Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 202/2021-49

Okresní soud v Prostějově rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Doupovcovou ve věci

manželky: osobní údaje manželky

bytem adresa manžela a manželky,

a

manžela: osobní údaje manžela

hlášený k trvalému pobytu na adrese ulice a číslo, PSČ obec,

adresa pro doručování: ulice a číslo, PSČ obec,

o rozvod manželství,

takto:

I. Manželství manželů celé jméno manželky, rozené příjmení, narozené datum, a celé jméno manžela, narozeného datum, uzavřené dne datum v obec, zapsané v knize manželství matričního úřadu Magistrátu města Prostějova ve svazku 15, ročník 2019, strana/list 16, poř. číslo se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Manželství manželů [celé jméno manželky], rozené [příjmení], narozené [datum], a [celé jméno manžela], narozeného [datum], uzavřené dne [datum] v [obec], zapsané v knize manželství matričního úřadu Magistrátu města Prostějova ve svazku 15, ročník 2019, strana/list 16, poř. [číslo] se rozvádí.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Dne datum byl podepsanému soudu doručen návrh manželky na rozvod manželství účastníků řízení, kterým manželka usilovala o rozvod manželství, které považuje za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené, bez naděje na obnovení manželského soužití. Manželka v návrhu uvedla, že manželství uzavřeli dne datum, kdy u ní se jedná o manželství první a u manžela již o manželství druhé. Z manželství se narodily žádné společné děti, manželka má z předchozího vztahu dceru jméno příjmení, datum narození, se kterou se do ledna 2022 nacházela na mateřské dovolené. Poslední společné bydliště manželé měli na adrese adresa manžela a manželky Příčiny rozvratu manželství manželka spatřuje v tom, že s manželem mají zcela rozdílné povahy, odlišný pohled na život a výrazné problémy ve vzájemné komunikaci. V důsledku toho si s manželem přestali rozumět, vzájemně se odcizili a problémy v manželství postupně narůstaly. S manželem spolu více jak rok nežijí, mají oddělené finance a řeší spolu pouze záležitosti týkající se jejich rodinného domu v obec, který mají v podílovém spoluvlastnictví a k tomu mají i společný dluh v podobě hypotečního úvěru. Manželství je tudíž již pouze formálním svazkem, který neplné svou funkci.

2. Manžel s rozvodem manželství nesouhlasil. Připustil, že jejich vzájemné vztahy s manželkou jsou narušeny a že jejich soužití už nemá„ hlavu a patu“, avšak deklaroval, že s rozvodem nebude souhlasit a bude se proti němu bránit do té doby, dokud s ním manželka nezačne komunikovat, dokud manželka na sebe nepřevede hypotéku a dokud mu neumožní, aby si mohl odvézt své věci z domu v obec.

3. Existence manželství byla prokázána oddacím listem, dle kterého účastníci manželství uzavřeli dne datum v obec a manželství je zapsáno v knize manželství matričního úřadu Magistrátu města Prostějova ve svazku 15, ročník 2019, strana/list 16, poř. číslo.

