Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
6 C 23/2022-39
Okresní soud v Berouně, sídlem adresa, Česká republika, rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Lanzovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 14.835 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14.835 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6.540 Kč ode dne 8. 9. 2020 do zaplacení a z částky 8.295 Kč ode dne 12. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 5.156 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokátky se sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14.835 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6.540 Kč ode dne 8. 9. 2020 do zaplacení a z částky 8.295 Kč ode dne 12. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 5.156 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa].
1. Žalobou doručenou soudu dne 3. 12. 2021 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení celkové částky 14.835 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného zákonného příspěvku nepojištěných a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Tvrdila, že je jako právnická osoba příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Dle zjištění žalobkyně žalovaný jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, VIN: kód, č. technického průkazu vozidla anonymizováno číslo, evidovaného v registru silničních vozidel jako provozovaný, neměl k tomuto vozidlu sjednáno v období ode dne 27. 6. 2019 do 30. 9. 2019 a dále ode dne 1. 10. 2019 do 31. 1. 2020, tedy po dobu 96 a 123 dní, zákonné pojištění odpovědnosti (povinné ručení) ve smyslu § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyni tak ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 uvedeného zákona vznikl nárok na zaplacení příspěvku, vypočteného jako součin počtu dní, kdy porušení předmětné zákonné povinnosti žalovaného trvalo, a výše denní sazby podle druhu vozidla, spolu s náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva na tento příspěvek. Celková výše příspěvku tak za prvé období činí 6.240 Kč a je představována základe příspěvku v denní sazbě 65 Kč (podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) x počet dní (celkem 96), za něž nebylo povinné ručení sjednáno, za následující období pak tato výše příspěvku za použití téhož výpočtu činí 7.995 Kč (tj. opět denní sazba ve výši 65 Kč násobená počtem dní – 123 – za dobu pojištěním nekrytou. K těmto dlužným příspěvkům žalobkyně dále nárokuje též náklady na jejich mimosoudní uplatnění vždy ve výši 300 Kč (podle § 2a prováděcí vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Přestože byl žalovaný k úhradě dlužného příspěvku písemně vyzván (výzva mu byla doručena dne 9. 7. 2020 a 12. 9. 2020), uvedené částky ve stanovené lhůtě pro zaplacení neuhradil, pročež splatnost příspěvků tak nastala v prvém případě dne 7. 9. 2020 a v případě druhém pak dne 11. 11. 2020. Jelikož žalovaný nereagoval ani na pozdější předžalobní upomínku, domáhala se žalobkyně svého nároku soudní cestou.
2. V průběhu řízení pak žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že údaj o provozování vozidla a jeho vlastnostech byl zjištěn z registru silničních vozidel č.j. 4936774, z něhož žalobkyně na základě zákona vychází jako ze zdroje informací a je oprávněna jej považovat za správný. Současně pak zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví vyvratitelnou zákonnou domněnku v tom smyslu, že se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že vlastníkem a/nebo provozovatele vozidla je osoba takto zapsaná v registru silničních vozidel. Pokud tato osoba na základě výzvy sdělí a doloží žalobkyni, že v předmětném období vlastníkem vozidla nebyla, uplatní žalobkyně svůj nárok vůči skutečnému vlastníkovi vozidla, o němž se takto dozvěděla. V daném případě žalobkyně obdržela od předchozího vlastníka kupní smlouvu ze dne 22. 1. 2019, dle níž tato osoba převedla vlastnické právo k předmětnému vozidlu na žalovaného, který je tak osobou povinnou k úhradě příspěvku.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Jelikož se strany k nařízenému ústnímu jednání nedostavily, přičemž žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně svou neúčast řádně omluvila, soud věc ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.
5. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, přičemž z nich zjistil následující skutečnosti: Z údajů o vozidle a o povinných osobách tak soud zjistil, že na základě šetření číslo je vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu (se zdvihovým objemem válců) nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, VIN: kód, TP č.: anonymizováno číslo, žalovaný.
6. Podle karty vozidla číslo, vyžádané z registru vozidel, je zde jako vlastník i provozovatel předmětného vozidla tovární značky Peugeot 307 již ode dne 6. 3. 2008 evidován jméno příjmení, bytem adresa.
