Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 CO 132/2022-132

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. Jiřiny Jislové a soudkyň Mgr. Aleny Jedličkové a JUDr. Zoji Dvořákové ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

bytem adresa

zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení příjmení

sídlem Národní číslo, PSČ obec a číslo

proti

žalované: osobní údaje žalované

sídlem adresa

jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových

sídlem adresa

o částka s příslušenstvím a omluvu,

k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem výrokem I. soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou žalobkyně požadovala, aby jí žalovaná poskytla zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši částka. Výrokem II. pak zamítl žalobu v části, v níž žalobkyně žádala, aby žalované bylo uloženo poskytnout jí dále zadostiučinění ve formě omluvy doručené žalobce ve znění:„ Ministerstvo spravedlnosti ČR, jednající za anonymizována dvě slova jakožto orgán spravující anonymizována dvě slova anonymizováno, se tímto omlouvá jméno příjmení za porušení jejího práva na ochranu soukromí, jímž došlo tím, že byla plošně zveřejněna anonymizováno, která jméno příjmení podala podle , o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů“, jež podepíše osoba oprávněná jednat za žalovanou. Výrokem III. uložil žalobkyni zaplatit žalované náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaná vede a spravuje anonymizována tři slova, ve kterém jsou anonymizováno žalobkyně zveřejňována. Plošným zveřejňováním majetkových přiznání dochází k zásahu do jejích ústavně zaručených práv (, 10d- dále jen„ Listina“), konkrétně do ústavně zaručeného práva na ochranu soukromí v podobě práva na informační sebeurčení. Současně poukázala na Ústavní soud ČR a to na nález sp. zn. ze dne datum, který neaproboval jako ústavně konformní režim zveřejňování údajů získaných dle zákona o střetu zájmů s tím, že preventivní funkce zpřístupnění údajů je naplněna jejich poskytováním na základě žádosti, a dále s tím, že zrušil uplynutím datum ustanovení b odst. 1 písm. a), b), c) zákona o střetu zájmů. Žalovaná tak nebyla oprávněna postupovat podle zákona, který byl pro rozpor s ústavními předpisy zrušen, a proto se žalobkyně domáhá omluvy a finančního zadostiučinění.

3. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že nemohlo dojít z její strany k nesprávnému úřednímu postupu publikací anonymizováno veřejných funkcionářů v anonymizována dvě slova ani po datum, neboť zrušení předmětné zákonné úpravy bylo odloženo až do konce roku 2020. V této souvislosti zmiňovala stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. . Dále namítla, že pokud se žalobce domáhá nesprávného úředního postupu v tom směru, že došlo k přijetí protiústavní právní úpravy, pak legislativní činnost nepředstavuje nesprávný úřední postup a odkazuje na závěry Nejvyššího soudu, sp. zn. spisová značka.

4. Soud prvního stupně ve svém rozhodnutí vycházel z nálezu Ústavního soudu sp. zn. , jímž ústavní soud přezkoumával ústavní konformnost zákona o střetu zájmů ve znění a , kterým se mění , o střetu zájmů. Nález byl vyhlášen dne datum a bylo jím zrušeno ustanovení b odst. 1 písm. a), b) a c) , o střetu zájmů, ve znění zákona číslo Sb., kterým se mění , o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a , kterým se mění , o střetu zájmu, ve znění pozdějších předpisů, a to uplynutím dne datum. Soud prvního stupně vzal dále za prokázané, že žalovaná v reakci na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, omezila od datum rozhodnutí plošný přístup k oznámením veřejných funkcionářů s tím, že údaje v anonymizováno budou dostupné pouze na základě individuální žádosti, přičemž rozsah zpřístupňovaných údajů se nijak nemění.

5. Soud prvého stupně s odkazem na související ustanovení tj. , jakož i , , 2 a , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, o změně zákona ČNR č. , o notářích a jejich činnosti v účinném znění, jakož i , který byl novelizován s účinností od datum , o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, , dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

6. Žalobkyně se domáhala přiměřeného zadostiučinění a omluvy za újmu, která jí měla být způsobena na jejích právech neomezeným zveřejňováním anonymizováno a umožněním nelimitovaného anonymního přístupu k nim, a to anonymizováno, která jako veřejný funkcionář podává podle , o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů. Nemajetková újma jí měla být způsobena postupem Ministerstva spravedlnosti při vedení anonymizována tři slova podle Zákona o střetu zájmů, tedy výkonné a veřejné moci.