4. Z výpovědi manželky soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno po známosti, která s přestávkami trvala cca 4 roky, kdy účastníci se v průběhu té doby rozešli a pak se zase dali dohromady. Seznámili se v prodejně nářadí, kterou manželka provozovala v obec. Potom však začala chodit s jiným mužem – s jméno příjmení, se kterým otěhotněla, ale ještě před narozením dcery se rozešli. Tehdy se vrátila zpět ke svému současnému manželovi, který jí nabídl bydlení, byl ochoten s ní obnovit soužití a přijmout i její dceru narozenou ze vztahu s jiným mužem, a sliboval, že to bude jejich sluníčko a že všechno bude v pořádku. Dříve, než se vzali, se však ještě jednou rozešli a pak zase dali dohromady. Manželství uzavřeli až po narození dcery, která se narodila dne datum a manželství bylo uzavřeno dne datum. Podle manželky ke zhoršení vzájemných vztahů s manželem přispěly problémy s otcem její dcery, který nejdříve o dceru nejevil zájem, ale když zjistil, že se provdala a žije s jiným mužem, tedy se současným manželem, tak najednou měl o dceru zájem a všemožně je neustále obtěžoval, až došlo k tomu, že manžel otce její dcery fyzicky napadl. Tento incident byl nejdříve řešen jako přestupek, ale pan příjmení požadoval, aby to bylo řešeno v trestním řízení, probíhal ohledně toho soud. Tato situace, kdy se neustále ohledně toho něco řešilo na úřadech či na soudě, vedla k tomu, že se zhoršila jejich komunikace a vzájemné vztahy s manželem. Také jí vadilo, že po narození dcery byla s malou většinou sama doma, manžel byl buď v práci nebo někde s kamarády, což rovněž vedlo k citovému odcizení. Navíc měla pocit, že manžel její dceru nebere jako vlastní dítě, i když jí to sliboval. Komunikace mezi nimi byla stále horší a vyvrcholilo to v létě 2021, kdy manžela na svoji nespokojenost ve vztahu upozornila a řekla mu, že už s ním nechce dál být. Začala činit kroky k vypořádání podílového spoluvlastnictví ohledně domu v obec, ve kterém společně bydleli. Manžel to však nebral vážně, pořád říkal, že nevidí žádný důvod, proč by se měli rozvádět. Na druhé straně však manžel začal jezdit za kolegyní z práce a manželka je přesvědčena, že s ní navázal mimomanželský poměr. Dovozuje to ze skutečnosti, že jezdila s dcerou ke své matce, kde zůstávaly i přes noc, a manžel vždycky chtěl vědět, kdy přesně budou odjíždět a kdy se vrátí. Tak se stalo, že když se jednou s dcerou vrátily domů dříve, viděla, že na dvoře stojí automobil té manželovy kolegyně z práce, a tak ji zajímalo, co tam dělá a od manžela se dozvěděla, že je to jediný člověk, který mu rozumí. Manželka viděla, že je rozložená sedačka, nacházela části jejího oblečení, ví, že tam ta kolegyně zůstávala i přes noc, že dělali nějaké večeře, apod. Manžel sice popřel, že by s touto kolegyní měl nějaký bližší vztah, tvrdil, že je to jenom kamarádka. Tato žena se před manželkou nejdříve schovávala, pak si to spolu vyříkaly, kdy manželka jí řekla, že tam klidně může s jejím manželem bydlet, ale že to musí dát nějak do pořádku, tj. ať si na sebe převedou hypotéku, apod. Ta kolegyně jí řekla, že se před ní schovávala proto, že jí to bylo všechno nepříjemné, a měla manželce slíbit, že to je naposledy, že už se tam s ní nesetká, že k nim domů v době, kdy manželka nebude doma, chodit nebude. To samé jí sliboval i manžel, ale nedodrželi to, když za týden tam tato žena byla znovu. To byla poslední kapka do rozvratu jejich vztahu, protože manželce vadilo, že v době, kdy není doma, si manžel vodí k nim domů cizí ženu, i když manžel o ní tvrdil, že je to jen kamarádka. Nakonec ohledně vypořádání podílového spoluvlastnictví k domu v obec s manželem uzavřeli dohodu, dle které dům připadne do jejího vlastnictví, vyplatí manželovi částky ve smlouvě uvedené a převede na sebe hypoteční úvěr. Manželovi nabízela, ať si dům nechá on a vyplatí ji, avšak manžel to odmítl s tím, že dům je pro něho příliš velký, že tak zůstat nechce. Navrhovala také, aby dům prodali a aby si peníze získané prodejem mezi sebe rozdělil, avšak i toto řešení manžel odmítl s tím, že by to byla škoda. Jelikož manželce v lednu 2022 skončila mateřská dovolená, nakonec se dohodli tak, že dům si ponechá manželka a převezme i hypotéku, kterou začne splácet. Protože podle smlouvy se dohodli, že manžel dům vyklidí do datum, opakovaně ho žádala, aby si z domu odvezl svoje věci, a to třeba i televizi, kterou kupovali za trvání manželství. Manžel to odmítal s tím, že údajně nic nechce. Nakonec mu tedy dala jeho osobní věci do jeho auta zaparkovaného na dvoře a vyměnila zámky. Potom cca za 14 dní manžel bez ohlášení přijel, hrnul se do domu, a když zjistil, že jsou vyměněné zámky, rozčílil se a praštil do klíčů takovou silou, až je ohnul. Tehdy si odvezl jen motorku. Následně jí telefonoval, že potřebuje pas a naspořená EURa. Řekla mu, že pas mu dá do schránky a že EURa už bohužel nemá, protože je spotřebovala loni na dovolené v Chorvatsku, s čímž manžel tehdy souhlasil. Jednalo se o cca 103 EUR, a proto manželovi nabídla, že mu pošle odpovídající částku, tj. cca 3.100 Kč, na jeho účet. Manžel na to reagoval tím, že jí poslal cca 10 až 15 sms zpráv, ve kterých se hrozně rozčiloval, jak si mohla dovolit EURa utratit. Zmíněnou částku jako náhradu za EURa poslala manželovi na účet, ten však částku obratem vrátil. V poslední době už manželovi nezvedá telefony, protože většinou jejich rozhovor skončí tím, že se manžel rozčílí a pohádají se, což už ji velmi obtěžuje.

