Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 375/2021-35

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Davidem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa,

zastoupena advokátem JUDr. jméno příjmení,

sídlem adresa,

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného,

o zaplacení 12 120 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žaloba se zamítá do výše 2 120 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 974,80 Kč, úrokem 17,88 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 932,88 Kč a úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 030,06 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žaloba se zamítá do výše 2 120 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 974,80 Kč, úrokem 17,88 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 932,88 Kč a úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 030,06 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala zaplacení jistiny ve výši 12 120 Kč a příslušenství spočívajícího v kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení ve výši 932,88 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 974,8 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení a úroku z částky 10 000 Kč ve výši 17,88 % p. a. od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne datum s žalobkyní (resp. její právní předchůdkyní, společností právnická osoba) smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytla předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v den uzavření smlouvy. Schopnost žalovaného splácet byla ověřena na základě údajů, které uvedl v žádosti o úvěr. Žalovaný uvedl jako příjem částku částka a celkový čistý příjem domácnosti částka. Jelikož uvedl, že je v zaměstnaneckém poměru, předchůdkyně žalobkyně tyto údaje neověřovala a porovnala je toliko se statistickými daty, jakož i prolustrovala žalovaného v interních i externích databázích. Úvěrový rámec 20 000 Kč neprošel schvalovacím procesem, částka 10 000 Kč však ano. Žalobkyně prohlásila úvěr za splatný ke dni datum, jelikož byl žalovaný v prodlení se splátkou. Žalovaný žalobkyni dosud ničeho neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celou dobu zůstal pasivní.

2. Soud vzal za prokázané, že žalovaný dne datum podepsalu označenou jako„ žádost o smlouvu o revolvingovém úvěru“, v níž požádal o úvěr ve výši 20 000 Kč. Uvedl, že je vyučen, žije u rodičů, je svobodný a pracuje jako dělník/řemeslník u právnická osoba anonymizována dvě slova právnická osoba s čistým měsíčním příjmem částka a čistým příjmem domácnosti částka, žádné své závazky neuvedl. Ty zjistila žalobkyně jeho lustrací, a to ve výši částka měsíčně. Dne datum podepsali účastníciu označenou jako„ smlouva o spotřebitelském revolvingovém úvěru číslo“, v níž se společnost právnická osoba zavázala poskytnout mu úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč. Minimální splátka byla sjednána na 5 % z výše úvěrového rámce, úroková sazba byla sjednána na 17,88 %. Za zaslání každé upomínky byl sjednán poplatek 600 Kč. Totožné údaje jsou v listině„ formulář informací spotřebiteli.“ Z výpisů z úvěrového účtu soud pak plyne, že žalovaný čerpal úvěr ve výši 10 000 Kč dne datum, avšak neuhradil ničeho. Upomínkou ze dne datum byl žalovaný vyzván k úhradě celé dlužné částky, kterou předchůdkyně žalobkyně zesplatnila. Lhůtu k plnění mu stanovila do datum. Naposledy byl vyzván k úhradě předžalobní výzvou ze dne datum, zaslanou mu následujícího dne, jak plyne z podacího archu.

3. K aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud z listiny„ smlouva o postoupení pohledávek“ ze dne datum za prokázané, že touto smlouvou společnost právnická osoba projevila vůli postoupit na žalobkyni soubor pohledávek specifikovaných v příloze, mimo jiné pohledávku za žalovaným, a žalobkyně toto akceptovala. Dopisem ze dne datum byl žalovaný informován o postoupení pohledávky žalobkyni.

4. Dle ust. ., (dále jen „“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Dle ust. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

6. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Dle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Dle ust. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Dle věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Dle postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

12. Dle ust. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

13. Dle ust. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. V rozsudku č. j. -39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že„ součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.“

15. Dále uvedl, že„ je třeba si uvědomit, že klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.“

16. V rozsudku sp. zn. ze dne 25. 7. 2018 Nejvyšší soud České republiky mj. uvedl, že„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.“

17. V nálezu sp. zn. ze dne datum Ústavní soud mj. uvedl, že„ nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v d.“ V tomtéž nálezu Ústavní soud dovozuje, že výše uvedenou judikaturu lze aplikovat i na zákona o spotřebitelském úvěru, kdy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila.