7. Soud prvního stupně uzavřel, že žalobou uplatněný nárok je nutné posoudit podle , nikoliv dle obecných předpisů občanskoprávní úpravy odpovědnosti (ochrana osobnosti). S odkazem na citované závěry Ústavního soudu se žalobkyně nemůže svého nároku domáhat ani na základě tvrzené přímé aplikovatelnosti či d, když z rozhodnutí Ústavního soudu se podává, že naplnění takto ústavně garantovaných práv je třeba, pokud jde o poskytování informací, posuzovat právě s pohledem toho, zda nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu odškodňovacího zákona a za podmínek tohoto odškodňovacího zákona.

8. Soud prvního stupně s odkazem i na komentářovou literaturu k zákonu číslo jakož i soudní judikatury, například stanoviska bývalého Nejvyššího soudu ČSSR ze dne datum, sp. zn. Plsf číslo, jakož i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 9 1999, sp. zn. spisová značka, se nejprve zabýval otázkou existence odpovědnostního titulu. Pokud jde o období předcházející vydání nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. dospěl soud prvního stupně k závěru, že postup žalované spočívající v plošném zveřejnění anonymizováno v souladu se zákonem, jenž byl teprve následně shledán protiústavním, není nesprávným úředním postupem. Žalovaná ve vztahu k žalobci postupovala plně dle platné a účinné právní úpravy a její postup tak byl řádným a nenaplňuje tak odpovědnostní titul nesprávného úředního postupu.

9. Pokud jde o následující období po datum do datum, kdy žalovaná již měla informaci o tom, že části zákona o střetu zájmů nejsou v souladu s ústavním pořádkem, soud prvního stupně konstatoval, že Ústavní soud v nálezu podle odložil jeho vykonatelnost do datum. Až tímto dnem byla protiústavní část zákona zrušena. Až do tohoto okamžiku práva a povinnosti z právních vztahů vzniklých před zrušením právního předpisu zůstávají nedotčena. Žalovaná tak nadále byla povinna dosavadní úpravu zákona o střetu zájmů aplikovat, a proto nelze v jejím postupu shledávat nesprávný úřední postup dle Soud prvního stupně postup žalované shledal správným i z hlediska účelu, k jehož dosažení postup žalované směřoval, tj. kontrolu žalobce jako veřejného funkcionáře ze strany veřejnosti. Žalovaná tím sice zasahovala do práv žalobkyně na soukromí v rámci vertikálních vztahů, avšak naplňovala tím, i hlavní kontrolu veřejnosti v rámci vztahů horizontálních. Postup žalované tak obstojí i v testu přiměřenosti.

10. Soud prvního stupně proto uzavřel, že postup žalované spočívající v plošném zveřejnění anonymizováno dle zákona o střetu zájmů po dobu odložení vykonatelnosti nálezu z datum, sp. zn. , který zrušil tuto právní úpravu pro rozpor s ústavním pořádkem, není nesprávným úředním postupem, protože žalovaná byla povinna právní úpravu aplikovat a činila tak s ohledem na účel zákona, jímž je kontrola žalobce jako veřejného funkcionáře ze strany veřejnosti.

11. Soud prvního stupně neshledal z výše uvedených důvodů existenci odpovědnostního titulu, a proto žalobu zamítl. O nákladech řízení pak rozhodl podle úspěchu ve věci s odkazem na

12. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání, jímž se domáhala toho, aby rozsudek soudu prvého stupně byl změněn tak, že žalobě bude vyhověno. V obsáhlém odvolání mimo jiné zdůraznila, že soud prvního stupně nepostupoval správně, jestliže žalobu zamítl. Akcentovala, že její ústavně zaručené právo na ochranu soukromí bylo státem porušeno, a proto pokládá za opodstatněné, že stát za dané situace nese odpovědnost. V opačném případě dojde k vyprázdnění pojmu přímo aplikovatelných ústavně zaručených práv, jež budou napříště zjevně podřízeny zákonné úpravě, což žalobkyně pokládá za naprosto absurdní. Uvedená výtka míří na situaci před, ale i po vydání nálezu Ústavního soudu. Její žaloba není účelová a naopak zjevně i předžalobní výzva, kterou podal vůči žalované, ji vedla k tomu, že přes původní odmítnutí uzpůsobit svou praxi plošnému a přímému zveřejňování podaných anonymizováno i po vydání nálezu Ústavního soudu, k takovému kroku přistoupila a ještě před datum podaná anonymizováno přestala tímto způsobem automaticky zveřejňovat a naopak přístup k nim podmínila individuální žádostí. Je nepochybné, že informace, které byly žalovanou zveřejňovány, představují velmi citlivé informace soukromého charakteru jak o čistě osobních záležitostech žalobkyně, tak i majetkových informací a žalobkyně se dovolává svých ústavně zaručených práv.