5. Manžel ve své výpovědi uvedl, že příčiny problémů v jejich vztahu vidí poněkud jinak než manželka. Vypověděl, že v listopadu 2020 se manželka bez jakéhokoliv upozornění najednou i s dcerou odstěhovala do obec, kde si pronajala byt, přičemž mu pouze telefonicky oznámila, že už s ním nechce být a že bude s dcerou bydlet v obec. Potom manželka s dcerou střídavě bydlela v obec a u svých rodičů, přičemž jezdily také do obec, kde zůstávaly často i několik dnů. Byli schopni se spolu domluvit i ohledně dcery manželky, kterou si brával k sobě na víkend, takže je zřejmé, že není pravda, že by se o dceru manželky nestaral a bral ji jako cizí. Na začátku zpřísnění protiepidemických opatření v souvislosti s pandemií onemocnění Covid-19 (lockdown) se dle názoru manžela jejich vztahy s manželkou zlepšily, zase spolu normálně komunikovali a manželka ho požádala, zda by se s dcerou mohly vrátit zpět do obec, a tak zase všechno přestěhovali z obec do obec. Vše pak bylo v pořádku až do narozenin manželky, tj. do datum, kdy zjistil, že manželka má domluvený nějaký wellness pobyt s přítelem. Ohledně toho se velmi pohádali a od té doby si v podstatě začali každý vést svůj vlastní život. Pak se to dle jeho názoru zase nějakým způsobem uklidnilo a on až v září 2021 zjistil, že manželka podala návrh na rozvod. V té době, když přišel domů, tak před ním manželka s dcerou utíkali a manželka s ním nechtěla trávit volný čas. Jejich komunikace často končila hádkou. Pokud mu manželka vyčítá, že byl málo doma a pořád pracoval, tak by si měla uvědomit, že náklady na dům v obec činily cca 20.000 Kč měsíčně, a za situace, kdy manželka byla na mateřské dovolené, tak skutečně musel v práci trávit hodně času, aby mohl dostát jejich finančním závazkům. Dle jeho názoru není nic špatného ani na tom, když měl 1 x za 14 dnů nějaké setkání s kamarády. V září 2021 mu pak manželka nabídla, zda by jel s ní a s dcerou na dovolenou do Chorvatska, ale znovu mu to pak již nenabídla a on dodatečně zjistil, že tam jela se svým kamarádem. Tato skutečnost spolu s tím, že se dozvěděl o tom, že manželka podala návrh na rozvod, vedla k tomu, že se nakonec s manželkou shodli na tom, že půjdou od sebe. Ohledně domu v obec se dohodli tak, že si ho nechá manželka, protože to tak manželka chtěla, a že převezme i hypotéku, neboť malá je v domě zvyklá a bylo by škoda dům prodat. Pokud by manželka dům nechtěla, měl již zajištěného kupce, který byl ochoten zaplatit za dům slušnou cenu, kterou si mohli mezi sebou rozdělit. Kolem 17. až datum pak začal řešit samostatné bydlení – začal opravovat svoji nemovitost v obec. Manžel má zato, že v té době se jejich vzájemné vztahy s manželkou opět zlepšily, manželka se s ním začala normálně bavit, normálně spolu žili v obec a i když byl často v obec, kde zahájil rekonstrukci domu, manželka tak za ním jezdila, vozila mu např. večeři apod. Dle jeho názoru tudíž došlo k obnovení jejich soužití a bez problémů spolu strávili i Vánoce 2021. Podle manžela šlo u manželky opět o nějakou periodu, kdy již v minulosti se opakovalo, že půl roku spolu vycházeli a vše bylo v pořádku, a potom s ním zase manželka nechtěla být, všechno bylo špatně a manželka se chtěla rozvádět. Koncem ledna 2022 však na něho manželka začala tlačit, kdy už se odstěhuje. Přitom při uzavření té písemné dohody o vypořádání podílového spoluvlastnictví k domu v obec se ústně dohodli, že pokud nebude dělat problémy, tak že nebude problém, aby v domě zůstal bydlet i po konci ledna 2022, neboť potřeboval v obec zrekonstruovat kuchyň a koupelnu, aby tam mohl začít bydlet. Dne datum ho však manželka vyzvala, aby se odstěhoval a potom mu oznámila, že vyměnila zámky. Přitom on má v obec své věci a nemůže se tam dostat. Manžel popřel, že by měl vztah s jinou ženou, kolegyně z práce jméno j jen kamarádka a u nich doma byl vždy hlavně proto, aby mu pomohla s úklidem.