18. Na základě výše uvedeného soud nejprve zkoumal aktivní věcnou legitimaci žalobkyně k podání žaloby, a dospěl k závěru, že je dána. právnická osoba v souladu s  a násl. postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, která se tak dostala do pozice věřitele. Svědčí ji proto aktivní věcná legitimace k podání žaloby na zaplacení 12 120 Kč s příslušenstvím proti žalovanému.

19. Smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru číslo uzavřenou mezi společností právnická osoba a žalovaným posoudil soud jako smlouvu o úvěru ve smyslu a násl. , kterou je třeba zároveň s ohledem na zákona o spotřebitelském úvěru posuzovat jako spotřebitelský úvěr. Soud se v prvé řadě zabýval platností této smlouvy, kdy s ohledem na shora citovaný a judikaturu nejvyšších soudů přezkoumal, zda předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele. Žalobkyně připustila, že žalovaného lustrovala toliko v interních a externích databázích, avšak po žalovaném nepožadovala jakékoliv potvrzení příjmů či tvrzení ani prokázání výdajů. Je pravdou, že žalobkyně odhalila, že žalovaný splácí ještě další závazek a přihlédla k tomu, odborné posouzení úvěrovatelnosti žadatele o spotřebitelský úvěr však vyžaduje alespoň základní ověření údajů tvrzených spotřebitelem. Žalobkyně tak neučinila, když vyšla toliko z údajů uvedených žalovaným, pročež není zřejmé, zda jsou tyto údaje pravdivé a zda byl žalovaný v danou chvíli úvěrovatelný. Žalobkyně tak neunesla důkazní břemeno ohledně posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a proto soud dospěl k jednoznačnému závěru, že je smlouva o spotřebitelském revolvingovém úvěru číslo uzavřená mezi společností právnická osoba a žalovaným neplatná ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, k čemuž soud přihlédl bez návrhu na základě . Ostatně, v intencích shora citovaného nálezu Ústavního soudu by bylo protiústavní tak neučinit.

20. Jelikož nebyla uzavřena platná smlouva o zápůjčce, ale bylo prokázáno, že došlo k poskytnutí částky 10 000 Kč žalovanému, má žalobkyně nárok na vrácení poskytnutých finančních prostředků v dosud neuhrazené výši z titulu bezdůvodného obohacení podle , tedy celých 10 000 Kč. Soud proto žalobkyni v tomto rozsahu vyhověl a uložil žalovanému jí tuto částku zaplatit, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení. Úrok z prodlení soud určil v souladu s  , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence údajů o skutečných majitelích), tedy ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, přičemž repo sazba ke dni datum činila 0,25 procentního bodu. Do prodlení se žalovaný dostal až dne datum, den poté, kdy mu uplynula lhůta k plnění stanovená mu v dopise„ oznámení o postoupení pohledávky.“ Lhůtu k plnění soud určil dle , jelikož neshledal důvod se od této lhůty odchýlit. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle , když žalobkyně byla v řízení úspěšná částečně, a vyhl. č. , advokátní tarif (dále jen a.t.), když v případě návrhu žalobkyně jde o opakované předkládání návrhu na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 10 870,21 Kč (jistiny a úroku z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku), tj. 72,87 %. Naopak žalovaná byla úspěšná v rozsahu zamítnutí žaloby 4 047,47 Kč (jistina, úroky z prodlení a úroky smluvní ke dni vyhlášení rozhodnutí); tj. 27,13 %. Soud přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 030,06 Kč, což představuje cca 45,74 % z celkových 2 252 Kč, na které by v případě plného úspěchu měla nárok. Přiznanou částku tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna a hotové výdaje zástupce žalobce z řad advokátů za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní upomínka a podání žaloby dle , d), odst. 2 písm. h) a.t.) ve výši 3 x 300 Kč ( a . a.t.), a dále ze tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč ( a.t.), navýšené o částku 252 Kč představující náhradu 21 % DPH, kterou je advokát povinen z odměny a náhrad odvést (, 3 ). Žalovaný je povinen určené náklady řízení zaplatit advokátu, který zastupoval žalobce ( ), a to ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 (patnácti) dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem.

Nesplní-li povinný dobrovolně rozsudkem uložené povinnosti, může se oprávněný domáhat nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce ( ).