7. Z kupní smlouvy ze dne 22. 1. 2019 pak soud zjistil, že výše uvedený zapsaný vlastník prodal předmětné vozidlo žalovanému.
8. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 24. 6. 2020 č. případu číslo bylo zjištěno, že dle údajů poskytnutých žalobkyni předchozím vlastníkem je žalovaný od data 23. 1. 2019 vlastníkem/provozovatelem předmětného osobního automobilu s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, VIN: kód, TP: anonymizováno číslo, jež bylo pojištěno z titulu zákonného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem pouze v období ode dne 14. 6. 2011 do 18. 2. 2019 (u právnická osoba, č. smlouvy číslo). Jelikož tedy žalovaný neměl v rozhodném období od data 27. 6. 2019 do 30. 9. 2019 pro toto vozidlo, jež bylo v uvedené době stále evidováno jako provozované, sjednáno povinné ručení, vyzvala jej žalobkyně písemně dne 24. 6. 2020 k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ve stanovené lhůtě 60 dnů od doručení výzvy s tím, že denní sazba tohoto příspěvku činí pro předmětné vozidlo 65 Kč, tzn. za 96 dní celkem 6.240 Kč.
9. Výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 28. 8. 2020 č. případu číslo pak žalobkyně na základě týchž zjištění, jako v předešlé výzvě shora, vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných k témuž vozidlu, v uvedené době stále evidovanému jako provozované, avšak bez povinného ručení, za navazující období ode dne 1. 10. 2019 do 361. 1. 2020. K úhradě příspěvku pak opět žalovanému stanovila lhůtu 60 dnů od doručení výzvy s tím, že denní sazba tohoto příspěvku činí pro předmětné vozidlo opět 65 Kč, tzn. za 123 dní celkem 7.995 Kč.
10. Z detailních informací České pošty, s.p., k výše uvedeným zásilkám podaným dne 24. 6. 2020 a 28. 8. 2020 soud zjistil, že tyto zásilky nebyly žalovaným jako adresátem převzaty z důvodu odstěhování se, resp. adresát neznámý, a byly proto vhozeny do jeho schránky.
11. K zaplacení příspěvků vyúčtovaných výše uvedenými výzvami pak žalobkyně dále vyzvala žalovaného upomínkami o úhradu nedoplatku ze dne 1. 10. 2020 a 9. 12. 2020.
12. Předžalobními upomínkami ze dne 27. 10. 2021 a 10. 11. 2021 pak byl žalovaný upozorněn na možnost vymáhání nároků soudní cestou.
13. Odeslání těchto písemností do dispoziční sféry žalovaného je dokládáno informacemi o sledování zásilek (zásilka odeslaná žalovanému dne 27. 10. 2021 byla dne 29. 10. 2021 vrácena zpět odesílateli s tím, že žalovaný jako adresát je na uvedené adrese, zjištěné provedeným šetřením, neznámý, totéž pak platí i o zásilce odeslané dne 10. 11. 2021 a vrácené dne 12. 11. 2021).
14. Na základě takto provedených důkazů pak soud zjistil následující skutkový stav věci, dle něhož žalobkyně zjistila z údajů poskytnutých jí příslušným pojistitelem (po jejich porovnání s údaji evidovanými Ministerstvem dopravy) a ve spojení kupní smlouvou ze dne 22. 1. 2019, uzavřenou mezi jméno příjmení jako vlastníkem a provozovatelem vozidla zapsaným v registru vozidel a žalovaným, že žalovaný je od data 23. 1. 2019 (skutečným) vlastníkem předmětného osobního automobilu tovární značky Peugeot s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, číslo, VIN: kód, TP: anonymizováno číslo, jež bylo pojištěno z titulu zákonného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem pouze v období ode dne 14. 6. 2011 do 18. 2. 2019 (u právnická osoba, č. smlouvy číslo). Jelikož žalovaný neměl v rozhodném období od data 27. 6. 2019 do 30. 9. 2019 a následně ode dne 1. 10. 2019 do 31. 1. 2020 pro toto vozidlo, jež bylo v uvedené době stále evidováno jako provozované, sjednáno povinné ručení, vyzvala jej žalobkyně písemně dne 24. 6. 2020 a 28. 8. 2020 k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vždy ve stanovené lhůtě 60 dnů od doručení výzvy s tím, že denní sazba tohoto příspěvku činí pro předmětné vozidlo 65 Kč, tzn. za 96 dní celkem 6.240 Kč a za dalších 123 dní celkem 7.995 Kč. Výzvy byly žalovanému doručena dne 9. 7. 2020 a 12. 9. 2020. Následně pak žalovaného ještě opakovaně písemně upomenula k úhradě nedoplatku takto vyúčtovaných příspěvků s upozorněním na vymáhání dluhu soudní cestou, aniž by žalovaný na výzvy reagoval. Vzhledem k tomu, že dlužné příspěvky, navýšené o náklady jeho vymáhání vždy ve výši 300 Kč, žalovaný doposud neuhradil, dostal se s tímto peněžitým plněním vůči žalobkyni v prodlení.
15. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.
16. Dle ustanovení § 4 odst. 1 až 5 tohoto zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
17. Ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999, Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč. Dle ustanovení § 2a této vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.
18. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.
19. V daném případě soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Soud vycházel ze zjištění, že žalovaný byl v rozhodném období na základě kupní smlouvy uzavřené dne 22. 1. 2019 s osobou zapsanou v registru vozidel skutečným vlastníkem a provozovatelem předmětného motorového vozidla, k němuž za tuto dobu nebylo sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti (povinné ručení), přestože vozidlo bylo evidováno jako provozované. V důsledku porušení této povinnosti vznikl žalobkyni v souladu se shora citovaným předpisem nárok na úhradu zákonného příspěvku nepojištěných ve stanovené výši za období 96 a 123 dnů, kdy nebylo vozidlo předmětem zákonného pojištění. Žalovaný však z tohoto titulu žalobkyni ničeho neuhradil ani na základě písemných výzev a následných upomínek, a nadále tak z tohoto titulu dluží celkem 6.540 Kč a 8.295 Kč, představujících neuhrazené příspěvky ve výši 6.240 Kč a 7.995 Kč, vypočtené dle prováděcí vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., jak je citována shora, ve spojení s příslušnými ustanoveními zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a náklady, jež žalobkyni vznikly v souvislosti s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (tj. v souvislosti se zaslanými výzvami a upomínkami), vždy ve výši 300 Kč, stanovené shora uvedeným prováděcím předpisem. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně jakkoliv zpochybňoval. Z uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. shora, s tím, že žalobkyni přiznal též zákonný úrok z prodlení z každé dílčí žalované částky, a to v případě částky 6.540 Kč za dobu ode dne 8. 9. 2020 do zaplacení a v případě částky 8.295 Kč ode dne 12. 11. 2020 do zaplacení v souvislosti s marným uplynutím lhůt k zaplacení dlužné částky určených ve výzvách k úhradě ze dne 24. 6. 2020 a 28. 8. 2020. Třídenní lhůta k plnění ve výroku I. tohoto rozsudku pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.
20. Jelikož byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, rozhodl soud ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. o nákladech řízení tak, že jí přiznal právo na jejich náhradu v plné výši a v celkové částce 5.156 Kč, představované jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 800 Kč a jednak náklady právního zastoupení, které sestávající z odměny za zastupování advokátem v celkové výši 2.900 Kč, a to jednak vzhledem ke splnění stanovených podmínek (podání žaloby na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech) za čtyři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, 2x kvalifikovaná výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a o náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění, a jednak za jeden úkon právní služby po 1.700 Kč (sepis podání – doplnění žaloby) dle § 14b odst. 3 a § 7 bod 5. advokátního tarifu (k příslušenství se nepřihlíží), a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 700 Kč, a to za čtyři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a za jeden úkon právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) citované vyhlášky, vše (vyjma soudního poplatku) zvýšené o náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představovanou částkou 756 Kč, neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku II. lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů, ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze, se sídlem adresa, Česká republika, prostřednictvím Okresního soudu v Berouně, se sídlem adresa, Česká republika.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o.s.ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.