6. Manželka k výpovědi manžela uvedla, že na podzim roku 2020 se od manžela i s dcerou odstěhovala proto, že už dále nemohla s manželem být, neboť manžel má velké výkyvy nálad, je psychicky velmi nevyrovnaná osobnost a ona by chtěla s dcerou žít v klidu. Pokud v tu dobu, kdy bydlela v obec, jezdila do obec, takto nebylo proto, že by se jejich vztahy s manželem zlepšily, ale proto, že má v obec sídlo firmy a má tam sklad nářadí, a navíc na uvedené adrese má otec dcery nárok na realizaci styku s ní. Popřela, že by o Vánocích 2021 začali spolu s manželem zase normálně žít, když jako manželé spolu sexuálně již delší dobu nežijí a o těch Vánocích se na tom nic nezměnilo. Pokud s manželem komunikovala, takto bylo jenom proto, že s ním chtěla nějak vyjít do té doby, než se odstěhuje, nechtěla jejich záležitosti řešit před„ malou“, prostě se to vždy snažila nějak vydržet, než manžel odejde do práce. Jejich komunikace je značně problematická, když manžel je velmi zvláštní člověk, má svoji pravdu a svůj názor na život, takže když se spolu baví, tak je to systém„ on o voze, já o koze“. Podle manželky se oba snažili jejich vztah zachránit, ale tak nějak každý po svém, ale ona již dospěla k závěru, že už nechce s manželem žít v jedné domácnosti, protože je s ním pořád ve stresu, nedokážou spolu žít v klidu. O jejich vztahu dostatečně vypovídá již to, že se opakovaně rozcházeli a zase dávali dohromady, ale bohužel jim to nejde dohromady, když každý z nich je bohužel úplně jiný, každý z nich má jiné názory a jiné představy o životě, což neustále vede k tomu, že se pořád hádají a nejsou schopni spolu normálně v klidu komunikovat. Chce žít s dcerou v klidu a nechce, aby dcera byla přítomna jejich hádkám s manželem. Pokud manželovi vozila do obec nějaké jídlo, nebylo to proto, že by se jejich vztahy urovnaly, ale protože si byla vědoma toho, že když tam manžel bude mít jídlo, tak toho více udělá a o to dříve se z obec odstěhuje. Pokud manželovi přislíbila, že může v obec zůstat i nějakou dobu po 31. lednu 2022, takto myslela tak, že tam může zůstat např. 14 dnů až tři týdny, tj. než v obec dokončí nejnutnější opravy, aby se tam mohl nastěhovat, a ne že manžel zahájí kompletní rekonstrukci domu v obec a v obec bude zůstávat prakticky do nekonečna. Manželka nepopřela, že byla s dcerou na dovolené v Chorvatsku společně s panem jméno příjmení, avšak nejedná se o jejího nového partnera, se kterým by měla milenecký poměr, ale o kamaráda, se kterým se seznámila již cca před deseti léty v rámci svého podnikání a občas se setkávají. Je to muž ve věku nad 50 let, tedy podstatně starší, než je ona, ke kterému má vztah takový, jako by to byl její druhý otec, a který jí v minulosti několikrát pomohl, např. opravit auto, apod. Také byl u nich dvakrát na návštěvě, takže ho manžel zná. S dovolenou v Chorvatsku to bylo tak, že pan příjmení měl jet do Chorvatska s nějakou svojí přítelkyní, ale nějak to nevyšlo, tak jim pobyt nabídl, ona o tom řekla manželovi, ale ten z toho nebyl nijak nadšený, protože moře nemá příliš rád, a když se pak jejich vztahy zhoršily, nakonec tam jela s dcerou a s panem příjmení, a právě na této dovolené spotřebovala oněch 130 EURo, které po ní nyní chce manžel vrátit. Manželka opakovaně zdůraznila, že soužití s manželem již rozhodně nehodlá obnovit.

