rozhodl bez ústního jednání na základě § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále„ o. s. ř. “). Skutkový stav byl totiž objasněn důkazy předloženými žalobkyní, která rozhodnutí bez nařízení jednání navrhla v žalobě. Soud vyzval žalovaného, aby se k této možnosti do 10 dnů od doručení výzvy také vyjádřil s upozorněním, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat jeho souhlas (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Žalovaný nereagoval, přestože mu byla doručena.
Soud založil rozsudek především na tomto skutkovém stavu. Žalovaný cestoval dne 8. 10. 2020 po obec trolejbusem číslo provozovaným žalobkyní, aniž by se při kontrole revizorovi prokázal platným jízdním dokladem. Přirážka k jízdnému činila 1 500 Kč, jízdné 20 Kč a žalovaný je byl povinen zaplatit na místě, při přepravní kontrole. Žalovaný do hlášení o přepravní kontrole vyplnil příjmení„ Marek,“ soud nicméně podle místa bydliště, data narození a čísla občanského průkazu žalovaného identifikoval jako celé jméno žalovaného (výpis z ISZR, hlášení o kontrole).
Soud právně kvalifikoval vztah mezi účastníky jako závazek ze smlouvy o přepravě osoby podle § § 2550 a 2578 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů (dále„ o. z.“) ve spojení s § 37 odst. 1 , odst. 2 písm. a), odst. 5 druhé věty písm. b), odst. 6 zákona číslo Sb. o dráhách ve znění pozdějších předpisů (dále„ z. d.“) as §§ 7 odst. 6 , 3 odst. 1 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále„ s. p. p.“). Žalovaný v okamžiku nástupu do trolejbusu s žalobkyní konkludentně uzavřel smlouvu o své přepravě, avšak nesplnil svou základní smluvní povinnost zaplatit jízdné (§ 2550 o. z.). Následkem porušení této povinnosti byl vznik povinnosti žalovaného zaplatit smluvní pokutu v podobě přirážky k jízdnému v celkové 1 500 Kč (§ § 2048 , 2052 a 2578 o. z. ve spojení s § 37 odst. 5 druhou větou písm. b), odst. 6 z. d.). Žalovaný nezaplatil. To znamená, že se den po dni splatnosti ocitl v prodlení s plněním částky 1 520 Kč a žalobkyni od téhož okamžiku vznikl právní nárok na úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky až do okamžiku zaplacení (§ 1970 o. z. ve spojení s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Žalobkyně úrok z prodlení požadovala až od 24. 10. 2020 a soud byl jejím návrhem vázán (§ 153 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ). Žalobkyně tedy prokázala vznik a splatnost žalované pohledávky. Vzhledem k pasivitě žalovaného proto soud vyšel z právní domněnky jejího trvání ke dni vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ) Z těchto důvodů soud žalobkyni výrokem I. přisoudil celou žalovanou částku.
Výrok II. odpovídá ustanovením § § 137 odst. 1 , 151 odst. 3, 142a odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , protože žalobkyně v časovém limitu předvídaném zákonem žalovanému odeslala předžalobní upomínku a byla ve sporu plně úspěšná. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč podle Položky 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů a z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 200 Kč za předžalobní výzvu a žalobu (§ 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky MSp č. 254/2015 Sb. v prvním účinném znění).
Lhůty k zaplacení soud ve výrocích I. a II. stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , poněvadž neshledal důvod k jiným lhůtám vzhledem k délce času, který měla žalovaná strana na splnění svého dluhu před zahájením řízení i během něj a k jejímu pasivnímu postoji k věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené v tomto rozsudku, bude je možné na návrh vymáhat v exekučním nebo v soudním vykonávacím řízení.