Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 51/2022-34

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Jakubem Fukalem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 16 824 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se zastavuje v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení poplatku ve výši 150 Kč a smluvní pokuty ve výši 4 824 Kč.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 217 Kč, úroku z prodlení ve výši 1 321,64 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 000 Kč od 15.6.2021 do 9.12.2021 a úroku z prodlení ve výši 1,50 % ročně z částky 12 000 Kč od 10.12.2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 12 000 Kč od 10.12.2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 603,99 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Řízení se zastavuje v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení poplatku ve výši 150 Kč a smluvní pokuty ve výši 4 824 Kč. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 217 Kč, úroku z prodlení ve výši 1 321,64 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 000 Kč od 15.6.2021 do 9.12.2021 a úroku z prodlení ve výši 1,50 % ročně z částky 12 000 Kč od 10.12.2021 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 12 000 Kč od 10.12.2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 603,99 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 12 000 Kč s úrokem z prodlení v částce 1 321,64 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 12 000 Kč od 15.6.2021 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč (osobní návštěva), poplatek za upomínky ve výši 150 Kč a smluvní pokutu ve výši 4 824 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba (dále jen„ původní věřitel“) uzavřel dne 25.3.2020 se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytl 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky do 24.4.2020. Žalovaný však nic nezaplatil. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy ze dne 11.6.2021.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalobkyně před zahájením jednání vzala žalobu částečně zpět co do požadované smluvní pokuty ve výši 4 824 Kč a poplatku za upomínku ve výši 150 Kč. Soud proto řízení podle v uvedeném rozsahu zastavil (výrok I.).

4. Na základě provedených důkazů soud zjistil, že podle smlouvy o úvěru číslo ze dne 25.3.2020 ve znění smlouvy se stejném označením ze dne 1.4.2020 se původní věřitel zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši 12 000 Kč. Dne 25.3.2020 bylo na účet žalovaného zasláno 11 000 Kč a dne 2.4.2020 1 000 Kč (smlouva o úvěru, výpis z účtu původního věřitele, výpis z účtu žalovaného). Dne 11.6.2021 byla podepsána označená jako„ Smlouva o postoupení pohledávek“ žalobkyní jako postupníkem a původním věřitelem jako postupitelem. Obsahemy ve spojení s přílohou je ujednání o postoupení pohledávek včetně pohledávky původního věřitele za žalovaným (smlouva o postoupení pohledávek, příloha ke smlouvě o postoupení pohledávek). Žalovanému bylo postoupení pohledávek oznámeno původním věřitelem (dopis ze dne 25.6.2021, podací arch). Žalovaný byl vyzván žalobkyní k zaplacení dlužné částky nejpozději do 9.12.2021 (dopis ze dne 9.11.2021, podací arch).

5. Podle , (dále jen „“), platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

7. Podle , o spotřebitelském úvěru, (dále jen „“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

11. Předmětnou smlouvu soud posuzoval dle ustanovení jako smlouvu o úvěru. Zároveň se však jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu

12. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda porušení povinnosti věřitele podle a 2 spočívající v nedostatečném zkoumání úvěruschopnost dlužníka vede k relativní neplatnosti právního jednání, které se podle o. z. může dovolat pouze osoba, pro jejíž ochranu zájmu je tato neplatnost stanovena, anebo k absolutní neplatnosti právního jednání, ke které soud přihlíží podle o. z. bez návrhu.

13. Povinnost věřitele posuzovat úvěruschopnost je stanovena zaprvé na ochranu spotřebitele, který není schopen dostat svých závazků, zadruhé na ochranu samotných věřitelů, protože snižuje jejich riziko, že dluh nebude plněn, ale především zatřetí na ochranu společnosti jako celku, která je chráněna před nezvladatelném zadlužování spotřebitelů se všemi negativními důsledky s tím spojenými včetně pádu spotřebitele a všech osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů a jejich přechodu do šedé ekonomiky.