7. O tom, že manželé již nejsou schopni spolu nekonfliktně komunikovat se soud přesvědčil i v rámci ústního jednání, kdy si manželé neustále skákali do řeči, vzájemně se osočovali, že to, co druhý z nich uvádí, není pravda, apod., a soudkyně je tudíž opakovaně musela vyzývat ke klidu a k tomu, aby si neskákali do řeči a mluvili jen tehdy, když je k tomu soudkyně vyzve. Manžel je zjevně výbušné povahy.

8. Podle ust. a 3 , („o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

9. Podle ust. § 756 o. z., soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

10. Po provedeném dokazování, kterým soud zcela vyčerpal důkazní návrhy účastníků, soud dospěl k závěru, že byly splněny všechny zákonné podmínky pro rozvod manželství účastníků podle shora citovaných ustanovení . Účastníci spolu již delší dobu nežijí jako manželé ve smyslu ust. o. z., nejsou schopni spolu nekonfliktně komunikovat, vzájemně se obviňují s navázání mimomanželského poměru. Manželské soužití účastníků je tedy již natolik hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat jeho obnovení. Ze shora vyložených důvodů soud návrhu vyhověl a manželství účastníků rozvedl, když manželé se zjevně vzájemně citově odcizili a jejich vztahy jsou natolik narušené, že již reálně nelze očekávat obnovení manželského soužití. Za tohoto stavu věci, kdy je zřejmé, že manželství účastníků je již pouze formálním svazkem, soud nefunkční manželství účastníků rozvedl. Nesouhlas manžela s rozvodem manželství soud vyhodnotil pouze jako zcela účelový postoj, když manžel skutečný zájem o zachování manželství neprojevil, naopak sám připustil, že jejich vztahy s manželkou jsou narušeny a že jejich soužití už nemá„ hlavu a patu“, a svůj nesouhlasem s rozvodem odůvodnil pouze tím, že nejdříve musí manželka na sebe přepsat hypotéku na dům v obec a umožnit mu, aby si z domu odvezl svoje věci, a že do té doby s rozvodem souhlasit nebude.

11. Příčiny rozvratu manželství účastníků pak soud shledává na straně obou manželů, pramenící z rozdílnosti povah manželů a jejich představ o rodinném životě, a v neschopnosti spolu nekonfliktně komunikovat a řešit společné problémy. To pak vedlo k vzájemnému citovému odcizení manželů a k narušení jejich vzájemné důvěry, přičemž v současné době jsou již jejich vztahy natolik narušené, že ve skutečnosti již žádný z manželů nestojí o obnovení manželského soužití, resp. o zachování jejich manželství, když nesouhlas manžela s rozvodem manželství je zjevně pouze účelový. Soud vzal rovněž do úvahy, že rozvod manželství nemůže být v rozporu se zájmy nezletilých dětí manželů, když z manželství se žádné společné děti nenarodily. Ani v tomto směru tedy nebyly zjištěny žádné skutečnosti bránící rozvodu manželství.

12. O náhradě nákladů řízení účastníků tohoto řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 23 věta první

zákona o zvláštních řízeních soudních (zákon číslo Sb.), podle kterého bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení; náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Jelikož soud neshledal, že by zde byly okolnosti odůvodňující přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku, a to ve dvojím vyhotovení, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově ke Krajskému soudu v Brně.

Oba účastníci jsou povinni do patnácti pracovních dnů od právní moci tohoto rozsudku požádat příslušný úřad o vydání nového občanského průkazu (jen pokud je v jejich dosavadním občanském průkazu zapsán údaj o rodinném stavu).

Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.