13. Žalovaná ve vyjádření k odvolání žalobkyně vyvracela odvolací námitky žalobkyně a navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Zdůraznila, že ve své pozici orgánu moci výkonné nemohla se dopustit nesprávného úředního postupu tím, že před vyhlášením příslušného nálezu Ústavního soudu ve Sbírce zákonů postupovala zcela v intencích tehdy platného a účinného zákona o střetu zájmu a činila tak s ohledem na legitimní cíl v podobě kontroly veřejných funkcionářů ze strany veřejnosti. Poukázala na to, že soud prvého stupně zcela správně vycházel ze stanoviska pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl ÚS – st číslo a akcentovala, že zveřejňováním anonymizováno o majetku žalobce v centrálním anonymizována dvě slova v době od vyhlášení příslušného nálezu Ústavního soudu do datum se nemohla dopustit nesprávného úředního postupu, když postupovala podle tehdy platné a účinné právní úpravy a činila tak s ohledem na legitimní cíl v podobě kontroly veřejných funkcionářů ze strany veřejnosti. Dále poukázala na to, že skutečnost, že dne datum tedy v době odložené vykonatelnosti derogačního nálezu, omezila dálkový přístup do anonymizována dvě slova anonymizováno, sama o sobě nezakládá, že by žalovaná před tímto datem jednala nesprávně. Žalovaná tak učinila z důvodu, že veřejní funkcionáři nepodávali anonymizováno dle zákona o střetu zájmů, neboť dle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. spisová značka, nemohli být za neplnění této své zákonné povinnosti sankcionováni. Tento postup žalované byl motivován výlučně tím, aby v návaznosti na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. spisová značka byla anonymizováno veřejných funkcionářů i nadále řádně podávána a byl tak zajištěn legitimní cíl kontroly činnosti veřejných funkcionářů ve smyslu zákona o střetu zájmu, který byl shledán jako ústavně souladný. Za nesprávný považovala též názor žalobkyně, že nárok na poskytnutí omluvy a poskytnutí finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmou mu vyplývá z přímé aplikovatelnosti či d. Poukázala rovněž na to, že nemajetková újma žalobkyně se nepresumuje a žalobkyně je povinna tvrdit a prokázat zásah do své osobnostní sféry. Žalobkyně však uvedla pouze, že„ Považuji to za příliš velký zásah do soukromí, i vzhledem k tomu, že jsem starostkou pouze malé obce“. Žádné konkrétní zásahy do osobnostních sfér žalobkyně způsobené plošným zveřejňováním údajů z anonymizována dvě slova anonymizováno však netvrdila.

14. Odvolací soud za souhlasu žalobkyně ve věci jednal a rozhodl bez její přítomnosti ( ), rozsudek soudu prvního stupně přezkoumal dle , , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

15. Soud prvního stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatečný skutkový podklad, provedené důkazy správně hodnotil ve smyslu ustanovení a nepochybil ani v právním posouzení věci.

16. Zákonem číslo Sb. byl novelizován s účinností od datum zákon, mimo jiné tak, že po účinnosti této novely znělo ustanovení § 14 b odst. 1 tohoto zákona, že každý může prvním dnem po lhůtě uvedené v § 12 odst. 1, 2 nebo 3 nahlížet do anonymizována dvě slova u veřejných funkcionářů uvedených v a) § 2 odst. 1 v rozsahu všech skutečností oznámených podle § 9 až 11 a § 12 odst. 4, s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace nemovité věci, nebo b) § 2 odst. 2 pouze v rozsahu skutečností oznámených podle § 9, 10 odst. 2 písm. a) a c), § 11 odst. 2 písm. a) a § 12 odst. 4 s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace nemovité věci.