14. K tomu, aby právní jednání mohlo být shledáno, jako absolutně neplatné je nutno, aby byly splněny dvě kumulativní podmínky podle o. z., tj. takové jednání musí odporovat zákonu a zjevně narušovat veřejný pořádek. Co se týče první podmínky, není pochyb o tom, že porušení odporuje podle tohoto zákona zákonu. Co se týče druhé podmínky, veřejný pořádek je pojem, který reprezentuje pravidla či hodnoty obsažené v právním řádu, jež jsou takového významu, že jejich porušení nelze akceptovat, proto i právní jednání, které je s nimi v rozporu, musí být absolutně neplatné. Současně s tímto platí, že základním kritériem pro závěr o absolutní neplatnosti právního jednání by měl být smysl a účel zákona, který byl právním jednáním porušen. Pokud smysl a účel porušeného zákona vyžaduje, aby právní jednání od počátku nevyvolávalo právní následky, nelze stanovit jiný důsledek porušení zákona než absolutní neplatností právního jednání. Toto kritérium je uvedeno již v  o. z., které činí právní jednání neplatným, pokud to smysl a účel porušeného zákona vyžaduje. Neplatnost právního jednání může být buď relativní, nebo absolutní, smysl a účel zákona podle o. z. tedy musí vyžadovat, aby právní jednání, které porušuje zákon, bylo buď relativně, anebo absolutně neplatné. Pokud je k dosažení smyslu a účelu porušeného zákona nezbytné, aby právní jednání bez dalšího nevyvolávalo právní následky, je třeba vždy dospět k závěru o absolutní neplatnosti takového právního jednání (Lavický, P. a kol.: I. Obecná část (−654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2135 a 2136).

15. S ohledem na vše výše uvedené smysl a účel též nové právní úpravy požaduje po podnikateli – profesionálovi, aby zkoumal schopnost spotřebitele splácet jeho úvěr. Tato povinnost je dlouhodobě a pevně zakotvena v českém právním řádu a evropských předpisech. Chrání přitom nejenom zájmy na ochranu určité osoby, ale chrání zájem na prevenci společnosti jako celku před zadlužováním a negativními důsledky, kterou s touto problematikou souvisí. Jestliže věřitel povinnosti podle poruší, ohrozí tím tyto zájmy, čímž celá společnost může být nucena nést následky předlužení její podstatné části. Takové jednání proto zjevně narušuje pravidla či hodnoty obsažené v právním řádu, jež jsou takového významu, že jejich porušení nelze akceptovat, a proto je absolutně neplatné podle o. z.

16. Nelze ani pominout, že tento závěr podporuje též nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , podle kterého obecný soud poruší právo spotřebitele na soudní ochranu podle d, jestliže nezkoumá, zda věřitel dostatečně nezjišťoval úvěruschopnost spotřebitele.

17. Žalobkyně netvrdila, jaké informace o schopnosti žalovaného úvěr splácet zjistil původní věřitel, ani zda ověřoval majetkovou situaci žalovaného. K jednání se žalobkyně nedostavila, čímž se vzdala dobrodiní poučení podle Žalobkyně tak neunesla břemeno tvrzení ohledně toho, jaké informace o schopnosti žalovaného úvěr splácet původní věřitel zjistil a jakým způsobem prověřoval schopnost žalovaného úvěr splácet.

18. Soud tedy vycházel z toho, že původní věřitel v daném případě nesplnil svoji povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru podle a 2 řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Porušení této povinnosti pak podle ve spojení s  o. z. vede k absolutní neplanosti smlouvy o úvěru, neboť toto odporuje smyslu a účelu zákona a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Absolutně neplatné právní jednání nevyvolává žádné zamýšlené právní následky.

19. V řízení však bylo prokázáno, že původní věřitel poskytl žalovanému částku 12 000 Kč. Vzhledem k neplatnosti smlouvy o úvěru se jedná o plnění bez právního důvodu a příjemci vzniká bezdůvodné obohacení (§ 2991 odst. 2 o. z.).

20. Jelikož byla rovněž prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou byla postoupena pohledávka ve smyslu vyhověl soud žalobě co do zaplacení částky 12 000 Kč a vzhledem k tomu, že žalovaný byl od 10.12.2021 v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení (den následující po dni uvedeném ve výzvě k plnění před podáním žaloby), vyhověl soud žalobě rovněž co do příslušenství z uvedené částky ve smyslu , dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v  , v platném znění (výrok II.).

21. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že žalovaný byl v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení od 10.12.2021, nezbylo než ve zbytku požadovaného příslušenství žalobu zamítnout. Rovněž soud zamítl žalobu v části požadovaných nákladů za osobní návštěvu, když nebylo prokázáno, že by v souvislosti s výzvou k vrácení bezdůvodného obohacení vznikly žalobkyni náklady spočívající v osobní návštěvě žalovaného.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 603,99 Kč, přičemž tato částka představuje 26,82 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 63,41 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 36,59 % při zohlednění příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 824 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.