17. Zákonem číslo Sb. byl novelizován s účinností od datum zákon mimo jiné tak, že po účinnosti této novely znělo ustanovení § 14 b odst. 1 tohoto zákona, že každý může prvním dnem po lhůtě uvedené v § 12 odst. 1, 2 nebo 3 nahlížet do anonymizována dvě slova u veřejných funkcionářů, uvedených v a) § 2 odst. 1 písm. a) a až o) a u členů Rady kraje nebo hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, v rozsahu všech skutečností, oznámených podle § 9 až 11 a § 12 odst. 4, s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace nemovité věci, malé b) § 2 odst. 1 písm. p) a u primátora a náměstka primátora statutárního města, starosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, místostarosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, zástupce starosty městské části hlavního města Prahy a členů Rady statutárního města, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města a městské části hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, v rozsahu všech skutečností, oznámených podle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) až c), § 11 odst. 2 písm. a) a § 12 odst. 4, s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace nemovité věci, c) § 2 odst. 1 písm. g) s výjimkou primátora a náměstka primátora statutárního města, starosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, místostarosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, zástupce starosty městské části hlavního města Prahy a členů Rady statutárního města, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, městské části hlavního města Prahy, kraje nebo hlavního města Prahy v rozsahu všech skutečností oznámených podle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) až c) a § 12 odst. 4, s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace nemovité věci, nebo d) § 2 odst. 2 pouze v rozsahu skutečností oznámených podle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) až c), § 11 odst. 2 písm. a) a § 12 odst. 4, s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace nemovité věci.

18. Nález Ústavního soudu sp. zn. byl vyhlášen dne datum, přičemž zrušil ustanovení b odst. 1 písm. a), b) a c) , o střetu zájmů, ve znění zákona číslo Sb., kterým se mění , o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony, a , kterým se mění , o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a to s odloženou vykonatelností uplynutím dne datum.

19. Odvolací soud se zcela ztotožnil se soudem prvého stupně, pokud jde o aplikaci , neboť žalobce se po žalované domáhá odškodnění za nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena postupem žalované, který spočíval ve zveřejňování anonymizováno o majetku žalobce v centrálním anonymizována dvě slova podle , o střetu zájmu, v tehdy platném a účinném znění, a to v době od datum (tj. od účinnosti ) do datum. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce se domáhá náhrady nemajetkové újmy, která mu měla být způsobena žalovanou při výkonu státní moci, a soud prvého stupně nepochybil, jestliže věc posoudil v intencích , neboť žalovaná při vedení anonymizována dvě slova anonymizováno podle zákona o střetu zájmu vystupovala ve vztahu k žalobci pozici svrchovaného nositele veřejné moci, tedy při výkonu veřejnoprávní pravomocí. Nárok žalobce nelze uplatnit z titulu ochrany osobnosti podle , , když úprava odpovědnosti státu za škodu v zákoně č. , je zároveň speciální úpravou v oblasti ochrany osobnosti tam, kde bylo do těchto práv zasaženo při výkonu veřejné moci (viz. např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. spisová značka, nález US sp. zn. ).

20. Nález Ústavního soudu sp. zn. byl vyhlášen dne datum, přičemž zrušil ustanovení b odst. 1 písm. a), b) a c) , o střetu zájmu ve znění zákona číslo Sb., kterým se mění , o střetu zájmu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a , kterým se mění , o střetu zájmu, ve znění pozdějších předpisů, a to s odloženou vykonatelností uplynutím dne datum. Žalovaná podle obsahu spisu postupovala podle pravidel, předepsaných právními normami a nelze tak její postup považovat za nesprávný úřední postup podle Postup žalované odvolací soud shledává jako správný, a proto rozsudek soudu prvého stupně podle potvrdil, když neshledal důvod, aby se odchýlil od ustálené judikatury Městského soudu v Praze, který v obdobných věcech, a to např. sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka a sp. zn. spisová značka rozhodoval obdobně.

21. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle , 2 ve spojení s  a Žalované, která byla v odvolacím řízení plně úspěšná a nebyla v tomto řízení právně zastoupena, náleží dle , b, c) paušální náhrada hotových výdajů ve výši částka za tři úkony právní služby po částka (vyjádření k odvolání, příprava na jednání, účast na jednání dne datum).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze do dvou měsíců od jeho doručení podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR za splnění podmínek uvedených v  , a to u soudu, který rozhodoval v prvním stupni (Obvodní soud pro Prahu 2). Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat dovolací soud.